antimatter2

Vesmír velkého třesku „by vlastně neměl existovat“

Pavel AkrmanVesmír, astronomie 2 Komentáře

Stále chybí antihmota!

Jonathan Sarfati

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 03/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Současnou vedoucí evoluční kosmogonií (Gk. „Zrod vesmíru“) je teorie velkého třesku. Ta v podstatě říká: nic vybuchlo a nastalo všechno. Podle známého Einsteinova vzorce E = mc² je jednou částí této události přeměna energie na hmotu. Nicméně pokud k tomu dojde, pak podle standardních zákonů částicové fyziky platí, že musí být vytvořeno stejné množství hmoty a antihmoty. Přesto náš vesmír obsahuje převážně hmotu, a jen tu a tam vzácné a prchavé částice antihmoty s krátkou životností, vytvořené například při experimentálních vysokoenergetických kolizích. Jedná se o stejnou hmotu, ale s opačným nábojem (pokud je částice nabitá) a magnetickým momentem1 odpovídajícím částicím hmoty, se kterými reagují a rychle se vzájemně zničí – antielektron (pozitron) s elektronem, antiproton s protonem, antineutron s neutronem atd.). Jak je tedy možné, že hmota nebyla zničena, pokud bylo stejné množství antihmoty?

„Velký třesk měl vyprodukovat stejné množství hmoty a antihmoty. Přesto náš vesmír obsahuje převážně hmotu.”

Podle zastánců velkého třesku byla většina hmoty zničena antihmotou a vytvořila fotony kosmického záření pozadí. A existuje miliarda těchto fotonů pro každý proton. A tak věří, že raný vesmír obsahoval miliardu a jeden proton na každou miliardu antiprotonů – takže přežil jen jeden proton.2

Ale aby energie způsobila tuto nepatrnou nerovnováhu, musela by existovat asymetrie už v základním složení vesmíru. Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN3 v Meyrinu ve Švýcarsku se proto snažili najít nerovnováhu mezi protony a antiprotony.

Poslední experiment naměřil magnetický moment antiprotonu 350krát přesněji než předtím – 1,5 dílu na miliardu.4 Byl to nesmírně obtížný experiment, protože nejprve musí být tyto antiprotony vytvořeny a poté zachyceny silným magnetickým polem, aby se zabránilo jejich zničení protonem; a také proto, že magnetický moment je tak nepatrný!

„Experiment ukázal, že antiproton se rovná protonu a má opačný magnetický moment. Jinými slovy, není tu taková asymetrie, aby vysvětlila nadbytek hmoty!”

Experiment ukázal, že antiproton se rovná protonu a má opačný magnetický moment. Jinými slovy, není tu taková asymetrie, aby vysvětlila nadbytek hmoty! To natolik podkopalo kosmologii velkého třesku, že vedoucí výzkumu Christian Smorra řekl:

„Všechna naše pozorování nacházejí naprostou symetrii mezi hmotou a antihmotou, proto by vesmír neměl ve skutečnosti existovat.“5

No, tak každopádně ne vesmír, který vznikl v nějakém velkém třesku. Objevy jako je tento a další, které otřásají důvěrou ve velký třesk, mohou v budoucnu vést sekulární svět k opuštění této víry, ovšem ve prospěch zase nějakého jiného naturalistického mýtu o počátcích.6 Toto by mělo být poučením pro ty pomýlené křesťanské apologety, kteří „oženili“ Genesis s velkým třeskem – v budoucnu se z nich pak snadno mohou stát „vdovci“. Budou tedy muset znovu předělat své už dříve předělané interpretace, které byly v každém případě biblicky neudržitelné.7

Odkazy a poznámky

  1. Magnetický moment je točivá síla vytvářená interakcí s magnetickým polem. I když neutrony nemají žádný náboj, přesto mají magnetický moment. Je to proto, že neutron obsahuje tři nabité kvarky: dva down kvarky (náboj −⅓) a jeden up kvark (+ ⅔); antineutron se skládá ze dvou down antikvarků (+ ⅓) a jednoho up antikvarku (−⅔).
  2. Lewis, G. and Barnes, L., A Fortunate Universe: Life in a Finely Tuned Cosmos, ch. 6, Cambridge University Press, 2016.
  3. Ze starého francouzského názvu Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire (Evropská rada pro jaderný výzkum).
  4. Smorra, C. and 16 others, A parts-per-billion measurement of the antiproton magnetic moment, Nature 550(7676):371–374, 19 October 2017 | doi:10.1038/nature24048.
  5. Smorra, C., cited in Osborne, H., The universe should not actually exist, CERN scientists discover, newsweek.com, 25 October 2017.
  6. Wieland, C., Secular scientists blast the big bang: what now for naïve apologetics? Creation 27(2):23–25, 2005; creation.com/bigbangblast.
  7. Sarfati, J., Evolution/long ages contradicts Genesis order of Creation, Creation 37(3):52–54, 2015; creation.com/evolution-v-genesis-order.
Subscribe
Upozornit na
2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
jhk - vlasta

RE: – Václav Dostál – proč? Protože jde o náhodu. Pokud je něco náhodné – pak se to může stát. Ačkoli pro to nejsou třeba vůbec žádné potřebné důvody – natožpak podmínky.

Václav Dostál

Chyba v úvaze je hned na začátku: nicota vybuchla a stala se vším. Odkud se vzala energie potřebná k tomu výbuchu? Poukaz na popření zákona zachování energie/hmoty bývá zpochybněn tvrzením že ten zákon začal platit až po tom výbuchu, že vznikl právě současně s ním. jenže zákon sám osobě nic nevytváří nebo neničí, jen jev POPISUJE. Příčina a popis jsou dvě různé věci. Navíc: odkud se vzal ten zákon – proč neplatí jiný?? V úvaze o existenci “hmoty” a “antihmoty” chybí důvod mizerně maličké doby trvání (“zivota”) antičástic vzhledem k… Číst vice »

Last edited 2 let před by Václav Dostál