Stále chybí antihmota!
Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 03/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Současnou vedoucí evoluční kosmogonií (Gk. „Zrod vesmíru“) je teorie velkého třesku. Ta v podstatě říká: nic vybuchlo a nastalo všechno. Podle známého Einsteinova vzorce E = mc² je jednou částí této události přeměna energie na hmotu. Nicméně pokud k tomu dojde, pak podle standardních zákonů částicové fyziky platí, že musí být vytvořeno stejné množství hmoty a antihmoty. Přesto náš vesmír obsahuje převážně hmotu, a jen tu a tam vzácné a prchavé částice antihmoty s krátkou životností, vytvořené například při experimentálních vysokoenergetických kolizích. Jedná se o stejnou hmotu, ale s opačným nábojem (pokud je částice nabitá) a magnetickým momentem1 odpovídajícím částicím hmoty, se kterými reagují a rychle se vzájemně zničí – antielektron (pozitron) s elektronem, antiproton s protonem, antineutron s neutronem atd.). Jak je tedy možné, že hmota nebyla zničena, pokud bylo stejné množství antihmoty?
Podle zastánců velkého třesku byla většina hmoty zničena antihmotou a vytvořila fotony kosmického záření pozadí. A existuje miliarda těchto fotonů pro každý proton. A tak věří, že raný vesmír obsahoval miliardu a jeden proton na každou miliardu antiprotonů – takže přežil jen jeden proton.2
Ale aby energie způsobila tuto nepatrnou nerovnováhu, musela by existovat asymetrie už v základním složení vesmíru. Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN3 v Meyrinu ve Švýcarsku se proto snažili najít nerovnováhu mezi protony a antiprotony.
Poslední experiment naměřil magnetický moment antiprotonu 350krát přesněji než předtím – 1,5 dílu na miliardu.4 Byl to nesmírně obtížný experiment, protože nejprve musí být tyto antiprotony vytvořeny a poté zachyceny silným magnetickým polem, aby se zabránilo jejich zničení protonem; a také proto, že magnetický moment je tak nepatrný!
Experiment ukázal, že antiproton se rovná protonu a má opačný magnetický moment. Jinými slovy, není tu taková asymetrie, aby vysvětlila nadbytek hmoty! To natolik podkopalo kosmologii velkého třesku, že vedoucí výzkumu Christian Smorra řekl:
„Všechna naše pozorování nacházejí naprostou symetrii mezi hmotou a antihmotou, proto by vesmír neměl ve skutečnosti existovat.“5
No, tak každopádně ne vesmír, který vznikl v nějakém velkém třesku. Objevy jako je tento a další, které otřásají důvěrou ve velký třesk, mohou v budoucnu vést sekulární svět k opuštění této víry, ovšem ve prospěch zase nějakého jiného naturalistického mýtu o počátcích.6 Toto by mělo být poučením pro ty pomýlené křesťanské apologety, kteří „oženili“ Genesis s velkým třeskem – v budoucnu se z nich pak snadno mohou stát „vdovci“. Budou tedy muset znovu předělat své už dříve předělané interpretace, které byly v každém případě biblicky neudržitelné.7
Odkazy a poznámky
- Magnetický moment je točivá síla vytvářená interakcí s magnetickým polem. I když neutrony nemají žádný náboj, přesto mají magnetický moment. Je to proto, že neutron obsahuje tři nabité kvarky: dva down kvarky (náboj −⅓) a jeden up kvark (+ ⅔); antineutron se skládá ze dvou down antikvarků (+ ⅓) a jednoho up antikvarku (−⅔).
- Lewis, G. and Barnes, L., A Fortunate Universe: Life in a Finely Tuned Cosmos, ch. 6, Cambridge University Press, 2016.
- Ze starého francouzského názvu Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire (Evropská rada pro jaderný výzkum).
- Smorra, C. and 16 others, A parts-per-billion measurement of the antiproton magnetic moment, Nature 550(7676):371–374, 19 October 2017 | doi:10.1038/nature24048.
- Smorra, C., cited in Osborne, H., The universe should not actually exist, CERN scientists discover, newsweek.com, 25 October 2017.
- Wieland, C., Secular scientists blast the big bang: what now for naïve apologetics? Creation 27(2):23–25, 2005; creation.com/bigbangblast.
- Sarfati, J., Evolution/long ages contradicts Genesis order of Creation, Creation 37(3):52–54, 2015; creation.com/evolution-v-genesis-order.
RE: – Václav Dostál – proč? Protože jde o náhodu. Pokud je něco náhodné – pak se to může stát. Ačkoli pro to nejsou třeba vůbec žádné potřebné důvody – natožpak podmínky.
Chyba v úvaze je hned na začátku: nicota vybuchla a stala se vším. Odkud se vzala energie potřebná k tomu výbuchu? Poukaz na popření zákona zachování energie/hmoty bývá zpochybněn tvrzením že ten zákon začal platit až po tom výbuchu, že vznikl právě současně s ním. jenže zákon sám osobě nic nevytváří nebo neničí, jen jev POPISUJE. Příčina a popis jsou dvě různé věci. Navíc: odkud se vzal ten zákon – proč neplatí jiný?? V úvaze o existenci „hmoty“ a „antihmoty“ chybí důvod mizerně maličké doby trvání („zivota“) antičástic vzhledem k… Číst vice »