Velká věda potřebuje pokání

Pavel AkrmanOstatní, různé Napsat komentář

Věda potřebuje pokoru a transparentnost, kárá v Nature omračujícím způsobem 22 vědců

David F. Coppedge

Z Creation Evolution headlines přeložil Pavel Akrman – 07/2020.

bigscience2

Velká věda – skupina JPL.

Časopis Nature jednou za čas otiskne komentář, který stojí vysoko nad obvyklým standardem politické korektnosti, pokud jde o darwinismus a vědu. Jeden takový článek se objevil 24. června 2020 pod titulkem „Manifest: Pět zásad jak zajistit, aby modely sloužily společnosti“. Pod tímto manifestem se podepsalo více než dvacet autorů, kteří volají po rozsáhlých změnách ve způsobu tvorby vědeckých modelů.

O co tu jde? „Pandemická politika jen podtrhuje to, že pokud mají být předpovědi přínosné, nikoli jen káravé, musí být průhledné a skromné.“ Vědci z celého světa, včetně Světové zdravotnické organizace, dostali v posledních měsících nepříjemný políček kvůli protichůdným zprávám, neúspěšným předpovědím a u některých nálezů dokonce i politickou motivaci. Je čas na pokání a změnu.

Mezi autory je také Daniel Sarewitz, jeden z poměrně nezaujatých a uvážlivých komentátorů časopisu Nature. Ten již dříve káral vědce a „pozvedal obočí“ nad politickou zaujatostí a špatnými praktikami ve vědě. Podívejte se na některé z jeho dřívějších komentářů, o nichž jsme již psali:

  • Mýtus o objektivní vědě (15. července 2017). Odhaluje mýtus o vědě jako “zázračném stroji”.
  • Darwinismus stále ničí kulturu (22. ledna 2017, komentář). Sarewitz napadá „naivní mýtus vědy jako nestranného producenta neutrálních pravd“.
  • Velká věda se zpronevěřila svému poslání (17. listopadu 2016). Sarewitz, šokovaný volbou Trumpa, který ukazuje své vlastní politické předsudky, ale zaujímá postoj „počkej si a uvidíš“.
  • Věda není vlastnictvím Demokratické strany (7. prosince 2014). “Věda by se měla vyhýbat politikaření.”
  • Je věda zvláštní zájmovou skupinou jedné strany? (2. ledna 2013). „Vědci ve Spojených státech jsou často vnímáni jako zájmová skupina Demokratické strany. V zájmu vědy se to musí změnit, tvrdí Daniel Sarewitz.“
  • Klimatické změny jako případová studie filozofie vědy (30. května 2012). “Dejte si pozor na plíživé pronikání podjatosti.”

Je skvělé, že Sarewitz nebyl propuštěn, ale v tomto komentáři měsíce je doprovázen 21 dalšími, kteří se pod manifest podepsali. Nyní se jedná o vědecké modely: nedávné modely, které daly veřejnosti příčinu ke ztrátě důvěry ve vědu, nutně potřebují reformu.

„Zde představujeme manifest nejlepších postupů pro odpovědné matematické modelování. Mnoho skupin před námi již popsalo nejlepší postupy, jak aplikovat poznatky z modelování na politiky, včetně poznatků o nemocech (viz také doplňující informace). Vybrali jsme pět jednoduchých principů, abychom pomohli společnosti vymoci si kvalitu, která se od modelování očekává.“

Tato pětice principů je vskutku jednoduchá. Proč o nich vědci nepřemýšleli dříve? Není to něco, co by měli už rodiče učit každé dítě? Je to pro Velkou vědu jako nápravná škola „zpět k základům“.

Pozor na předpoklady. „Zvažte nejistotu a citlivost.” Jsou informace o vstupních hodnotách spolehlivé?

Pozor na přílišné sebevědomí. „Nepřítelem relevantních výsledků může být složitost.” U složitých odpovědí neblafujte.

Pozor na formulace. „Výstupy z modelů budou určitě alespoň částečně odrážet vlastní zájmy, disciplinární nastavení a předsudky vývojářů.” Zapojeny musí být všechny zúčastněné strany.

Myslete na důsledky. „Nepodložená přesnost přispívá k falešnému pocitu jistoty.” “Netransparentnost v případě pochybností poškozuje důvěru.”

Počítejte s neznámými. „Připusťte neznalost.” Nebojte se na dotaz reportérů nebo politiků přiznat: „Na vaši otázku není žádná odpověď.“

Závěrečná výzva

Autoři připomínají vědcům, že modely nejsou totéž jako odpovědi nebo vysvětlení. Nejsou to roboty na odpovědi.

„Matematické modely jsou určitě skvělý způsob, jak zkoumat otázky. Jsou ale také nebezpečným nástrojem k prosazování odpovědí. Žádat od modelů jistotu nebo konsenzus znamená při přijímání kontroverzních rozhodnutí spíše obtíže než nalézt řešení, a může vyvolávat rutinní použití při vyčíslování.“

Další závěrečné napomenutí by mělo přimět vědce kleknout na kolena. Kolikrát jsme říkali, že věda vyžaduje integritu1, tedy dodržování ideálů vědy? Vědecká metoda není strojem, který chrlí znalosti.

„Předpoklady a omezení modelů musí být hodnoceny otevřeně a čestně. Proces a etika má stejnou váhu jako intelektuální zdatnost. Z našeho pohledu to znamená, že dobré modelování nemohou provádět jen modeláři samotní. Je to společenská činnost.“

Závěrečné slovo ohledně podjatosti má být upřímné. Věda vyžaduje dobrý charakter. Vyžaduje transparentnost. Vyžaduje pokoru. Požaduje odpovědnost.

„Nevoláme po ukončení kvantifikace ani po nepolitických modelech, ale požadujeme úplné a upřímné zveřejnění. Dodržení těchto pěti bodů pomůže zachovat matematické modelování jako cenný nástroj. Každý z nich přispívá k zastřešujícímu cíli, kterým je jasné vyjádření silných a slabých stránek výstupů modelu. Pokud budeme těchto pět zásad a rad pro modely ignorovat, stanou se trojským koněm pro blíže neurčené zájmy a hodnoty. To je odpovědnost modelu.“

Naslouchající vědci, u kterých tato výzva padla na úrodnou půdu, budou odcházet ze své svatyně se skloněnou hlavou a projdou dveřmi i přes snahu toho „obřího sacího stroje” odstranit veškerou vzpomínku na takové napomenutí.

Odkazy

  1. Vědecká integrita a etika
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments