Z creation.com přeložil Jiří L. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Jedním z nejvíce ohromujících divů hmyzí říše je bezesporu noční motýlek Ginanisa maja. Tento představitel takzvaných hedvábných můr je k nalezení v Jižní Africe. K tomu, aby zastrašil své predátory, má na svých křídlech nápadně věrnou kresbu obličeje savce – a to dokonce s odleskem světla na zorničkách. I mnoho jiných denních hedvábných motýlků poletuje s podobnými motivy na křídlech, žádný z nich se však nemůže pyšnit tak neuvěřitelně propracovaným designem.
Sekulární věda se ani nepokouší vysvětlit způsob, jak k vytvoření tak mistrovského živého dílka došlo. Věří nicméně, že se tak stalo skrze přirozené procesy. Genetické chyby bezděky experimentovaly se vzhledem křídel, který byl posléze potvrzován nebo potlačován působením přírodního výběru. U kreseb, které se více podobaly predátorovi, byla větší pravděpodobnost, že zastraší útočníka a zvýší tedy motýlovy šance na přežití.
Přírodní výběr opravdu funguje – dosáhnout nicméně jeho prostřednictvím takto uceleného obrázku by vyžadovalo nesmírné množství času. Rozhodně daleko více než jsou evolucionisté ochotni připustit. Náhodné změny jsou jediným prostředkem, který mají přirozené prostředky k dispozici k vytvoření takovéhoto vzoru. Samotný motýl samozřejmě nemůže kontrolovat nesmírně složité molekulární reakce, které stojí za jeho vznikem nemluvě o tom, že sám motýl nemá potuchy o tom, jak takový savčí obličej vypadá. Jeho složené oči jsou uzpůsobeny k zaostřování na blízké objekty a detekování pohybu – vzdálené předměty se mu jeví rozmazaně.
Tento motýlek je živoucím důkazem nádherného Božího plánu a svým vzhledem jasně deklaruje myšlenku stvoření.
Odkazy
- National Geographic 210 (5): 110–135, Listopad 2006.