udoli-velryb_00

Údolí velryb

Pavel AkrmanCelosvětová Potopa Napsat komentář

Známá poušť – a je plná mořských zkamenělin!

Gary Bates

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 01/2024. Geologie na úvodním obrázku je pro danou oblast typická. Všechny obrázky jsou od Garyho Batese, pokud není uvedeno jinak. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

entry-wadi-el-hitan

 Obr. 1. Proslulé egyptské Údolí velryb*) se nachází uprostřed rozlehlé pusté pouště.
*) V přepisech arabského názvu oblasti je určitým členem častěji „Al (Hitan)“ než alternativním „El“, jako je to zde.

Na poznávacím zájezdu, ještě před výpravou CMI za úžasnou archeologií starověkého Egypta, jsem podnikl zajímavou vedlejší cestu do Sahary.1 Vydal jsem se po mnoha nezpevněných cestách, často jsem projížděl jen samotným pískem, abych uviděl proslulé Údolí velryb (v arabštině Wadi Al-Hitan, dále WAH – obr. 1). Každému je ihned jasné, že Sahara má jedno z nejsušších a nejpustších podnebí na světě. Přesto bylo ve Wadi Al-Hitan (WAH) nalezeno přes 1 000 fosilií velryb.2 Nacházejí se asi 150 km jihozápadně od Káhiry a v roce 2005 bylo toto místo prohlášeno za světové dědictví UNESCO.3 Jak se tedy stovky fosilních velryb (obr. 2) ocitly uprostřed pusté pouště?

Časová kapsle pro evoluční historii?

Ve velkém obrazu evoluce se měly vyvinout nohy suchozemských zvířat při opouštění oceánů. Některá však o tyto končetiny později přišla, když se rozhodla do oceánu vrátit – a mezi nimi měly být i velryby. Pokud jde o záznam těchto údajných přechodů, byla oblast WAH popsána jako „nejdůležitější místo na světě, představující jednu z ikonických změn, kdy byl zaznamenán život na Zemi“.4 „Egyptská poušť, kde byl kdysi oceán, ukrývá tajemství jedné z nejpozoruhodnějších evolučních proměn.”5

whale-skeletonObr. 2. Jedna z mnoha velrybích koster vystavených na místě.

Nejběžnější nalezené zkameněliny velryb na místě patří do podřádu známého jako Archaeoceti („velryby starověku“), z nichž jako důležité jsou vyzdvihovány druhy Basilosaurus a Dorudon (obr. 3). Tvrdí se, že tyto štíhlejší velryby jsou přechodovými formami kvůli přítomnosti jakýchsi drobných „zadních nohou“, a také struktuře a uspořádání zubů u některých druhů. Důvodem je to, že tyto údajně zbytkové zadní nohy se ve srovnání s dorůstáním bazilosaurů až do 20 metrů (66 stop) zdají být relativně malé – ty největší byly dlouhé jen asi 35 cm (14 palců).

Dokonce i Philip Gingerich, proslulý propagátor mnoha údajných evolučních „přechodových forem“ velryb (a také hlavní paleontolog na webu WAH), o těchto „nohách“ jednou řekl: „Domnívám se, že to mohly být jen nějaké pohlavní a reprodukční prvky“.6 Jinými slovy, byly plně funkční a vůbec ne zbytkové (zakrnělé pozůstatky minulé evoluce).

signage-evolution-of-whalesObr. 3. V této vyprahlé lokalitě se hojně nacházejí fosilie vyhynulých velryb známých jako bazilosauři.

Názor CMI, že bazilosauři jsou jen vyhynulí mořští savci, sdílejí i někteří evolucionisté. Paleontoložka obratlovců Barbara Jaffe Stahl (1930–2004) řekla: „Z hadího tvaru těla a zvláštního tvaru lícních zubů je zřejmé, že tito archeocéti [basilosauři] nemohli být předky moderních velryb“ [zvýraznění přidáno].7

Mořský hřbitov

V této oblasti se nacházejí četné další mořské zkameněliny. Patří mezi ně žraloci a rejnoci, krokodýli (obr. 4), dugongové, mořští ježci, obří sumci a více než 60 druhů měkkýšů s lasturami. Hojně zastoupeny jsou zde lastury mořských organismů známých jako nummulity (obr. 5), které jsou také na velké části Sahary, včetně plošiny v Gíze, v oblasti velkých pyramid. (Viz níže rámeček Pyramidy – svědectví o Noemově Potopě.)

crocodile-skullObr. 4. Mnoho zkamenělin z WAH pochází od mořských tvorů, kteří žijí i dnes, jako jsou krokodýli, jimž se podobá i zde vystavená lebka.

Existuje mnoho důkazů, že Údolí velryb bylo kdysi mořským dnem. Evolucionisté a kreacionisté však mají na historii této oblasti rozdílné názory. Evolucionisté tvrdí, že dno starověkého moře Tethys8 bylo vyzdvihováno velmi pomalu kvůli tektonické aktivitě před asi 35–40 miliony let, což způsobilo ústup vody z pevniny. Kreacionisté však říkají, že k takovému tektonickému vzestupu došlo rychle, a to během Noemovy Potopy. K pohřbení všech tvorů mohlo dojít během Potopy, nebo podle jiného scénáře byli tvorové pohřbeni až v důsledku popotopního odtoku vod během nástupu doby ledové, jak nižší hladiny oceánů způsobily odtok moře Tethys z pevniny. Přesná příčina je sice nejistá, ale i tak už má evoluční příběh obrovské problémy, jak je uvedeno níže.

Historky o uchování

UNESCO říká: „Zachování obrovského množství fosilií, od mladých až po staré jedince, je natolik výborné, že nalézáme dokonce i neporušené části obsahu žaludku.“9 Přesto informační cedule ve výstavním centru WAH tvrdí: „Když tito tvorové zemřeli, jejich těla klesla na dno a byla pokryta sedimenty“ [během milionů let]. Takhle to samozřejmě v reálném světě nefunguje. Mnoho mořských tvorů se může po smrti na krátkou dobu vznášet, ale když klesnou ke dnu, všichni dobře víme, že na likvidaci jakýchkoli pozůstatků začnou rychle pracovat predátoři.10 Jenže na WAH je velké množství skvěle zachovaných fosilií. Nápad, že během dlouhých věků jednotlivě zemřelo mnoho tvorů a všichni byli takto výborně zachováni, je zkrátka nesmysl. Tato obrovská oblast o rozloze cca 200 km2 svědčí o rychlém a hromadném pohřbení naráz.

nummulite-shellsObr. 5. Na velké části Sahary se vyskytuje obrovské množství fosilních schránek nummulitů.

Kromě toho cedulky také tvrdí, že se tu běžně vyskytují kořeny zkamenělých mangrovů. Mangrovy jsou rozmanitou skupinou druhů stromů odolných vůči soli, ale obvykle rostou v mělkých oblastech u pobřeží. Není tedy rozumné předpokládat stejnou hypotézu „potopení na dno“, která se používá k vysvětlení jiných fosilií na stejném místě. Nicméně s evolucionisty bychom souhlasili v tom, že celá oblast byla kdysi mělkým zálivem, který s největší pravděpodobností využívali bazilosauři jako prostor pro porod mláďat. V mělkých vodách se rozmnožuje mnoho žraloků, rejnoků a velryb. To by také vysvětlovalo, proč se tolik bazilosaurů nachází v jedné oblasti. Stovky z nich byly rychle zavaleny a pohřbeny obrovským objemem sedimentů, což vysvětluje i jejich skvělé zachování.

Soudobí tvorové ve vrstvách pískovce

Mnohé z fosilií nalezených v oblasti WAH jsou téměř identické s dnešními živými tvory, jako jsou krokodýli a dugongové. Jsou to jen variace svého biblického druhu, přesto ale byly jejich fosilie zařazeny do různých druhů, jak to vidíme i dnes u mnoha živých tvorů. Různá jména druhů jsou jen úlitbou k víře, že žili před miliony let, a tudíž nemohou být stejné jako druhy žijící dnes. Skutečnost, že velmi „moderně vypadající“ tvorové jsou pohřbeni spolu s vyhynulými bazilosaury říká jediné: bazilosauři nejsou nějakými prapředky velryb, kteří žili před miliony let.

U některých tvorů nulová evoluce

Nápis ve výstavním centru hlásá „Přizpůsob se nebo zemřeš“, což má znamenat, že měnící se klima donutilo suchozemské obratlovce stáhnout se zpět do oceánu, aby přežili. Ale jiný nápis naopak hlásá, že krokodýli zůstali relativně nezměněni po dobu 240 milionů let (stáze), neboť byli víceméně skvěle „vyvinutí“ do svého vyhovujícího prostředí. Sotva však může platit obojí. Pokud se prostředí mění a způsobuje, že ostatní tvorové si vyvíjejí pro lepší způsob přežití, pak scénář „Přizpůsob se nebo zemřeš“ nedává smysl, pokud podle něj krokodýli zůstali nezměněni.

Eroze probíhá příliš rychle

rapid-erosion-on-hill

Obr. 6. Většina pahorků v oblasti vykazuje rychlou erozi a při dotyku se snadno drolí.

Titulní strana National Geographic zobrazuje pískovcové pahorky a písečné duny jako dominující krajině. Ve zbožné úctě k pomalým geologickým procesům list poznamenal, že „… po celou tu dobu vítr pokračoval trpělivě ve své erozivní činnosti. A pak se objevil Philip Gingerich, aby dokončil práci. Stačí se však jen dotknout těchto dun a zajímavě tvarovaných pahorků a uvidíte, jak jsou křehké a drobivé (obr. 6). „Stovky pohřbených fosilních koster, které ležely po tisíciletí uvězněné v pískovcových útvarech starověkého moře, jsou vystaveny větru…“11 Jenže toto tvrzení mluví o prokazatelně rychlých erozních procesech. Pokud by byly tyto útvary před našima očima utvářeny a erodovány po údajných 35+ milionech let, pak by už dávno zcela zmizely. Toto je jedním z hlavních problémů domněnky, že toto fosilní naleziště je staré desítky milionů let.

Samozřejmě, že bez tak obrovských časových rozpětí je celá myšlenka evoluce suchozemských zvířat ve velryby předurčena do oblasti sci-fi příběhů, jímž také je. Údolí velryb je ve skutečnosti všechno možné, jen ne podbízené svědectví o evoluci.

Chufuova pyramida a Sfinga na plošině v Gíze (Sfinga byla vytesána do pevného vápence).

Pyramidy – svědectví o Noemově Potopě

sphinxPovrchové horniny v Egyptě se skládají převážně z pískovce a vápence. Jedná se o sedimentární horniny, které se typicky tvoří pod vodou, a hojné mořské fosilie nalezené v nich jsou toho důkazem. Tři velké pyramidy na plošině v Gíze poblíž Káhiry – Chufu, Khafre a Menkaure –se skládají z milionů vápencových bloků, běžně zvaných jako „nummulitový vápenec“, a to díky množství schránek od těchto velkých jednobuněčných organismů. Jednalo se o prvoky velikosti mince, kteří rostli v plochých spirálovitých tvarech (obr. 5). Kamenné bloky v pyramidách existují díky Noemově Potopě a jsou jejím svědectvím.1

Odkazy a poznámky
1. Cox, G., Čas se bojí pyramid , Stvoření 42 (1):18–20; creation.com/pyramids-age , leden 2020.

Odkazy a poznámky

  1. Místní Egypťané neříkají „poušť Sahara“. V arabštině sahra znamená poušť. Místní ji jednoduše nazývají al sahra, což znamená „poušť“. Každý samozřejmě ví, kterou poušť má na mysli.
  2. Mueller, T., Valley of the Whales, National Geographic 218(2):118–137, Aug 2010. Return to text.
  3. Místo kupodivu nepřitahuje velké množství návštěvníků, pravděpodobně kvůli mnoha kilometrům drsných, nezpevněných cest, po kterých každý musí projet, aby se tam dostal.
  4. Wadi Al-Hitan (Whale Valley), world-heritage-datasheets.unep-wcmc.org, July 2005, last updated May 2011.
  5. Mueller, ref. 2.
  6. The Press Enterprise, 1 July 1990, A–15. Cited in Sarfati, J., Refuting Evolutionchapter 5.
  7. Stahl, B.J., Vertebrate History: Problems in Evolution, McGraw-Hill, USA, 1974, p. 489. Cited in Sarfati, J., Refuting Evolutionchapter 5.
  8. Zbytky tohoto možného pásu moří lze dnes vidět na okrajích severní Afriky a jižní Evropy. Mnoho kreacionistů věří, že to existovalo bezprostředně po Potopě, kdy byly hladiny moří vyšší před začátkem doby ledové, a že nikdy nebyla zcela obnovena jejich dřívější hloubka, protože v ledovcích je stále ještě velké množství vody. Alternativně by to mohla být formace závěrečné fáze Potopy nebo kombinace obou.
  9. Mueller, ref. 2.
  10. Viz např. Walker, T., Whale explodes fossil theoryCreation 24(2):25–27, 2002; creation.com/explodewhale.

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments