Tibetský sněžný lotos

Ceněný květ trpí syndromem „vysokého máku“¹

David Catchpoole

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 10/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Saussurea laniceps, neboli tibetský sněžný lotos, je vysoce ceněná rostlina pro své použití v tradiční čínské a tibetské medicíně, a to k léčbě bolestí hlavy, vysokého krevního tlaku a různých dalších onemocnění. V době květu za ním vystoupají každý rok himálajští místní obyvatelé do nadmořské výšky až 4 000 metrů, aby prohledali skalnaté svahy hor a sklízeli celou rostlinu.

Vzhledem k rostoucímu celosvětovému zájmu o alternativní způsoby léčby museli místní obyvatelé čím dál častěji čelit konkurenci ostatních zájemců o léky. Také turisté dychtí po suvenýrech v podobě vzácných rostlin z exotických lokalit.

A protože se nyní sklízejí právě ty nejvyšší rostliny, které se snáze hledají a jsou považovány za účinnější, zůstávají pro další produkci osiva pouze menší rostliny. Tudíž se do další generace dostávají pouze geny menších rostlin. A výsledek? Vědci uvedli, že výška sněžného lotosu se za poslední století snížila téměř na polovinu.^2,3

Toto dramatické zmenšení tibetského sněžného lotosu je všeobecně prohlašováno za „evoluční změnu“.⁴ Jedna agentura tuto změnu zařadila dokonce na 2. místo v seznamu „Sedmi znaků evoluce v akci“.⁵ Ve své preambuli napsali: „Přelomová kniha Původ druhů z roku 1859 britského přírodovědce Charlese Darwina navrhla teorii, že druhy se vyvíjejí v průběhu času prostřednictvím procesu, zvaném přirozený výběr.“ Tibetský sněžný lotos⁶ však rozhodně není žádným příkladem „evoluce v akci“, protože pozorovaná populační změna lotosu by nikdy nemohla proměnit pravěké bahno v rostliny a zoologické zahrady. Zde se jedná o to, že přirozený výběr může – jako tomu je vždy – pouze⁷ odstranit již existující geny; nemůže vytvářet nové. A nyní, když populace tibetského sněžného lotosu ztrácí geny vyšších rostlin (které pochopitelně vytvářejí více semen než zakrslé rostliny), se mluví o ohrožení jeho existence.⁸ To celé je však velmi špatnou zprávou pro ty, kteří tvrdí, že vidí „evoluci v akci“, protože odstranění genů přirozeným výběrem a vyhynutí v žádném případě nevysvětluje, jak tyto geny vůbec vznikly. Nicméně Bible přesně vysvětluje, komu bychom měli poděkovat – a to za existenci nejen sněžného lotosu, ale také za tu naší.⁹

Odkazy a poznámky

1. Metafora „vysokého máku“ pochází z projevu posledního téměř legendárního římského krále Tarquina Hrdého v reakci na otázku jeho nejmladšího syna Sextuse Tarquinia, který chtěl upevnit svou moc v Gabii. Tarquin beze slova odešel do své zahrady, vzal hůl a symbolicky s ní švihl přes květy, čímž odsekl nejvyšší máky, které tam rostly. Sextus to pochopil tak, že přáním jeho otce je usmrtit všechny nejvýznamnější obyvatele Gabii, což poté udělal.
2. Law, W. and Salick, J., Human-induced dwarfing of Himalayan snow lotus, Saussurea laniceps (Asteraceae), PNAS 102(29):10218–10220, 2005.
3. Gorman, J., The case of the shrinking lotus, nytimes.com, 5 July 2005.
4. Le Page, M., Unnatural selection—Humans have become the biggest force in evolution, New Scientist 210(2810):32–37, 30 April 2011.
5. 7 znaků evoluce v akci — uvedení příkladů toho, že druhy se vyvíjejí prostřednictvím přirozeného výběru, nbcnews.com, acc. 9 October 2014. (For a rebuttal see: Walker, T., MSNBC’s seven signs of evolution all point to creation, creation.com/nbc-7signs, 28 May 2009.)
6. Spolu se všemi dalšími uváděnými příklady „evolučních“ změn v živých organismech — viz creation.com/selection.
7. Případová studie sněžného lotosu je příkladem „vědomého či nevědomého přirozeného výběru způsobeného člověkem“.
8. Tento jev byl pozorován také u populací ryb. Menší ryby, které uniknou rybářským sítím, mají méně potomků a jsou slabší než jejich větší protějšky — viz creation.com/smaller-fish.
9. Například Genesis 1:11–13, 26–28.