… aneb poznáte je po ovoci
Dr. Peter Masters
pastor Metropolitan Tabernacle, Londýn
Zápas o duši, září 1997 (č. 53) – Přeložila M. S.
Během posledních několika desetiletí zaznamenal kreacionismus významný vzestup, nicméně, pokud vím, na celém světě ve vzdělávací, vědecké a politické sféře dominuje stále evolucionismus. Jako reakce na vzestup kreacionismu byly v posledních dvaceti letech vydány desítky knih, které tento pohled kritizují a obhajují víru v evoluci. Rád bych na úvod citoval dr. Douglase Futuyumu, autora jedné z těchto knih. S mnoha jeho názory nesouhlasím, ale tento konkrétní výrok platí. Říká: “Kreace a evoluce naprosto vyčerpávají všechna možná vysvětlení vzniku živých organismů. Buďto se živé organismy objevily na zemi plně vyvinuty, anebo ne. Pokud ne, pak se musely vyvinout z již dříve existujícího druhu nějakým procesem modifikace. Pokud se tu objevily v plně vyvinutém stavu, musela je stvořit nějaká všemocná inteligence.”
Jediné dvě možnosti
Toto jsou jediné dvě možnosti a žádné jiné neexistují. Buď lze vše vysvětlit pomocí procesů, které ještě probíhají a které jsou pozorovatelné, anebo nelze. Pokud to nelze, pak alespoň některé základní systémy, které jsou na světě, je nutno vysvětlit pomocí procesů, které už dnes neprobíhají, procesů, které nejsou přirozené, nýbrž nadpřirozené a které proběhly v minulosti. Vtom spočívá podstata sporu kreace versus evoluce. Platí buď jedna teorie, nebo druhá, ale nemohou platit obě.
Rád bych povzbudil k tomu, abyste přemýšleli o tom, proč je tato otázka pro současnost důležitá především pro pastory a další křesťanské vedoucí, kteří se snaží působit na mladou generaci, protože mladí o zmíněné alternativě neuslyší ani ve škole ani v médiích.
Otázka vzniku života není prostě jen okrajovou záležitostí, která se dá přijmout či nechat být. Je naopak životně důležitá, protože z ní vycházejí všechna rozhodnutí týkající se víry, která určuje náš pohled a názor na smysl života, na naše místo v něm i na naše osudy.
Písmo o těchto dvou světonázorech mluví a Bůh dává ve svém Slově zcela jasně najevo, že On je Stvořitelem všech věcí a že přirozené procesy tento složitý vesmír vyvinout nemohly.
V první kapitole epištoly Římanům čteme:
- …protože to, co lze o Bohu poznat, je jim zřejmé, Bůh jim to zjevil. Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí ojeho díle, takže jsou bez výmluvy. Ačkoli poznali Boha, neoslavili ho jako Boha ani mu neprojevili vděčnost, nýbrž upadli ve svých myšlenkách (ve svém způsobu myšlení) do marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. Tvrdí, že jsou moudří, ale stali se blázny. Zaměnili slávu neporušitelného Boha za zpodobení obrazu porušitelného člověka, ptáků, čtvernožců a plazů. Proto je Bůh skrze žádosti jejich srdcí vydal do nečistoty, aby zneuctívali navzájem svá těla, vyměnili Boží pravdu za lež, kořili se a sloužili tvorstvu (stvoření) více než Stvořiteli, jenž je požehnaný na věky. Amen.
Kořit se a sloužit tvorstvu znamená kořit se nejvyššímu článku vývoje, což je člověk sám. Jinými slovy, člověk uctívá sám sebe jako Boha, místo aby se klaněl Stvořiteli. V podstatě jde tedy o to, zdali se středem našeho světonázoru stává Bůh, anebo člověk. Musíme se rozhodnout, který z těchto názorů je pravdivý.
Co se týká Bible, můžeme s jistotou tvrdit, že Bible učí pouze stvoření – kreaci. Nikde v 66 knihách Bible nenalezneme ani náznak evoluce. Není tam ani zmínka o dlouhých dobách evolučního vývoje. Bible nám říká, že všechno bylo stvořeno podle svého druhu od počátku plně fungující všemocným Bohem Stvořitelem.
Křesťanský test
K tomu, abychom mohli určit, který z těchto světonázorů je v souladu se skutečnými vědeckými poznatky, měli bychom použít také vědecký test. Není to sice tématem této úvahy, ale přesto se s vámi rád podělím o své svědectví, jelikož jsem tuto oblast studoval dlouho a přečetl jsem mnoho knih (řádově stovky) spolu s nesčíslnými články autorů evolucionistů. Všechna skutečná vědecká fakta nevyvracejí biblické svědectví o stvoření.
Ve své úvaze bych se rád zabýval testem “podle ovoce”, který hlásal Pán Ježíš Kristus. Jaké je ovoce, jaké jsou důsledky těchto dvou světových názorů? V Kázání na hoře (Matouš 7) Pán Ježíš Kristus řekl:
- Mějte se na pozoru před falešnými proroky, kteří k vám přicházejí vovčím rouchu, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což se sbírají z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom nést krásné ovoce … A tak je poznáte po jejich ovoci.
Je evoluce dobrý strom? Nese ve společnosti a v lidských životech dobré, anebo zlé ovoce? A co kreacionistický světonázor? Nese dobré, nebo zlé ovoce? Je zřejmé, že závěr, který se zde pokusím vyvodit, bude ten, že v průběhu celé historie světa plody evolučního stromu ukazují jako falešné, prohnilé a neuvěřitelně zhoubné, kdežto kreacionistický strom rodí dobré ovoce ve všech oblastech.
Tažení proti Stvořiteli
Evoluční světonázor, všeobecně uznávaný a dominantní ve školství a ve společnosti vůbec, je protichůdný kreacionistickému pohledu a vědomě mu odporuje.
Americkou humanistickou asociaci založil Sir Julian Huxley v době, kdy žil ve Spojených státech. Stal se prvním generálním ředitelem UNESCO a pravděpodobně vůdčí osobností evolučních řad tohoto století. Byl hlavním autorem názorového systému známého jako neodarwinismus a na toto téma napsal mnoho knih.
Na shromáždění pořádaném u příležitosti stého výročí vydání Darwinovy knihy O vzniku druhů, které se uskutečnilo na University of Chicago v roce 1959, Huxley řekl: “Darwinismus odstranil veškeré myšlenky o Bohu jakožto Stvořiteli živých organismů z oblasti racionální diskuse.” Dále prohlásil: “Dnes je možné považovat evoluci za univerzální a vše pronikající proces.” Huxley měl na mysli to, že realita jako celek se vyvíjí, že vše podléhá vývoji, který zasahuje astronomii, chemii, fyziku, sociologii, ekonomiku a všechno je v určitém stadiu evoluce. Podle Huxleyho nemůžeme o Bohu ani mluvit, pokud chceme v tomto “krásném novém světě” jednat a myslet racionálně, protože jak uvedl Darwin, vznik všech známých forem života lze objasnit přirozeným výběrem, takže tu ani v nejmenším není potřeba nadpřirozené síly a ani pro ni není prostor. “Evoluce”, řekl Huxley, “může vysvětlit všechno, a proto je víra v Boha iracionální.”
Asi nejvýznamnějším evolucionistou na Harvardově univerzitě je Ernst Mayr, který říká, že evoluce ovlivňuje každý aspekt lidského myšlení včetně filozofie, metafyziky a etiky. Není to pouze biologická teorie, protože vstupuje do všech oblastí lidského života. Dále říká, že dnes nemůže být řeč o teorii evoluce, protože se jedná o fakt evoluce.
V době, kdy poprvé vyšlo Darwinovo dílo, byly Anglie i Amerika vyznáním převážně křesťanské. To se časem změnilo natolik, že pokud chce dnes vědecký pracovník zastávat významnou pozici na americké univerzitě, musí víru ve stvoření skrývat. V rámci giffordovských1 seminářů v Anglii v roce 1990 řekla Mary Midgelyová: “To, co dnes může zničit pověst akademika v Británii, není to, že popře víru v hlavní křesťanské doktríny, ale to, že se k ní přizná.
V dnešní době jsou, pokud vím, nejvýraznější a nejvýřečnější dva přední evolucionisté. Dr. Stephen Jay Gould, marxista z Harvardovy univerzity, význačný a nesmírně populární autor, říká: “Nyní nahlížíme na druh homo sapiens jako na šťastnou náhodu posledního geologického momentu.” Dr. David Hull ze Severozápadní univerzity v Chicagu říká: “Evoluční proces je plný náhod, neuvěřitelného plýtvání, smrti, bolesti a hrůzy.”
Ať už jakýkoliv “bůh” hraje nějakou roli v evoluční teorii, určitě to není biblický Bůh, ten svým stvořením neplýtvá. Není to milující Bůh. Darwinův “evoluční bůh” je lhostejný, marnotratný, netečný a téměř ďábelský.
Pro legraci cokoliv
Isaac Asimov byl nejplodnějším vědeckým spisovatelem všech dob. Do své smrti napsal více než 500 knih, které pokrývají všechny vědní obory. Řekl: “Pokud se mě někdo zeptá, přiznám se, že jsem ateista. Ovšem ve světě vtipů existují Bůh i Satan, andělé i démoni, Adam a Eva i veškeré příslušenství mytologie a já s radostí přijímám cokoliv pro zasmání.
Evoluční světový názor je v bojovém tažení proti Stvořiteli. To je jeho hlavní ovoce. Pro Huxleyho je Bůh iracionální, pro Goulda je člověk pouhou náhodou, pro Hulla je Bůh krutý a pro Asimova je Bůh něco pro zasmání. S tím se nemůžeme smířit, pokud chceme oslovit dnešní společnost a zvláště mladou generaci.
Lidé zastávají evoluční světonázor s takovým vášnivým zanícením, že bychom předpokládali, že evoluce musí stát na silném vědeckém základu a navíc vědu hodně obohatila. Často je slyšet, jak lidé říkají, že kdybychom měli evoluci stáhnout ze škol, vzdělání by přestalo být vědecky věrohodné a vychovali bychom generaci vědeckých nevzdělanců a nedouků.
Přestože nikdo neví, jak evoluce funguje, nikdo ji neviděl probíhat, nikdy z ní nevyšlo něco hodnotného, přijímáme ji jako vědecký fakt, přestože termodynamické i jiné fyzikální zákony potvrzují, že evoluce je na jakékoliv významnější úrovni nemožná.
V zemské kůře leží miliardy fosílií, které nesou doklad o minulosti, nikdo však mezi nimi neviděl skutečně přechodový druh. Ve fosilních nálezech neexistují žádné přechodové formy.
Nanejvýš zajímavý výrok pronesl asi před patnácti lety evolucionista dr. Horace Judson. V článku hodnotícím století vědy komentoval skvělé případy uplatnění moderní vědy, nicméně také řekl:
- Dokonce ještě i dnes poskytují určitá hlavní odvětví vědy jen pramalé vyhlídky na praktické využití. Astronomie a kosmologie se na zemi těžko uplatní. Evoluční nauka nezplodila ani jeden jediný živočišný či rostlinný druh, natož aby zvýšila intenzitu našich požitků nebo inteligenci či poslušnost našich dětí.
To bylo pro evolucionistu jistě bolestné přiznání. Ale mělo by zaznít mnohem více dalších přiznání. Ještě nikdo nikdy neukázal ani nedokázal, jak evoluce probíhá.
Tažení proti morálním hodnotám
Jaké jsou další plody evolučního stromu? Poté, co evoluce zničila víru v rozumného, všemocného, vševědoucího, milujícího, milostivého a milosrdného Boha, o kterém mluví Bible, pokračuje dále v ničení křesťanské morálky a křesťanských hodnot. Charles Darwin v úplně posledním odstavci svého slavného díla naznačuje, co je možné od tohoto stromu očekávat. Říká, že tomuto nejvyššímu cíli, který jsme schopni si představit, totiž zrodu vyšších živočichů, daly vzniknout strašlivé prostředky, totiž válka přírody, hlad a zkáza. Člověk je výsledkem boje o existenci, přežití nejzpůsobilejších a vyhlazení slabých.
Nedávno zemřelý evolucionista, velice význačný ve Spojených státech, Dr. Carl Sagan, prohlásil téměř totéž: “Tajemstvím evoluce je smrt a čas. Smrt ohromného množství forem života, které se dokonale nepřizpůsobily svému okolí a čas pro vývoj dlouhé řady nepatrných mutací, které se náhodou přizpůsobily.” Takové nahodilé obměny, náhoda, čas, boj, utrpení a umírání daly vzniknout vyšším živočichům a nakonec i člověku.
Stephen Gould říká: “Přirozený výběr je obzvláště neefektivní, ba dokonce krutý proces. Výběr si klestí cestu kadaptaci tím, že eliminuje množství méně způsobilých a pro omezený postup změn si jako podmínku vynucuje hekatomby smrti.” Tento názor se objevil v jednom přírodovědně historickém časopise v červnu 1994.
V jiném článku, kde píše o Charlesi Darwinovi, Stephen Gould uvádí, že se Darwin nejdůrazněji vyjádřil o neefektivním a nelaskavém charakteru evoluce v dopise jednomu svému příteli v roce 1856. Zmínil se o myšlence, jakou knihu by mohl napsat nějaký ďáblův vyslanec o těžkopádném, marnotratném, neefektivním a strašlivě krutém díle přírody.
Lidé, kteří se domnívají, že je možné nějakým způsobem spojit křesťanské učení s evolucí, ve skutečnosti nepochopili ani jedno. Křesťanství a evoluce se vzájemně vylučují. Podstata evoluce se dá vyjádřit následovně: na prvním místě stojím já a všude probíhá boj o existenci, ve kterém přežije ten nejlepší a kde silný vyhladí slabého.
Isaac Asimov, jak jsem již uvedl, napsal více než 500 knih, a pokud je známo, zemřel jako ateista. Byl jedním z hlavních oponentů kreacionismu ve Spojených státech a nazýval věřící armádou noci, která postupuje kupředu se svými Biblemi nad hlavou a ničí skutečnou vědu. Mám za to, že pokud měl někdo skutečně hluboké znalosti o vědě, tak to byl on, protože studoval všechny její obory, ale i tak může říci pouze: “Jsem ateista emocionálně. Nemám žádný důkaz, který by potvrdil, že Bůh neexistuje, ale natolik silně předpokládám, že neexistuje, že nechci plýtvat časem.” Ať nikdo nezdůvodňuje své ateistické přesvědčení vědeckými důkazy, jelikož žádné nejsou. Všechna skutečná vědecká fakta nepopírají svědectví o stvoření a jsou v souladu s Božím Slovem.
“Člověk musí vést evoluci”
Evolucionismus je základnou humanismu, tedy povýšení člověka na Boha; stal se základnou pro ateismus a tažení proti křesťanství. Americká humanistická asociace připisuje vznik humanismu z velké části právě Huxleymu. On definoval humanismus jako víru, že člověk si sám utváří svůj osud. Je to neteistické náboženství, je to způsob života.
Huxley prohlásil, že názory a víra “náboženství” evolučního humanismu nejsou založeny na nadpřirozeném zjevení, ale na zjevení, které podala věda a vzdělanost o člověku a vesmíru. Domníval se, že skutečným osudem člověka je řídit budoucí průběh evoluce na zemi k jejímu dalšímu naplnění.
Když se stal Huxley prvním generálním ředitelem UNESCO, propagoval (pomocí této instituce) svoji myšlenku světového náboženství evolučního humanismu. OSN a všechny jeho instituce včetně UNESCO se od té doby vyvíjejí v tomto duchu. Mají v úmyslu založit, a věřím, že mohou za krátký čas lehce uspět, světovou kulturu, světové náboženství evolučního humanismu. To je cílem humanistů, to je cílem evoluce.
Plodem evolučního světového názoru je popření Stvořitele, odmítnutí křesťanských hodnot a zbožštění člověka. Adolf Hitler byl zásadovým evolucionistou. Mein Kampf znamená “můj boj”. Od Darwina převzal pojem boje o existenci a aplikoval ho na úrovni národů.
- Dr. Daniel Gasman ve svém směrodatném díle “Vědecký původ národního socialismu” (The Scientific Origins of National Socialism) uvedl, že “Hitler zdůraznil a vyčlenil myšlenku biologické evoluce jako nejmocnější zbraně proti tradičnímu náboženství a opakovaně odsuzoval křesťanství kvůli tomu, že odmítá evoluční učení.”
Komunismus byl také zažehnut evolučním světonázorem. “Je zřejmé,” říká Jacques Barzun, “že Marx považoval svoji práci za přímou paralelu Darwinových závěrů. Dokonce si přál jednu část Kapitálu věnovat autorovi O vzniku druhů … Marx si myslel, že stejně jako Darwin objevil zákon vývoje.”
Každý komunista musel být zastáncem evoluce. Člověk nemohl být marxistou nebo socialistou, aniž by nejdříve nepřijal evoluci, tak jak se vyučovala na všech stupních škol v Rusku.
- Cliff Conner ve svém článku Evoluce versus kreacionismus (v International Socialist Review, 1980) uvedl: “Ze všech vynikajících badatelů devatenáctého století, kteří nám zanechali tak bohaté dědictví poznání, jsme vděčni zvláště Charlesi Darwinovi za to, že nám otevřel cestu k evolučnímu dialektickému chápání přírody.”
Nicméně abychom se my kapitalisté nedmuli pýchou a nevyvyšovali se nad komunismem, nacismem a fašismem jakožto evolučními ideologiemi, totéž platí i o kapitalismu laissez-faire neboli kapitalismu volného trhu. V devatenáctém století v Americe byli takoví lidé jako Chauncey Depew, John D. Rockefeller nebo Andrew Carnegie bezohlednými evolucionisty. Depew se holedbal svým vlastním “přežitím nejschopnějšího” díky “vyšším schopnostem, předvídavosti a přizpůsobivosti.”
Evoluční kapitalismus
Rockefeller nepovažoval obchodní dravost a bezohlednost za “zlou tendenci vobchodě. Prostě se tak projevuje přírodní zákon.”
Carnegie je dnes oslavován, ale ve své době byl krutý a bezcitný ke svým konkurentům stejně jako ke svým dělníkům. O tom, jak se setkal s evolučním názorem, napsal: “Vzpomínám si, jak to světlo přišlo náhle jako potopa a všechno bylo jasné. Nejenže jsem se zbavil teologie a nadpřirozena, ale také jsem našel pravdu evoluce.”
Všichni zmínění lidé uplatnili učení Herberta Spencera, který razil hesla jako “přežití nejschopnějších” a “boj o existenci” ještě před Darwinem. Spencer je aplikoval právě na oblast ekonomiky a mnozí průmyslníci devatenáctého století ospravedlňovali svůj postoj k práci (včetně dětské práce) na základě tvrzení, že to prospívá jejich přirozenosti.
Tyto názory jsou shrnuty v díle Jamese Rushellse “Stvořeni ze zvířat”, (Created from Animals, 1990), ve kterém autor ukazuje, jak zásada přežití nejschopnějšího byla rychle interpretována jako etické pravidlo, které schvaluje vražedný konkurenční boj. Rockefeller a Carnegie se pravidelně dovolávali toho, co považovali za darwinistické principy, aby vysvětlili morálku amerického systému. Rockefeller o sobě tvrdil, že je baptista a jako takový učil v nedělní škole. Ve své třídě prohlašoval, že obchodní růst je jen otázkou přežití nejsilnějšího. Růže, říkal, může vyrůst do své plné nádhery a vůně jen tak, že obětujeme rašící poupátka.
Carnegie, který se stal blízkým přítelem Spencera, stejně nadšeně hájil soustředění bohatství do rukou několika obchodníků. Hájil stanovisko, že zatímco důsledky mohou být někdy těžké pro jednotlivce, pro celou rasu je to to nejlepší, protože je tak zajišťováno přežití nejschopnějšího vkaždém oboru.
Fanatické postoje
Dalším zlým plodem evolucionismu je podpora a podnět k rasismu, což je, a od úsvitu dějin byla, velice živá otázka. Každý jednotlivec, kmen a národ cítí, že je lepší nebo horší než ten druhý a bojuje, aby to dokázal.
Darwin o tomto tématu pojednává ve své knize O původu člověka. “Někdy v budoucnu,” píše, “měřeno na staletí nepříliš vzdáleném, civilizované lidské rasy na celém světě téměř jistě vyhladí a odstraní rasy divošské.” Potom výslovně jmenoval příklady méně důležitých “ras”, jmenovitě černochy a australské domorodce. Dnes by žádný evolucionista něco takového neřekl. Ale Charles Darwin to řekl a stejně tak Thomas Huxley, další z předních zastánců raného evolucionismu. Stejně tak i každý americký antropolog až do poloviny dvacátého století. Ti všichni se domnívali, že všechny rasy se vyvíjely víceméně nezávisle statisíce let a některé se vyvinuly výše než ostatní. Podle nich se běloši, kavkazská rasa, vyvinuli nejvýše.
Rasismus všech předních evolucionistů, až do doby před šedesáti lety, vyčerpávajícím způsobem dokládá John Haller v knize “Vyvrženci evoluce” (Outcasts from Evolution). V křesťanství není žádné místo pro rasismus. Ale v systému evoluční filozofie byl až donedávna základním kamenem. Podtitul Darwinovy knihy “O vzniku druhů přirozeným výběrem” zní “…neboli uchováním prospěšných plemen (ras) v boji o život”. Není nejmenších pochyb o tom, že kromě zvířecích plemen měl na mysli i lidské rasy.
V myslích mnoha lidí převládá názor, že je bílá rasa vyspělejší než černá, protože to evoluce dokázala. Nic takového se nestalo. Podle Bible, je tu jen jedna lidská rasa, protože Bůh “učinil z jedné krve všechno lidstvo, aby přebývalo na celém povrchu země.”
Výčet trpkého ovoce evolučního stromu je dlouhý. Je možné prokázat, že dnešní drogová kultura má své kořeny v evoluční filozofii. Dnešní rozmach homosexuality má také své kořeny v evoluční filozofii. Tažení proti morálce, které probíhá ve školách a ve společnosti obecně, má své kořeny v evoluční filozofii. Skutečně je možné prokázat, že každá zhoubná filozofie i každé zlé jednání, které existuje, postavily své základy či ospravedlnění na nějaké formě evoluční nauky.
C.S. Lewis byl po mnoho let teistickým evolucionistou, ale na sklonku života se stal zastáncem kreacionismu. V soukromém dopise Richardu Ackworthovi, který byl v té době vůdčím představitelem kreačního vědeckého hnutí, prohlásil následující:
- “Kéž bych byl mladší. To, co mě teď nutí si myslet, že možná máte pravdu, považujete-li evoluci za onu hlavní a radikální lež v celé síti falše, která nyní vládne našim životům, nejsou ani tak vaše argumenty proti, jako spíše fanatické a pokroucené názory jejích zastánců.”
S “fanatickými a pokroucenými názory” se opakovaně setkáváme v naší práci.
Skutečná věda
Oproti zlému ovoci evoluční filozofie je zde dobré ovoce kreace. Například veškerá skutečná věda je založena na kreaci. Většina otců vědy, lidí jako Isaac Newton, Clerk Maxwell, Michael Faraday, Louis Pasteur, Robert Boyle a Edwin Brewster, stejně jako většina dalších významných zakladatelů různých vědních oborů, byli vyznáním křesťané a kreacionisté.
S největší pravděpodobností by dnes nikomu z nich nebyla nabídnuta důležitá pozice na významné vědecké fakultě, a to z důvodu odmítání evolucionismu, a přitom oni skutečně položili základy vědě. Byli to ti největší vědci, kteří kdy žili.
Nicméně i dnes jsou na světě tisíce vědců, kteří se přiklánějí ke kreacionismu. Mnozí z nich, včetně mne, kdysi zastávali evoluci, ale přesvědčili se, a to nejen z toho, co učí Bible, ale i z vědeckých faktů, že stvoření podává lepší vysvětlení vzniku života než evoluce.
Hlavním plodem kreace je samozřejmě křesťanství. Ať si nikdo nemyslí, že kreace není pro křesťanské učení důležitá. Někteří křesťané říkají, že si nemusíme dávat práci s přesvědčováním lidí, aby věřili stvoření, pokud je přivedeme ke Kristu. Ale takový postoj je nesprávný, protože nikdo nemůže opravdu pochopit Pána Ježíše Krista, dokud Ho nebude chápat takového, jaký je. Nejvýznamnější kristologická pasáž v Bibli je Koloským 1,16-20:
- “V něm (tedy v Ježíši Kristu) bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, knížata nebo mocnosti, všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On je přede vším a všechno v něm spočívá. … A aby skrze něho smířil všechno se sebou a způsobil pokoj skrze krev jeho kříže, aby skrze něho smířil vše jak na zemi, tak v nebesích.”
Všechny věci na zemi i v nebesích byly stvořeny Kristem a jsou Jím nyní udržovány v chodu. On zaplatil za to, aby se sebou smířil vše na zemi i v nebesích. Je naprosto jisté, že pokud chce někdo kázat o Kristu, musí kázat otakovém, jaký je. On byl Stvořitel, dříve než se stal Spasitelem. Důvod, proč Ho potřebujeme jako svého Spasitele a Vykupitele, je fakt, že jsme se proti Němu vzbouřili jako proti svému Stvořiteli.
Na čem stojí evangelium
Když apoštol Jan psal inspirován Bohem své evangelium, aby přivedl lidi ke Kristu, začal zprávou o stvoření:
- Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic. … Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal.
Lidé musí pochopit, že Ježíš Kristus je Stvořitel, protože pouze a jedině tak se mohou chopit své potřeby Spasitele a pouze a jedině tak v Něj mohou věřit.
Nejúžasnější kapitola o víře v Bibli, Židům 11, nám svědčí o tom, že vírou Ábel udělal to, Noe zase ono a Abraham zase něco jiného. Ale tím úplně prvním předmětem víry bylo stvoření. Na konci desáté kapitoly Židům se vlastně říká, že “spravedlivý bude žít z víry”, což je zásada, která se stala hlavním heslem reformace a která je v Novém zákoně třikrát citována z proroka Abakuka.
Prvním předmětem víry tedy je:
- Vírou rozumíme, že výrokem Božím byly uspořádány světy, takže to, co vidíme, nevzniklo z viditelného. (Židům 11,3)
Dříve než někdo může mít spasitelnou a živou víru, musí rozumět vírou, že svět nevznikl z předexistující, viditelné hmoty, ale vznikl Božím slovem. Co on řekl, to se stalo, jak přikázal, tak vše stojí. (Žalm 33,9)
Kristovo svědectví
Bohu stvoření netrvalo miliardy let. Jemu stačilo šest dní. A jak víme, Pán Ježíš Kristus řekl: Od počátku stvoření Bůh učinil člověka jako muže a ženu; (Marek10,6)
Neomylný Boží Syn se odvolával na Genesis, když tvrdil, že naši první rodiče byli stvořeni na samém začátku Božího tvoření a ne miliardy let poté. Myšlenka dlouhých věků evoluce se nikde v Bibli nevyskytuje.
To, čemu věříme a co vyučujeme o stvoření, je nejdůležitější otázkou, ať už ve škole, v církvi nebo v našich domovech. Pouze víra v Boha jako Stvořitele rodí ovoce spasitelné víry.
Dnes je moderní, aby filozofie vyloučila Boha z Jeho vlastního stvoření. Namlouvá nám, že se tento svět a vše, co je v něm, nějakým způsobem sám vyvinul. Ale ani to přemýšlivého člověka na dlouho neuspokojí. Vůbec jim nejde o samotnou evoluci, ta je zajímá jen potud, pokud slouží tomu, aby dosáhli svého cíle a vyhnuli se myšlenkám na Boha.
Pokud by tou či onou metodou mohli pošetilí lidé zosnovat svět bez Boha, byli by šťastní a ten filozof, který se ve svých myšlenkách nejvíce přiblíží rafinované lži, která ospravedlní lidské zapomínání na Boha, je králem a oblíbencem své doby. Ano, Bůh musí být nějak vymazán, protože jen “hlupák si ve svém srdci říká: Bůh není.” (C.H. Spurgeon na téma Izajáš 65,1, 1886)