Vložil/a Pavel Slepička
(1.11.2010)
Představujeme vám první číslo kreacionistické přílohy časopisu Život v Kristu.
„Evoluce je nedokázaná a nedokazatelná, věříme jí proto, že jediná druhá možnost je specielní stvoření, a to je nemyslitelné.“ (sir Arthur KEITH)
„Když přijde na původ života na Zemi, jsou zde jen dvě možnosti: stvoření nebo spontánní plození (evoluce). Není žádná třetí možnost. Spontánní plození bylo popřeno před 100 lety, ale to nás vede jen k jednomu dalšímu závěru: nadpřirozené stvoření. My to nemůžeme přijmout z filozofických důvodů (osobní důvody); a tak volíme víru v nemožné: že život povstal spontánně náhodou.“ (George Wald)
Proč vůbec řešit střet zastánců stvoření a evoluce?
Každý den se setkáváme ve svém okolí s názory a moderními trendy, které protiřečí Bibli. Naše společnost se odklonila od svého křesťanského základu a důsledky jsou více než patrné. Je mnohem jednodušší „žít naplno a nezávisle“, než se nad životem zodpovědně zamyslet a ptát se po pravdě.
Jednou ze základních lidských otázek však zůstává otázka po původu. „Odkud pochází všechno to, co nás obklopuje?“ nebo „Odkud pochází člověk?“ Lidé na takovéto otázky hledají spolehlivé odpovědi již od nepaměti. Každý si dříve či později potřebuje najít „tu svou odpověď“ a je to svým způsobem přirozené. Kromě vědců, kteří hledání pravdivých odpovědí věnují celý život (a těch, kterým je okolní svět zcela lhostejný), jsou tu běžní lidé, kteří jen věří vědeckým závěrům a sami se do výzkumu nepouštějí. Více či měně kriticky přejímají argumenty vědy (ať už té, která zastává evoluční pojetí, nebo té, která stojí na Bibli) a považují je za pravdivé, věrohodné či alespoň uspokojující.
Lidé a jejich plány se sice mění, ale Bůh i jeho Slovo zůstávají platné stále. Zatímco lidem běžně vyhovuje nevázanost postavená na evolučním základě, Boží lid má být solí země (brání rozkladu) a světlem (zahání tmu). Proto nás Pán neshromažďuje v odlehlých klášterech, ale dává nám běžná zaměstnání, sousedy i přátele ve světě. Budeme-li jen opatrně přihlížet, nejen že rozklad společnosti bude nerušeně probíhat dál a lidé budou tápat ve tmě, ale mineme i Boží záměry s námi. Bůh nás jistě nechce všechny vést cestou doktorátů z přírodních věd k nesmiřitelnému boji proti evoluci, ale ani druhý extrém nezájmu a pasivity nebude jeho vůlí.
Ve školách je dětem předkládána evoluční teorie jako jediný pravý a vědou doložený pohled na počátek vesmíru, formování života na Zemi a původ člověka. Křesťané mlčí. Dokumentární filmy i odborná literatura nás přesvědčuje svými důkazy, že všechno vzniklo samo od sebe a evolučním vývojem dospělo až do dnešní podoby. Křesťané mlčí. Proč? Nemá snad Bible co říci?
Možná slýcháváte, podobně jako já, názory laiků, kterým je problematika evoluce a stvoření vzdálená: „Když tomu věří většina moderních lidí, musí to být přece aspoň částečně pravda, navíc ty vědecké výzkumy evoluci potvrzují, tak co.“ Křesťané pořád mlčí. Občas sice probleskne protinázor obhajující biblické stvoření, ale ani sami křesťané tomu nijak zvlášť nevěnují pozornost. Prý je to moc odborné, prý bychom si před odborníky stejně udělali svými názory ostudu…
„Strach z nich ať vás neděsí ani nezviklá a Pán, Kristus, budiž svatý ve vašich srdcích. Buďte vždy připraveni dát odpověď každému, kdo by vás vyslýchal o naději, kterou máte, ale čiňte to s tichostí a s uctivostí.“ (1P 3,14–16)
Toto místo z Písma budiž naším mottem během čtení této obrázkové rubriky, která se postupně bude zabývat jednotlivými zákoutími střetu zastánců evoluční teorie s biblickým učením. Seznámíme se s hlavními pilíři evolučního pohledu na původ přírody i člověka, budeme se zabývat vztahem Bible a vědy, podíváme se, co k tématu hovoří přímo Bible.
Smyslem příspěvků nemá být pouhé vršení argumentů pro a proti, ani si nemyslím, že bychom se přečtením pár článků stali odborníky. Dílčím cílem je rozšířit si obzory, položit si nové otázky, motivovat ke změně zaběhnutého myšlení. Hlavním smyslem však zůstává přivedení hledajícího člověka ke Kristu, k čemuž nám všem obrázkové stránky mohou napomáhat. Samotné argumenty, byť by byly jakkoliv doložitelné, nemohou změnit srdce člověka ani dát nový život. Ježíš řekl svým učedníkům (tj. i nám dnes): „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ (Mk 16,15)
To je naše práce, neměli bychom mlčky přihlížet. Pán dává rozhovory a vede nás k různým lidem. Měli bychom být proto připraveni vysvětlit lidem, proč věříme Písmu navzdory mediální kampani, která se zdá být tak věrohodná. Argumenty i svědectví našeho života jsou důležité, neměli bychom zapomínat, že vedeme lidi ke Kristu, který má moc dát život. Nemá smysl navršit horu důkazů „o naší pravdě“, „bít lidi Biblí po hlavě“ a nedovést je k Prameni.
Kdyby bylo možné zachránit člověka před zahynutím pomocí důkazů či filosofováním, nebylo by zapotřebí Boží moci skrze Ducha svatého. Proto nás Písmo vybízí: „Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů.“ (Za 4,6) Právě Boží moc, která dokáže proměňovat lidské životy, je tím největším důkazem pravdivosti Bible i evangelia. Toho není žádná teorie ani vědecký názor schopen.
Oba vědecké proudy (evolucionismus i kreacionismus) jsou sice názorově vnitřně členité, oba mají svá liberální a fundamentální křídla či radikální i umírněné představitele. To však neznamená, že nezáleží na tom, co budeme přijímat za pravdu. To, v co doufáme (i když doposud nemáme 100 % odpovědí), zásadním způsobem formuje náš život.
Bezduché následování toho nebo onoho směru není hodno myslícího člověka. I laik si v dnešní době může utvořit svůj vlastní názor z pouhého pozorování přírody či z běžně dostupných faktů a zaujmout stanoviska podložená zdravým rozumem i ověřitelnými argumenty. Slepá víra vede k fanatismu, nikoli k poznání pravdy, zvláště když se na poli vědy ještě „bojuje“.
Nejednou se mi také stalo, že se mě lidé ohnivě ptali na dinosaury, UFO, zkamenělé trilobity či zuby z pračlověka, ale v jejich srdcích byla mnohem víc aktuální bolavá místa z odmítnutí v dětství, neodpuštění či zklamání životem. Záhy se ukázalo, že touží více po Boží lásce a plném životě, než po rozumových argumentech o zkamenělinách a tajemstvích vesmíru, které tvořily jen takovou povrchní slupku. Nebojme se mluvit s lidmi o nich samotných, nebojme se na ně pohlížet očima Pána Ježíše, který nezůstává dlouho na povrchu a jde rovnou k podstatě. Mnohdy za povrchní otázkou zůstává hluboká potřeba, kterou může Boží Duch nejen zjevit, ale též naplnit.
Tématika stvoření vs. evoluce je značně rozsáhlá, v češtině je dostupných několik desítek výborných studií i knih snadno přístupných laické veřejnosti, leccos se najde v časopisech a na internetu. Literatury různé úrovně ve světových jazycích je nepřeberné množství. Rádi bychom vám formou ukázkových citátů a doporučení zjednodušili hledání a výběr toho pravého zdroje pro případné doplnění informací.