tree

Stromy: ukázka Boží tvůrčí síly

Pavel Akrman Fakta pro stvoření 2 Komentáře

Joseph Havell

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 04/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Stromům bylo dáno v Božím slově výsadní postavení. Žalm 1 přirovnává člověka, zakládajícího svůj život na Božím zákoně ke stromu, který roste blízko proudící vody, během roku nese své ovoce a jehož listy neuvadnou.

Pro většinu lidí jsou stromy samou podstatou „přirozenosti“, což v zásadě znamená absenci jakéhokoli lidského umělého přičinění. V posledních desetiletích sekulární literatura prokázala značný posun v interpretaci přirozenosti směrem k absenci božského zásahu – vše je pouze produktem náhody v průběhu evoluce. Ovšem nic nemůže být dále od pravdy; strom není produktem náhody, ale Božského designu.

Pro lepší pochopení porovnejme strom s mrakodrapem, který je často považován za vrcholný příklad lidského mistrovství. Mrakodrap začíná plánem, který sestavil tým architektů a inženýrů. Stejně tak i každý velký strom začíná drobným semínkem, často ne větším než špendlíková hlavička. To je však doslova napěchované složitými naprogramovanými informacemi, které řídí jeho vzrůst až do velikosti živého obra (viz box níže).

„Strom není produktem náhody, ale Božského designu.”

Ke stavbě mrakodrapu je třeba přivézt na místo ohromné množství materiálu, jako je cement, písek a ocel. Sazenice stromu však dokáže vybudovat své tělo – tj. kořenový systém, kmen a korunu – přímo na místě, s využitím surovin jen v jejím okolí. Využívá vodu dodávanou deštěm, oxid uhličitý a kyslík1 z okolního vzduchu a živiny rozptýlené v půdě kolem jejích kořenů.

Ale to není vše – také energie, která umožňuje vybudování tak působivého celku, nemusí být vyráběna někde jinde a dopravována na staveniště. Speciální orgány stromů, které nazýváme listy, zachycují sluneční energii. Tyto malé, zelené a většinou ploché kožovité struktury obsahují tisíce nepatrných, ale vysoce důmyslných továren schopných zachytit sluneční energii a přeměnit ji na energeticky bohaté látky. Tyto pak strom využívá k budování svého těla a k provádění mnoha dalších funkcí.

Tento proces, nazývaný fotosyntéza, je na mnohem vyšší úrovni než jakékoli podobné úsilí, kterého dosud lidstvo se všemi svými univerzitami a výzkumnými ústavy dosáhlo. K výrobě vysokoenergetických cukrů využívá složité organické sloučeniny a struktury tak miniaturní, že nejsou pouhým okem vidět.

Klíčovou surovinou používanou při této energetické fixaci je oxid uhličitý. Jedná se vlastně o „odpadní produkt“, který vzniká u zvířat nebo rostlin při „spalování“ látek, jako jsou cukry, za účelem získání energie, stejně jako když lidé spalují fosilní paliva za účelem výroby elektřiny.

V našich ekonomických podmínkách se potýkáme s problémem likvidace odpadních produktů. Ale u stromů je to řešeno pečlivě a efektivně právě díky této fixaci sluneční energie. Vedlejším produktem tohoto procesu je kyslík, který je ovšem nezbytný pro život zvířat (a rostlin). Uvolňuje se z listů stromu do atmosféry stejnými póry (průduchy), kterými je dovnitř přijímána klíčová surovina, oxid uhličitý.

Struktura stromu – špičkový design

Koruna stromu je navržena tak, aby poskytovala listům maximální vystavení zdroji energie, tedy Slunci. Každá fotosyntetická buňka v listech je spojena se zbytkem stromu sítí drobných vodivých kanálků. Jeden dřevní cévní svazek, zvaný xylém, vede vodu a rozpuštěné chemikálie nahoru od kořenů k listům. Druhý cévní svazek, tzv. floém, vede cukry produkované v listech dolů ke kořenům. Oba typy cévních soustav se ve stromě tvoří z cukrů generovaných slunečním zářením a rekonstituují se na silné a stabilní látky zvané celulóza a lignin.

Účinnost konstrukce těchto kanálků se neomezuje pouze na jejich funkci rozvodného systému. Xylém plní také strukturální funkci. Dodává kmeni a větvím stromu jejich sílu, aby unesly váhu koruny. Rovněž dává kmeni tuhost, takže dobře odolává tlaku větru. Nejedná se o strnulou tuhost jako u většiny lidských konstrukcí z betonu a oceli, ale o pružnou pevnost, která umožňuje stromu znovu se vrátit do původního stavu, jakmile se vítr uklidní.

Také floém má dvojí funkci. Kromě přepravy cukrů směrem dolů také chrání měkké části stromu, kde se tvoří nová tkáň. Funguje tedy jako vnější ochranný štít proti mechanickému poškození nebo požáru.

„Z toho všeho je zřejmá nesrovnatelně vysoká úroveň Božského designu.”

Stejně tak i kořenový systém stromu má dvojí funkci. Ukotvuje strom v půdě a získává z ní vodu a živiny. Když prší, částečně je voda vstřebávána přímo přes povrch listů, ale většina se jí nakonec vsákne do země. Strom potřebuje velké množství vody, aby přežil a prospíval. Jeho kořeny ji aktivně hledají a extrahují ji, a poté ji spolu s rozpuštěnými živinami z půdy odesílají do koruny.

Kořeny kupodivu rostou tak, aby jednak stabilizovaly strom, ale také aby chránily půdu před erozí. V nezamrzlé půdě rostou kořeny neustále; reagují na podněty, pokud jde o růst směrem dolů (geotropismus) a také ve vztahu k vlhkosti (hydrotropismus). S kořeny stromů v zemi spolupracují houby a bakterie, za účelem maximálního vytěžení živin, které mohou být v půdě zcela rozptýleny. Pro porovnání – základy mrakodrapů jsou pouze mechanickým prostředkem k udržení budovy ve svislé poloze a jsou omezeny pouze na svou původní velikost.

Voda z kořenů je předávána do koruny prostřednictvím kmene stromu. Voda musí překonávat gravitaci až do výšky 100 metrů (330 stop), což je inženýrsky velmi náročné řešení. Jakýkoli mechanismus, dokonce i to nejsilnější čerpadlo vyrobené lidmi, které by se snažilo zvednout vodu sáním, by bylo omezeno atmosférickým tlakem do výšky asi jen 10 m (33 ft). Stromy to překonávají důmyslnou kombinací metod na buněčné úrovni.

Z toho všeho je zřejmá nesrovnatelně vysoká úroveň Božského designu. Pravděpodobnost, že by i jen jedna fáze vývoje a fungování stromu vznikla náhodou, je zcela mizivá. A to nebereme v úvahu žádné selektivní faktory, přestože ty se zcela reálně projevují při doladění „vhodnosti“ rostliny v jejím prostředí. Pravděpodobnost, že by cele integrovaný a bezchybně fungující strom vznikl pouze náhodnými mutacemi a přirozeným výběrem, je v podstatě nulová.

Stromy vytvářejí kopie stromů

Ačkoli stromy mají obecně dlouhou životnost, nakonec uhynou, a proto se musí nahrazovat. Způsob, jakým k tomu dochází, je dalším zázrakem designu. Všechny informace kódované v DNA, nutné pro řízení růstu a fungování stromu, jsou přenášeny do další generace pomocí úžasného, předem naprogramovaného zařízení – prostřednictvím semen.

Veškerá vědecká pozorování potvrzují, že informace je možné přenášet, a že se během tohoto procesu mohou rozpadat – ale nikdy nebylo pozorováno, že by vznikaly „přirozenými“ procesy, tj. bez působení inteligence. Tyto komplexní informace v semenech, která samotná zahrnují pouze omezenou schopnost přizpůsobit se a měnit, tak musely původně vzejít z inteligentního zdroje. Tyto informace odráží brilantnost Božího designu v původním druhu podle knihy Genesis.

Odkazy a poznámky

  1. Stejně jako zvířata, i rostliny používají kyslík ke spalování sloučenin obsahujících uhlík, aby získaly energii potřebnou k řízení vlastních procesů.
Subscribe
Upozornit na
2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
jhk - vlasta

Ano – vzhledem k stromům musím říci – skvělá práce. A to není vše. Již se mnoho autorů/vědců vyjádřilo k tomu, že např. v lesích existují “strážci stromů” – a že v lese existuje určitá hierarchie – a stromy nejsou takové jaké jsou – pouhou náhodou. Skvělý článek – Bohu díky. za něj i těm, kteří ho zde uvedli. Přeji požehnanou neděli. Bůh vám všem žehnej a buď vám milostiv. V.S.

Last edited 3 měsíců před by jhk - vlasta
admin

Díky Václavu Dostálovi, kterého článek ispiroval k zaslání obrázkové prezentace, se můžete zde obdivovat vskutku exotickým stromům (soubor je ve formátu PoverPoint PPS).