Stephen Hawking 1942–2018

pavelkabrt Ostatní, různé Napsat komentář

Dr. Danny R. Faulkner

Článek vyšel na Answers in Genesis 14. března 2018, přeložil M.T. – 03/2018

Proslulý britský astrofyzik Stephen Hawking dnes zemřel. Ve stejný den se roku 1879 narodil Albert Einstein. Navíc zemřeli oba muži krátce po svých 76. narozeninách. Tato fakta by nebyla zajímavá, kdyby jejich dílo a spisy nebyly tak blízce příbuzné.

V relativně mladém věku rozvinul Einstein obecnou teorii relativity, která už celé století představuje dominantní teorii prostoru, času a gravitace. Hawking byl nejen brilantním myslitelem, měl také štěstí, že se narodil do správné doby. Když překročil dvacítku, začala většina astrofyziků přijímat fakt existence černých děr a kosmologie velkého třesku. Obecná relativita je matematickým modelem používaným k pochopení obou zmíněných fenoménů. S využitím obecné teorie relativity přispěl Hawking k pochopení černých děr i naturalistického modelu velkého třesku více než kterýkoli jiný vědec.

stephen-hawking-in-cambridge

Dr. Stephen Hawking. Image from Wikimedia Commons.

Hawkingova populárněvědecká kniha z roku 1988 “Stručná historie času” zaznamenala obrovský úspěch. Byla dobře napsaná a recenze na ni nešetřily chválou. Kniha se velmi dobře prodávala, neboť nabízela milionům lidí naději, že by mohli konečně pochopit černé díry a kosmologii. Jenže běda, v knize je citát, připisovaný Einsteinovi, který říká, že “všechno bychom měli pojímat tak jednoduše, jak to jen jde, ale nikoli jednodušeji”. (Nicméně neexistují důkazy o tom, že to Einstein skutečně řekl). Jenže téma zmíněné knihy je zjednodušitelné těžko, takže mnoho lidí, kteří ji s takovým nadšením začali číst, brzo zjistilo, že některé její části jsou velmi obtížné. O Stručné historii času se pak psalo jako o “nejméně čtené nejprodávanější knize všech dob”. Hawking je také autorem novější knihy Velkolepý plán. Mnoho z názorů, které předkládal Hawking ve svých knihách, kritizovalo AiG v článcích jako třeba Důraz, který Stephen Hawking klade na vesmír bez Boha.

I když je Hawking slavný svým dílem v oboru astrofyziky, jeho práce by nejspíše neměly takový veřejný ohlas, kdyby nebylo diagnózy amyotrofické laterální sklerózy (ALS) stanovené u něho před více než půlstoletím, když byl na vysoké škole. Tento stav nazývaný často ve Spojených státech nemocí Lou Gehriga po veřejně známém člověku, který byl jednou z jeho obětí, znemožňuje dotyčnému kontrolu nad pohybovým aparátem.

Lékaři zprvu dávali Hawkingovi jen pár let života, ale jak je patrné, tahle prognóza se ukázala jako nesprávná. I když u něj ALS propukla brzy, ukázalo se, že postupuje mnohem pomaleji, než je v těchto případech obvyklé. Brzy začal trpět i poruchami řeči, a s tím, jak byl stále méně schopen ovládat své tělo, začal být upoután na invalidní vozík. Opět se však ukázalo, že se Hawking narodil do správné doby, protože díky pokrokům v lékařské péči se dožil daleko vyššího věku, než by se bylo dalo očekávat před pouhými několika lety. A pokroky v počítačových technologiích mu umožnily probírat svou práci s ostatními a sdělovat jim její výsledky díky hlasovým syntetizérům, k jejichž ovládání stačily nepatrné motorické schopnosti, které se u něho zachovaly. Obrázek Hawkinga na invalidním vozíku a mluvícího hlasem počítače z něj udělal idol a lidového hrdinu.

Jak bychom mohli očekávat, diagnóza ALS Hawkinga krutě zasáhla. Zpočátku zamýšlel zanechat univerzitních studií přesvědčen, že pokračovat v nich nemá smysl, ale brzy ho přemluvili, aby se k nim vrátil. Nemoc měla rovněž velmi negativní dopad na jeho manželství. Hawking si bral svou první ženu Jane roku 1965, krátce poté, co mu byla ALS diagnostikována. Jeho manželství pak vydrželo 30 let, i když se v něm stále rostoucí měrou objevovaly potíže zaviněné postupem Hawkingovy nemoci.

Po rozvodu napsala Jane autobiografii (1999), kterou pak aktualizovala (2007) a podle které vznikl roku 2014 film Teorie všeho. V knihách i při rozhovorech pro média popisovala Jane, v jakém smyslu se Hawking měnil v průběhu jejich manželství a jak se ten Hawking, kterého znala, velmi lišil od obrazu, který si budoval na veřejnosti. Velmi překvapující bylo její přesvědčení, že k tomu, aby to všechno vydržela, jí pomáhala křesťanská víra. Stavěla ji přitom do protikladu k Hawkingovu ateizmu.

“Neexistuje nebe, do kterého by se uchýlily rozbité počítače; všechno to jsou jen pohádky pro lidi, kteří se bojí tmy.”

S přibývajícím věkem se Hawking hlásil stále otevřeněji ke svému ateizmu. Zde je několik příkladů:

Existuje zásadní rozdíl mezi náboženstvím, které je založeno na autoritě, a vědou, která je založena na pozorování a rozumu. Věda vyhraje, protože funguje.

Každý z nás má svobodu v tom, aby si věřil, čemu chce, a já zastávám ten názor, že nejjednodušším vysvětlením je, že Bůh neexistuje. Vesmír nikdo nestvořil a nikdo neřídí náš osud. To mne dovádí k hlubokému porozumění. Patrně neexistuje nebe ani život po smrti. Máme tenhle jediný život, abychom se radovali z velkolepého plánu a uspořádání vesmíru, a za to jsem nesmírně vděčen.

Dříve, než se seznámíme s vědeckými pravdami, je pro nás přirozené, že věříme v existenci Boha jako stvořitele vesmíru. Dnes však nabízí věda přesvědčivější vysvětlení. Svým výrokem “znali bychom Boží mysl”, jsem chtěl vyjádřit, že bychom věděli vše, co by věděl Bůh, kdyby Bůh existoval; on však neexistuje. Jsem ateista.

Zákony byly snad stanoveny Bohem, ale Bůh se nevměšuje do chodu věcí, aby tyto zákony porušoval.

K problému života po smrti poznamenal Hawking roku 2011, “Považuji mozek za počítač, který přestane pracovat, když jeho součástky vypovědí poslušnost. Neexistuje nebe, do kterého by se uchýlily rozbité počítače, ani si nelze představit nějaký jejich další život; všechno to jsou jen pohádky pro lidi, kteří se bojí tmy”.1

Hawking také prohlásil, že filozofie je mrtvá. Toto tvrzení opíral o přesvědčení, že filozofové neudrželi krok s moderními trendy ve vědách a že tudíž se z vědců “stali nositelé pochodní pokroku v naší snaze o poznání.”

Hawking pocházel z prostředí vyznávajícího metodistickou víru, není tudíž jasné, co ho přivedlo na cestu k ateizmu. Byla to jeho fascinace astrofyzikou, co ho přivedlo k nesprávnému závěru, že věda může vysvětlit do důsledku problém počátku všeho, aniž by k tomu potřebovala Boha Stvořitele? Hrálo tu roli jeho postižení, které ho přivedlo k hněvu vůči Bohu, který dopustil, aby se u něho rozvinula ALS?

Zatímco dnes svět truchlí nad ztrátou takového jedinečného mozku, Je tu něco víc, nad čím je třeba truchlit, a sice nad tím, že na věčnost odešel člověk, aniž si byl vědom existence Spasitele světa, Ježíše Krista (ačkoli nevíme, co si Hawking myslel o své smrtelnosti a životě po smrti v posledních dnech svého života). My v organizaci Answers in Genesis želíme faktu, že Hawking i mnoho dalších se rozhodlo, že věda údajně dokázala, že neexistuje Bůh. My však pevně věříme, že věda, pokud ji správně chápeme, je v souladu s Bohem zjeveným v Bibli.

Odkazy:

  1. Ian Sample, “Stephen Hawking: ‘There Is No Heaven; It’s a Fairy Story’,” The Guardian, May 15, 2011, https://www.theguardian.com/science/2011/may/15/stephen-hawking-interview-there-is-no-heaven.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments