Jak indiánský jazyk pomohl vyhrát válku – a uštědřil tak citelnou lekci těm, kdo vložili svou víru v evoluci.
Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 01/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Úvodní foto: arizonadailyindependent.com
Kodéři, Austrálie, červenec 1943. Foto: Archivy Námořní pěchoty a Speciální sbírky.
„Nebýt Navajů, námořní pěchota by nikdy nedobyla ostrov Iwodžima.“ Iwodžima je slavné místo jedné z nejtěžších bitev druhé světové války v Pacifiku. Tuto poznámku bychom snad mohli čekat od někoho, kdo příliš často přepínal kanály mezi vojenskými filmy a westernem. Jenže tento výrok ve skutečnosti pronesl major Howard Connor, signální důstojník 5. americké námořní divize na Iwodžimě, a jeho názor je nyní široce sdílen vojenskými historiky a taktiky.1
Connor měl na mysli dnes již proslulé „kódovací radisty“, indiány kmene Navajo, kteří byli v roce 1992 oceněni v Pentagonu za svou jedinečnou a zcela zásadní úlohu v americkém vítězství v Pacifiku.
Na této válečné scéně muselo americké vojenské velení čelit obrovskému problému – Japonci totiž byli nesmírně dobří v prolamování kódů. Japonský šéf výzvědné služby generálporučík Seizo Arisue řekl, že se jim podařilo prolomit kódy používané americkou armádou a jejími leteckými jednotkami. Nikdy se jim však nepodařilo dešifrovat kód, který používali jednotky námořní pěchoty.
To proto, že v roce 1942 přesvědčil námořní důstojníky syn jednoho misionáře, Philip Johnston, že jazyk Navajo, kterým se mluvilo pouze na území Navajo amerického jihozápadu, může tvořit ideální základ pro nerozluštitelný kód. Johnston vyrůstal na území rezervace Navajo a byl tak jedním z mála ne-Navajců, kteří plynule mluvili tímto jazykem.
Ačkoli jazyk Navajo existuje pouze v mluvené formě a bez abecedy nebo jiných symbolů, ani zdaleka se nejedná o nějaký „primitivní, ne zcela vyvinutý“ jazyk, jak by si mohl někdo myslet. (Samozřejmě při vědomí skutečné historie světa, jak je uvedena v Bibli, nikoho nepřekvapí, že nic takového jako „primitivní jazyk“ ve skutečnosti neexistuje.) Naopak je to jazyk nesmírné složitý, jehož struktura a tonální (intonační) kvalita ho činí nepochopitelným pro každého, kdo se jím intenzivně nezabývá a není v něm trénován. V té době mluvilo tímto jazykem na světě jen asi 30 ne-Navajců, a žádný z nich nebyl Japonec.
K tomuto úkolu bylo v květnu 1942 povoláno prvních 29 rekrutů Navajo, kteří vytvořili „Navajo kód“. Úkolem těchto „šifrovacích radistů“ bylo předávat přes telefon a rádio klíčové informace týkající se bojiště. Testy ukázaly, že dokáží zakódovat, přenést a dekódovat třířádkovou zprávu v angličtině za 20 sekund, tedy asi 90krát rychleji než v té době používané stroje.
Kodéři Navajo, červen 1944. Public domain.
Kód fungoval následovně: každé písmeno anglického slova bylo přenášeno jako slovo Navajo, které po překladu do angličtiny tímto písmenem začínalo. Takže „a“ mohlo být reprezentováno více než jedním slovem Navajo, např. jako „obklíčit“, „mravenec“ nebo „jablko“.
V rámci urychlení měly některé běžné vojenské termíny přiřazené jen jedno slovo Navajo. Např. Besh-lo (železná ryba) znamenalo „ponorka“ a dah-he-tih-hi (kolibřík) znamenalo „stíhací letoun“.
Přestože bitva o Iwodžimu zuřila všude kolem nich, šestice radistů Navajo pracovala nepřetržitě – během prvních dvou dnů poslali a přijali přibližně 800 zpráv, a to vše bez chyb. Během války v Pacifiku bylo vycvičeno a nasazeno do služby celkem asi 400 radistů Navajo, a jejich dovednost, rychlost a přesnost se stala legendou. V letech 1942 až 1945 se v Pacifiku zúčastnili každého útoku na moři. Jejich využití by bylo zveřejněno pravděpodobně dříve, ale nestalo se tak proto, že cenný kód Navajo se používal v armádě ještě dlouho po druhé světové válce.
V tomto všem lze vidět velmi zajímavou podobnost s biologií. V každém z nás, vlastně uvnitř každého živého organismu existuje kód, napsaný chemickými písmeny v řetězci molekuly, o které něco ví asi každý – je to molekula DNA. Tento kód nese instrukce, které umožňují buněčnému aparátu vyrábět fyzikální složky, které pak tvoří konkrétního tvora. Jednou z obrovských záhad, s níž musí poctiví evolucionisté zápasit je to, jak vůbec mohl takový kód vzniknout v rámci jejich naturalistického scénáře (který nepřipouští žádný zázrak). A tak musí tento věroučný systém překonat hned dvě překážky – jeho samotný vznik a také sestavení kódu.
Kódované přenosy
- Jazyk amerických indiánů byl použit pro šifrování již dříve: zakódovat zprávy pomohlo americké armádě osm členů kmene Choctaw v první světové válce proti Německu.
- Americký prezident Ronald Reagan vyhlásil 14. srpen Národním dnem kodérů Navajo (National Navajo Code Talkers Day).
- Neexistovala žádná psaná kniha kódu Navajo, takže kód nemohl být nikdy odhalen; k více než 400 slovům byly přiřazeny zvláštní významy, takže nemusely být „hláskovány“ (např. „ponorka“; viz text výše) a všechny byly vedeny pouze v paměti.
- V období války má zabezpečení komunikace nejvyšší důležitost. Vysocí vojenští důstojníci jsou přesvědčeni, že druhá světová válka – a s ní i celý průběh dějin – mohla bez kodérů Navajo dopadnout úplně jinak. Stačí si jen představit, kdyby se rodiče Philipa Johnstona nestali misionáři a nezvěstovali by evangelium lidem Navajo.
Tou první překážkou je fakt, že opravdová informace nevzniká přirozenými procesy (tj. bez aktivního působení inteligence – nebo programu, který nemohl vzniknout jinak než v mysli). Pokud by vám chtěl někdo říkat něco jiného, požádejte ho o konkrétní příklad a pečlivě sledujte, zda také udává přesnou definici informace.2 Nespokojte se jen s „analogickým uvažováním“ nebo příběhy typu „tak to prostě je“ – přijímejte pouze věcné, zdokumentované příklady. Pokud by totiž něco takového bylo pozorováno, není nic jistějšího, než že by takový pozorovatel okamžitě obdržel Nobelovu cenu!3
Druhý problém úzce souvisí s naším popisem úspěchů jazyka Navajo během války, totiž že kód je pro příjemce bez znalosti tohoto jazyka naprosto k ničemu. Připusťme na chvíli, že na hypotetické „primitivní Zemi“ se nějak vyvinula – jak říkají evolucionisté – imaginární „první protobuňka“ a v ní se „nějak“ záhadným způsobem vyvinula informace kódující výrobu pouze jediného funkčního proteinu. Pamatujme, že dokud neexistuje nějaký samo-replikující se organismus, je přirozený výběr zcela nefunkční. Tudíž ty tisíce písmen v přesném pořadí by musela takto sestavit pouhá náhoda, což je ovšem prakticky zcela nemyslitelné.4
Ale dokonce i kdybychom připustili tento gigantický „náskok na startu“ a měli bychom už takový kód, byl by opět naprosto k ničemu, pokud by nebyl na místě již existující složitý aparát, který by v každé jednotlivé molekule DNA uměl přečíst všechna chemická „písmena“ a současně je dokázal přeložit do těch správných aminokyselin. Japonské vojenské velení nemělo žádný problém dostat se ke zprávám Navajo; jenže tyto zprávy jim byly k ničemu. Bez „překladatelského aparátu“ (tj. bez znalosti jazyka a způsobu jeho používání) to pro ně byla jen řada nesmyslných akustických znaků.5
Právě tak i celá představa o evoluci od molekuly k člověku – a to ničím nepodložená a bez jakéhokoli logického zdůvodnění – není schopna se ve své hypotetické rané fázi vůbec ani „zvednout z popela“. Veškeré pokusy o vyřešení této evoluční záhady jsou odsouzeny k marnosti, přesně jako byla marná snaha Axis6 prolomit dnes již proslulý kód Navajo – a není bez zajímavosti, že ze stejných důvodů.
Odkazy a poznámky
- Hlavní zdroj zde použitý: Navajo Code Talkers: Word War II Fact Sheet, výzkum vedl Alexander Molnar Jr., zpracováno prostřednictvím Navy & Marine Corps WWII Commemorative Committee. history.navy.mil, zpřístupněno v r. 2001.
- Gitt, W., In the Beginning was Information, Christliche Literatur-Verbreitung, Germany, 1997. Dr. Gitt je jedním z předních světových informačních vědců. Jeho akademická výzva v této věci vůči evolucionistům zůstává celá léta nezodpovězena – viz In the Beginning was Information (Na počátku byla informace).
- To se týká původu biologických informací. Evolucionisté mají také problém s navyšováním již existujících informací – k tomu by mělo docházet často, pokud je evoluce od částic k člověku uskutečnitelným a pokračujícím procesem. Třebaže je to extrémně slabá možnost, že by mohlo být vůbec něco takového zjištěno, dosud to ani nebylo nikdy zdokumentováno. Viz Spetner, L.M., Not by Chance!, The Judaica Press, Inc., New York, 1996.
- Zesnulý Sir Fred Hoyle skvěle popsal šanci získat jednu takovou molekulu náhodně – přirovnal to ke sluneční soustavě, která je plná slepých mužů, otáčejících Rubikovu kostkou, a všichni dospěli ke správnému řešení – současně! (Wieland, C., Rubik’s cubes and blind men, Creation17 (4):52, 1995.)
- V současných živých organismech je překladatelský aparát sám zakódován v DNA, takže kód nelze přeložit, pokud neexistuje asi 75 produktů jeho překladu, což je (pro evolucionisty) beznadějně „začarovaný“ kruh.
- Axis je název z druhé světové války pro alianci Německa, Itálie a Japonska.
Zesnulý Sir Fred Hoyle skvěle popsal šanci získat jednu takovou molekulu náhodně – přirovnal to ke sluneční soustavě, která je plná slepých mužů, otáčejících Rubikovu kostkou, a všichni dospěli ke správnému řešení – současně! – vždy mě zaujmou analogie na téma náhoda. I tato je v jedné věci naprosto vystižná. Nemohu očekávat náhodu od něčeho, co je inteligentní. I kdyby oni „hráči“ neměli rozum – pořád tam při skládání kostky působí inteligence, ačkoli značně omezená. Tzn. skládání kostky není náhodné. )))))
Sté narozeniny jednoho z dosud žijících kodérů Navajo, amerického veterána Johna Kinsela Sr. – zde je fotografie a info z FB: Americký veterán John Kinsel Sr., který… – Slavnosti svobody | Facebook