Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 09/2023. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Poznámka PA: Je smutnou pravdou, že dodnes Afričané obecně musí čelit hanlivým komentářům souvisejících s evolucí. Například je běžné, že černošští fotbalisté jsou častování „opičími skřeky“, pokud má jeden z nich míč. Vzhledem k tomu, že evoluce stále více dominuje kultuře, není to žádné překvapení. Vždyť i sám Darwin psal o skupinách s tmavší pletí jako o méně vyvinutých. Podle něho jsou tak blíže našim údajným opičím předkům než ostatní lidé.
Proto ani nepřekvapuje existence teorie „řízení mysli“ zvané The Chimp model1, která údajně může lidem „pomoci stát se šťastným, sebevědomým, zdravějším a úspěšnějším člověkem tím, že rozděluje vnitřní pocity na racionální (lidské) a iracionální (šimpanzí).“
Např. v únoru 2022 média informovala2 o soudním případu černošské HR manažerky Lindani Sibanda, která žalovala generálního ředitele její společnosti za rasovou diskriminaci poté, když se jí na workshopu zeptal na jejího „vnitřního šimpanze“ – svůj případ u britského zaměstnaneckého tribunálu prohrála právě s odkazem na uvedenou teorii, která má lidem pomáhat „porozumět a zvládat své emoce a myšlenky“, a také „pomohla zlatým olympijským medailistům [UK] Victorii Pendleton a Siru Chris Hoy k vítězství na cyklistické dráze“.
Nicméně označit něco jako „zděděné od šimpanzů“ je jen další poctou evoluci bez faktů. Dobře to však poskytuje pohodlnou omluvu pro špatné chování – „k tomu mě přiměla evoluce“. Jsou stále mnozí, kteří se na to rádi odvolávají.
- Chimpmanagement: The Chimp Model: Simplifying Neuroscience
- The Telegraph, Black employee asked about her ‘inner chimp’ loses discrimination case.
Protože evolucionisté tvrdí, že šimpanzi jsou našimi nejbližšími žijícími příbuznými, nepřekvapuje proto, že se zaměřují na chování šimpanzů a hledají v něm vodítka pro chování lidí. Takže když se začaly množit důkazy o tom, že šimpanz obecný (Pan troglodytes) se v rámci svého vlastního druhu běžně zapojoval do bojů a zabíjení, byli někteří zjevně v pokušení vysvětlovat tím aspekty lidského zla.Je však zajímavé, že mnohem obvyklejší reakcí evolucionistů bylo naopak popírat takovéto přirozené chování šimpanzů. Když se opakovaně psalo o tom, že šimpanzi zabíjejí své druhy, vysvětlovalo se to údajným lidským zasahováním do jejich přirozeného prostředí.
K tomuto názoru byli evoluční věřící vedeni několika faktory. Jedním z nich mohla být jednoduše prostá nechuť přijmout, že sklony ke zlu máme zděděné. Při popírání lidské potřeby Spasitele totiž přetrvává v lidech názor, že lidstvo je „ve své podstatě dobré“, což je ovšem v rozporu se zkušenostmi v reálném světě. Evolucionisté zabývající se sociální harmonií mají také obavy, že pokud bychom měli ve svých předcích „zabijácké opice“, mohli bychom se také vzdát snahy o změnu našeho chování.
Spolu s tím vším tu existuje dlouhodobý trend lidského myšlení, který ani tak nepopírá lidské zlo, ale víceméně odmítá, že celá příroda je porušena hříchem, jak nám říká Genesis 3. V tomto způsobu myšlení je příroda idealizována; celý „přírodní“ svět je „dobrý“ a jen lidé to kazí.
Toto je velmi patrné v radikálním hnutí „Zeleného odporu“ s podtextem uctívání přírody. Jeho přívrženci si často idealizují „mírumilovná“ zvířata, jako jsou delfíni, a je pro ně těžké přijmout důkazy, že i oni se podílejí na zabíjení a trýznění v rámci svého druhu.1 Vztáhneme-li toto myšlení na lidskou společnost, je ztělesněno konceptem „ušlechtilého divocha“ podle francouzského romantického filozofa Rousseaua (1712–1778), který v mnoha lidech stále rezonuje. Rousseau idealizoval „primitivní“ lidské společnosti, které byly blíže přírodě, jako nedotčené zlem a harmonické; z tohoto úhlu pohledu je vina za lidské problémy a konflikty připisována moderní civilizaci.2
Nyní se to ale jeví tak, že rozsáhlý výzkumný projekt, zkráceně publikovaný v časopise Nature, tyto romantické názory ohledně důvodů šimpanzího zabíjejí ostatních zdiskreditoval.3 Studie, kterou provedla mezinárodní komunita více než 30 vědců, „shromáždila v průběhu let údaje z přibližně 426 pozorování v 18 různých komunitách šimpanzů“.4 Bylo zjištěno, že lidská činnost, jako je krmení šimpanzů nebo ničení jejich přirozeného prostředí měla jen „malý vliv na počet vzájemného zabití“ – celkem 152 případů.5 Míra zabíjení, podobně jako ve společnostech lovců a sběračů, se pohybuje „nahoru a dolů jako jednoduchý důsledek soupeření o vzácné zdroje“.
Toto zjištění, že šimpanzi zabíjejí jiné šimpanze nebo že delfíni dělají ošklivé věci ostatním delfínům nás nepřekvapuje, protože Bible uvádí že jak lidé, tak i příroda jsou v padlém stavu (Genesis 3).
V doprovodném komentáři článku v časopise Nature vyjádřila profesorka Joan Silková z University v Arizoně znepokojení nad tím, že její kolegové věřící v evoluci by mohli tyto nálezy o „zabijáckých šimpanzích“ použít k ospravedlnění lidského násilí. Raději to tedy hned předem vyvrací: „My máme schopnost formovat a měnit své chování způsobem, kterým to oni [šimpanzi] nedokážou.“ Přesně tak. To je také důvod, proč my, navzdory našemu vrozenému sklonu k hříchu po Adamovi jsme přesto zodpovědní svému Stvořiteli za naše špatné jednání.
Odkazy a poznámky
- Viz The Sciences, September/October 1995, str. 47, a také creation.com/focus-181.
- Současná směsice „uctívačů matky Země“ a představy „ušlechtilého divocha“ vedlo k mýtu, že kultury lovců a sběračů jsou vysoce vnímaví na „péči o přírodu“. Důkazy však ukazují, že rozsáhlé škody na životním prostředí jsou jednoduše důsledkem jen menší kapacity technologické úrovně.
- Wilson, M., et al, Lethal aggression in Pan is better explained by adaptive strategies than human impacts, Nature 513(7518):414–417, 18 September 2014 | doi:10.1038/nature13727.
- Webb, J., Murder ‘comes naturally’ to chimpanzees, BBC News (Science & Environment), bbc.co.uk, 18 September 2014. Quotes hereafter are from this.
- Bonobové neboli trpasličí šimpanzi jsou již dlouho známí svou mírumilovností, mají mnohem nižší „míru zabíjení“ – 1 případ za 92 let pozorování ve čtyřech komunitách.