Setkávání předků

Zajímavá zjištění ohledně výčtů patriarchů zpočátku Genesis

Russell Grigg

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 01/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Dokážete si představit Lámecha, Noemova otce,¹ jak mluví s Adamem a říká: „Vyprávěj mi znovu o tom, jaké to bylo mluvit s Bohem v zahradě Eden ještě předtím, než jste jedli to zakázané ovoce“? Říkáte, že je to fiktivní rozhovor? Ano, ale mohl se uskutečnit, protože podle genealogie zaznamenané v Genesis Adam ještě žil do Lámechových 56 let.² Viz tabulku níže.

A co Abraham, jak říká Šémovi: „Vyprávěj mi znovu o tom, jak jsi ty, tvoji bratři Cham a Jáfet a váš otec Noe stavěli Archu a jaké to bylo žít na ní rok během Potopy, se všemi zvířaty, která na ni Bůh poslal.“ Ano, opět fiktivní konverzace, ale další z těch, které se mohly odehrát, protože podle genealogie zaznamenané v Genesis Šém ještě za dnů Abrahama žil!^3,4

Bible pečlivě zaznamenává stáří patriarchů od Adama po Abrahama. U každého uvádí jeho věk, kdy se mu narodilo prvorozené dítě nebo dítě v linii Mesiáše /Smlouvy, jak dlouho každý žil poté a /nebo jak starý byl, když zemřel.^5,6 Odtud také tzv. Roky světa (v latině Anno Mundi, obvykle jen zkratka „AM“ – Anno Mundi odkazuje na kalendář počítaný od stvoření světa), kde lze prostým aritmetickým výpočtem snadno a přesně spočítat kdy se každý patriarcha narodil, žil a zemřel, a tudíž jakákoli možnost nějaké „mezery“ v Genesis je podle těchto seznamů vyloučena.

Proto Adam, který byl stvořen šestého dne prvního roku a zemřel AM 930, mohl hovořit se svými potomky až k Noemovu otci Lámechovi, který se narodil AM 874. A Noemův syn Šém, který se narodil v roce AM 1558 a zemřel AM 2158, mohl mluvit se svými potomky až po Abrahama včetně (ten se narodil AM 2008).³

Stejně tak přesně lze po stvoření stanovit datum Potopy. Genesis 7:6 říká: „Země byla zaplavena vodou, když bylo Noemovi šest set let.“ Z tabulky vidíme, že Noe se narodil v roce AM 1056, a tak k Potopě došlo o 600 let později, tj. v roce AM 1656, což bylo 352 let před narozením Abrahama.

Všimněte si, že Šém (zemřel AM 2158) a Heber (zemřel AM 2187) přežili všechny své potomky až k Abrahamovi. Proto nikoho v tehdejší patriarchální společnosti nepřekvapovalo, že Izraelité byli známí též jako „Semité“ (po Šémovi) nebo „Hebrejci“ (po Heberovi).

Existují nějaké mezery?

Někteří křesťané začali říkat, že v těchto genealogiích jsou mezery. Důvodem byla dobře míněná snaha natáhnout biblický časový rámec tak, aby alespoň částečně vyhovoval světské geologii a archeologii. Nicméně jak je uvedeno výše, v genealogii Genesis žádné mezery nejsou – byla napsána tak, že je přímo vodotěsná!

Jsou ty záznamy přesné?

V Genesis je 11 veršů, které začínají: „Toto jsou pokolení… [hebrejsky toledoth = „původ“, „historie“ nebo „rodinný příběh“]⁷ Všechny tyto přehledy přicházejí po událostech, které popisují, a události zaznamenané v každé sekci se odehrály spíše před než po smrti vyjmenovaných jednotlivců, takže se může velmi dobře jednat o spodní index nebo závěrečný výčet, tj. o tiráž (poznámky na konci), než o nadpisy nebo záhlaví. Pokud tomu tak je, pak jejich nejpravděpodobnějším vysvětlením je že Adam, Noe, Šém a ostatní napsali na hliněné tabulky popis událostí, ke kterým došlo během jejich života,⁸ a předávali je z otce na syna prostřednictvím řady Adam, Set…, Noe, Šém…, Abraham, Izák, Jákob atd. a Mojžíš je pod vedením Ducha svatého vybral, sestavil a upravil spolu se svými vlastními záznamy do knihy, kterou nyní známe jako Genesis.⁹

Takové písemné záznamy mohou pomoci přesně udržet jakékoli ústní záznamy o událostech, stejně jako fakta o obrovském překrývání předků. Tudíž mezi Adamem a Abrahamem bylo potřeba jen dvou prostředníků, např. Metuzalém (nebo třeba Lámech), a potom Šém.

Podrobné rodokmeny časných patriarchů jsou v Bibli uvedeny třikrát – v Genesis v kapitolách 5 a 11, v 1. Paralipomenon 1 a v Lukáši 3 – což ukazuje na důležitost, kterou Bůh těmto detailům přikládá. ^10,11,12 Juda 14 výslovně odkazuje na Enocha jako na „sedmého Adama“, čímž jen zesiluje skutečnost, že tyto rodokmeny jsou těsným záznamem historie a že je máme brát doslova, stejně jako to dělali pisatelé Nového zákona.¹³

Ony dlouhé délky života

Klikni pro zvětšení

Mnozí navrhovali, že ta dlouhá délka života patriarchů v počátcích Genesis nebyla historická. Nicméně:

1) V textu není nic, co by naznačovalo, že tuto dobu nelze vnímat jako historickou.

2) Jejich řádová velikost je podporována sumerskými záznamy.¹

3) Zavedení chyb do textu při kopírování by velmi ztěžoval hebrejský způsob psaní čísel (slovy).

4) Byl předložen návrh, že každý „rok“ byl ve skutečnosti myšlen jako měsíc. Takže například Metuzalém by zemřel v 80 letech. To ale kromě toho, že tato ad hoc domněnka nemá jakoukoliv textovou podporu nedává žádný smysl, protože někteří z patriarchů by tak byli otci už ve svém raném dětství.

5) Existuje tu několik vnitřních provázaností. Z uvedeného stáří Metuzaléma v jeho smrti lze vypočítat, že zemřel přesně v roce Potopy.² Zatímco kdyby někdo použil (chybný) překlad Septuagintu, jeho úmrtí by nastalo až 14 let po Potopě, přestože nebyl na palubě Archy – což je vnitřní rozpor. Dramatický pokles délky života nastává (pouze) vzápětí po Potopě, což odpovídá katastrofickému dopadu na celý svět a na celou populaci.

6) Pro takový následný pokles dlouhé životnosti neexistuje žádná biologická bariéra ani přesvědčivá genetická vysvětlení (kromě faktorů prostředí).³

Odkazy a poznámky

1. Stáří jejich králů před Potopou se jeví jako astronomické. Když si však uvědomíme, že před Potopou Sumerové používali při přepisu historických záznamů nepochybně šedesátkovou číselnou soustavu (nikoli desítkovou), stáří se rázem dobře shoduje s délkami života patriarchů v Genesis. Viz López, R., The antediluvian patriarchs and the Sumerian King List, J. Creation 12(3):347–357, 1998.
2. Někteří vykladatelé tvrdí, že jméno Metuzalém vychází z kořene muth (= smrt) a shalach (= přenést nebo poslat dál), takže jeho jméno znamená „jeho smrt bude přenesena dál“ – což je prorocký odkaz na soud Potopou. Pokud ano, pak je příhodné, že byl v Bibli nejdéle žijící osobou, tedy symbolem Boží nesmírné trpělivosti a dobrotivosti.
3. Wieland,  C., Žiť 900 rokov? (slovensky), Creation 20(4):10–13, 1998 and Decreased lifespans: have we been looking in the right place?, J. Creation 8(2):138–141, 1994.

Odkazy a poznámky

1. Nesmí se zaměňovat s jiným Lámechem, synem Metušaele a potomkem Kaina (Genesis 4:17–18).
2. Převzato z McIntosh, A.C., Genesis for Today—Showing the relevance of the creation/evolution debate to today’s society, 2^nd edition, Day One Publications, Epsom, UK, pp. 44–47, 2001. Note that Genesis for Today discusses other options for the dates of Abraham.
3. Abram, poprvé zmíněný v Genesis 11:26, byl nejvýznamnějším ze tří synů Terachových; mohl, ale nemusel být prvorozeným, srov. Šém, odkaz 6. Abram opustil Cháran ve věku 75 let (Genesis 12:4), po smrti Teracha (Acts 7:4) který zemřel ve věku 205 (Genesis 11:32). To znamená, že Abram se narodil, když Terachovi bylo 130, tj. v roce AM 2008.
4. Jméno Abram znamená „vznešený otec“, a když bylo Abramovi 99 let, bylo změněno Bohem na Abraham, což znamená „otec mnohých“ (Genesis 17:1,5).
5. Např. Genesis 5:3–6: „Když bylo Adamovi 130 let, zplodil syna podle své podoby, ke svému obrazu, a dal mu jméno Set. Po zplození Seta žil Adam ještě 800 let a plodil syny a dcery. Adam žil celkem 930 let a potom zemřel. Když bylo Setovi 105 let, zplodil Enoše…“.
6. Ačkoli je Šém ze tří synů Noeho, kterému bylo 500 let (Genesis 5:32) uveden (podle pořadí) první, jako starší je popsán Jáfet (Genesis 10:21), takže Jáfet se se pravděpodobně narodil, když bylo Noemovi 500 let; Cham je nazýván mladším (Genesis 9:24). Genesis 11:10 říká, „Šém žil po zplození Arpakšada ještě 500 let a plodil syny a dcery“; tj. Šémovi bylo 100 v roce AM 1658, a tak se mohl narodit v roce AM 1558, když Noemovi bylo 502 let.
7. Genesis 2:4; 5:1; 6:9; 10:1; 11:10; 11:27; 25:12; 25:19; 36:1; 36:9; 37:2.
8. Většina událostí Stvořitelského týdne Genesis 1 nastala ještě před stvořením Adama, takže Adamovi musely být nepochybně odhaleny Bohem.
9. Sám Pán Ježíš i pisatelé evangelia uvedli, že Zákon byl dán Mojžíšem (Mark 10:3; Lukáš 24:27; Jan 1:17), a jednotná tradice židovských zákoníků a raných církevních otců včetně závěrů současných konzervativních učenců říká, že Genesis napsal Mojžíš. Viz Grigg, R., Did Moses really write Genesis? Creation 20(4):43–46, 1998.
10. Srov. důležitost opakované události v Genesis 41:32 a Skutky 10:9–16; 11:10.
11. Diskuse ohledně zmínky Kanánu v Lukáši 3:36, viz Cainan: How do you explain the difference between Luke 3:36 and Gen. 11:12?
12. Diskuse o tom, kolik lidí bylo před a po Potopě, viz Batten, D., Where are all the people? Creation 23(3):52–55, 2001.
13. Klíčem k pochopení kterékoli části Bible je zjistit záměr autora této části. Přímé čtení těchto tří záznamů ukazuje, že autoři zamýšleli poskytnout úplný genealogický záznam od Adama k Abramovi/Abrahamovi (a dále k judským králům v 1. Paralipomenon a dále k Pánu Ježíši Kristu v Lukáši 3). Viz Biblical genealogies.