Steve Miller
(Z Creation Matters, ročník 16, číslo 3, květen/červen 2011 na www.creationresearch.org přeložil M. T. – 08/2011)
Už celá desetiletí se zastánci evoluce potýkají se zásadním problémem týkajícím se jejich teorie velkého třesku (Big Bang – BB), protože se jejich výklad počátku vesmíru opírá o existenci hvězd populace III (1). Časopis Astronomy zveřejnil článek nadepsaný Hledání prvních hvězd (2), ve kterém se autor pokouší přesvědčit své čtenáře o existenci těchto hvězd.
O jaký problém jde?
Kde je problém? Jelikož jsou tyhle hvězdy podle evoluční teorie „dědečky“ všech hvězd ve vesmíru, astronomové by měli dnes znát obrovské množství takových hvězd, díváme-li se při pohledu do vesmíru opravdu zpět v času.
Ale běda, dosud nikdy nebyla objevena ani jedna zmíněná hvězda!
Zesnulý Carl Sagan prohlásil, „Každý rok vyjde mnoho vědeckých článků o Oortově oblaku, jeho vlastnostech, původu, evoluci. Ale nikdo ho dosud ani okem nezahlédl“ (3). Přesně totéž lze konstatovat o hvězdách Pop III, totiž to, že dosud po nich astronomové ve svých pozorováních nenašli ani nejmenší stopu. V článcích o chybějících hvězdách Pop III jako je onen v časopisu Astronomy (2) jsou formulace jako „evoluční astronomové předpokládají, že se stalo“ či výroky jako „badatelé sestavili scénáře na základě sofistikovaných počítačových modelů“, protože hvězdy Pop III jsou jen pouhým ad-hoc zbožným přáním.
Proč? Protože zmíněný časopis zařadil v tomtéž vydání ještě jiný článek, který vlastně vyvrací to, co tvrdí článek námi citovaný o počítačových simulacích. Ze „sesterského“ článku První hvězdy byly sociální tvorové se dovídáme (4):
- Z nového výzkumu však vyplývá, že teorii bude nutno trochu přepracovat, protože simulace svědčí o tom, že disky hmoty, ze kterých prý vznikly nejstarší hvězdy, by se patrně rozpadly (zvýraznil autor tohoto článku).
Počítačové simulace
Počítačové simulace narážejí na tři problémy, nad kterými bychom se měli zamyslet. Za prvé, zastánci evoluce kontrolují všechny proměnné, které v simulacích figurují, a přece jim to stále nějak nefunguje. Proč? Vysvětlují tenhle zádrhel tak, že prý existují proměnné, které neznají nebo které dosud nepřinutili fungovat. Nikdy by však nepřipustili, že jejich přírodovědné vysvětlení vzniku hvězd by nemuselo platit. Za druhé, chyba spočívá už v samé podstatě počítačových simulací, totiž mylné přesvědčení těchto světských vědců o tom, že může-li něco fungovat na počítači, pak „to takhle muselo probíhat i v přírodě“, aniž bychom to museli testovat v terénu či podepřít skutečným pozorováním. Počítačové simulace mohou být užitečným nástrojem, je-li možno je ověřit testováním přímo v laboratoři nebo pozorováním reálného vesmíru, což teprve představuje skutečnou vědu. Ale žádné z těchhle údajných evolucionistických kosmologických vysvětlení nelze nikdy ověřit, protože studované události se staly v minulosti, kterou nemůžeme pozorovat, takže neexistuje způsob, jak v současnosti kteroukoli z těchto hypotéz ověřit. Proto jejich vysvětlení spočívá výhradně na modelech, což rozebereme za chvíli.
Třetím problémem, a to tím nejzávažnějším, je tvrzení v článku, že hvězdy Pop III byly velmi masivní. Autor vydává za absolutní pravdu, že hvězdy Pop III měly průměr více než 100násobně větší než naše slunce (5). Zde se nabízí otázka, jak by mohl kdokoli z těchto evolucionistických astronomů zjistit, jak velké ony hvězdy byly, když nikdy žádnou neviděl? Celá záležitost tak připomíná problém údajné existence Oortova oblaku, kterou zpochybnil Carl Sagan. Říkat, že ony hvězdy byly velmi masivní, aniž bych byl s to si tuhle skutečnost jakkoli ověřit, je přinejmenším nepoctivé, ne-li přímo vyloženým podvodem!
Dobrá věda
Čemu tedy propadla moderní světská astronomie? Evolucionisté si mohou tvrdit, co chtějí, aniž by pro to měli podporu dat z pozorování či jiných objektivních pokusů. A tomu pak evolucionisté říkají dobrá věda. Mohou ji nazývat „dobrou“, ale nejde o žádnou skutečnou vědu, protože skutečnou vědu lze ověřit a pozorovat.
Dalším důležitým důvodem, proč článek je podezřelý, je způsob, jak končí. Autor konstatuje, „Žádný dalekohled ještě nenahlédl do prvních 480 milionů let po CMB (reliktní mikrovlnné záření)“ (6). To by mohlo platit tehdy, předpokládáme-li jako počátek vesmíru velký třesk, ale vede to k jiné jalové výmluvě. Počkejme si prý na vesmírný dalekohled Jamese Webba, který upře zrak hlouběji do vesmíru než cokoli, co máme dnes (7).
Článek však končí konstatováním, že hvězdy Pop III budou rovněž téměř jistě mimo dosah tohohle teleskopu, ačkoli uvidí hlouběji do vesmíru než cokoli před ním (8 ). A máme to tu zase, už zase se vymlouvají či se snaží zamluvit, proč nenajdou žádné hvězdy Pop III. Tak tolik o dobré vědě.
Tento článek v časopisu Astronomy je klasickým příkladem toho, co mají evolucionisté na mysli, řeknou-li o nějakém vysvětlení, že je „založeno na modelu“. Jinými slovy, vysvětlení, kterým se evolucionisté snaží obalamutit veřejnost ohledně problému hvězd Pop III, musí být pravdivé, protože už jednou předpokládají, že je pravdivý model velkého třesku. Nikdy nebudou sami k sobě tak poctiví, aby přijali fakt, že neexistují naprosto žádné důkazy o existenci hvězd Pop III, a z toho usoudili, že „k žádnému velkému třesku nikdy nedošlo“. Se vší mocí a zuřivostí budou tihle přírodovědci bojovat až do hořkého konce, jen aby nemuseli ani na okamžik připustit tuto druhou alternativu. Teorii velkého třesku prý nelze nikdy vyvrátit – jen se jich zeptejte a oni vám to potvrdí!
Odkazy
- Miller, S. 2007. Population III stars and the Big Bang model. Creation Matters 12(5):3.
www.creationresearch.org/creation_matters/pdf/2007/CM12 05 low res.pdf - Villard, R. 2011. In search of the first stars. Astronomy, June, p. 26.
- Sagan, C. and A. Druyan. 1985. Comet. Random House, New York, p 201.
- Andrews, B. 2011. Astro News: First stars were social creatures. Astronomy, June, p. 20.
- Villard, op. cit., 28.
- Ibid, p. 26.
- Ibid, p. 30.
- Ibid, p. 31.
Další článek na toto téma v češtině: