expanding-universe

Rozpínání prostoru

Václav DostálVesmír, astronomie 28 Komentářů

Václav Dostál

Poznámka redakce: Všeobecně je dnes teorie velkého třesku přijímána a priori jako správný popis počátku a struktury vesmíru. Matematickému modelu, který ve velkém třesku popisuje rozpínání singularity až do současnosti, se věří jako správné historii ranného vesmíru. Je přitom ironií, že absolutní počátek ex nihilo (tj. z ničeho) ukazuje na nadpřirozenou příčinu vesmíru, zcela mimo prostor a čas. O rozpínání prostoru několik úvah od Václava Dostála.

Jak uvádí J. G. Hartnett v 7. kapitole knihy Achillovy paty evoluce o kosmologii, jedním z podpůrných „důkazů“ velkého třesku má být rozpínání prostoru, jež údajně plyne z červeného posunu spektrálních čar.

Může se však reálně prostor rozpínat? K zodpovězení této otázky nejprve rozeberu pojem „prostor.“

V tomto textu si všimneme jen dvou různých významů, které se vyskytují ve fyzice – matematický (geometrický) prostor a skutečný (fyzikální, kosmický) prostor. Matematický prostor slouží k popisu jevu a z tohoto důvodu musí být prázdný, zatímco fyzikální prostor je zaplněný různými formami energie/hmoty, z nichž jednou jsou naše těla.

Nejsrozumitelnější geometrický prostor je třírozměrný, který má tři rozměry: délku, šířku a výšku. Můžeme si jej přirovnat k místnosti, v níž se nalézáme, a určovat polohu nějakého tělesa (např. svého těla), ovšem zjednodušeného na bod. Zvolíme počátek, odkud polohu toho bodu měříme – což bude zpravidla dolní levý roh „naší“ místnosti. Avšak obsah místnosti už neuvažujeme – geometrický prostor pokládáme za prázdný. Tento prostor nemůže obsahovat nějakou energii/hmotu a je tedy nehmotný. Hustotu – definovanou jako podíl hmotnosti objemem – takového prostoru nemůžeme zjistit žádným hustoměrem nebo výpočtem z uvedené definice.

Avšak slovo „prostor“ se často používá ve vztahu k vesmíru, jehož objem je zabírán hvězdami, galaxiemi, dalšími hmotnými objekty jako jsou např. kvasary, mezihvězdný prach a plyn. Ovšem samotné vyjmenované objekty zaujímají poměrně málo místa a přesto prostor mezi nimi není prázdný, ale je vytvářen vakuem. Fyzikální vakuum už dlouho za prázdnotu považováno není.

Ve vesmíru neexistuje ani jediné místo nebo dokonce „bod“, kde by přítomna energie nebyla. Fyzikální prostor musí obsahovat energii/hmotu a nelze jej tedy – v úvahách o gravitaci a rozpínání – ztotožnit s geometrickým prostorem, který naopak nic obsahovat nesmí.

Fyzikální – vesmírný – prostor je hlavně tvořen kvantovým vakuem, které se skládá z virtuálních fotonů. Tyto virtuální fotony se mohou za určitých podmínek stát reálnými – z vakua začne „vylétat“ světlo. Naproti tomu geometrický prostor neobsahuje nic. Typickým gemetrickým prostorem je prostoročas obecné relativity se čtyřmi rozměry.

Geometrický prostor zvaný prostoročas, který je absolutně prázdný a tedy neobsahuje nic, se nemůže svým rozpínáním stávat čím dál prázdnějším a obsahovat stále méně a méně než nic!

Fyzikální či kosmický prostor, tvořený kvantovým vakuem, se také nemůže rozpínat – virtuální fotony vakua by se „natahovaly“, jejich vlnová délka by zvětšovala. Jestliže uvažujeme virtuální částice, zejména elektrony a pozitrony, z nichž se vakuum skládá, co se s nimi při rozpínání děje? Zvětšuje se jejich objem? Nebo se mezi nimi začnou vyskytovat a zvětšovat mezery? A co je v těch mezerách? Jiné vakuum??

Závěr: Ani geometrický, ani fyzikální prostor se reálně rozpínat nemůže! Žádná fyzikální příčina, např. temná energie, nemůže reálně rozpínat ani geometrický = myšlený prostor, ani reálný fyzikální = kosmický prostor, tvořený kvantovým vakuem!.

Jestliže se zavádí rozpínání prostoru, jde pouze o fiktivní rozpínání. Tak jedna fikce podpírá jinou – velký třesk!

Více viz třetí část „Knihy o vakuu“ (http://vaclavdostal.8u.cz/kniha_o_vakuu.pdf  nebo http://vaclavdostal.8u.cz/ovakuu.pdf).

Subscribe
Upozornit na
28 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
vitas

Zdravím Vlastu, Víme jak by se projevoval nekonečný prostor? Proč není nekonečný prostor možný – tedy vzato na tento reálný prostor ve kterém žijeme? Samozřejmě představa, že vesmír je konečný a uzavřený do sebe, jako videohra z 80 let, kde kosmonaout který projde pravým okrajem obrazovky se objeví v levo, tak tato představa je samozřejmě lákavá a zajímavá. Podle všeho je vesmír plochý. Představte si, že měříme poloměr kružnice, ale jsme přiloš prťaví takže se nám ten kousek kružnice co vidíme jeví jako přímka. Takže vesmír je možná nekonečný, ale… Číst vice »

vitas

Zdravím Václava Dostála, jak vidíte k odpovědím se nedostanu dost často. Ve Vašem pojetí, je teorie (geometrický prostor, jak to označujete) pouze popisem ( a to přibližným ) skutečného stavu věcí (fyzikální prostor). To je samozřejmě naprosto správně. Takto je to s ka6dou fyzikální teorií. Vaše chyba spočívá v tom, že ihned po té uvedete nějaké (podle Vás skutečné) vlastnosti toho fyzikálního prostru (je vyplněn vakuem, je složen z toho a toho, a to a to a to nemůže být zakřiveno, atd (*) ), a neuvědomujete si, tato tvrzení o… Číst vice »

jhk - vlasta

Fyzikální prostor musí obsahovat energii/hmotu a nelze jej tedy – v úvahách o gravitaci a rozpínání – ztotožnit s geometrickým prostorem, který naopak nic obsahovat nesmí. – já osobně se takto na to vůbec nedívám. Pro mě osobně toto nemá vůbec žádnou cenu takto nad tím uvažovat – aby “geometrický prostor” – “musel být prázdný”. Nikdy ve škole jsem o tom nikdy takto neuvažoval – a nikdo mi to ani – ani jeden z učitelů neříkal – abych si musel myslet – že papír na kterém kreslím osu x,y, popř. z – by znamenalo – že… Číst vice »

Last edited 3 let před by jhk - vlasta
jhk - vlasta

Víme jak by se projevoval nekonečný prostor? Proč není nekonečný prostor možný – tedy vzato na tento reálný prostor ve kterém žijeme?

vitas

Zdravím Václava Dostála. Nestačí říkat, že “model nic neovlivňuje”, je nutné to aplikovat. Např. prostoročas není reálně ovlivňován tělesy a není reálně deformován. Neboť prosotročas JE model! Nestačí říkat, že rychlost je myšlenkový koncept, a že geometrické rovnice nemohou ovlivňovat reálná auta, ale je nutné toto aplikovat: auto se prostě nemůže pohnout. Toto vlastně tvrdíte. NE, galaxie v minulosti NEBYLY blíže k sobě – žádné rozpínání prostoru neexistovalo ani v minulosti Fajn, v tom případě OTR není dobrý model a vy si protiřečíte. Geometrický prostor (a také kosmický!) nemůže být… Číst vice »

vitas

Zdravím Václava Dostála, Žádám Vás o přijetí stanoviska, že to není možné reálně – jelikož i podle Vás “model nic reálně neovlivňuje”. Nevím proč mě žádáte. V této diskuzi jsem to zopakoval několikrát, nikdy jsem netvrdil opak. Nikdo netvrdí opak. Každému je jasné, že teorie je pár čmáranců na papíře, které nemohou pohybovat planetami. Rád bych věděl kde jste takový dojem, že si něco takového myslím získal. Nezaplétejte prosím pohyb auta nebo pád kamene jako pouhý myšlený jev (který se prý údajně – jakoby podle mne – tedy reálně neděje)!… Číst vice »

vitas

Zdravím Václava Je-li tvrzení A nepravdivé – že náš svět je zakřivený -, jaký smysl má teorie T, která vysvětluje onu křivost? Takový pokus o výklad jevu (křivost “světa”) JE ŠPATNÝ! Nemá žádnou logiku. Naprosto souhlasím. Jeli A nepravdivé. JENŽE náš fyzikální svět (náš reálný vesmír) NENÍ zakřivený. Proč si to myslíte? Jak poznáte, že “náš fyzikální svět je nebo není zakřivený”? Odstavec pokračuje třeba se to dozvíme… .Reálný vesmír nemůže být zakřivený – protože je tvořen kvantovým vakuem čili virtuálními fotony. Ale vy mluvíte o své teorii. Tedy o… Číst vice »

vitas

Zdravím Václava Dostála, Jestli je nutné si hrát se slovíčky, dobrá. Že se padající kámen řídí Galileovým zákonem volného pádu je prostě taková obecně používaná personifikace. Samozřejmě to neznamená, že by se kámen začetl ve středověkých spisech a řekl si “Ten Galileo to je chytrý chlápek tak tím se budu řídit, jak rychle to mám padat?”. Jestli je nutné místo toho použít Galileho rovnice popisují pád kamene, dobře tedy. Nyní se mohu pokusit vysvětlit v čem spočívá logická chyba Vašeho argumentu: Mějme tvrzeni A: Náš fyzikální svět je zakřivený. Tvrzení… Číst vice »

vitas

Zdravím Václava Dostála, Takže “prostoročas” – jakožto model – reálně neovlivňuje tělesa a naopak. Tedy REÁLNĚ nedochází k žádné jeho deformaci. Deformace prostoročasu tělesem je pouze myšlená. Může jev (např. ohyb světla) POPSAT, ale není jeho příčinou! Zkusíme jak Vám bude znít výše uvedený odstavec přeložený do příkladu s rychlostí auta: Takže “rychlost” – jakožto model – reálně nevlivňuje auta a naopak. Tedy reálně nedochází k žádné rychlosti. Rychlost auta je pouze myšlená. Může jev (např. polohu auta) POPSAT, ale není jeho příčinou. Pokud vám předchozí odstavec připadal zároveň místy… Číst vice »

vitas

Zdravím Václava Dostála. Začnu tím v čem s Vámi souhlasím: 1) Myslím, že ani já Vás nepřesvědčím a svoje komentáře píši spíše pro čtenáře, nechť si sám utvoří názor. 2) Máte také pravdu v tom, že matematický model nemůže obsahovat nějakou energii, neváží více než kolik Váží papír, a mozek těch co o něm přemýšlejí. Když auto jede rychlostí 60 km v hodine a já mám spočítat, kde bude auto za 20 minut, moje řešení neobsahuje žádná auta, jen čmáranice na papíře. Můj model nemůže v žádném případě ovlivnit kde… Číst vice »

vitas

Zdravím, Jde o zcela nepochopení toho, co znamená matematický model fyzikálního jevu nebo jevů a jejich vztahu. 1) stejnou logikou můžeme vyvrátit libovolný matematický model čehokoli. Např: Matematické body na sebe nemohou na dálku přes prázdný prostor působit silou, takže všechno co vymyslel Newton je nesmysl. Takto postavená filosofická úvaha je prostě chybná již v jejím základu. 2) Matematický model (nebo geometrický model) není prázdný. Je snad množina přirozených čísel prázdná? Nikoli. Model STR je tvořen (spojitě) nekonečně mnoha body, každému bodu je navíc přiřazeno několik veličin (hustota energie, atd),… Číst vice »