Z creation.com přeložil Jakob Haver – 03/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Pokud chtěl kreacionistický průkopník profesor Arthur Wilder Smith (1915–1995) jednoduše vysvětlit, jak jsou v DNA uloženy informace,1 používal k tomu příklad uzlů na provázku, rozmístěných podle určitého kódu (např. morseovka). Když jsem ho poprvé uslyšel, pomyslel jsem si něco o poněkud neohrabané analogii. Koho by napadlo, že provázek s uzly může obsahovat kódované informace?
Krátce na to jsem listoval ve slovníku2 a tu se ukázalo, že někdo o tom nejen opravdu přemýšlel – a to dlouho před profesorem Wilder Smithem – ale že také uvedl tento nápad do praxe. Kdo to byl? Inkové z Jižní Ameriky! Ti totiž ukládali informace ve formě precizně zpracovaných provázků s uzly známých jako Kipu (nebo „quipu“ – slovo Quechua znamená „uzel“). Historik vědy Leland Locke ve dvacátých letech minulého století odhalil, že Kipu nebyly jen dekorací – on prokázal, že fungovaly jako určitý druh textilního počítadla, jejich uzly totiž sloužily k ukládání výpočtů.3,4
Ale Lockeův převratný objev nedekódoval všech odhadovaných 600 Kipu, které přežily španělské dobytí. V posledních desetiletích bylo stále více zřejmé, že mnohé Kipu byly „jasně nečíselné“ a proto se někteří vědci domnívají, že incké provázky s uzly mohly být psaným jazykem.4,5
Gary Urton, profesor Harvardské univerzity a programu předkolumbovské éry (Precolumbian Studies) nyní zjistil, že Inkové ukládali informace v Kipu podle složitého binárního kódu, a to více než 500 let před vynálezem moderních počítačů.
Směr uzlu (dopředu nebo dozadu), stočení a tloušťka provázku, druh materiálu (bavlna nebo vlna) atd. zahrnuje šest binárních kombinací. Volbou 24 barev provázku mohl každý uzel zakódovat jednu z 1 536 (tj. 24 x 26) možných „informačních jednotek“. To je o něco více než odhadovaných 1 000 až 1 500 sumerských symbolů klínového písma, a více než dvojnásobný počet egyptských hieroglyfických znaků.
Ale v této fázi Urton stále ještě nerozluštil kód Kipu úplně. K tomu potřeboval objevit nějaký dokument, který by byl shodný s již poznaným jazykem Kipu. To znamená najít něco jako „Rosettskou desku“, která umožnila rozluštit egyptské hieroglyfy.4,6
Mezitím, ve snaze odhalit další informace uložené v kódu Kipu, používal ke hledání společných vzorců v provázcích s uzly technologii 21. století.
Když Urton objevil „tři Kipu, které společně sdílejí část jedné informace“, podal toto vysvětlení: „Toto je velmi silný důkaz toho, že nebyly vytvořeny jen jednotlivými lidmi. Naopak, byl to sdílený kód.“5
Tento důkaz sdílení sofistikovaného a matematicky složitého kódu Inků je výsměchem myšlence, že dávní lidé byli „primitivní“ a jednoduší.
Naopak. Inkové měli zjevně vysoce integrovanou a fungující civilizaci a je jasné, že byli vysoce inteligentní a vynalézaví – o čemž svědčí jejich geniální Kipu.
Ve skutečnosti však sofistikované ukládání informací do segmentů šňůrek s uzly, uspořádanými podle určitého kódu existovalo již předtím, než Inkové vynalezli Kipu.
Tento princip byl totiž vložen do jejich vlastních genů … do řetězců DNA, která zdárně přenášela informace ke stavbě celého lidského těla, od samého stvoření prvního muže a ženy, a poté z generace na generaci.7 Takže Bůh o tom přemýšlel jako první!
A pokud tohle čte někdo, kdo pochybuje o existenci Boha, ať zváží toto: kódové systémy mohou pocházet pouze z inteligence. Hmota sama o sobě kód nikdy nevytvoří.
Tak, jako je kód Kipu ukazatelem inteligence jeho vynálezců, tak je kód DNA ukazatelem inteligence jeho vynálezce – DNA je mnohem bohatší na informace než Kipu, ta nemohla nikdy vzejít jen ze samotné hmoty. A informace vložená do DNA tedy musela odněkud přijít.8
Na počátku musela být informace. Na počátku musela být inteligence. Na počátku byl Bůh…
Odkazy a poznámky
- Viz také Wilder-Smith, A.E., The scientific alternative to neo-Darwinian evolutionary theory, TWFT Publishers, California, USA, pp. 74–75, 1987, which mentions the Inca code.
- Funk & Wagnalls Standard Dictionary of the English Language, International Edition, Funk & Wagnalls, Vol. II, p. 1036, New York, USA, 1968.
- What is a khipu?, anthropology.wisc.edu, accessed 28 August 2003.
- Mann, C.C., Cracking the Khipu Code, Science 300(5626):1650–1651, 2003.
- Lorenzi, R., Inca written language hidden in code? Discovery Channel, discovery.com, accessed 29 July 2003.
- The Rosetta stone contained Greek (in demotic and ordinary scripts) as well as Egyptian hieroglyphics—this allowed J.F. Champollion to decipher the latter in 1822.
- Sarfati, J., DNA: marvellous message or mostly mess? Creation 25(2):26–31, 2003.
- Gitt, W., In the Beginning was Information, CLV—Christliche Literatur-Verbreitung e.V., Bielefeld, Germany, 1997.
Foton: Áno, a v začiatkoch počítačov sme ešte dokázali programovať v strojovom k´de, takže sme priamo zadávali do registrov nuly a jednotky. Dnes mládež ledva pochopí, čo je to assembler, ale pri „strojovom kóde“ sa vždy zatvária, že kecám :):) Myslím, že pri dvojkovej sústave ťažko nájsť prvého „objavcu“. Sprevádza ľudí od stvorenia: pravda – lož, áno – nie, vidím – nevidím (žmurk!), tma-svetlo, si tu – nie si tu…atď. Bola „vynájdená“ vždy. DNA je v štvorkovom kóde. Inak to kipu…, neviem presne, ale ak boli uzlíky… Číst vice »
Výborný článok. Tak, jako je kód Kipu ukazatelem inteligence jeho vynálezců, tak je kód DNA ukazatelem inteligence jeho vynálezce Presne. Mám praktické skúsenosti s elektronickým kódovaním informácii, NEC (IrDA), UART, SPI, I2C, USB. Všetko bolo treba tvrdo naprogramovať. Sám od seba sa firmvér v pamäti programu PIC obvodu nezjavil. Mohol by som kopírovať nejaký iný program s náhodným vytváraním chýb koľko chcel. Nevytvoril by sa. Ani pri najlepšej snahe o výber. -Trebárs kódovanie NEC, ktoré sa používa v mnohých diaľkových ovládačoch od klimatizácii po TV. Používa dĺžku medzery medzi dvoma… Číst vice »
O kipu viz:
https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=256335
http://www.osel.cz/384-kipu.html
http://tom-stehule.com/2019/04/06/%EF%BB%BFtajemstvi-uzlikoveho-pisma-kipu/
Na záznam nebo přenos čísel, ale také textu, řeči, hudby, obrazů, tabulek, výpočtů, výkresů, výrobních postupů a map stačí pouhé dva symboly: 0 a 1 (vypnuto, zapnuto), ale v různých kombinacích a podle domluveného kódovacího systému. Proč by totéž nemohlo být zaznamenáno pouhými dvěma různými uzly, symbolizujícími nulu a jedničku? Celé „kouzlo“ je v onom kódovacím systému. Ten musí být velice promyšlený a ne vzniklý náhodou.