Rozluštění uzlového kódu Kipu

David Catchpoole

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 03/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Pokud chtěl kreacionistický průkopník profesor Arthur Wilder Smith (1915–1995) jednoduše vysvětlit, jak jsou v DNA uloženy informace,¹  používal k tomu příklad uzlů na provázku, rozmístěných podle určitého kódu (např. morseovka). Když jsem ho poprvé uslyšel, pomyslel jsem si něco o poněkud neohrabané analogii. Koho by napadlo, že provázek s uzly může obsahovat kódované informace?

Krátce na to jsem listoval ve slovníku² a tu se ukázalo, že někdo o tom nejen opravdu přemýšlel – a to dlouho před profesorem Wilder Smithem – ale že také uvedl tento nápad do praxe. Kdo to byl? Inkové z Jižní Ameriky! Ti totiž ukládali informace ve formě precizně zpracovaných provázků s uzly známých jako Kipu (nebo „quipu“ – slovo Quechua znamená „uzel“). Historik vědy Leland Locke ve dvacátých letech minulého století odhalil, že Kipu nebyly jen dekorací – on prokázal, že fungovaly jako určitý druh textilního počítadla, jejich uzly totiž sloužily k ukládání výpočtů.^3,4

Ale Lockeův převratný objev nedekódoval všech odhadovaných 600 Kipu, které přežily španělské dobytí. V posledních desetiletích bylo stále více zřejmé, že mnohé Kipu byly „jasně nečíselné“ a proto se někteří vědci domnívají, že incké provázky s uzly mohly být psaným jazykem.^4,5

Gary Urton, profesor Harvardské univerzity a programu předkolumbovské éry (Precolumbian Studies) nyní zjistil, že Inkové ukládali informace v Kipu podle složitého binárního kódu, a to více než 500 let před vynálezem moderních počítačů.

Směr uzlu (dopředu nebo dozadu), stočení a tloušťka provázku, druh materiálu (bavlna nebo vlna) atd. zahrnuje šest binárních kombinací. Volbou 24 barev provázku mohl každý uzel zakódovat jednu z 1 536 (tj. 24 x 2⁶) možných „informačních jednotek“. To je o něco více než odhadovaných 1 000 až 1 500 sumerských symbolů klínového písma, a více než dvojnásobný počet egyptských hieroglyfických znaků.

Muzejní vzorek Kipu. (zdroj: wikipedia.org)

Ale v této fázi Urton stále ještě nerozluštil kód Kipu úplně. K tomu potřeboval objevit nějaký dokument, který by byl shodný s již poznaným jazykem Kipu. To znamená najít něco jako „Rosettskou desku“, která umožnila rozluštit egyptské hieroglyfy.^4,6

Mezitím, ve snaze odhalit další informace uložené v kódu Kipu, používal ke hledání společných vzorců v provázcích s uzly technologii 21. století.

Když Urton objevil „tři Kipu, které společně sdílejí část jedné informace“, podal toto vysvětlení: „Toto je velmi silný důkaz toho, že nebyly vytvořeny jen jednotlivými lidmi. Naopak, byl to sdílený kód.“⁵

Tento důkaz sdílení sofistikovaného a matematicky složitého kódu Inků je výsměchem myšlence, že dávní lidé byli „primitivní“ a jednoduší.

Naopak. Inkové měli zjevně vysoce integrovanou a fungující civilizaci a je jasné, že byli vysoce inteligentní a vynalézaví – o čemž svědčí jejich geniální Kipu.

Ve skutečnosti však sofistikované ukládání informací do segmentů šňůrek s uzly, uspořádanými podle určitého kódu existovalo již předtím, než Inkové vynalezli Kipu.

Tento princip byl totiž vložen do jejich vlastních genů … do řetězců DNA, která zdárně přenášela informace ke stavbě celého lidského těla, od samého stvoření prvního muže a ženy, a poté z generace na generaci.⁷ Takže Bůh o tom přemýšlel jako první!

A pokud tohle čte někdo, kdo pochybuje o existenci Boha, ať zváží toto: kódové systémy mohou pocházet pouze z inteligence. Hmota sama o sobě kód nikdy nevytvoří.

Tak, jako je kód Kipu ukazatelem inteligence jeho vynálezců, tak je kód DNA ukazatelem inteligence jeho vynálezce – DNA je mnohem bohatší na informace než Kipu, ta nemohla nikdy vzejít jen ze samotné hmoty. A informace vložená do DNA tedy musela odněkud přijít.⁸

Na počátku musela být informace. Na počátku musela být inteligence. Na počátku byl Bůh…

Odkazy a poznámky

1. Viz také Wilder-Smith, A.E., The scientific alternative to neo-Darwinian evolutionary theory, TWFT Publishers, California, USA, pp. 74–75, 1987, which mentions the Inca code.
2. Funk & Wagnalls Standard Dictionary of the English Language, International Edition, Funk & Wagnalls, Vol. II, p. 1036, New York, USA, 1968.
3. What is a khipu?, anthropology.wisc.edu, accessed 28 August 2003.
4. Mann, C.C., Cracking the Khipu Code, Science 300(5626):1650–1651, 2003.
5. Lorenzi, R., Inca written language hidden in code? Discovery Channel, discovery.com, accessed 29 July 2003.
6. The Rosetta stone contained Greek (in demotic and ordinary scripts) as well as Egyptian hieroglyphics—this allowed J.F. Champollion to decipher the latter in 1822.
7. Sarfati, J., DNA: marvellous message or mostly mess? Creation 25(2):26–31, 2003.
8. Gitt, W., In the Beginning was Information, CLV—Christliche Literatur-Verbreitung e.V., Bielefeld, Germany, 1997.