superkly

Poslední slon se super-kly?

Pavel AkrmanEvoluce organizmů Napsat komentář

David Catchpoole

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 11/2023. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Fotograf divoké přírody Will Burrard-Lucas vzpomíná na svůj němý úžas, když pořizoval své snímky u napajedla v Keni.1

„Kdybych tohle neviděl na vlastní oči, asi bych nevěřil, že v našem světě může takový slon vůbec existovat.“

Měl na mysli jednu starou slonici, o které se vědělo již dlouho a úřadům pro divokou zvěř byla známá jako F_MU1. Avšak Burrard-Lucas by pro ní dal přednost vznešenějšímu označení. „Kdyby existovala královna slonů, určitě by to byla ona.“ Po pláních Tsavo v Keni se prý toulala více než 60 let. Burrard-Lucasovi se podařilo zachytit ji na svých fotografiích krátce předtím, než zemřela přirozenou smrtí.

„Její kly byly tak dlouhé, že před ní drhly o zem. Vypadala jako historická památka z dávno minulé éry,“ řekl.

„Kdyby existovala královna slonů, určitě by to byla ona.“ —Will Burrard-Lucas

Označení „z dávno minulé éry“ je výstižné a možná téměř přesné. Jak říká Dr. Marek Jones z nadace pro ochranu divokých zvířat Born Free:

„Sloni se super-kly jsou v dnešní době velmi vzácní právě proto, že jejich velké kly z nich [dělají] hlavní cíl pro lovce trofejí. Protože jsou tato zvířata až příliš často zabíjena dříve, než dosáhnou svého reprodukčního věku, ze sloních populací tak mizí geny pro super-kly, a je docela dobře možné, že my tu vidíme právě poslední z nich.“

Jakmile se geny pro velké kly jednou z populace ztratí, je zřejmé, že jsou nenávratně pryč. Lovci trofejí mají podobně zhoubný dopad i na velikost losích parohů a na rohy divokých ovcí tlustorohých.2 Cílené vyřazování členů stáda s trofejními kly, parohy a rohy je v podstatě uměle vynucená verze „přírodního výběru“. Následné populace s malou výzbrojí na hlavě – a u slonů, to dokonce směřuje k úplnému vymizení klů3 — jsou v souladu s biblickou historickou zprávou o stvoření/pádu. V žádném případě to nezapadá do evolučního příběhu o tom, jak se z bláta v teplém jezírku stali tlustokožci (nemluvě o čase, který by k tomu byl zapotřebí). Je to proto, že ani „umělý“ ani „přírodní“ výběr nemůže nikdy vytvořit žádnou novou genetickou informaci. Selekce (ať už umělá nebo přírodní) může operovat (tj. vyřadit) jen s genetickou informací, která již existuje. Evolucionisté se odvolávají na genetické chyby (mutace), aby vytvořili zázračnou genetickou novinku, kdykoli to evoluce vyžaduje. Ale realita ukazuje, že takové neřízené náhody jsou pro tento úkol beznadějně nedostatečné. Přinejmenším u některých slonů byl stav bez klů připisován právě „náhodné genetické mutaci“.4 Obecně mutace přispívají k úpadku, nikoli ke zlepšení.5 A to i v případě, že tento úpadek (ztráta informací) je nějak výhodný, jako například chybějící kly u lovené sloní populace. Důvodem, proč geny pro super-kly vůbec existovaly, bylo stvoření, nikoli evoluce.

Takže loučíme se, sloni se super-kly, loučíme se, geny pro super-kly…

Odkazy a poznámky

  1. Last photos of Kenya’s ‘elephant queen’, bbc.co.uk, 12 Mar 2019.
  2. Bighorn horns not so big, Creation 32(4):12–13, 2010; creation.com/bighorn.
  3. Catchpoole, D., Proč sloni ztrácejí své kly (a není to evoluce!), Creation 37(1):21, 2015; creation.com/elephant-tusks.
  4. Elephants ‘ditch tusks’ to survive, news.bbc.co.uk, 25 Sep 1998.
  5. Williams, A., Mutations: evolution’s engine becomes evolution’s end, J. Creation 22(2):60–66, 2008; creation.com/evolutions-end.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments