exoplanetsbio

Organické materiály na extrasolárních planetách

Jakob HaverVznik života - chemická evoluce 1 Komentář

Wayne Spencer

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 08/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Úvodní snímek: umělecká představa protoplanetárního disku (NASA, exoplanets.nasa.gov).

exoplanetsbio1

Umělecké ztvárnění exoplanety Gliese 581c, o které se myslelo, že by mohla splňovat podmínky pro kapalnou vodu. (obrázek: Hervé Piraud)

Ve spektru dvou extrasolárních planet (tj. planety mimo Sluneční soustavu) byly v minulých letech detekovány některé jednoduché organické molekuly. Vědci byli tímto objevem nadšeni, protože věří, že to naznačuje možnost vývoje života na jiných planetách. Existenci exoplanet jsem již probíral v předchozích článcích, ale poukazoval jsem také na mnoho problémů s teoriemi, které se pokouší vysvětlit jejich původ.1–3 Vědci za použití infračerveného spektrometru Spitzer Space Telescope detekovali některé jednoduché organické molekuly na hvězdě známé jako AA Tauri.4 Podle evoluční víry má být tato hvězda stará o něco méně než jeden milión let. Je obklopena velkým prachovým diskem, považovaným za tzv. protoplanetární disk, ve kterém se údajně mohou tvořit planety. Plyny, které byly na AA Tauri detekovány, jsou acetylen, kyanovodík, oxid uhličitý a voda. Pro zkoumání složení plynů v planetárních discích vědci začínají používat novou detekční techniku​​. Tato nová technika se v disku zaměřuje spíše na plyny než na prach. Stejná měření také ukázala, že v disku se hojně vyskytuje vodní pára.

Navíc Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval metan a vodu na další extrasolární planetě, která se označuje jako HD 189733b.5 Hvězda je o něco menší než naše Slunce a odhadovaná velikost planety se podobá Jupiteru, je ale o něco hmotnější. Je velmi blízko své hvězdy, takže doba její oběžné dráhy trvá pouze asi 2 dny.

Tato detekce byla prováděna jako součást měření tranzitu v květnu 2007. Při tranzitu, kdy planeta protíná přímku ​​pohledu ze Země na hvězdu, prochází světlo hvězdy atmosférou planety. Transity umožňují shromažďovat některé informace o planetě a její atmosféře. Tranzity jsou relativně vzácnou příležitostí, ale již byla provedena řada měření u tranzitů různých extrasolárních planet. Na webových stránkách NASA Planetquest je uvedeno 35 planet, které byly studovány pomocí měření tranzitu.

„Důležité biomolekuly, jako jsou proteiny, vyžadují tvorbu dlouhých řetězců molekul se stovkami atomů uhlíku. Tyto velké komplexní molekuly nemohou vzniknout přirozeně, možnými chemickými procesy v planetární atmosféře.“

Množství metanu detekovaného v datech z Hubbleova dalekohledu bylo astronomy ohlášeno jako překvapivé, zejména kvůli vysoké teplotě této planety.5 Metan má sklon se z horké planety jako je tato vypařovat do prostoru nebo je použit v chemických reakcích. Na základě současných modelů by tedy vědci očekávali, že data budou vykazovat spíše více oxidu uhelnatého než metanu, ale oxid uhelnatý není buď vůbec přítomen, nebo je ho překvapivě málo. Připouští se také přítomnost malého množství amoniaku, ale to není průkazné.

Objev látek jako je metan, acetylen a kyanovodík, v obou výše uvedených případech jen ukazuje, že extrasolární planety jsou podobné planetám, jako je Jupiter v naší Sluneční soustavě. Přinejmenším stopy metanu, acetylenu a kyanovodíku mají v naší Sluneční soustavě planeta Jupiter i Saturnův měsíc Titan. Za řízení chemických reakcí, které vytvářejí látky jako je kyanovodík a acetylen v atmosféře Titanu, je nejspíš zodpovědné ultrafialové světlo z našeho Slunce. Stejné procesy tedy mohou fungovat i na exoplanetách. Přítomnost těchto chemikálií však není žádnou známkou toho, že je přítomen život nebo že by se život na těchto exoplanetách mohl vyvíjet. Jednoduché molekuly jako je methan (CH4) a acetylen (C2H2) jsou daleko méně složité a snáze se formují než větší biomolekuly, na nichž závisí život.

Hledání biologicky obyvatelných planet se u dnešních astronomů těší velkému zájmu. Můžeme očekávat, že uvidíme další zprávy podobné těmto výše uvedeným, protože exoplanety jsou studovány stále více v naději (některých vědců) na nalezení takových planet, kde by se mohl život vyvinout a udržet se. Doposud bylo zjištěno, že extrasolární planety jsou buď příliš horké nebo příliš chladné, než aby byly vhodným prostředím pro život. A i kdyby se zjistilo, že planeta je v tzv. obyvatelné zóně, existuje mnoho dalších překážek pro vývoj života z jednoduchých chemikálií. Důležité biomolekuly, jako jsou proteiny, vyžadují tvorbu dlouhých řetězců molekul se stovkami uhlíků. Tyto velké komplexní molekuly nemohou vzniknout přirozenou cestou, možnými chemickými procesy v planetární atmosféře. A to nemluvíme o tom, že přírodní procesy nemohou vysvětlit vznik informačního obsahu molekul, jako je RNA a DNA.

Odkazy

  1. Spencer, W.R., The existence and origin of extrasolar planets, Journal of Creation 15(1):17–25, 2001.
  2. Spencer, W.R., Rapid planet formation, Journal of Creation 17(3):19–21, 2003.
  3. Spencer, W.R., Migrating planets and migrating theories, Journal of Creation 21(3):12–14, 2007.
  4. Carr, J.S. and Najita, J.R., Organic molecules and water in the planet formation region of young circumstellar disks, Science 319(5869):1504–1506, 14 March 2008. Press release available at <www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2008-042>.
  5. Swain, M.R., Vasisht, G., Tinetti, G., The presence of methane in the atmosphere of an extrasolar planet, Nature 452:329–331, 20 March 2008. Press release available at <www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2008-046>

 

Subscribe
Upozornit na
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
jhk - vlasta

Tak si tak trochu říkám – už jsme prozkoumali planety sluneční soustavy, teď prozkoumáme planety nejbližších hvězdných soustav – na co přijdeme? Není to tak trochu už konečná v našich možnostech na něco přijít?