oort-cloud

Další problémy s kometami „Oortova oblaku“

Pavel AkrmanVesmír, astronomie Napsat komentář

Danny Faulkner

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 09/2023. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Úvodní obrázek: The Universe Today.

Komety se neustále ztrácejí díky rozpadu, srážkám s planetami a vypuzením ze Sluneční soustavy. Pokud je Sluneční soustava stará miliardy let, pak by všechny komety už dávno přestaly existovat, pokud by nebyly neustále nahrazovány dalšími. K udržitelnosti konceptu dlouhých věků je tedy zapotřebí najít způsob, jak průběžně „doplňovat“ Sluneční soustavu dalšími kometami.

comet-fragments

Fragmenty komety Shoemaker-Levy 9, jak je zaznamenal Hubble 17. května 1994.

Evoluční astronomové po léta věřili, že komety s dlouhou periodou (tedy s oběžnou dobou delší než 200 let) pocházejí z tzv. „Oortova mračna“. Oortův oblak údajně obsahuje miliardy kometárních jader obíhajících kolem Slunce, ovšem v tisíckrát větší vzdálenosti, než je Země. Astronomové si myslí, že vpád komet z Oortova oblaku do nitra Sluneční soustavy způsobuje gravitace občasné prolétající hvězdy nebo jiného objektu, případně galaktické slapové síly. Tento mechanismus údajně zajišťuje přísun komet, což má být argument proti závěru, že Sluneční soustava je mladá.

S Oortovým oblakem jsou však problémy, a tím největším je absence jakéhokoli důkazu, že vůbec existuje!1 Nicméně nedávná studie odhalila další problém.2 Evoluční teorie vzniku Sluneční soustavy uvádějí, že jádra komet pocházejí z materiálu zbylého po formování planet. Podle teorie byl tento ledový materiál vyslán do Oortova oblaku na samý okraj Sluneční soustavy gravitací nově vzniklých planet. Přitom všechny dřívější studie zcela ignorovaly srážky mezi jádry komet během tohoto procesu.

Tato nová studie vzala tyto srážky v úvahu a zjistila, že většina komet by byla těmito kolizemi zničena. Takže místo (dosud předpokládané) celkové hmotnosti Oortova oblaku zhruba 40 Zemí by nyní měl mít hmotnost nanejvýš tak jedné Země. Je těžké uvěřit, že je to dostatečná hmotnost, odpovídající námi pozorovaným kometám. Vědci předpokládají jakési „únikové ventily“3 které by mohly dodat až 3,5 hmotnosti Země, ale to je stále „velmi málo ve srovnání s nedávnými odhady hmotnosti Oortova oblaku“. A tak pokračují ve spekulaci o nějaké vzdálené oblasti, která by mohla být zdrojem komet Oortova oblaku3 a vyřešila by tak několik dalších problémů [zvýraznění přidáno].

Samozřejmě, pokud vycházíme z toho, že Sluneční soustava je mnohem mladší, než si myslí většina astronomů, pak není potřeba žádný Oortův kometární oblak. Už proto, že Oortův oblak nelze detekovat, nemůže být vědeckým konceptem. To není špatná věda, ale pavěda převlečená za vědu. Existence komet je dobrým důkazem toho, že Sluneční soustava je stará pouze několik tisíc let, přesně jak to ukazuje model nedávného stvoření.4

Odkazy

  1. Sagan, C. and Druyan, A., Comets, Random House, New York, p. 201, 1985.
  2. Stern, S.A. and Weissman, P.R., Rapid collisional evolution of comets during the formation of the Oort cloud, Nature 409(6820):589–591, 2001.
  3. Stern, Ref. 2, p. 591.
  4. Faulkner, D.R., Comets and the age of the solar system, Journal of Creation 11(3):264–273, 1997.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments