Římanům 8:18-30
Z icr.org přeložil Pavel Akrman – 10/2022.
Proč existuje v tomto životě trápení, smutek a nakonec smrt? Proč Bůh dovoluje, aby tím procházely Jeho děti? V Římanům 8:20 čteme: „neboť stvoření bylo podrobeno marnosti, ne dobrovolně, ale kvůli Tomu, který je marnosti podrobil.“ Jinými slovy, v důsledku Pádu člověka – tedy přestoupení prvního muže a ženy ze stavu nevinné poslušnosti Bohu do stavu úmyslné neposlušnosti – bylo celé Boží stvoření vydáno moci prokletí. V důsledku této kletby nyní celé stvoření sténá (Římanům 8:22).
Římanům 8 vyučuje věřící, že jejich nový život v Ježíši Kristu je pevně založen na Božích zaslíbeních a plánech pro Jeho děti, a Římanům 8:18-30 konkrétně zmiňuje současnou situaci věřících. Slova použitá v této pasáži jako „marnost“ a fráze jako „otroctví zkázy“ živě vyjadřují „sténání“, které lidé v současnosti zakouší.1
Před touto marností, tj. když Bůh dokončil své stvoření, bylo vše podle Genesis 1:31 „velmi dobré“. Dnes je však plné utrpení, bolesti a smrti, které jsou žel důsledkem Adamova hříchu. Kvůli hříchu podléhá stvoření rozkladu a smrti. Lidé i zvířata kvůli hříchu podléhají degeneraci a nakonec smrti. Celé stvoření je nyní v otroctví tohoto principu marnosti (Římanům 8:20) a neexistuje způsob, jak se my a celé stvoření z toho můžeme osvobodit,2 i přes (marné) snažení takzvaných transhumanistů prostřednictvím vědeckých objevů a technologií.
Pro křesťany je tu však dobrá zpráva – protože Bůh spustil tuto marnost jako odpověď na hřích, může ji také odstranit, a tudíž stále existuje naděje. V Římanům 8:21 Pavel říká, že celý vesmír, spoutaný prokletím, chová naději, že jednou bude vysvobozen z otroctví zkázy do slavné svobody Božích dětí. Pavel zde odkazuje na nová nebesa a novou Zemi, kde „již nebude žádné prokletí“ (Zjevení 22:3), a tak bude tato marnost odstraněna. Prokletí hříchu bude zrušeno a vše, co Bůh stvořil, bude obnoveno do stavu podobného počátkům v Edenu, jak je popsáno v Genesis 1–2, ale s ještě většími výhodami. Naše oslavená těla budou lepší než ta obdivuhodně stvořená těla Adama a Evy (1. Korintským 15:41-49). A uvidíme Boží tvář (Zjevení 22:4) a budeme se v Jeho přítomnosti radovat na věky věků!’
A díky této budoucí obnově by se tedy věřící neměli příliš zaměřovat na dnešní utrpení; spíše by se měli těšit na zítřejší slávu. Člověk sice může nyní na své pozemské cestě trpět, ale 1. Petra 2:11 a Židům 11:13 připomínají věřícím, že tento svět není konečným cílem. Věřící se těší na jisté slavné budoucí království, kde „už nebude smrt, ani smutek, ani pláč. Už nebude žádné bolesti, neboť dřívější věci pominuly“ (Zjevení 21:4).
Pokud se věřící pevně přidrží tohoto konečného Božího zaslíbení, mohou pak ve světle své budoucí trvalé slávy považovat současné potíže jen za dočasné a pomíjivé (2. Korintským 4:17).
Odkazy
- Commentary on Romans 8:18-30. Morris, H. M. 2012. The Henry Morris Study Bible. Green Forest, AR: Master Books.
- Morris, The Henry Morris Study Bible, Římanům 8:18-30.