spidereyes1

Oči pavouků zářící ze skal

Pavel Akrman Celosvětová Potopa 1 Komentář

Jonathan O’Brien

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 03/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Stalo se vám už někdy, že jste si v noci svítili baterkou na louce a náhle jste uviděli blikat drobné světelné tečky zářící jako malé drahokamy? Je dost pravděpodobné, že to byly oči pavouků. Vědci nedávno objevili několik vzácných fosilií pavouků pohřbených v geologickém útvaru v Jižní Koreji. Horninová formace je údajně 110 milionů let stará, přesto dva z fosilních pavouků mají „vskutku pozoruhodné“ oči, které stále odrážejí světlo – stejně jasně jako dnešní živí pavouci. Toto je poprvé, co bylo ve fosilním záznamu nalezeno oko schopné stále odrážet světlo.1

Zářící krystaly

„Horninová formace je údajně 110 milionů let stará, přesto dva z fosilních pavouků mají „vskutku pozoruhodné“ oči, které stále odrážejí světlo – stejně jasně jako dnešní živí pavouci.”

Mnozí pavouci mají uvnitř jednoho páru očí důmyslně propracovanou strukturu zvanou tapetum (latinsky „tapiserie“), utvořenou z fotonických krystalů. Tapetum má u pavouků často tvar malé kánoe a odráží světlo zpět přes buňky sítnice, čímž napomáhá nočnímu vidění. Mnoho dalších zvířat, jako jsou kočky a psi, má také v očích tapetum, i když má poněkud odlišný design.

Pokud by bylo tapetum jen částečně „vyvinuté“, ztěžovalo by nebo i znemožňovalo lov za účelem potravy a vedlo by k hladovění. Pavoučí oči se ve fosilním záznamu objevují bez jakýchkoli známek částečného nebo přechodného vývoje, již plně zformované a zcela funkční, se speciálními vlastnostmi, které splňují všechny praktické potřeby pavouků. Ačkoli fosilie představují vyhynulý pavoučí rod, přesto jsou v každém ohledu srovnatelní se současnými pavouky a neexistují tu žádné důkazy o tom, že by u nich docházelo k jakékoli evoluci.

Pohřbeni s rybami a korýši

Pavouci jsou choulostiví tvorové s měkkým tělem bez tvrdých skořápek a jako takoví byli darwinovskými evolucionisty z dobrého důvodu považováni za tvory, kteří nemohou zkamenět. Charles Darwin trval na tom, že „nemohou být zachovány žádné zcela měkké organismy.“2 Vycházel z toho, že pomalými a postupnými procesy se tvorové s měkkým tělem rozpadnou dříve, než budou pohřbeni a následně petrifikováni (proměněni na kámen).

„Pavoučí oči se ve fosilním záznamu objevují bez jakýchkoli známek částečného nebo přechodného vývoje, již plně zformované a zcela funkční, se speciálními vlastnostmi, splňujícími všechny praktické potřeby pavouků.”

Přesto bylo od té doby v horninách nalezeno mnoho zkamenělých organismů s měkkým tělem – dokonce i medúzy.3 Pavouci byli obvykle nalézáni uchovaní pouze v jantaru, ale v tomto případě byli objeveni v horní části břidlicového útvaru, který sahá 1,8 kilometru (více než 1 míle) hluboko do zemské kůry.

Pavouci jsou tak dobře zachovalí, že je až zarážející sledovat každý jemný detail, který je stále jasně viditelný, včetně jejich každého jednotlivého chloupku a lesklých očí – jako by byli naživu sotva před několika minutami. Je zajímavé, že pavouci byli pohřbeni v hornině s roztaženými nohami. Když pavouci zemřou, zpravidla stáhnou své nohy těsně k tělu. Roztažené nohy jsou jasným svědectvím toho, že pavouci byli pohřbeni náhle, když byli ještě naživu. Navíc pavouci ve vodě normálně plavou na hladině, ale v tomto případě se potopili a byli rychle pokrytí silnou vrstvou sedimentu.

Vědci je našli v hornině pomíchané společně s malými korýši, rybami, hmyzem, mlži a rostlinami, včetně sladkovodní a mořské fauny. Všichni byli v jednom okamžiku společně pohřbeni v bahně, přičemž pozemské druhy byly smíchány se sladkovodními a mořskými druhy v náhlém zaplavení pevniny mořskými vodami. Mohutnou formaci poté rychle vytvrdily na skálu minerály vázající sedimenty, jako je uhličitan vápenatý, přítomné v celém ložisku usazenin.

Důkazy o Potopě

Převládající teorie sekularistů ohledně geologie břidličných formací byla od druhé poloviny 19. století taková, že částice jílu se usazovaly ve vodách klidných jezer a moří nesmírně pomalu a během dlouhých věků. Nicméně nyní již geologové uznávají, že částice jílu se shlukují (flocculatetvoří vločky) a mohou se ukládat rychle i při silném proudění vody.4 Korejské fosilie jsou s tímto v souladu, protože pouze velmi pomalé ukládání sedimentu by mělo za následek, že pavouci by se buď zcela rozpadli, anebo by se stali potravou jiných organismů dávno předtím, než by je mohla pokrýt dostatečná vrstva sedimentu.

Vědci, kteří objevili fosilie se vyjádřili tak, že je zachovala „velmi zvláštní situace“. Pavouci byli rychle pohřbeni jako součást usazenin obrovské hloubky a plochy. Případy ukládání sedimentů takových rozměrů se dnes na Zemi nikde nevyskytují.

Tyto sedimentární útvary ohromující velikosti, které se nacházejí všude na světě a obsahují mnoho nádherně zachovalých fosilií jsou jasným a nevyvratitelným důkazem události, která změnila svět – totiž biblické Potopy, ke které došlo před zhruba 4 500 lety.

Odkazy a poznámky

  1. Ancient spider fossils, surprisingly preserved in rock, reveal reflective eyes, phys.org, 12 Feb 2019.
  2. Darwin, C., The Origin of Species by Means of Natural Selection, first published 1859, quote taken from p. 270 of the 6th Edition, 1872.
  3. Catchpoole, D., Exceptionally preserved jellyfishes, Creation 30(4):21, 2008; creation.com/epjelly.
  4. Walker, T., Mud experiments overturn long-held geological beliefs, J. Creation 22(2):14–15; creation.com/mud-experiments.
Subscribe
Upozornit na
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
jhk - vlasta

Mnoho dalších zvířat, jako jsou kočky a psi, má také v očích tapetum, i když má poněkud odlišný design. – ano, správně řečeno. )))