Richard William Nelson
(Darwin Then and Now – přeložil Pavel Akrman – 09/2017, úvodní obrázek Vikimedia commons)
Darwinovu evoluční teorii “drobných a postupných změn” omráčil fosilní objev v Číně. Mezinárodní tým pod vedením geologa Ryosuke Motaniho z kalifornské univerzity v Davisu zveřejnil v časopise PLOS dokument o nových důkazech, které vyvrací předchozí evoluční domněnky.
Motaniho tým náhodou objevil v povodí řeky Jang-c’-ťiang ve východní Číně severně od města Chaohu něco, co je považováno za nejstaršího plaza. Při systematickém opracovávání bloku, skrývajícího fosilie, ulomili pracovníci náhodou kus horniny a objevili část paprskovité ploutve ryby známé jako Saurichthys.
Nález plazího embrya
V úlomcích kusu horniny pak tým objevil “článkovanou strukturu embrya v pozici porodu, kdy lebka právě vyšla z mateřské pánve.” Mladá plazí matka (něco přes 1 metr dlouhá) byla fosilizována právě ve chvíli živého porodu tří mláďat. Podle Motaniho tento “nový fosilní exemplář silně odporuje tradiční interpretaci”.
(kliknout na obrázek pro zvětšení)
(Image credit: Motani R et al.)
Fosilie dostala jméno Chaohusaurus. “Chaohu” označuje místo nálezu, spojené s obecným názvem pro ještěry – “saurus”. V současné době se tento porod rybího ještěra považuje za dosud nejstarší nález ze všech. Fosilie byly také různě nazývány Anhuisaurus nebo Chensaurus, protože je v roce 1972 poprvé popsal CC Young a Z-M Dong.
Jedno z embryí (každé o délce přibližně 18 centimetrů) bylo uvnitř matky, druhé opouštělo pánevní pletenec a polovinou těla bylo ještě v břišní dutině matky, a třetí právě vyšlo ven. Zpráva dokládá, že “stav zachovalosti embryí je vynikající, a to i přes tak obrovské geologické stáří.”
(kliknout na obrázek pro zvětšení)
i-v, nártní kosti; 4, čtvrtá distální nártní kost; a, kost hlezenní; c, kost patní; cr, ocasní kost; cv, ocasní obratel; d, kost zubní; fe, kost stehenní; fi, kost lýtková; h, hřbetní kost; il, kost bederní; is, kost sedací; pb, kost stydká; pm, kost mezičelistní; sr, kost křížová; sv, křížový obratel; ti, kost holenní. Jednotkou je 1 cm. (Image credit: Motani R et al.)
Termín viviparie znamená živorodý proces vývoje od oplodněných vajíček uvnitř těla matky v embryo, což nakonec vede k porodu živého novorozence. Zatímco většina plazů kladla amniotická vajíčka, pokrytá kožovitými nebo vápnitými skořápkami, několik mořských plazů vykazuje viviparii, včetně druhů Mosasaurus, Sauropterygia a Ichthyosaurus.
Žádné přechodové články
Pokud uvažujeme o podobnosti s druhy Cymbospondylus, Mixosaurus a Ichthyosaurus, pak Chaohusaurus je kvalifikován jako odlišný rod bez jakýchkoliv známých přechodových článků – temný problém evoluční teorie, která by podle Darwina měla jít cestou “nepatrných po sobě jdoucích” změn.
Poloha při porodu
K těmto problematickým přechodovým článkům se nyní přidává další špatná zpráva – a tou je porodní orientace plodu “hlava-první”. Zatímco u suchozemských živorodých zvířat je pravidlem “hlava-první”, u mořských živočichů je tomu podobné jako u savců, tedy zásada “ocas-první”. Tuto porodní orientaci “ocas-první” dokazují fosilní důkazy živorodého rodu Ichthyosaurus.
“Vždycky jsme předpokládali, že živorodost mořských plazů se vyvinula až poté, co obsadili moře – částečně právě díky tomuto rozdílu [důkazy svědčily pro porodní polohu ´ocas-první´)”, jak poznamenává Motani v rozhovoru. “Nyní však nová fosílie ukazuje, že nejprimitivnější mořský plaz rodil mláďata hlavou napřed. To je silným svědectvím toho, že tuto živorodost zdědili od svých suchozemských předků.”
Na rozdíl od všech ostatních známých plazů, důkazy ukazují na pozemský [suchozemský] původ živorodosti, jak se odráží v názvu článku: “Suchozemský původ živorodosti u mesozoických mořských plazů indikované embryonálními fosiliemi ranného triasu”.
„Takže suchozemský původ viviparie”, vysvětluje dál Motani, “u mořských plazů možná zvrátí směr dosavadního učení, protože neexistují žádné důkazy o mořském původu viviparie”. Evoluční teorie tak byla těmito novými fosiliemi plazů znovu zaskočena.
Problém zvaný ptakopysk dále narůstá
Rozmnožování trápí evoluční teoretiky již dlouho. Kachnozobý ptakopysk je savec, který snáší vajíčka. Darwin během své pětileté plavby na palubě HMS Beagle, když v Austrálii zaznamenával tento do očí bijící evoluční paradox, napsal:
“Měl jsem to štěstí uvidět několik slavných exemplářů ptakopyska (Platypus) nebo Ornithorhyncus paradoxicus.”
Paradoxem je, že Darwin ptakopyska ve své knize The Origin of Species (O původu druhů) jednoduše nikdy nezmínil. Toto vyloučení jen více podtrhuje Darwinovu metodu zkreslování vědy za cenu záchrany teorie. Tento příznačný způsob Darwinova bádání je zdůrazněn v článku „Darwin Day, the Ultimate Science Paradox“ (Darwinův den, krajní paradox vědy).
Richard Gibb, ředitel Human Genome Sequencing Center (Centrum pro sekvenování lidského genomu) na Baylorské lékařské fakultě v Texasu konstatoval, že “není nic tak záhadného, jako je ptakopysk… to všechno ukazuje, jak svérázná je evoluce.”
Australský biolog Michael Archer napsal: “Evoluční vědci jsou ohledně původu ptakopyska skutečně zmateni.”
Mozaikové schéma přírody
Vědecké důkazy jednoduše říkají, že fosilní záznamy prokazují mozaikový základ přírody, nikoli evoluční. A mozaiková struktura – na rozdíl od evoluční – je plně v souladu s pojetím přírody podle knihy Genesis.
Pocit úzkosti v důsledku evoluční mašinérie nakonec vyvrcholil tím, když buněčný biolog Stuart Newman z New York Medical College v rozhovoru s novinářkou Suzan Mazur v knize „The Altenberg 16: An Expose of the Evolution Industry“ pronesl toto varování:
“Pokud rozprava kolem evoluce není otevřena vědeckým perspektivám mimo hranice darwinismu, pak vzdělávání příštích generací je v nebezpečí, že bude obětováno ve jménu umírající teorie.”
Prezidentem Billem Clintonem vyhlášená vítězka National Medal of Science Lynn Margulis, frustrovaná lpěním na Darwinově zastaralé teorii, v rozhovoru s novinářkou Mazure prohlásila:
“Neo-darwinisté jsou … náboženskou sektou v rozlehlém náboženském pojetí anglosaské biologie.”
Vytrácející se existence “nepatrných postupných změn”, díky nálezu těchto fosilních záznamů o rozmnožování plazů, je zářivým příkladem toho, proč kdysi tak silná ikona evoluční teorie, darwinismus, je nyní mrtvá.
Svého času byla evoluce teorií v krizi – dnes je to evoluce v krizi a bez teorie. A z těchto důvodů je biologická evoluce pouze filozofickou otázkou, nikoli vědeckou.