flat-earth-header-1

Mýtus o ploché Zemi

pavelkabrtDůsledky evoluční ideologie Napsat komentář

Jonathan Sarfati

(Z creation.com/flat-earth-myth přeložil Pavel Kábrt – 07/2014. Translation granted by Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com.)

©iStockphoto.com/InkkStudios | Nebula: NASA/CXC/Penn State/L. Townsley et al.

Během posledních asi 200 let se mnoho nepřátel křesťanů uchylovalo k vulgárním lžím (působícím shodně s jejich světonázorem:1 že raná a středověká křesťanská církev vyučovala, že Země je plochá2.

Jedním z nejpřednějších současných příkladů je pravděpodobně bývalý prezident USA, Barack Hussein Obama:

  • „Dovolte mi něco říct. Pokud by někteří tito lidé byli poblíž, když se Kolumbus vydal na cestu – [posluchači propukli ve smích] – tak to museli být zakládající členové Společnosti ploché Země [smích]. Nevěřili by, že svět je kulatý [potlesk]. Už jsme v minulosti tyto lidi slyšeli.“3

Protože prezident Obama podporoval také zabíjení novorozeňat a „svatby“ gayů,4 jež jsou jasně mimo linii biblického učení, mělo by být překvapující, kdyby rovněž neopakoval některý z běžných protikřesťanských výmyslů?

Co skutečně raná církev učila?

Historik Jeffrey Burton Russell (1934–) důsledně zbořil mýtus o ploché Zemi před 20 lety ve své fundamentální studii Výmysl ploché Země.5

Proslulý evolucionista Stephen Jay Gould (1941–2002) příznivě revidoval toto mistrovské dílo:

  • „Mezi učenci nikdy neexistovalo období „zaslepenosti plochou Zemí“ (bez ohledu na to, jakou představu si tehdy nebo dnes o naší planetě dělala většina veřejnosti). Řecká znalost kulovitosti se nikdy nevytratila a všichni středověcí učenci přijali zemskou kulatost jako pevně zavedený fakt kosmologie.“6

Russel ukázal, že víra v plochou zemi byla v církvi extrémně mizivá. Dva hlavní zastánci ploché Země byly obskurní postavy, jmenovitě Lactantius (240–320 po Kr.) a Cosmas Indicopleustes (6. století, příjmení znamená „mořeplavec do Indie“). Tito však byli převáženi desítkami tisíc křesťanských teologů, básníků, umělců, vědců a panovníků, kteří jednoznačně tvrdili, že Země je kulatá.

Russel vypočítává doklady, potvrzující zemskou kulovitost od mnoha středověkých církevních učenců, jako např. mnicha Rogera Bacona (1220–1292), který byl vynálezcem brýlí; dalšími byli vůdčí středověcí učenci jako John Buridan (1301–1358) a Nicholas Oresme (1320–1382); mnich John of Sacrobosco (1195–1256) napsal Pojednání o zeměkouli, a patří k nim mnozí další.

Video: Dr Henry Richter, Dr Robert Carter, Dr Jonathan Sarfati, a CMI-US CEO Gary Bates diskutují o učení ploché Země a geocentrismu.

Jeden z nejznámějších zastánců Země ve tvaru koule byl raný anglický mnich, teolog a historik Venerable Bede (673–735), který popularizoval obecný datovací systém př. Kr./po Kr. Méně známý je tím, že to byl také tehdejší přední astronom.7

Ve své knize „O počítání času“ On the Reckoning of Time (De temporum ratione) mezi jiným vypočítal stvoření světa jako 3952 př. Kr., ukázal jak počítat datum Velikonoc a výslovně vyučoval, že Země je kulatá. Z toho ukázal, proč se délka dnů a nocí mění s ročními obdobími a jak příliv a odliv způsobuje síla Měsíce. Bede byl první, kdo toto pochopil, zatímco Galileo o jedno století později vysvětloval příliv a odliv nesprávně.8

Zde je to, co Bede řekl o tvaru Země – „kulatá jako míč“ ne „jako štít“:

  • „Zemi nazýváme globem, ne že by tvar koule byl vyjádřen v rozmanitosti rovin a hor, ale proto, že pokud všechny věci budou obsaženy v obrysu, bude mít zemský obvod tvar perfektní koule. … Opravdu je to koule umístěná ve středu vesmíru; ve své šířce je jako kruh a ne kruhovitá jako štít, ale spíše jako míč a rozšiřuje se ze svého středu jako přesně kulatá na všechny strany.“

A vůdčí církevní teolog středověku Tomáš Akvinský (1225–1274) napsal ve své největší práci „Summa Theologica/Theologie“9

  • „Fyzik dokazuje, že Země je kulatá jedním způsobem, astronom jiným: astronom to dokazuje matematikou, tj. tvary zatmění nebo něčím toho druhu; zatímco ten první způsobem fyziky, tj. pohybem těžkých těles směrem ke středu, a tak dále.“

Zeměkoule středověkých panovníků

Už v 5. století středověcí evropští králové nosili symbol nazývaný globus cruciger, což je latinský název pro „kříž nesoucí zeměkouli“, což představovalo křesťanský symbol královské moci. Zeměkoule, obvykle zlatá koule, představovala Zemi – ale počkat: koule pro plochou Zemi? – tak to bude něco špatně; ne, je to v pořádku, je to kulatá Země. Nahoře byl kříž, symbolizující Kristovo panství nad Zemí, a držená panovníkem, který měl být pověřen vládou nad svými zeměmi. Ve středověkých portrétech měřítko neoznačovalo fyzikální velikost, ale důležitost, a proto značná velikost kříže.

Ve skutečnosti existuje mnoho portrétů Krista, kde on sám drží zeměkouli, tedy běžné znázornění Salvator Mundi (Spasitele světa).

Proč lidé oponovali Kolumbovi?

Výše uvedené ukazuje, že Kolumbovi (1451–1506) nebylo nikdy oponováno plochou Zemí, protože prostě taková opozice žádná neexistovala mezi církevními nebo politickými vůdci. Oč tedy vlastně šlo?

Kolumbus se pokoušel doplout po moři do Indie, „delší cestou“ kolem Země. Aby to dokázal, musely by jeho lodi vézt dostatek potravin pro tak dlouhou cestu. Kolumbus si zjistil, že perský astronom Alfraganus z 9. století odhadl každý stupeň zeměpisné šířky v rozpětí „562/3 mil“. Ale Kolumbus se domníval, že Alfraganus myslel římskou míli (1 480 m), zatímco on použil arabskou míli (1 830 m). Takže Kolumbus myslel, že zemský obvod je jenom asi ¾ své skutečné délky, což je asi 40 000 km. Kolumbus také hodně podcenil vzdálenost mezi Japonskem a Kanárskými ostrovy, na 3 000 italských mil (3 700 km či 2 300 mil), zatímco vzdálenost po moři je více než 19 600 km (12 200 mil).

Byla to tedy velikost Země, ne její tvar, oč se vedl spor. Jeho kritikové argumentovali, že tehdejší (r. 1492) lodi nemohou uvézt dostatečné množství čerstvé vody a potravin na tak obrovskou cestu. A měli pravdu! Kolumbus měl štěstí, že se jim do cesty postavil obrovský kontinent. Nic nevěděl o předchozích vikingských objevech o století dříve. A stále si myslel, že se vylodil ve východní Indii, což bylo tehdy současné jméno pro indický subkontinent. Výsledky jeho omylu přetrvávají dodnes, v běžném pojmenování amerických domorodců – Indiánů, což je překlad z Kolumbova španělského termínu „indios“.

Námořníci

Varovný příklad dezinformace ve „výchovném“ systému přichází ze středoškolské učebnice dějepisu 20. století The American Pageant (Americká historie) od Thomase Baileyho. Mnoho vydání této knihy tvrdí: „Pověrčiví námořníci [Kolumbovy posádky] … se bouřili čím dál tím více…protože se báli, že přeplují přes okraj světa.“

Nicméně námořníci velmi dobře věděli, jaký tvar má Země. Legenda říká, že lidé si uvědomovali kulatost Země  proto, že viděli lodi pomalu klesat za horizont. Ale před existencí dalekohledů tomu bylo spíše naopak: námořníci, kteří se vraceli k zemi, viděli nejprve vysoké hory, dříve než pobřeží.

Také námořníci ze severní polokoule, kteří už před Kristem přeplouvali rovník, podávali zprávu, že na jihu svítí slunce od severu. Také uměli měřit zeměpisnou šířku z úhlu Slunce a Měsíce, což funguje jenom s kulovitou Zemí.

Věci mizející za obzorem

(převzato z creation.com/refuting-flat-earth)

Při pohledu z New Yorku, pláže Olcott přes jezero Ontario do Toronta (vzdálenost 63,7 km) je vidět pouze asi ⅔ věže CN Tower. Zbývající asi ⅓ věže je skryta pod viditelnou hladinou moře (tj. asi 184 m) v důsledku zakřivení Země. Stejně tak při dobré viditelnosti můžeme vidět horní části vysokých budov (vpravo od věže), jejichž základny jsou pod horizontem. Kdyby byla Země plochá, základny by musely být vidět stějně jako vrcholy.

Vznik lži o ploché Zemi

Už bylo uvedeno, jak je to s Kolumbem. Stále papouškovaný mýtus o plochosti Země v souvislosti s Kolumbem pochází ne z historie, ale z historek Washingtona Irvinga (1783–1859), The Life and Voyages of Christopher Columbus (1828 – Život a plavby Kryštofa Kolumba). Irwing byl pravděpodobně první nefalšovaný americký autor bestselleru, ale připustil, že byl „nakloněn oddávat se obrazotvornosti.“ Víra v plochou Zemi byla zřejmě výtvorem jeho obrazotvornosti.

Bylo to dost neblahé, že tento mýtus vstoupil do veřejného vnímání díky Irwingově široké čtenářské veřejnosti. Ale stalo se to horší, když to získalo pozlátko vzdělanosti, takže to mohlo být použito jako palice, kterou můžeme mlátit do křesťanství. Hlavní propagátoři v této věci byli proslulí protikřesťanští fanatici John William Draper (1811–1882) a Andrew Dickson White (1832–1918).

Draper, znamenitý chemik a fotograf, první prezident Americké chemické společnosti, ale mizerný historik, napsal History of the Conflict between Religion and Science (1874 – Historie konfliktu mezi náboženstvím a vědou) jako špatně informovanou polemiku proti církvi. White byl nespokojený bývalý člen Episkopální církve a zakladatel Cornellovy univerzity, což byla první sekulární (nenáboženská) univerzita ve Spojených státech. Také publikoval dvousvazkové dílo History of the Warfare of Science with Theology in Christendom (1896 – Historie válek mezi vědou a teologií křesťanstva).

Oba autoři silně spoléhali na práci Kosmase; jeho učení o plochosti Země uváděli jako typické, místo aby to uvedli jako téměř zapomenutý, extrémní menšinový pohled, jímž byl. A právě oni jsou jedni z nejodpovědnějších za zdiskreditovanou „konfliktní tezi“ mezi křesťanstvím a vědou – namísto skutečné historie, ve které platí, že to byl na prvním místě křesťanský světonázor, co umožnilo vědu, zatímco na jiných místech, např. ve starověkém Řecku a Číně, byla ještě v plenkách.10

Colin Russell (1928 – ), emeritní profesor historie Vědy a techniky na Open University, píše:

  • „Draper si dovoluje takovou volnost u historie, kdy zvěčňuje legendy, jako by to byla fakta, že se mu dnes seriózní historické studie právem vyhýbají. To samé je téměř stejně pravdivé o Whiteovi, ačkoli jeho významný aparát hojných poznámek pod čarou může vytvářet klamný dojem úzkostlivé vzdělanosti.“11

B. Russell i Gould tvrdí, že Draper a White měli ve svém programu zdiskreditovat křesťany, kteří se v té době stavěli proti novým Darwinovým teoriím, a označit tyto křesťany za zpozdilé zastánce „ploché Země“. Ani se tak moc od té doby nezměnilo!

Vůdcem ploché Země je evolucionista

Ačkoliv stěží kdy někdo v církvi věřil mýtu o ploché Zemi, „Je to neuvěřitelné, ale někteří lidé tomu stále věří“, napsala Natalie Wolchoverová loni v Live Science:

  • „Společnost ploché Země je aktivní organizace, kterou v současnosti vede muž z Virginie jménem Daniel Shenton. Ačkoli Shenton věří v evoluci a globální oteplování, on a stovky, ne-li tisíce jeho následovníků po celém světě také věří, že Země je disk, ze kterého můžete přepadnout.“12

Takže až vás nějaký evolucionista označí za „plochozemce“, připomeňte mu, že současnou organizaci plochozemců vede jeden z jeho evolucionistických kolegů!

Zatmění Měsíce

Starověký důkaz kulaté Země

Staří Řekové si už dlouho před Kristem uvědomovali, na základě pozorování měsíčních zatmění, že Země je koule. Z těchto pozorování, kdy Země byla mezi Měsícem a Sluncem a vždy vrhala kulatý stín, nezávisle na směru, bylo jasné, že Země je koule (viz obr 4). Např. známý filozof Aristoteles (384–322 př. Kr.) řekl:

  • „Buď je tedy Země kulatá, nebo je přirozeně kruhová. A je správné nazvat něco, co přirozeně směřuje takovým být, a co k tomu patří, než to vidět v rozporu s přírodou a jen s rozpaky. To je podepřeno i svědectvím smyslů. Jak jinak by mohlo zatmění Měsíce vykazovat ty segmenty profilu, které vidíme? Jak tomu je, tvary, které Měsíc každý měsíc ukazuje, jsou všech těchto druhů – rovný, vypouklý a vydutý – ale tvar při zatmění je vždy obloukový: a protože se jedná o vsunutou Zemi, co způsobuje zatmění, tak ten tvar toho lemu je vypůsoben tvarem zemského povrchu, který je tudíž kruhový.“13

To souhlasí s Biblí: Iz 40:22 nám říká, že Bůh „sedí nad kruhem Země“. Opravdu, hebrejské slovo חוּג (khûg) znamená kulovitý tvar, jak Bede vyučoval o asi 1400 let později po Izajášovi.14

Shrnutí

  • Téměř veškerá raná a středověká církevní učenost, která komentovala zemský tvar, výslovně říkala, že je kulatá.
  • Středověcí evropští panovníci používali zlatou kouli, zvanou globus cruciger, představující zemi pod Kristovou vládou.
  • Kolumbovi oponenti se nikdy nepřeli o tvar Země, ale jen o její velikosti – a měli pravdu!
  • Mýtus ploché Země začal v 19. století vymyšlenou historkou Washingtona Irwinga o Kolumbovi. Pak to bylo agresivně propagováno nepřáteli křesťanství Draperem a Whitem při jejich vlivných polemických debatách.
  • A nakonec ironie: Čelním obhájcem ploché Země je dnes evolucionista.

Odkazy a poznámky

  1. Sarfati, J., Evolutionist: it’s OK to deceive students to believe evolution, creation.com/deceive, 24 September 2008.
  2. Pro mnoho příkladů viz Bergman, J., The flat-earth myth and creationism, J. Creation 22(2):114–120, 2008; creation.com/flat
  3. Obama, B.H., Speech on energy at Prince George’s County Community College, Largo, MD, 15 March 2012.
  4. Muehlenberg, B., The Obamanator and the Decline of the West, billmuehlenberg.com, 12 May 2012; Sarfati, J., Gay ‘marriage’ and the consistent outcome of Genesis compromise, creation.com/gay, June 2012.
  5. Russell, J.B., Inventing the Flat Earth: Columbus & Modern Historians, Praeger, 1991.
  6. Gould, S.J., The Late Birth of a Flat Earth, in: Dinosaur in a Haystack: Reflections in Natural History, 1st paperback ed., pp. 38–50, New York: Three Rivers Press, NY,1997.
  7. Henderson, T., World-famous astronomers celebrate the Venerable Bede, The Journal, journallive.co.uk, 13 February 2009.
  8. Galileova aféra je jiný antikřesťanský mýtus o „náboženství vs. vědě“, ačkoli to bylo ve skutečnosti „věda vs. věda“. Viz Sarfati, J., Galileo Quadricentennial: Myth vs fact, Creation 31(3):49–51; creation.com/galileo-quadricentennial.
  9. Thomas Aquinas, Summa Theologiae, Otázka 54: Rozlišení zvyků, Článek 2, Odpověď na námitku 2.
  10. Prvotní zdroje dokumentace jsou v mých článcích Why does science work at all? Creation 31(3):12–14, 2009; creation.com/whyscience; a The biblical roots of modern science, Creation 32(4):32–36, 2010; creation.com/roots.
  11. Russell, C.A., “The Conflict of Science and Religion”, in: Encyclopedia of the History of Science and Religion, p. 15, New York 2000
  12. Wolchover, N., Ingenious ‘Flat Earth’ Theory Revealed In Old Map, Live Science, 23 June 2011.
  13. Works of Aristotle I: p. 389.
  14. [Poznámka editora: Někteří ateisté útočili na Izajáše i Beda, protože země není přesná koule a má nepravidelnosti „podobné bramboře“, např. hory a hlubokomořské příkopy; je to zploštělý sféroid, tj. zploštělý na pólech. Ve skutečnosti „koule“ je velmi dobrá aproximace tvaru Země, nikoli chyba. Mnoho dnešních astronomů souhlasí se slovem „glóbus“ nebo „koule“ při plné znalosti, že jde o aproximaci. Proto stejnou benevolenci si může dovolit i Bible. Vlastně Sir Isaac Newton, kreationista, byl první, kdo předpověděl zploštělost způsobenou rotací Země.

Jednoduchá aritmetika by ukázala, jak bezzubá je tato námitka. Zemský rovníkový poloměr je 6 378,1 km, zatímco polární poloměr je 6 356,8 km. Mariánský příkop je 10 916 km hluboký, což je méně jak 0,2 % odchylka od kulovitosti. Když vidíme bramboru nebo gumový míč, je to kulaté? Tak i zploštělost, daná rozdílem mezi rovníkovým a polárním poloměrem, je pouze 21,3 km, což je jen 0,3 % odchylka od kulatosti.

Většinou se pro takové případy používají stupně přesnosti. Země je koule s přesností menší než 0,3%, což je dostatečná přesnost pro většinu lidí. Stupnice klesá u některých míčů na kopanou: Kdyby měl míč v jednom směru poloměr 63,781 mm a ve směru k němu kolmém 63,568 mm, mohl by každý bezpečně říct, že má tvar „glóbu“ nebo „koule“. To by musely být opravdu hodně ostré oči, aby si povšimly, že míč o poloměru asi 6,5 cm je uprostřed vyboulen asi o pětinu milimetru].

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments