Astrobiologové a zastánci SETI mají pouze slepou naději v nalezení života mimo Zemi
David F. Coppedge
Z Creation Evolution Headlines přeložil Pavel Akrman – 04/2025 (úvodní obrázek: Freepik.com).
Astrobiologové a zastánci SETI jsou přesvědčeni, že statisticky by na místech, která již zkoumali, by měly být už nějaké známky života, ačkoli bez kontroly celého vesmíru to samozřejmě nemohou vědět. Proto říkají, že i ticho může představovat data. Nedostatek mimozemských signálů nebo potvrzených známek života na planetách a měsících nám i tak něco říká. Je možné, že bychom tu byli sami? Níže je několik reakcí od věřících, kteří tváří v tvář odrazujícím důkazům přesto neztrácejí naději.
Při hledání života na exoplanetách i nic něco znamená
(ETH Zurich, 7. dubna 2025)
Tato tisková zpráva pokládá otázku: „Co když hledání života na jiných planetách nepřinese žádné výsledky?“ Dr Daniel Angerhausen varuje vědce před očekáváními výsledků z mezinárodní vesmírné mise Large Interferometer for Exoplanets (LIFE) vedenou ETH Zürich:
Nejde jen o to, kolik planet pozorujeme – jde o kladení správných otázek a o to, jakou jistotu můžeme mít v tom, že vidíme nebo nevidíme to, co hledáme. Pokud si nedáme pozor a přehnaně věříme svým schopnostem identifikovat život, může i velký průzkum vést k zavádějícím výsledkům.
Dále vysvětluje, že i nulový výsledek po pozorování známek života u 40 až 80 exoplanet může přinést 10 až 20 % horní hranice pravděpodobnosti existence života, ale výpočet by dále mohly snížit nejistoty a zkreslení. Angerhausen říká: „Vše by změnila jedna pozitivní detekce, ale i když nenajdeme život, budeme schopni kvantifikovat, jak vzácné – nebo běžné – planety s detekovatelnými biologickými znaky skutečně mohou být.“ Nicméně bez žádné pozitivní detekce jsou pochybné i horní hranice.
Co když při hledání života mimo Zemi nic nenajdeme?
(Institut SETI, 7. dubna 2025 – toto je názor institutu SETI na výše uvedený výzkum ETH:
Co když strávíme desítky let stavbou pokročilých dalekohledů k hledání života na jiných planetách a nic nenajdeme? Studie výzkumníků ETH Zürich pod vedením Dr. Daniela Angerhausena, odpovědného autora příslušné pobočky institutu SETI, se touto otázkou zabývala a zkoumala, co se můžeme o životě ve vesmíru dozvědět – i když nezjistíme známky života nebo obyvatelnosti. Pomocí pokročilého statistického modelování se výzkumný tým snažil prozkoumat, kolik exoplanet by měli vědci pozorovat a pochopit před prohlášením, že život mimo Zemi je buď běžný, nebo vzácný.
„Otázka nulových výsledků“, jak říká tento článek, stále zanechává jakousi naději na možnost existence života na cizích světech. „Tato práce slouží jako připomínka toho, že věda není jen o hledání odpovědí, ale také o kladení správných otázek a přijímání nejistoty jako součásti cesty.“ Přestože tedy obě tiskové zprávy udržují při životě jakousi naději, pak skutečnost, že tyto dva instituty kladou ohledně přetrvávajícího ticha otázky typu „co kdyby“, naznačuje určitou míru obav. Statisticky tu nastal bod, kdy přijímání nejistoty postrádá logiku, což je v rozporu s cíli vědy.
Studie říká, že na Saturnově měsíci Titanu by mohl být život, ale jen v malém množství
(University of Arizona News, 7. dubna 2025)
Hledání aminokyseliny glycinu jako zástupce života na Titanu bylo skličující. „Došli jsme k závěru, že jedinečně bohatý organický inventář Titanu nemusí být ve skutečnosti použitelný pro účely případné obyvatelnosti měsíce tak, jak bychom si přáli,“ přiznal jeden výzkumník.
Inteligentní mimozemšťané by k nastartování své civilizace potřebovali zdroj energie – potřebovali by k tomu fosilní paliva?
(Live science, 24. března 2025)
Čím více jsou omezeny potřeby mimozemšťanů k jejich prosperitě, tím nižší je pravděpodobnost jejich existence. Návštěvníci z vesmíru by pravděpodobně nepřežili jen se solární nebo větrnou energií.
Mimozemský život by mohl přežít na planetách podobných Zemi, obíhajících kolem mrtvých hvězd, naznačuje studie
(Space.com, 19. března 2025)
Článek na perhapsimaybecouldness index znovu spekuluje o životě kolem bílých trpasličích hvězd: „Bílí trpaslíci jsou sice mrtvé hvězdy, ale to neznamená, že všechno kolem nich musí být bez života,“ domnívá se Robert Lea. Toto je pouze dalším znakem zoufalství. Souvisí to prý také s evolucí: zjevení života se předpokládá v období sedmi miliard let, než hvězda zhasne a mizející obyvatelná zóna zanikne.
Chci tomu věřit – ale ani další masivní pátrání po mimozemských techno-podpisech nic nepřineslo
(Space.com, 19. února 2025)
Astrofyzik Paul Sutter chce udržet naději při životě, ale z kosmu přichází až příšerný klid. Ani další masivní hledání rádiových signálů na velké části severní polokoule nepřineslo nic.
Vzorec pro život? Nový model vypočítává šance na inteligentní bytosti v našem vesmíru i mimo něj
(Royal Astronomical Society na Phys.org, 12. listopadu 2024)
Tato navrhovaná revize Drakeovy rovnice*) bere v úvahu i důležitost temné energie. To ovšem poněkud brzdí naděje SETI: „Hodnota hustoty temné energie, kterou vnímáme v našem vesmíru, není taková, aby by podle modelu maximalizovala šance na život.“
*) Drakeova rovnice je matematický vztah, který teoreticky umožňuje určit počet komunikaceschopných mimozemských civilizací existujících ve stejném okamžiku. Autorem je americký astronom Frank Drake, 60. léta 20. století (pozn. red.)
Proč jsme dosud nenašli inteligentní mimozemské civilizace? Možná existuje „univerzální limit technologického rozvoje“
(Space.com, 9. října 2024)
Tato navrhovaná odpověď na tzv. „Fermiho paradox“ (pokud je život ve vesmíru tak hojný, proč ho nevidíme?) naznačuje, že technologie má horní hranici. To je ovšem jen další divoká spekulace naznačující zoufalství ze soustavného ticha. Ještě horší je to, že snižuje naději na nalezení ETI (Extra-Terrestrial Intelligence neboli mimozemská inteligence).
Ano, pro evolucionisty, kteří podle pravidla „pokud život vznikl na Zemi, musel vzniknout i jinde“ očekávají „vynoření“ života na jiných planetách, je to soustavné ticho velmi frustrující. Ten zasmušilý výraz na tvářích astrobiologů by jistě mohl změnit i jediný pozitivní nález mikroba na Marsu nebo inteligentní signál ze vzdálené hvězdy, ale taková možnost je stále mizivější. Data vykazují ticho.
Je možné, že Bůh stvořil inteligentní život pouze na jediné planetě. A právě tak to vyznívá z biblického zjevení. V Deuteronomiu 4:32 Mojžíš připomíná Izraelskému lidu událost před 40 lety na hoře Sinaj:
„Vyptávej se na staré časy. Ptej se, co bylo před tebou ode dne, kdy Bůh na zemi stvořil člověka. Ptej se od jednoho konce nebe po druhý, zda se kdy stalo něco tak velikého anebo bylo o něčem takovém slýcháno.“
Očekávaná odpověď zní „Ne“. Zde to mohla být skvělá příležitost k odhalení existence mimozemského života, Bůh to však neudělal. Nikde v Písmu není ani náznak toho, že by Bůh stvořil jiné inteligentní bytosti ke svému obrazu. Je tedy nejpravděpodobnější, že Jeho cílem byl jednorázový záměr s lidskými bytostmi jen na planetě Zemi.
Pro biblicky věřící je ticho údajem v jiném smyslu. Znamená to, že Bůh má ve svém srdci zvláštní místo jen pro nás.