Kyslík v atmosféře komety podkopává miliardy let

Úvodní obrázek: Toto je složený obraz, vytvořený z reálného obrazu komety 67P/Churyumov–Gerasimenko a ohonu jiné komety kvůli viditelnému efektu.

Jonathan Sarfati

Z creation.com/comet-oxygen připravil Václav Dostál – 01/2018, úprava Pavel Kábrt. Translation granted by Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com.

V r. 2004 Evropská kosmická agentura [ESA] vypustila kosmickou sondu Rosetta, aby studovala asteroidy a komety. V listopadu 2014 její modul Philae přistál na kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko. Tato sonda také nesla hmotový spektrometr ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis). Spektrometr udělal dosud „nejpřekvapivější objev“ o kometě, podle vedoucí badatelky Kathrin Altweggové z University v Bernu, Švýcarsko.

V ohonu komety bylo mnoho volného kyslíku (O₂ ) – téměř 4 % , stejně jako nejhojnějšího plynu – vodních par. Ve skutečnosti to množství bylo trvale vysoké po sedm měsíců, od září 2014 do března 2015.

To ovšem přináší mnoho problémů pro evolucionistické modely sluneční soustavy a bylo to naprosto neočekávané. Problém je, že kyslík je velmi reaktivní, tak, jak to vysvětluje Dr. Altweggová: „Nikdy jsme si nemysleli, že by kyslík mohl ´přečkat´ miliardy let, aniž by se sloučil s jinými látkami.“

Jedním možným zdrojem by bylo ultrafialové světlo (UV), štěpící vodní molekuly na vodík a kyslík. Ale po většinu věku komety by to bylo v Kuiperovu pásu za Neptunem. UV by bylo schopné proniknout jen několik metrů, aby vytvořilo kyslík při této vzdálenosti, ale když kometa přijde do nitra sluneční soustavy, všechen tento materiál by se vypařil. Takže to by odstranilo jakýkoliv kyslík, vytvořený během své tvorby v [Kupierovu] pásu. Je tedy v tom krátkém času, kdy je kometa blízko Slunce, kyslík pomocí UV vytvářen? Zřejmě ne, protože nevidíme velké změny v koncentraci kyslíku, ani nenacházíme ozon (O₃), který se vytváří v naší vlastní atmosféře bombardováním molekul O₂ UV zářením.

Takže jediným zbývajícím řešením je, že kyslík byl prvotní, zabudovaný v jádru komety, když bylo utvářeno. Badatelé předpokládají, že kyslík vznikl následkem UV záření, které ho štěpilo z vodních molekul v ledových zrnech, kyslík byl uvězněn v prázdných místech mezi ledovými zrny, a tato zrna se stala součástí komety. Vědci však říkají: „Současné modely tvorby sluneční soustavy nepředpovídají podmínky, které by toto dovolily.“

Důsledky pro chemickou evoluci

Po aspoň šest minulých desetiletí se široce věřilo mýtu, že život na Zemi se vyvinul z prvotní polévky. Základní chemikálie v polévce byly údajně vytvářeny UV zářením a atmosférickými výboji v prvotní atmosféře, která byla rozdílná od té naší současné. Atmosféra byla údajně „redukovaná”, což znamená, že obsahovala složky bohaté na vodík, např. metan (CH₄) a amoniak (NH₃), a byla bez kyslíku. Naše současná „oxidující” atmosféra by tomu všemu zamezila, protože kyslík by zničil takzvané stavební kameny [života], a v první řadě by zabránil jejich tvorbě.

Mnozí jsou překvapeni zjištěním, že tato teorie není odvozena z důkazů, ale z dogmatu, že život se vyvinul zcela spontánně, samovolně – podle rozhodnutí se žádná inteligence u toho nepřipouští. Ale existuje dobrý důkaz proti této naturalistické hypotéze – z vysoce oxidační formy vzácného kovu ceru (Ce⁴⁺⁺), který se nalézá v zirkonech, „datovaných” jako 4,35 miliard let staré. Nyní tento záhadný objev původního kyslíku v kometě je dalším důkazem, že nemůžeme vyloučit prvotní kyslík na Zemi.

Poznámka VD: Jestliže podle jedné sekulární teorie byla na Zemi dopravena voda z komet, pak musel být přinesen i kyslík, neboť UV záření ze Slunce rozbíjelo molekuly vody.

Podobné články

• Comets—portents of doom or indicators of youth?
• Will comet Elenin destroy us?
• Objevil modul Philae život na kometě 67P?

Odkazy a poznámky

1. Sample, S., Rosetta nalézá kyslík na kometě 67P, což je ‘což je k tomuto datu ten nejvíce překvapující objev’: Ukázalo se, že kyslík je z atmosféry komety čtvrtým nejhojnějším plynem, což odporuje dlouho vyznávaným teoriím o tvorbě komety. Guardian (UK), 29 October 2015.
2. Bieler, A. et al., Hojný molekulární kyslík v komě komety 67P/Churyumov–Gerasimenko, Nature 526(7575):678–81, 29 October 2015 | doi:10.1038/nature15707.
3. Cesare, C., Rosetta očichává kyslík kolem komety 67P: Přítomnost tohoto plynu může mít svoje důsledky na teorie o rané sluneční soustavě, Nature News, 28 October 2015.
4. UV štěpí O₂ na reaktivní kyslíkové atomy, O, které pak napadají jiné molekuly O₂: O2 → 2O a pak O + O₂ → O₃.
5. Recenze viz Evolution’s Achilles’ Heels, ch. 3, CBP, 2014; k dohledání na creation.com/s/10-2-640; Batten, D., Origin of life: An explanation of what is needed for abiogenesis (or biopoiesis), creation.com/origin-of-life, 26 November 2013.
6. Trail, D. et al., Stav oxidace u magmatu Hadean a důsledky na ranou zemskou atmosféru, Nature 480:79–82, 01 December 2011 | doi:10.1038/nature10655.
7. Sarfati, J., The Miller–Urey experiment revisited, creation.com/miller3, 15 March 2015.