Jsou neandertálci předpotopní lidé?

Pavel Akrman Genetika-teorie informace Napsat komentář

ArchivZ dopisů čtenářů 2019

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 08/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

neandertal

Rekonstrukce neandertálce, Španělsko

Markus B. se ptá:

Jsem v kontaktu s člověkem, který četl váš článek Neanderthal genome like ours (Genom neandertálců je jako ten náš). Nesouhlasí s tím, co jste v něm napsal a myslí si, že neandertálci žili před Potopou a v ní také kompletně zahynuli (také si myslí, že při Potopě zahynuli Homo erectus, Homo heidelbergensis a Homo denisova). On tvrdí, že genomy neandertálského a moderního člověka se smísily již před Potopou, a že o tom svědčí i nálezy.

Jaké argumenty bych měl nejlépe použít k vyvrácení jeho tvrzení?

Předem mnohokrát děkuji za vaši laskavou pomoc a vše nejlepší pro vaši skvělou, tolik požehnanou službu.

Odpovídá Dr. Robert Carter, CMI-US:

To je výborná otázka a není to poprvé co slyším, že někdo věří v život neandertálců před Potopou. Nicméně umístění neandertálců do doby před Potopu řeší podle mě jen jeden problém a současně vyvolává řadu dalších. Zde je mé zdůvodnění:

  1. Jejich archeologické prostředí (tam, kde byli nalezeni) by nedávalo smysl. Jsou pohřbeni v sedimentech, uložených Potopou, společně s pohřebními předměty (korále atd.). Během Potopy nemohly být prováděny pohřby. Rovněž ne všechny archeologické záznamy neandertálců jsou „pohřbeny“. Kdekoli se nalezly důkazy o neandertálcích, byly nalezeny také smolné hroudy získané z březové kůry. Vařili totiž březovou smůlu k vytvoření jakéhosi superlepidla, kterým připevňovali své hroty k oštěpům (všichni ostatní na světě své hroty přivazovali k oštěpům). Objevili jsme také flétnu z jeleního paroží (v pentatonické stupnici), která patřila neandertálcům. Atd., atd. Mohl by tento materiál přečkat Potopu?
  2. Pokud chce někdo říci, že všechny skály (a pochopitelně i jeskyně v těchto skalách) jsou z doby před Potopou, pak tím také říká, že Potopa vůbec neproběhla. Neudělala by totiž onu nezbytnou geologickou práci, a tak bychom neměli ani čím vysvětlit fosilní záznam. Takto smýšleli někteří bibličtí katastrofisté1 na počátku 19. století. Jejich pozice však byla neudržitelná, o čemž svědčí fakt odhalení Doby ledové, který smetl všechny jejich údajné důkazy o „potopách“. A navíc tato teorie stále umožňovala miliony let před Potopou, tak proč se vůbec odvolávat na biblickou historii?
  3. „Umístění neandertálců do doby před Potopu řeší jen jeden problém a současně vyvolává řadu dalších.”
    Geneticky by nebylo možné, aby neandertálskou a denisovanskou DNA získali pouze lidé mimo Afriku. Jestliže by tato DNA existovala už na Arše, pak by byla dobře promíchána v popotopní populaci, a ještě před Babelem. Koneckonců, od Noemových vnoučat se přímo očekávalo, že se budou brát mezi sebou bez ohledu na to, kdo byl jejich otec. Všichni mluvili stejným jazykem a záměrně žili společně. Neexistuje způsob, jak zabránit promíchání jednotlivých rodů. Chámovi synové žili také po celém Blízkém východě (Lud, Nimrod, Kanaán atd.). Takže i kdyby někdo chtěl tvrdit, že Noemovi synové byli navzájem geneticky odlišní, nemůže už říci, že jejich potomci by tyto rozdíly zachovali. Všichni se promíchali mezi Potopou a Babelem. Z tohoto důvodu, pokud by byla neandertálská DNA před Potopou, měla by být dnes rozšířena po celém světě. To je stejný argument, který jsem již zodpovídal jinému, který věřil, že DNA Nefilimců (obři ve SZ) je u některých jedinců moderní lidské populace stále evidentní. To je samozřejmě klamné, protože lidé jsou téměř homogenní a jakákoli DNA, kterou nesou, se standardně nazývá „lidská“.
  4. Jediným řešením je tedy umístit neandertálce do doby až po Potopě. Byli to první lidé (ano, Homo sapiens), kteří se dostali do Eurasie. Houževnatě se snažili udržet se v krajních životních podmínkách. Nikdy nedosáhli velké populace. Kvůli velmi silnému vzájemnému křížení byli na cestě k vyhynutí, kdyby se do oblasti nepřistěhovala další, větší skupina lidí. Tito noví lidé nebyli lovci a sběrači. Měli více jídla. Proto měli i více dětí. Neandertálci téměř vymizeli, ale ne úplně, protože v nás přežívá až asi 60% jejich DNA2.

Doufám, že jsem zodpověděl tuto otázku v dostatečné míře. Prosím předejte to svému příteli.

Odkazy a poznámky

  1. Katastrofismus (prosazovali ho zastánci Staré Země a dlouhých věků) – z hlediska přírodních věd: Epizodický, diskontinuitní vývoj, ve kterém jsou delší klidová období prostřídána krátkými, bouřlivými skoky. Katastrofy jsou velmi důležitým evolučním faktorem. Z hlediska geologie: jde o teorii o utváření zemského povrchu (před biblickým Stvořením) náhlými ničivými katastrofami, v současné době neexistujícími, které měly zničit stávající flóru a faunu; obnova nastala buď novým stvořením, nebo evolucí nových organismů. Jednu z prvních katastrofických teorií vyslovil G. Cuvier. Důkaz pro Cuvierovu teorii katastrofismu byl z nynějšího pohledu paradoxní, neboť jím byla dokonalá adaptace druhů na okolní prostředí, a ta by se podle tehdejších názorů za dobu existence Země nestačil realizovat postupnou přeměnou (evolucí).

I když teorie katastrofistů již do značné míry omezily význam Noemovy Potopy pro geologii a propůjčily dějinám Země časový rámec daleko přesahující tradiční biblické pojetí, teprve Lyellovo dílo zasadilo Potopě smrtelnou ránu, když vysvětlovalo vznik veškerých horninových útvarů pomalými a postupnými procesy a upřelo tak Potopě jakoukoli hodnotu pro geologii.

Jeho teorie rovněž prodloužila dějiny Země ještě nad rámec názorů katastrofistů. Lyell se považoval za „duchovního zachránce geologie, který osvobodil vědu od Mojžíšova břemene“ (Porter, 1976, str. 91). Katastrofizmus přitom nevymřel naráz, i když už koncem 30. let 19. století věřila ve význam Noemovy potopy jen hrstka katastrofistů staré Země v Británii, Americe či na evropském kontinentu. Viz také Historický vývoj geologické časové stupnice založené na vysokém stáří Země.

  1. Upřesnění od Roba Cartera, PhD.: 60% znamená celkové procento v populaci. Jednotlivě nese průměrný neafrický člověk asi 2–3% neandertálské DNA a celkově bylo u moderních lidí nalezeno asi 60% neandertálského genomu (toto poslední číslo bude určitě časem revidováno). Jsou to zjevně předchůdci miliard lidí v dnešním světě.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments