dicynodont

Je to obr, ale neměl by být

Pavel Akrman Evoluce organizmů Napsat komentář

Tento obrovský dicynodont nám říká, že evoluční historie potřebuje přepracovat – znovu!

Phil Robinson

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 03/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Podle tradičního příběhu vyprávěného evolucionisty byli domnělými předchůdci savců maličcí a bezvýznamní tvorové, někdy nazývaní jako savci podobní plazům. (To mělo být v období pozdního triasu – tedy podle evoluční časové osy před 237 až 201 miliony let.) Paleontolog Dr. Stephen Brusatte říká, že tito tvorové „ustoupili do stínu, zatímco povstali dinosauři a vyrostli do obrovských rozměrů. To je příběh, který vyprávím studentům na svých přednáškách. Ale celé to jednoduché vyprávění tahle rozbuška rozmetala.“1

dicynodont2Kosti v šedé barvě představují chybějící části. Zdroj: Sulej and Niedźwiedzki, viz odkaz č.2.

Tou „rozbuškou“, o které Brusatte hovoří, je polský objev Lisowicia bojani,2 zástupce dicynodontů sloních rozměrů, patřících do jedné ze skupin těchto takzvaných plazů podobných savcům.3 Odhadem dosahovali délky více než 4,5 metru (15 stop) a výšky přes 2,5 m (8 stop). Původní dokument odhadoval jeho tělesnou hmotnost na více než 9 tun, ale pozdější studie to poněkud snížila na 6 tun.4 Měl přibližně stejnou velikost jako samci slona afrického, největší žijící suchozemští živočichové.

„Tato otázka vzestupu gigantismu u dicynodontů – a stejně tak i u dinosaurů – je pro evolucionisty záhadou.”

Z evolučního hlediska je tento obr největším nedinosauřím tetrapodem (čtyřnohým tvorem) nalezeným v horninových vrstvách označovaných jako „pozdní trias“ a jednoduše by tam prostě neměl být.

Co bylo nalezeno

Kosti nejméně tří exemplářů L. bojani byly nalezeny v ložisku fosilií silném asi tři metry, v jílovém dolu Lipie Śląskie v obci Lisowice v jižním Polsku. Vědci podle osifikace (stupně vývoje kostí, pozn. překl.) dospěli k závěru, že představují buď téměř nebo zcela dospělé jedince.

Ve stejné vrstvě se vyskytovali současně také žraloci, hmyz, pterosaurové, dinosauři, ryby a rostliny. To jasně ukazuje na společné uložení celé řady ekozón v rozbouřených vodách během Noemovy Potopy před asi 4 500 lety.

dicynodont3Ilustrace Dmitrij Bogdanov

Co víme o Dicynodontech?

Dicynodonti jsou dnes již vyhynulou skupinou býložravců, o nichž se dříve myslelo, že jejich velikost se pohybovala v rozmezí přibližně od krysy po vola. Pojmenoval je sir Richard Owen (1804–1892), který také jako první zavedl slovo „dinosaurus“. Dicynodont znamená „dvojitý psí zub“, to podle dvou tesákovitých klů, které zvířatům vycházely z čelistí a připomínaly zobák.

Zatímco dicynodonti jsou dobře známí z kostí nalezených v Africe, Asii, Americe, a dokonce i v Antarktidě, tento nový polský objev je vůbec prvním takto úplným exemplářem, nalezeným v horninách na území Evropy.

Velikost mění všechno

Vzhledem k jeho velikosti vědci tento nález původně neidentifikovali jako dicynodonta; podle jejich prvotního názoru se jednalo o sauropodního dinosaura. Nicméně poté, co si uvědomili, o jaký nález tu jde, uvedl jeden z autorů dokumentu, Dr. Tomasz Sulej: „Tento objev mění naše představy o poslední historii dicynodontů. Rovněž vyvolává mnohem více otázek o tom, co skutečně zapříčinilo takovou jejich velikost, a stejně tak i velikost dinosaurů.“5

Spoluautor Dr. Grzegorz Niedźwiedzki dodal: „Je přirozené chtít vědět, proč dicynodonti vyrostli do takové velikosti. Lisowicia bojani je nesmírně zajímavý, protože boří mnoho našich klasických názorů na „savce podobné plazům“ z období triasu.“

„Dicynodonti, patrně hojně rozšíření před Potopou, stvořil Bůh 6. dne Tvůrčího týdne s genetickým potenciálem pro jejich příslušný rámec velikostí.”

Tato otázka vzestupu gigantismu u dicynodontů – a stejně tak i u dinosaurů – je pro evolucionisty záhadou. Mají-li se menší zvířata stát tak velkými, je nutné změnit jejich hmotnostní vyvážení a celkovou strukturu kosterního svalstva.

Objev také vyvrací dlouho držený příběh, že jedinými obřími býložravci pozdního triasu byli sauropodní dinosauři. Důvodem této „vady na kráse“ je následující: dicynodonti patří do větší skupiny zvané therapsidi, která zahrnuje jak savce (včetně lidí), tak i jejich domnělé předky. Během tohoto pomyslného období, rané části takzvaného „věku dinosaurů“, se totiž předpokládalo, že terapsidi se zmenšují, až se nakonec přemění na malé savce o velikosti rejska. Proto je Lisowicia bojani obrovským problémem, neboť smetá tento trend do prachu a jde „giganticky“ opačným směrem.

Neustále jsou nutné úpravy

To je problém evolucionistů, kteří v podstatě „vyrábí“ minulost. Celý jejich příběh může změnit jedna jediná fosilie. Případ jako je tento, nastal již mnohokrát, a vždy to vedlo k částečnému nebo úplnému přepracování teorie. V souvislosti s tímto nálezem se doktor Niedźwiedzki zeptal: „Kolik překvapení na nás v horninách asi ještě čeká?“

Biblické dějiny, předávané očitými svědky, nikdy nemusely být přepisovány kvůli tomu, že byl nalezen nějaký historický artefakt. Gigantismus v kterékoli části fosilního záznamu nikoho nepřekvapuje. Dicynodonti, patrně hojně rozšíření před Potopou, stvořil Bůh 6. dne Tvůrčího týdne s genetickým potenciálem pro jejich příslušný rámec velikostí. Ti, které nalézáme jako fosilie, byli pohřbeni během Noemovy Potopy, která je svědectvím o obrovských silách a rychlém pohřbení a zachování i takto velkých tvorů. Ti, kteří pocházeli z jednotlivých párů na Arše, nakonec v nějaké blíže neurčené době vyhynuli.

Odkazy a poznámky

  1. Vogel, G., Giant mammal cousin rivaled early dinosaurs, Science 362:879, 2018.
  2. Sulej, T., and Niedźwiedzki, G., An elephant-sized Late Triassic synapsid with erect limbs, Science 363:78–80, 2019.
  3. For discussion refuting the idea of an evolutionary progression within this broad term, see: Woodmorappe, J., Mammal-like reptiles: major trait reversals and discontinuities, J. Creation 15(1):44–52, 2001;creation.com/mammal-like.
  4. Romano, M. and Manucci, F., Resizing Lisowicia bojani: volumetric body mass estimate and 3D reconstruction of the giant Late Triassic dicynodont, Historical Biology, published online 14 Jun 2019.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments