solar-system_forming_2

Jak se formovala Sluneční soustava?

Jakob Haver Vesmír, astronomie 19 Komentářů

Nová analýza naznačuje, že se neformovala (přinejmenším ne přirozenou cestou).

John Hartnett

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 05/2019. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Evoluční astronomové tvrdí, že Sluneční soustava se utvořila přirozenými procesy před asi 4,5 miliardami let. Tento proces se po velmi dlouhou dobu snažili modelovat pomocí výkonných počítačových simulací. Nový výzkum však ukázal, že čtyři vnitřní kamenné planety a pás asteroidů v naší Sluneční soustavě se přirozenou cestou nemohly tvořit současně.

Tímto novým výzkumem se zabývá online článek časopisu Nature, který uvádí:

  • „Standardní modely formování planet nebyly ve stejné simulaci schopny rekonstruovat rozložení malých, kamenných planet a asteroidů Sluneční soustavy.“1

To znamená, že pokud jde o velikost a hmotnostní rozložení planetárních embryí a planetesimál, nelze ze stejné simulace získat správnou pozorovanou velikost, oběžné dráhy a hmotnosti planet a pásu asteroidů, a nezáleží na tom, jaká simulace je nasazena:

  • Navzdory desetiletím pokusů, žádná výpočetní realizace standardních formačních teorií nenapodobila hmotnost a orbitální rozložení kamenných planet a asteroidů současně. Odborná práce A. Izidoro et al. v Monthly Notices Královské astronomické společnosti ukazuje, že to není možné.1

(Pozn. překl.: planetární embryo = protoplaneta; planetesimála = malé kamenné nebo ledové těleso o velikosti řádu jednotek km)

Výchozí podmínky zvýhodňující evoluci

“Poté jsou spuštěny počítačové simulace (neboli je  „povoleno vyvíjet se“ v rámci standardní gravitační fyziky) s různými počátečními parametry, ve snaze vytvořit Sluneční soustavu, kterou pozorujeme.”

Simulace dokonce ani nezačínají mlhovinovým mračnem plynu / prachu, ze kterého se měla Sluneční soustava vyvinout, ale začínají tam, kde se už předpokládá, že tělesa o velikosti planet byla již zformována z nahromaděné hmoty, čímž se přeskočí další potenciální problémy. Na počátku těchto simulací stojí 10 nebo 20 „embryí“, což jsou velká tělesa o velikosti planet, a několik tisíc malých planetesimál o průměru nejvýše několik set kilometrů.

Následně jsou spuštěny počítačové simulace (neboli je „povoleno vyvíjet se“ v rámci standardní gravitační fyziky) s různými počátečními parametry, ve snaze vytvořit takovou Sluneční soustavu, kterou pozorujeme.

  • Jak se systém vyvíjí, na embrya působí z obřích planet a mezi sebou navzájem silný gravitační tah, který deformuje oběžné dráhy embryí a ty se začnou křížit. Následuje kaskáda srážek a jak se embrya spojují a nabírají planetesimály, vytvářejí se planety. Zbývající planetesimály se stanou asteroidy.1
solar-system_forming

Obrázek 1: Schéma vnitřních planet a pásu asteroidů: skutečný solární systém (a) a simulované vnitřní sluneční systémy (b & c). Z odkazu č. 1

Ve skutečné, pozorované Sluneční soustavě jsou planety Venuše a Země hmotnostně srovnatelné a jejich oběžné dráhy se nacházejí mezi menšími planetami Merkur a Mars (viz obr. 1a). Ale standardní počítačové modely mají něco, co je známo jako „Marťanský problém“. To znamená, že v oblasti Marsu se tvoří i další planety o velikosti srovnatelné se Zemí, takže další embrya o velikosti Marsu mohou snadno uvíznout v pásu asteroidů. Jinak řečeno, podle těch nejlepších modelů by měl být Mars přinejmenším stejně tak masivní jako Země, jenže ve skutečnosti má jen o něco víc než desetinu její hmotnosti – a hlavní pás asteroidů by měl s největší pravděpodobností obsahovat několik objektů o velikosti Marsu, jenže ve skutečnosti tam nejsou žádné.

  • Tím hlavním důsledkem je, že bez ohledu na profil hustoty není možné současně vyřešit Marťanský problém a k tomu vytvořit správně strukturovaný pás asteroidů (obr. 1b, c).1

Již dříve jsem mluvil o problémech vzniku hvězd na základě sluneční nebulární teorie.2 O problémech formování Sluneční soustavy z tohoto údajného mlhovinového mračna bez Stvořitele také často psali i jiní kreacionisté. Tento nový výzkum upozorňuje na další neřešitelný problém formování planet.

Proč nepřiznat, že člověk je ve svém poznání nedostatečný? Náš vševědoucí Bůh nám řekl, že On stvořil planety Sluneční soustavy a že k tomu došlo asi před 6 000 lety. Bůh řekl, že stvořil „také hvězdy“ (Genesis 1:16).4 Je psáno: „…Má vlastní ruka zemi založila, moje pravice nebe roztáhla; kdykoli je zavolám, v pozoru naráz musí stát [to znamená, že je stvořil okamžitě]“ (Izajáš 48:13).

Odkazy a poznámky

  1. . Tsiganis, K., Planetary science: How the Solar System didn’t form, Nature, News and Views, 528:202–204, 2015.
  2. . Hartnett, J. G., Stars just don’t form naturally—‘dark matter’ the ‘god of the gaps’ is needed, 1 September 2015; creation.com/stars-star-formation.
  3. . Viz např. Sarfati, J., Solar system origin: nebular hypothesis, Creation 32(3):34–35, 2010; creation.com/nebular, nebo také Hartnett, J., A ‘Planetary system formation: exposing naturalistic storytelling, creation.com/naturalistic-planet-formation, 14 April 2016.
  4. . Hebrejský výraz kakab pro „hvězdu“ znamená jakýkoli malý, jasný objekt na obloze, takže z pohledu pozemského pozorovatele zahrnuje i planety, které mají podobný vzhled.

 

19
Komentujte

Please Login to comment
19 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
5 Comment authors
Václav Dostáljhk - vlastaOliverJiří ZelinkaFoton Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
jhk - vlasta
jhk - vlasta

Mě se ale primárně teď nejedná o to rozebírat ona “znamení ve Zjevení”. Spíše si říkám – ono “třetinové potemnění” jednou prostě nastane, ať se nám to líbí, nebo ne, jak ale rozlišíme – že se skutečně jedná o “Boží zásah” a jak to bude zjevné? Postačí pouze v tu chvíli poukázat na Zjevení a říci – “ale vždy´t to tam je napsané…” – co na to vědec? Jak napsané, co napsané? Vždy´t to je pouhá fikce, výmysl, pouze jakési “štěstí” že se to nějak kryje s “přírodními úkazy”, to… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Václav Dostál – což to ještě jde. Vůbec nejhorší katatstrofa by mohla nastat, kdyby nějaká ta “vědkyně” – si přečetla kapitolu Zjevení, kde je napsáno – “a ocasem svrhl třetinu hvězd”. a ještě další část s polnicemi ” Zatroubil čtvrtý anděl, a byla zasažena třetina slunce, třetina měsíce a třetina hvězd, takže ze třetiny potemněly, a den i noc byly o třetinu temnější.” Ten první případ je dle mého trochu složitější, ten druhý je dle mého velmi jednoduchý. V obojím se mluví o hvězdách, v tom prvním může… Číst vice »

Václav Dostál

Temná hmota udělala díry v proudu hvězd: odněkud přilétla – z nějakých temnot, udělala temné díry a pak někam do temna odlétla. Mrška jedna temná! Teď ovšem zatemnila mysl jedné fyzičky.
Současné temno je daleko temnější než to, které popsal A. Jirásek ve svém románu.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

https://www.novinky.cz/veda-skoly/505168-neco-proderavelo-galaxii-zjistila-vedkyne-muze-to-byt-temna-hmota.html – situace v galaxii se tak trochu stává mnohem zajímavější. Ovšem nevím, zdali to je – či není – dobře. Možná jak pro koho. Třeba se už někteří vědci začali nudit – že se jakoby nic “neděje”.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Jiří Z. – Od atomu po vesmír, živé organismy samozřejmě nevyjímaje. To jste připojil velmi trefně. – děkuji Jiří. Ano. Ono to prostě jinak nejde – a všichni známe “slona ve skříni”. Můžeme ignorovat slona, říkat, že to je pouze ozvěna něčeho jiného, nebo to jsou zvuky, které musíme blíže popsat a týkají se věcí zatím nepoznaných, můžeme říkat, že skříň je pravda velká, ale to neopravňuje člověka\vědce k tvrzení, že to je kvůli “velikosti slona”, nebo proto, protože to, co je ve skříni – je příliš velké.… Číst vice »

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

Pánové Václav, Oliver, Vlasta – mluvíte mi z duše…

A Vlasto, Vaše poznámka dole o tom, že “zkoumáme-li pouze materiálno, tak nezkoumáme „pouze materiálno“ – je také zcela na místě. Vůbec nic není JEN materiálno,, i když si to tak mnozí toužebně přejí.

Ať se podíváme na cokoliv, vždy to v sobě nese určitou míru uspořádanosti, jejíž navržení nutně vyžaduje inteligenci. Od atomu po vesmír, živé organismy samozřejmě nevyjímaje. To jste připojil velmi trefně.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Oliver. Ok. Já jsem pouze vyzdvihl to, co zde Václav ukázal. Ukázal zde onen vývoj z vědce spíše ražení kreacionistického – ve vědce ražení ateistického, potažmo “doměle neutrálního”. Domněle přesně v tom smyslu jak jsem to napsal. Ani jeden takový vědec není neutrální – ačkoli se bude hodně snažit. Ono to prostě nejde. Věda jako taková tak moderní se prostě jen vědomě distancovala od jistých možných příčin – a to od příčin nadpřirozených. Myslí si, že vysvětlit tento svět lze pouze příčinami z “tohoto světa”. To tak ale… Číst vice »

Oliver
Oliver

No jo, jen jestli ti sekulární vědci budou tady hledat nějaké rámečky. :):):)

Byla to řečnická otázka. Souvisí to i s tím článkem o opičárnách; jednoduše tady bylo naráženo na to, že věci se nenazývají pravými jmény. Pokud nazveme věci pravým jménem, hned víme, co dělat. Jak píše pan Václav, sekulární vědci “se bojí”, že by se museli stát kreacionisty. Někde hluboce jsou to pořád standardní boží tvorové, tudíž tuší, kam by je to povedlo.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Václav Dostál a jeho reakce Oliverovi v čase 9:38 – 17.5.2019 – bezva odpověď milý Václave. Stručné, jednoduché, přímé, jasné, vyčerpávající. Palec nahoru – a ohraničit černým rámečkem pro snažší vyhledávní v případě potřeby.

Václav Dostál

Oliverovi (aj.) V různých vědách během jejich rozvoje došlo k závažnému posunu. Nejprve to byla jakž takž obhajitelná myšlenka, že by se jevy měly vysvětllovat jako přirozné důsledky svých příčin – aniž by se do konkrétního výkladu určitého jevu, probíhajícího PODLE “přírodního” zákona, umísťovala Boží tvorba i toho konkrétního přírodního zákona, jakož tvorba počátečních podmínek dané příčiny a tvorba (nastavení) prostředí, v němž děj probíhá. Tehdy byla všem vědcům (Newtonovi, Pascalovi, Mendelovi, atd.) myšlenka tohoto Božího působení “v pozadí” naprosto samozřejmá, takže vkládání tohoto působení do každého výkladu každého jevu… Číst vice »

Oliver
Oliver

Foton, V. Dostál: I standardně chápaná gravitace a pravdivé poznatky o tlaku plynu a momentu hybnosti vzájemně vylučují standardně pojatou tvorbu planet. Jinak řečeno, ve standardním přístupu jsou vnitřní rozpory!

Zostáva teda otázka: Ak je to takto, prečo je takto pojatá tvorba planét štandardná?

Václav Dostál

Foton Je to tak! Výbuch supernovy může “nahustit” několik částic mračna, ale jenom na okamžik – a za další chvíli je svou energií “rozmetá.” Také částečkám mračna neudělí nějakou rotaci. která by mohla vést k vytváření rotujícího disku. Zákon zachování momentu hybnosti tady stanovuje nemožnost jeho vzniku z ničeho. A naopak v případě už rotující soustavy nemůže dojít k shlukování částí či částic toho disku do nějakých “zárodků,” z nichž by se nakonec vytvořily hvězdy nebo hvězdné soustavy obdobné sluneční soustavě. Ona mlhovinová teorie právě hlásá opak a to prof.… Číst vice »

Foton
Foton

Václav Dostál I standardně chápaná gravitace a pravdivé poznatky o tlaku plynu a momentu hybnosti vzájemně vylučují standardně pojatou tvorbu planet. Jinak řečeno, ve standardním přístupu jsou vnitřní rozpory!. Áno, dráhový moment hybnosti častíc plynu a prachu v prstencoch okolo hviezd, bráni sformovaniu planét(y). V medzihviezdnych mračnách je to zas chaotický pohyb molekúl plynu / častíc prachu, ktorý bráni gravitačnému zrúteniu do hviezd(y). Je nutné, aby nejaká vonkajšia sila vytvorila lokálne zhustenie v mračne, z ktorého by bola hviezda. Astrofyzici uvažujú o výbuchu supernovy. Je to však nezmysel, lebo tlak… Číst vice »

Václav Dostál

Jiří,
to je moc hezké. Dovolím si dodat, že našemu Tvůrci je (absolutní) prázdnota naprosto cizí. Proto vytvořil náš vesmír, tak zaplněný, že se nestačíme ani divit, a proto – až bude chtít – vytvoří zcela nový vesmír, obrovsky zářivý, ale neoslňující, nýbrž vysvětlující (osvětlující) úplně všechno.

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

“Simulace dokonce ani nezačínají mlhovinovým mračnem plynu / prachu, ze kterého se měla Sluneční soustava vyvinout, ale začínají tam, kde se už předpokládá, že tělesa o velikosti planet byla již zformována z nahromaděné hmoty” … je to jakoby maratonec vynechal start a nastoupil na dráhu až po několika kilometrech. A přesto je výsledek nejasný a v cíli bije do očí velký otazník. Samozřejmě chápu každého vědce, dokonce i toho evolučního, že tápání je vlastně hnací silou k dalšímu poznávání, je to naše vlastnost, kterou jsme dostali od Boha – tedy… Číst vice »

Václav Dostál

Uvažujme prachoplynné mračno (někde v hlubinách vesmíru). Malý gravitační tah dovnitř je přetlačován malým tlakem plynu směrem ven z mračna. Je to správný výklad? Položme si otázku, kde je skryta gravitační přitažlivost v jedné molekule plynu nebo v jednom zrníčku prachu? Pro jednoduchost uvažujeme jednoatomovu molekulu plynu – což u kosmického mračna rozhodně není chybné uvažování. Každý atom se skládá z jádra a obalu. Je gravitační přitažlivost vlastností toho jádra nebo toho obalu nebo dokonce „mezery“ mezi nimi? Ta třetí možnost je obzvlášť absurdní, protože ta „mezera“ bývá považována za… Číst vice »

Václav Dostál

Foton (aj.)
I standardně chápaná gravitace a pravdivé poznatky o tlaku plynu a momentu hybnosti vzájemně vylučují standardně pojatou tvorbu planet. Jinak řečeno, ve standardním přístupu jsou vnitřní rozpory!.

Foton
Foton

U hviezd existuje tepelný protitlak (=kinetická energia neusporiadaného pohybu častíc), kvôli ktorému sa hviezdy gravitačne nezrútia. Podobne v hmlovinách majú molekuly plynu kinetickú energiu, ktorá bráni gravitačnému zrúteniu mračna. ….V galaxiách plných hviezd je to zas moment hybnosti hviezd voči stredu galaxie, ktorý bráni gravitačnému zrúteniu galaxie. Ten istý moment hybnosti bráni plyno-prachovým prstencom v okolí hviezd vytvoriť planétu. Preto je samovoľná tvorba planét mýtus. Preto sa z pásu asteroidov samovoľne nesformuje planéta.

Václav Dostál

Jak vidíme na obr., mezi Marsem a Jupiterem se vyskytuje pás asteroidů. Tato drobná tělíska nejeví žádnou “snahu” se shlukovat do hmotnějších útvarů zvaných planetisimály, natož do nějaké planety. Všem těm “mudrlantům”, vymýšlejícím teorii profesorem Hartnettem kritizovnou, to vůbec nevadí. Prostě fakt neshlukování asteroidů ignorují! Jednou z nevýznamnějších podpor kritizované teorie je předpoklad gravitační přitažlivosti (či “tahu”). Tělesa (maličká, stejně jako obrovská) nemají žádnou vnitřní schopnost přitažlivosti. Ani kolem sebe gravitační pole “nebudí” – vždyť je to totéž. Tělesa sluneční soustavy, obří hvězdy v galaxiích a mezigalaktická mračna se také… Číst vice »