Hrtanové výchlipky vs. rybí skřele

Z dotazů čtenářů

V této rubrice uveřejňujeme vícekrát pokládané dotazy, které tudíž mohou zajímat i ostatní čtenáře (kreacionismus.cz, odpovídá Pavel Akrman – 11/2020).

Předně je třeba říci, že zmiňovaní vědci vycházejí z křečovitě vykonstruované evoluční představy všeobecného společného předka, a jsou tedy skálopevně přesvědčeni, že jedním z nich v řadě k člověku je i ryba. Ba co víc, kupodivu se nevzdali dnes již notoricky prokázaného bludu o pozůstatcích žaber v lidském embryu, v němž se v podstatě zrychleně opakuje celá evoluční dráha (ontogeneze rekapituluje fylogenezi neboli tzv. Haeckelův zákon)¹, kdy lidské embryo prochází během prvních týdnů vývoje „rybí fází“, včetně „žaberních štěrbin“.

Evoluční biolog Peter Fabian pro Deník N uvádí:

„Ve vývinu všech obratlovců vzniká výběžek, který u ryb vytváří žaberní překryv, odborně skřeli. U lidí tento výběžek překryje ostatní struktury od ucha až po krk, čímž zakryje „žaberní oblouky“. Jejich pozůstatky si můžeme nahmatat jako chrupavku kolem hrtanu.“

Slovenský vědec se podílel na zjištění, že klíčový gen pro vývin tohoto výběžku Pou3f3 je u lidí, jakož i ryb regulovaný velmi podobným způsobem. „Když jsme tento gen nebo jeho regulační oblast vypnuli, tento výběžek se u ryb netvořil,“ dodal Fabian.

Jistě, DNA u živých organismů má pochopitelně některé podobnosti – stejně jako auta od různých výrobců mají většinou čtyři kola, motor, volant k ovládání řízení a mnoho dalšího. Např. je samozřejmě možné v elektrickém velínu rozvodny vysokého napětí vypnout část páteřních linek, vedoucích řekněme do obcí s příkonem do 750 megawatt. Sítě jsou stejné, bez ohledu na to, jaká jsou koncová zařízení v jednotlivých obcích. Někde se tedy vypne drůbežárna, jinde výrobní linka, a zase jinde laserový reaktor.

Pokud vědci vypnuli určitou regulační oblast, pak zkrátka vypnuli určitý páteřní úsek k různým ústrojím – a není ověřeno, zda a jaký to má účinek u lidí. Jen se domnívají, že „klíčový gen pro vývin tohoto výběžku Pou3f3 je u lidí, jakož i ryb regulovaný velmi podobným způsobem“.

Myšlenku zbytků žaber u lidských embryí „zasel“ do odborné literatury Haeckel v roce 1874, ale později se dostatečně prokázalo, že šlo o jeho podvod. Embryologové dnes uznávají, že takové myšlenky byly zcela chybné a byly také vyvráceny. Lidské embryo nikdy nemělo žádné „žaberní štěrbiny“. Nicméně učebnice na lékařských fakultách tento blud setrvačností udržovaly neuvěřitelně dlouho, ještě ve dvacátém století to bylo možné nalézt. Občas se tyto falešné představy o vývoji embryí předávají dokonce i dnešním studentům.

Tento stav se částečně držel i proto, že váčkovité struktury, které se tvoří v rybím embryu, vypadají povrchově podobně jako hltanové váčky nebo rýhy v lidském embryu. Ale svou strukturou jsou zcela odlišné. U ryb jsou v oblasti podobné váčkům žábry, ale u lidí jsou jiné důležité struktury – faryngální vaky – ani vzdáleně nic podobného žábrům. Některé tyto struktury obsahují chrupavku, například hrtan (hlasové ústrojí).²

V padlém světě samozřejmě občas dojde k chybě ve vývoji embrya, což má za následek nesprávné umístění normální lidské chrupavky např. vně na krku během vývoje v děloze (několik takových případů bylo popsáno, viz např. zde nebo zde).

Nicméně nesprávné diagnózy, že někteří lidé mají na krku chrupavku typu „rybích žaber“, stále vyplývají pouze z mylné a vyvrácené víry, že lidské embryo prochází během svého vývoje fázemi předlidského evolučního původu. Avšak my lidé máme zkrátka lidskou DNA (ne rybí), a proto můžeme vytvářet pouze lidskou (ne rybí) chrupavku.³

Je tragické, jak snadno sekulární média, která prakticky nepublikují práce významných kreacionistických vědců, zveřejňují takto zavádějící a chybné zprávy, které mají samozřejmě jen posílit evoluční víru, a to doslova za každou cenu.

Závěrem jen malá ukázka absolutní filozofické předpojatosti proti biblickému stvoření, bez ohledu na to, zda ji fakta podporují či nikoli – autorem citátu je prof. Richard Lewontin, genetik, proslulý obránce neodarwinismu a určitě jeden ze světových lídrů v podpoře evoluční biologie):

Stavíme se na stranu vědy, a to navzdory zjevné absurditě některých jejích konstruktů, navzdory jejímu selhání v naplnění mnoha svých přehnaných slibů ohledně zdraví a života, navzdory toleranci vědecké komunity k nepodloženým příběhům, protože máme přednostní závazek, totiž závazek k materialismu. Není to tak, že by nás metody a ustanovení vědy nějak nutily přijmout hmotné vysvětlení tohoto úžasného světa, ale právě naopak – vzhledem ke své věrnosti k hmotným příčinám jsme a priori nuceni vytvářet výzkumný aparát a soubor takových návrhů, které přinášejí materiální vysvětlení, bez ohledu na to, nakolik odporují logice, bez ohledu na to, jak zavádějící jsou pro nezasvěcené. Navíc je tento materialismus absolutní, nemůžeme přece dovolit, aby nám Bůh strkal nohu do dveří.⁴

Sekulární média jsou doslova napěchovaná podobnými zavádějícími informacemi, což by nás nemělo překvapovat. Na prvním místě je optika, skrze kterou se každý vědec na všechno dívá – důkazní materiál je až druhořadá věc. Mezi takovéto nafouknuté „balónky“ tedy patří i krátká zpráva (Deník N ze dne 2.11.2020) o výzkumu slovenských evolučních vědců, kteří jen účelově zúročili své určité znalosti Božího stvoření.

Odkazy

1. Jerry Bergman: Human embryonic gills and gill slits
2. Čerpáno z knihy Creation: The Facts of Life
3. Parker: Tvůrčí design v lidském embryu.
4. E. Dickerson, J. Molecular Evolution 34:277, 1992; Perspectives on Science and the Christian Faith 44:137–138