Hranatý kolík do kulaté díry

Fyzik dr. John Hartnett začíná svůj nový článek „Temná energie a iluzorní chameleon – více temna z temných míst“ takto:

• „Pokud jste si dosud mysleli, že temná hmota je něco hodně podivného – a je tu teď nový ´bůh mezer´ v kosmologii – jakýsi další ´neznámý bůh´, kterého vědci používají, aby ´hranatý kolík´ vypozorovaných faktů nacpali do ´kulaté díry´standardního velkého třesku, pak říkám, že máte dobrý důvod zamyslet se ještě jednou.“

Článek dále pokračuje tím, jak si zoufalí velkotřeskaři vymýšlejí nepozorovatelné objekty a procesy, aby udrželi dogma, že se vesmír kdysi sestrojil sám od sebe výbuchem:

• „Chameleonské částice přenášejí chameleonskou sílu a stejně jako jejich jmenovci, tyto částice se přizpůsobují svému prostředí, aby se tak skryly před objevením. Avšak místo toho, aby měnily barvu, mění hmotnost.“ (Young, M., Is Dark Energy a Chameleon?, Sky and Telescope, August 2015.)

Jak vidno, není nad evoluční materialistickou vědu, pravou a ořechovou. Nemám zájem překládat celý tento článek, který jen opět líčí tvrdohlavou zoufalost materialistů za nic na světě nepřipustit jinou možnost dějin vesmíru než tu, kterou sobě a druhým nalhali – vesmír se vytvořil sám tak, že něco neznámého kdysi dávno třesklo. Jde mi o princip věci. Jak vlastně dospěla značná část společnosti k té šílené, schizoidní a zcela protivědecké víře, že se svět sám sestrojil a stačilo jen počkat – a „nikdy jinak“? Jak může soudný člověk této hovadině věřit déle jak několik minut? Zde je odpověď, která se netýká nějakých hlubin lidského srdce, čili té vůbec nejpodstatnější příčiny, proč někdo přijme lež a celý život ji horoucně vyznává, ale týká se to jen mechanizmu, prostého fígle, jak lze člověka snadno oklamat, bez ohledu na jeho vzdělání.

Základní klam evoluční teorie spočívá už od Darwina na úmyslné záměně dvou základních jevů:

1. jak věci fungují
2. jak věci vznikají

Evolucionisté podvedli sebe i veřejnost lživým tvrzením, že jde o spojené nádoby, že ten, kdo ví, jak věci fungují, tím také automaticky ví, jak vznikají. Omyl, lež a klam evoluční party! Vysvětlím to na řadě příkladů a mnohokrát to zde zopakuji, aby to bylo jasné.

Řečeno lapidárně:

• život funguje tam, kde je voda. Ale existence vody nemá nic společného se vznikem života, jak hlásají třeba vědecké trubky z NASA.

1. Jak věci fungují

Každý trochu myslící člověk (žádné velké vzdělání k tomu netřeba), který umí i koukat, si může všimnout, že věci jinak fungují než vznikají. Fungováním věcí se zabývá experimentální (operační) věda. To je jediná věda, která má onu úctu většiny lidí. Zkoumá, jak funguje buňka, fotosyntéza, lidské tělo, šíření infekcí nebo vzájemné pohyby těles v blízkém i vzdáleném vesmíru. Jak funguje chemie, fyzika či živý organizmus a jaké zákonitosti zde platí.

Tato experimentální věda o „fungování věcí či soustav hmotných prvků“ nemá však vůbec nic společného s poznáním a pochopením, jak věci vznikají – o tom nemá experimentální vědec ze samé podstaty své vědy ani ponětí, takže o žádné spojené nádoby nejde, jak lžou evoluční ideologové. Nemůže jít, protože experimentální věda zkoumá naprosto něco jiného než je proces vzniku; nezkoumá historii ale současnost, přítomnost, něco, co se stále nyní opakuje, zákonitě opakuje a pořád dokola funguje, proto ani sebevětší znalost matematiky, biologie, chemie či fyziky v poznání původu (historie) současných objektů či jevů žádnému vědci nepomůže.

On zkoumá funkci, zákonitosti, vlastnosti, kterým UŽ HOTOVÉ, jednou provždy dokončené věci podléhají a mají. Genetik zkoumá funkci/vlastnosti už existujícího genetického kódu v již existujících buňkách, fyzik zkoumá, jak se chovají pevné látky, kapaliny či plyny, které už existují, případně jak se chová jiné skupenství neživé hmoty. Zoolog zkoumá chování zvířat, jejich zvyklosti, způsoby jejich rozmnožování atd. – těch zvířat, která už existují, nevznikají jako „nové“, „první“ exempláře. Nezkoumá, a ani to nejde, jak tato zvířata kdysi vznikla.

Archeologie či paleontologie, geologie a kosmologie/kosmogonie nepatří k experimentální vědě – tyto obory jen vymýšlejí příběhy a spekulace o minulosti, zcela neověřitelné příběhy a často i zcela neuvěřitelné a fantaskní – jak vidíme třeba v kosmologii.

2. Jak věci vznikají

Chování těchto UŽ EXISTUJÍCÍCH (a svůj vznik neopakujících) hmotných soustav, jak jsem řekl, nemá vůbec nic společného s jejich vznikem; proto ani vynikající znalost tohoto chování a principů fungování (což je předmětem experimentální vědy) nedává ani tu nejnepatrnější znalost, jak tyto soustavy vznikly – jak POPRVÉ přišly na svět, jaké síly a procesy způsobily jejich původ, vstup do existence. Toto se týká naprosto všech existujících věcí: těch v živé přírodě, sluneční soustavy a vesmíru, stejně jako lidských výrobků.

Kohout vzniká z oplozeného vajíčka, vysedí ho slepice, ale tento kohoutův vznik z vajíčka nezjistíte z jeho života, z jeho životních projevů, metabolismu, dýchání, létání, rozmnožovacích zvyklostí či jak se během svého života chová. Na vznik kohouta, a to ani ten současný vznik z vajíčka, natož na nějaký dávný vznik toho úplně prvního exempláře kohouta, zkoumáním současného kohouta, nepřijdete. Ani analýzou jeho těla. Můžete si klidně vymyslet teorii, že kohout vzniká přeměnou (metamorfózou) slepice během jejího druhého roku života po vylíhnutí z vajíčka. Z kohouta nemůžete zjistit, že vzniká z vajíčka; ani ze slepice to nelze zjistit. Zjistit to lze jen pozorováním vývoje oplodněného vajíčka, na kterém slepice sedí s následným líhnutím, třeba v umělé líhni a koukáním (tomu se říká pozorování), co se to tam vlastně děje, líhne. Jen proto a jen proto, že můžeme toto pozorovat a vidět očima „dnes a denně“, víme, že kohout nevzniká metamorfózou slepice. Z kohouta ani ze slepice samotné, jejich hlavy, těla, křídel, peří či zobáku nebo chování to však nezjistíte, a ani Vás nenapadne, že něco takového mohlo vzniknout z nějakého podivného vajíčka se skořápkou. Musíte to vidět, pozorovat – jinak vymyslíte naprosto hlupáckou, nereálnou teorii, jakou vymysleli evolucionisti o vzniku světa a života – že se to udělalo samo od sebe samovolnou transgenezí (metamorfózou) jedné soustavy prvků do jiné soustavy poté, co nic bouchlo. Podobně třeba genetik nemá nejmenší ponětí, jak mohly vzniknout první geny, přestože je to třeba nositel Nobelovy ceny a vyzná se v genetice o mnoho víc než průměrný člověk. Není-li to pyšný nabob propraný evolučními blbinami, dá mi zapravdu.

Jen prolhaní evolucionisté nás obelhávají tím, že když vystudovali nějaký obor, kde se horko těžko vyučili, díky Bohu a jeho daru mozku, fungování nějakých procesů či objektů ve světě spolu s počítáním zákonitostí tohoto fungování, tak mají i patent vědět, jak to všechno původně vzniklo – a ještě k tomu před milióny let. Je to lež, kterou nás darwinistická kriminální parta prolhaných darebáků krmí už 150 let a vnucuje tyto svoje báchorky o minulosti studentům na školách i médiím – považuji to za zločinný čin tolerovaný některými upadlými společenskými zřízeními, jako je tolerování i jiných zvrhlostí – ne všude na světě je to povoleno, ne všude na světě ztratili lidé a jejich společenské zřízení rozum.

Ještě znovu: můžete prozkoumat dům jak chcete, jak funguje výtah, elektrické rozvody, jak jsou postaveny nosné zdi i příčky, schody, na čem drží stropy či balkóny a z čeho jsou utvořeny základy a střecha, můžete udělat chemický rozbor omítky, nátěrů či betonu nebo izolace kabelů, můžete být tím nejlepším stavitelem na světě, ale nic z tohoto poznání a zkoumání vám neprozradí ani to nejmenší o tom, jak ten dům vznikl, jak byl postaven. Nic o jeřábech, zednících, nákladních autech, fankách, zednických lžících, míchačkách, elektrikářích a jejich práci a projektantech, nic o hloubení základové jámy či kolaudačním řízení a stavebním dozoru. Vůbec nic se z rozboru domu nedozvíte o jeho minulosti, stejně jako nezjistíte ze své propisovací tužky, jak se vyrábí, nebo pozorováním svého psa, jak a kde se vlastně u vás či na světě vzal! Abyste se dozvěděli, jak vznikne dům, museli byste dům pozorovat v době, kdy by stavěn, účastnit se všech stavebních prací, stavebních porad a kolaudace a pořádně koukat. Pak byste věděli, jak se ten dům stavěl. Jak vznikl váš pes se můžete dozvědět ne z toho psa a jeho chování či rozboru jeho mrtvoly či dokonce jen zkamenělé kostry, ale jen a jen a pouze pozorováním procesu, jak se rodí noví psi. Nebo pozorováním procesu, jak vznikl ten první psí pár na světě – to už jste ale poněkud zmeškali. Ze psa ani psích zkamenělin, ani z genů psů, to nezjistíte.

Ale pozor: vaše svědectví z vašeho pozorování vzniku psů, nebo z pozorování stavby domu, už nebude ani za hodinu, natož druhý den, průkazné pro toho, komu byste to zprostředkovali, aniž on to sám viděl, tedy mu o tom jen vyprávěli nebo dali přečíst váš písemný záznam či stavební deník – to už nejsou přírodovědecká fakta – každý by mohl říct, že jste si to vše vymysleli a dům vznikl horotvornými procesy a pes z kočky, a ne tak, jak jste to zapsali či popsali. Jste namydleni. Proto prolhaní darwinisté bez mrknutí oka vykonfabulovali svoje vlastní nesmyslné dějiny světa, vytvořili vlastní dějepravu a zavrhli veškerou starověkou literaturu na toto téma jako „mýty“ – jakoby existence mýtů a pohádek a výmyslů byly důkazem, že každý text z minulosti, vše, nač lidé dříve přišli, je mýtus. A čím asi je ten jejich šílený příběh o oživení se neživé planety a vylézání ryb na souš a narůstání jim nožiček? Kreacionisté se mohou uštvat, když jim trpělivě vysvětlují, jak ohromná škála pozorování současných procesů odporuje jejich verzi o vzniku vesmíru a života na zemi a přírody, ale vše marné: proti zatvrzelé lidské mysli a fanatickému, evolucí propranému mozku, nelze nic dělat. Jiná věc je přednést vědecké argumenty, jako to dělají kreacionisté, úplně jiná věc je tyto argumenty přijmout – to jsou dvě zcela rozdílné věci, to vidíme denně. Evoluční mýtus už dávno není otázkou dalších výzkumů vědy, ale jen předmětem Božího soudu nad zatvrzelým a zvrhlým lidským srdcem.

Dr. John G. Hartnett ve zmíněném článku ukazuje, jak nevycházejí další předpovědi evoluční mytologické astrofyziky. Každá hypotéza (teorie) má jen takovou sílu, do jaké míry umí predikovat budoucí jevy. Předpovědi evoluční teorie selhávají jedna za druhou ve všech oblastech už 150 let, tvrdohlavá evolucionistická mysl však odmítá tuto vadnou hypotézu, že svět vytvořil sám sebe, opustit. Fakta pro ně nemají žádnou cenu, důležité je udržet mýtus.

„Největší problém s kosmologickou konstantou je, že teoretické propočty toho, co by se mělo nakonec ukázat, predikují energii hustoty kosmického vakua o řádové velikosti 120. Což znamená, že hodnota kosmologické konstanty určená v kosmologii je menší než teoretický odhad, a to faktorem 10^-120. Tato neshoda byla nazvána „nejhorší teoretickou předpovědí v historii fyziky.“ (Hobson, M.P., Efstathiou, G.P., and Lasenby, A.N., General Relativity: An introduction for physicists, Cambridge University Press, p. 187, 2007.) V kosmologii je toto známé jako problém kosmologické konstanty.“

Evoluční fanatická mysl toto vše odbude tvrzením, že „takto funguje pokrok vědy a my na to jednou přijdeme, jak se to všechno samo udělalo“ – selhání predikcí není pro ně žádný argument, evoluční mýtus je třeba udržet stůj co stůj (kolik lidí by zešílelo, kdyby padl). Ve skutečnosti je selhávání evoluční hypotézy po 150 let důkazem jediného: takto funguje ne věda, ale ideologie, tvrdošíjné zastávání mylné výchozí představy, neochota ji opustit a nahradit zcela jiným vysvětlením původu světa.

Proč má evoluční teorie už 150 let, jak v oblasti živých organizmů, tak v oblasti původu vesmíru, nekončící problémy? Proč její předpovědi permanentně nevycházejí v žádné oblasti? Proč už od Darwinovy doby neustále mění svoje hypotézy (dnes už tu máme „nové darwinisty“, neodarwinisty, kteří se k původním Darwinovým nesmyslům nehlásí, a i ti se nyní bouří proti neodarwinismu), proč tato „věda o minulosti“ jde od omylu k omylu, od lži ke lži, od falzifikátu k falzifikátu, od nahrazování jednoho dřívějšího „nesporného“ tvrzení dalším, zcela opačným „nesporným“ tvrzením, a to vše pod rouškou „takto pracuje věda“?

Proč skutečná fyzika a experimentální chemie či medicína jdou kupředu, mají obrovské úspěchy a nemají tyto problémy, jaké má povadlá a vyčpělá a nic vědě nepřinášející evoluční biologie, která se ve mnohém velmi silně podobá trapným komunistickým mýtům a proklamacím? Proč víra ve fyziku a jí zjištěné zákonitosti či chemii či matematiku či obecnou biologii nemusí být násilně vnucována veřejnosti, proč nemusí být trestáni učitelé fyziky, chemie či biologie za nepravověrnost svých názorů, zatímco odpůrci darwinistických teorií jsou pronásledováni, šikanováni, vysmíváni, vyhazováni z práce a jsou jim odmítány granty a publikování ve vědeckých časopisech? Proč toto nepozorujeme i v jiných oblastech vědy? Proč učitel fyziky, který svým studentům řekne, že Newtonovy gravitační zákony mají jen omezenou platnost a při některých rychlostech neplatí, není vyhozen ze školy, zatímco učitel, který zmíní, že evoluční teorie byla založena na zcela mylných Darwinových tvrzeních, která jsou dnes už zcela neplatná, vyletí z práce, i když říká ověřenou pravdu?

Je to proto, že se evoluční teorie zaměňuje chybně za vědu, místo aby se jí vykázalo pravé místo, kam patří: do mizerné dějepravy. Můžete prozkoumat teleskopem vesmír jak chcete, jeho vznik tím nezjistíte ani nevypočítáte. Můžete prozkoumat funkci lidského srdce a být tím nejlepším světovým kardiologem, nic z vašich vědomostí vám nepomůže pro pochopení, jak to první lidské srdce vzniklo, jak vznikly komory, chlopně, cévy či aorta, kde se tu vzalo – ale ani ze srdce nezjistíte, jak vzniká dnes, tedy že je naprogramováno v chemických písmenech AGCT – můžete si s evoluční partou nalhat, že se lidské srdce vyvinulo transformací z jiných, nelidských srdcí, nebo že vzniká přeměnou části žaludku na srdce při embryogenezi. Jediná druhá možnost je zjistit koukáním, jak u embrya lidské srdce vzniká, nebo si přečíst autentický záznam Bible o tom, že lidské srdce bylo vytvořeno v hrudích prvního lidského páru tím nejschopnějším kardiologem ve vesmíru, se schopností „rozmnožovat se“ v dalších generacích lidí – a uvěřit tomu.

Které z těchto možností dáte přednost je jen vaší volbou, experimentální věda to však není schopna prokázat, protože se zabývá jinými věcmi než procesy vzniku a má jen takové vybavení, takové schopnosti a nástroje, které se hodí jen na zkoumání zcela jiných věcí: současných funkcí a vlastností daného objektu, ne procesů potřebných k jeho vzniku. Prozkoumáním spalovacího motoru nezjistíte, jak se vyrábí, jak se brousí kliková hřídel, kalibrují písty a válce, jak se nastavuje předstih a celý motor sestavuje do celku, kolik lidí na tom pracovalo atd. Nic, vůbec nic ze spalovacího motoru o jeho výrobě nezjistíte, dokonce ani jeho stáří z něho nezjistíte, můžete jej zkoumat, jak chcete. Tak, jako nezměříte napětí v síti kompasem, nebo krejčovským metrem nezměříte sílu lidského vlasu ani teplotu v místnosti, tak ani zkoumáním nějakého živého či neživého předmětu nezjistíte, jak tento předmět vznikl – i kdybyste se rozkrájeli a měli Nobelovu cenu za chemii, fyziku či medicínu nebo hráli šachy jako Bobby Fischer či Anatolij Karpov a měli tedy jejich mozek.

Proto evoluční lháři zahodili všechna písemná svědectví z minulosti s tím, že si to lidé vymysleli, protože byli hloupí, protože pocházejí ze zvířat – jak stojí v jejich vylhané dějepravě. Evoluční lháři však nezahodili jen dávné písemné záznamy o našich dějinách. Oni neustále popírají i pozorovanou realitu, která nezapadá do jejich evolučního mýtu. Vymysleli si vlastní vzdorodějiny, které jsou nejen v rozporu s historickými záznamy pravdomluvných očitých svědků (o moc pravdomluvnějších než evoluční parta), ale jsou i v rozporu s pozorovatelnou realitou, s tou její částí, která dostatečně jasně naznačuje, jak ke vzniku světa a přírody NEMOHLO dojít. Všimněte si: neříkám, že realita svědčí o tom, jak vznikla, ale realita jasně svědčí o tom, jak vzniknout nemohla! To je velký rozdíl. Tím, že kohout zestárne a chcípne, tím, že dům spadne a lidské srdce postihne infarkt nebo se do genomu dostávají chyby v důsledku mutací či jinými faktory, tím, že motor zrezne a skončí na vrakovišti, můžeme vytušit, jak toto všechno asi nemohlo vzniknout, tedy samovolně, dlouhodobým čekáním na ty správné, příhodné evoluční podmínky, nebo chybami hromadícími se za dlouhý čas v genetickém kódu nebo motoru. Evoluční darebáci už 150 let cpou hranatý kolík do kulaté díry a veřejnosti nalhávají, že „tak zjistila věda“. Samozřejmě musí svoji nereálnou představu o minulosti nacpat do zcela protievoluční reality.

Evoluční zázraky v evoluční minulosti, které dnes nikde nevidíme, probíhaly (jen ve fantazii evolučního mozku) kdysi dávno na denním pořádku: neznámé NIC bouchlo, pak neživé chemikálie nejprve jako v pohádce o spící princezně, samy od sebe, na jedné neživé planetě, obživly a vytvořily složitý stroj buňky, pak první slepé organizmy samy od sebe prozřely, (v realistickém světě biblické historie tento zázrak, kdy slepý začal vidět, vykonal Ježíš, který je mimo jiné také optikem a stvořitelem lidského oka – tomu se však evoluční „realisté“ posmívají); v evolučním vylhaném světě neexistující vědy slepé uvidělo samo od sebe, bez optika a to, co nelétalo, obdrželo za milióny let mutací a selekce a shody okolností křídla bez potřebné znalosti aerodynamiky a vzlétlo do výšin; a nakonec nemyslící opice začaly myslet – dnešní opice tuto ambici už nemají, stačí jim skákání z větve na větev a požírání banánů – a tento „vývojový pokrok“ také předávají svým potomkům.

V evolučních mýtech probíhá zcela „vědecky“ a „přirozeně“ nikde nepozorovatelný vzrůst složitosti hmotných soustav – tomu se však posmívat nesmíme, protože je to věda tvrdá, pravá, ořechová. Na rozdíl od skutečně pozorovatelného opaku: že každý kohout jednou chcípne, každá slepice umře, každý dům stárne a jednou spadne nebo ho zbourají a hvězdy ztrácí svoji energii a ve vesmíru vzrůstá entropie. Pozorovat lze tedy naprosto opačné procesy k těm vylhaným evoluční partou. Proto říkám, že evolucionisté žijí ve svém fantastickém, nereálném světě, který zločinně vnucují veřejnosti a studentům ve školách coby onu pravou, nefalšovanou minulost – proto je nazývám nejen lháři, ale i zločinci. Mnoho zločinů, které se v současném světě udály a stále dějí, lze připsat na konto evoluční vylhané mytologie vnucované ve školách bezbranným dětem pod rouškou „věda“.

A mnoho lidí jejich báchorky miluje a hltá. Jak „příjemné“, že si můžeme dělat, co chceme, není žádný Bůh, který nás bude jednou soudit, umřeme a je po všem. Mnoho lidí miluje tento falešný obraz o světě. To bude jednou překvapení! Že všechno bylo a je jinak. Žádné prvohory a druhohory a chrochtající chlupatí opolidé s oštěpy v ruce a podobné vylhanosti malíře Buriana a dalších, evolucí zblblých „expertů“. „Tam bude pláč a skřípění zubů“, říká Pán Ježíš. Nemilé probuzení do skutečné reality, kde už nikdo nebude cpát hranatý kolík do kulaté díry. Nikdo z Božích lidí nechce lhát, je to jasné?

Jeden filozof řekl hlubokou pravdu: Člověk může víc než smí. Ano, jsou věci, které sice můžeme, stvořitel nám je umožnil, ale nemáme je dělat! Můžeme lhát, krást, vraždit, ale neměli bychom to dělat, o tom je celý Boží zákon. Prostě jsou určité limity, za které bychom DOBROVOLNĚ neměli jít: v sexu, v rodinném životě, v tom, co dovolíme svému psovi i svým dětem, limity ve vymýšlení fantazií o minulosti a předkládání je za pravdy pravdoucí, v překračování jisté slušnosti a lidskosti. Materialista nemá žádné takové limity dané shůry. Vytrubuje ve filmech, románech, do médií i na billboardech hesla jako: poslouchej svoji žízeň, jdi za voláním svého srdce, dělej si, nač pomyslíš. Materialista si sám vytváří, co je dobré a co zlé, sám známkuje svůj charakter a život: jedna mínus, dvojka. „No, dokonalý nejsem, ale nějak špatný také ne,“ – zapomene však dodat, že dle vlastních měřítek a vlastního hodnocení. Vytváří vlastní hypotézy o naší minulosti, původu člověka a toho, co je smyslem lidského života, co je dobré a zlé. A kde to moc skřípe a nesedí, tam bez zábran vráží hranatý kolík do kulaté díry kladivem své sveřepé fantazie. Tu pomůže lež, tu podvod, tu zamlčení faktu či pomocná trapná výmluva. Co nefunguje nyní, dokázaly všemocné „milióny“ let kdysi. Proto je na světě tolik bolesti a trápení, protože lidé opustili Boha a jeho měřítka. Vymysleli si ta svoje měřítka, přestože toto právo má jen autor života.

Líbí se ti tahle žena? Jdi za voláním svého srdce, praví materialista, a na nic se neptej a nehleď na žádné zábrany: tvoje „láska“ je tvým právem, je to tvůj bůh – jestli rozbiješ svoji či jinou rodinu, nehleď na to, poslouchej hlas svého srdce. Chceš se opít do němoty, vyrábět ty nejhroznější zbraně, zabít svoje nenarozené dítě, které nechceš? Jdi do toho, je to tvoje právo dané ti evolucí, co by ti kdo poroučel, ani na svoje svědomí nedej, my materialisti už ti tvůj čin ospravedlníme, vymyslíme něco, co uchlácholí tvoje výčitky: třeba to, že při potratu nezabíjíš člověka, ale rybu – lidský plod přece prochází fází ryby, jak zjistila naše „pravá a pravdivá“ evoluční věda a potvrzuje to i biogenetický zákon rekapitulace našeho biologa Ernsta Haeckela a dokládají to jeho obrázky (sice je to vše vylhané a podvodné, ale stále to evolucionisti prezentují v učebnicích).

Ateisto, materialisto, jen se nech vést podvody evolučních darebáků; když nenávidíš církev a slovo Bůh či náboženství je ti odporné, jdi za voláním svého nitra – duchovní potravy pro svůj vylhaný obraz světa najdeš víc jak dost, a když přitlačíš, tak i ten hranatý kolík do té kulaté díry narveš, nic se neboj, že přijdeš před nějaký Boží soud, kde budeš marně tvrdit „netušil jsem, že věci jsou jinak, nevěděli jsme o tom, nebyla to lež, byli jsme jen podvedeni a navíc tolik ostatních lidí tomu také věřilo“. Neboj se ateisto, neboj se materialisto, neboj se evolucionisto – nic se ti nestane, umřeš a bude po všem, dělej, co je ti libo a nehleď na nic z toho, co jsi zde četl. „Tam bude pláč a skřípění zubů.“ A „kdo se nyní směje, bude plakat, a ti, kteří nyní pláčou, se budou smát.“