Pavel Kábrt
1. Evoluční výsmysly z vesmírné perspektivy
Učitel ve škole
Studenti, dnešní hodinu začnu otázkou:
Mějme několik planet, jako jsou ty naše ve sluneční soustavě, ale zatím jsou bez života. Dochází na nich k vulkanické a seismické aktivitě, časem se na některé z nich objeví voda a atmosféra, probíhají tam elektrické výboje a spontánní chemické procesy. Na tyto planety dopadají meteority i záření. Otázka zní: Co budeme pozorovat na některé z nich za dostatečně dlouhou dobu, řekněme po několika miliardách let?
Hlásí se Darwin, Haldane, Monod, Oparin, Miller, Eigen, Dawkins:
Za několik miliard let, pane profesore, najdeme na některé z těchto planet lidi, kteří se tam vyvinuli spolu s ostatní přírodou z neživých chemikálií.
Výborně, Darwine, píšu jedna
Přestože specializací studenta Darwina je původ druhů v živé přírodě, správně domyslel, že evoluční procesy začaly už velkým třeskem s následným vznikem hvězd a planet, a pokračovaly oživnutím mrtvých chemikálií až ke vzniku přírody a proměně zvířat na lidi.
Ještě upozornění:
Pokud by někdo z vás s tímto nesouhlasil, nemá žádné místo v současné moderní vědě ani na naší škole. Může se jít učit hrát na pozoun, nebo pěstovat hlávkový salát či řídit kamion, ale ve vědě nemá co dělat. Zaznamenal jsem nesouhlasné reakce u studentů Pasteura, Mendela, Einsteina, Smithe, Morrise, Gitta, Thaxtona a dalších. Ale jiný názor na původ našeho světa než evoluční zde trpět nebudeme.
A otázka na příští hodinu:
Co se stane s rybami (mám na mysli všechny rybovité obratlovce ve vodách tohoto světa), pokud je necháme několik desítek miliónů let plavat jen tak volně bez zásahů člověka? Nabídnu dvě odpovědi, z nichž jen jedna je správná:
- možnost: Nestane se nic, některé druhy možná vymřou, ale ostatní budou i po miliónech let dál plavat ve vodě jako ryby.
- možnost: Část ryb bude plavat ve vodě, jiné ale vylezou na souš, narostou jim nožičky a ručičky a promění se na lidi, samozřejmě postupně, po dlouhé době.
Promyslete to, příště tuto otázku vyřešíme pomocí evoluční biologie.
2. Tak přísaháme
Na takovéto pohádky přísahají Darwinovi darebáci. Už 150 let nás tito snílkové přesvědčují, že když se hromadě materiálu dá hromada času, poleje se vodou a vystaví sluníčku, promění se na lidi a současnou přírodu – a proto jsme tady. Říkají tomu honosně věda či evoluční teorie a její masové rozšíření je spjato se jménem Charlese Darwina, odpadlého anglického bohoslovce. Vše, co tento člověk přinesl vědě, byly omyly a nesmysly; vše, co přinesl společnosti, byly potoky krve a bezmezné utrpení trvající dodnes.
Darwinovi darebáci si jeho mytologické smyšlenky zamilovali a postupně vyspekulovali úchvatný příběh, jak živé organizmy vznikly samy od sebe jen tak shodou okolností, za dlouhý čas. Vymysleli pavučinu dojemných bajek o mrtvém materiálu, který se sám oživil (to se děje v pohádkách, že?) a jak slepí získali zrak, hluší sluch, rybám narostly nožičky a vyběhly na břeh a jejich potomci, boubelatí těžcí čtyřnožci, padáním se stromů a máváním nohama získali křídla a vznesli se od země do oblak; a nakonec se některá zvířata proměnila na lidi.
To je ale jen jedna část té bujné víry, na kterou Darwinovi darebáci přísahají; druhá část praví, že všechno, co nemyslící hmota vyvinula, si ještě navíc zapsala pro budoucí generace ve formě programu.
Oči a smyslové orgány, srdce, končetiny, křídla, mozek či netopýří sonar, no prostě vše, co v přírodě existuje, je zakódováno v genech; už není třeba to dlouho a bolestně znovu vyvíjet, protože návody ke konstrukci všech orgánů si nemyslící buňky hned během evoluce chytře zapisovaly jako informaci, takže teď už to stačí jen zkopírovat dalším generacím: od mravence až po slona, od bakterie až po Mozarta, od mechu až po sekvoj, od plísně až po termitovník – vše důkladně zálohováno moudrou evolucí. Není ta evoluce úžasná? Asi těžko, když žádná neexistuje. Určitě úžasná je ale bujná fantazie Darwinových darebáků.
3. Krutou daň si tyto výmysly vybraly obratem
Davy lidí se do těchto dějepisných darwinistických iluzí velmi rychle zamilovaly a tím byla připravena půda jak pro krveprolévání historicky nebývalých rozměrů, tak pro masové rozšíření ateismu, stupidního materialismu a prudký nárůst rasismu. Fantazie o evoluci člověka nadchly koncem 19. století Marxe, Engelse a další „odborníky“, a ve 20. století Hitlera a nacisty, Lenina, Stalina, Maa a komunisty, Pol Pota a Rudé Khméry – tedy všechny ty známé hromadné vrahy spolu s masami dalších evolucionistických vyznavačů. Rozhodli se pomalý vývoj popohnat a zbavit se zaostalých lidských ras či nepokrokových společenských tříd rychleji než by to dokázala evoluce, pěkně v souladu s Darwinovými biologickými omyly i jeho předpověďmi. Výsledkem byly desítky miliónů zmasakrovaných „méně vyvinutých lidí“ ve jménu čistoty rasy a pokroku, v duchu učení „velkého vědce“ a všech jeho zfanatizovaných souvěrců.
Jedovaté myšlenky darwinismu pronikly postupně do všech oblastí života i mentality lidí a dnes je vyznává kde kdo – s titulem i bez něj. Mají na svědomí současný bezútěšný marasmus a chaos v myšlení mladé generace, jejíž mozky už odmala učitelé i média krmí všemi těmi směšnými fantaziemi o transformaci jakési dávné chemické směsi (po které nebyla nikdy nalezena ani stopa) až k člověku a přírodě. Darwinův darebák se raduje: žádného inteligentního stvořitele nepotřebujeme, nemusíme nikoho respektovat, učit se od něj, vážit si ho a být mu vděční za život a svět. Nejsme tu díky promyšlenému stvoření, ale zrodili jsme se z bláta, záření a elektrických výbojů v dávné minulosti. Svět stvořil sám sebe, hurá a sláva velkému viktoriánskému, od Boha odpadlému bohoslovci, Charlesu Darwinovi, za jeho skvělý nápad!
Není to žádná náhoda, že od Boha odpadlý Darwin zplodil též lživou a vražednou teorii – ta zabijí lidi dodnes. Bible říká, že ďábel je lhář a vrah – a to přesně darwinismu odpovídá. Nejenže byly koncentrační tábory a vyhlazovací lágry stavěny v přímé souvislosti s mylnou vírou v evoluční teorii a z ní plynoucí biologický rasismus, ale ve jménu darwinismu jsou dodnes likvidovány miliardy lidských bytostí a ubíjeny k smrti dřív než se narodí – dokonce se souhlasem lékařské vědy. Přitom lékař by měl léčit, a ne zabíjet – jenže darwinismem opojený lékař klidně zabijí, jako nedávno nacisti a komunisti, a ještě si myslí, že pomáhá. Tato prolhaná teorie totiž říká, že lidská bytost je v určité fázi embryonálního procesu ve stádiu ryby – no a zabít rybu přece není hřích ani pro lékaře. Samozřejmě, že jde o biologický nesmysl, o jednu z mnoha darwinistických lží. Proto nazývám darwinisty nejen lháři a darebáky, ale i vrahy.
4. Darwinistické výmysly se šíří jak virová epidemie
Evoluční parta obsadila akademickou půdu a sdělovací prostředky, aby tak ve velkém a odmala masírovala lidský rozum svými neustále se měnícími bajkami o vývoji něčeho, co se ve skutečnosti nevyvíjí a vyvíjet ani nemůže; o sebezdokonalování toho, co ve skutečnosti stárne a zaniká; o fantastickém, nikým neřízeném vzniku přírody, která ale nemohla vzniknout jinak než působením vysoké tvůrčí inteligence. A protože se mnohokrát opakovaná lež stává pravdou každému, komu se tato lež líbí, podařilo se těmto agitátorům chytit do svých dějepisných biologických a kosmologických báchorek celé davy lidí bez ohledu na výši vzdělání. V krátkém čase tato destruktivní parta zničila v mnoha lidech pravdivý, po tisíciletí přijímaný pohled na náš původ, přirozený smysl pro možné a nemožné, reálné a fantastické:
Udusili dobře ověřené znalosti i vědecky neustále potvrzované poznání, co od mrtvé hmoty, ponechané dlouhý čas sobě samé, očekávat můžeme, a co od ní očekávat nemůžeme ani za miliardy let. Zničili v lidech po generace ověřovanou zkušenost i vědecky prověřená pozorování, co se děje s rostlinami a zvířaty, když se nechají jen tak volně v přírodě žít, a co od volně žijících organizmů v žádném případě očekávat nemůžeme – a tudíž ani v dávné minulosti se stát nemohlo. Darwinistickým darebákům se podařilo zničit logiku i zdravý úsudek založený na zkušenosti, pozorování a citu pro realitu, rozumné poznání založené na dlouhodobých znalostech z chovatelství i pěstitelství, a nahradit to fantaziemi o minulosti, fantaziemi, které jsou zcela v rozporu nejen s pozorováním současných procesů v přírodě, ale i v rozporu s nálezy ve zkamenělinách, archeologickými nálezy a písemnými záznamy lidstva. Jejich teorie o minulosti jsou směšný myšlenkový balast, který má se skutečným vědeckým poznáním jen jedno společné: je s ním v naprostém rozporu.
I mnoho církevníků se zaleklo masového přijetí evoluce a ochotně vyměnili jasnou a snadno ověřitelnou zprávu obou velkých knih, přírody i Bible, za darwinistické nesmysly a báchorky. Tito církevníci zavrhli důvěryhodnou a vědecky ověřitelnou zprávu Bible, kterou psali lidé mnohem čestnější, poctivější a chytřejší než jsou oni sami, protože je při psaní inspiroval sám Bůh, a z Bible udělali nevědecký škvár, jakýsi mytologický „hymnus“ na Pána Boha bez reálných základů. Z Krista pak udělali hlupáka, který údajně – na rozdíl od Darwina – netušil, jak byl svět stvořen, a proto opakoval nevědecké mýty z knihy Genesis o stvoření Adama a Evy či o celosvětové potopě. Z ráje, kde byl mír mezi zvířaty i lidmi, udělali tito pokleslí církevníci krvavou lázeň darwinistického boje o život, a Bohu to podsunuli jako jeho tvůrčí metodu. Darwinovi darebáci tedy nejsou jen evolucionisté ateisté, ale i evolucionisté teisté.
5. Darebácké manýry a myšlenkové postupy
Evoluční parta si v mnoha detailech nezadá se zločineckými manýry komunismu: prolhaností, podvody, pronásledováním a zesměšňováním odpůrců, intelektuální nečestností, povrchním myšlením a nereálnými pseudovědeckými vizemi a konfabulacemi. Jejich darebáctví nespočívá v onom hloupém nápadu, že svět vznikl bez tvůrčí inteligence – nesmysly napadnou přece kohokoliv – ale v tom, jakým způsobem tento protivědecký blábol prosazují, jak se staví okamžitě proti každému faktu, který je s tím v rozporu, jak se zuřivě brání všemu, co ukazuje jiným směrem než jejich uctívaná víra a jak fikaně podvedli spousty naivních duší.
Evolucionista se nikdy neptá „opravdu někdy ryby vylezly na souš? Je to z hlediska zákonitostí přírody, genetiky či zkamenělin prokazatelné?“ Ne, on se pouze ptá „jak ryby vylezly na souš, které faktory k tomu vedly?“ Otázka, zda někdy vylezly, je navždy zakázaná. A tím je vymezen jeho jediný cíl: všechna fakta přizpůsobit dogmatu, že ryby kdysi zcela jistě vylezly na souš.
Evolucionista se nikdy neptá „opravdu se život vyvinul z neživé hmoty jen tak sám od sebe? Je to z hlediska zákonitostí chemie, termodynamiky či pravděpodobnosti možné?“ Ne, on se pouze ptá „jak se život vyvinul z neživé hmoty sám od sebe, jakými mechanizmy?“ Otázka, zda se vyvinul, je navždy zakázaná. A tím je vymezen jeho jediný cíl: všechna fakta přizpůsobit dogmatu, že se neživé chemikálie kdysi zcela jistě samy oživily.
Evolucionista se nikdy nebude ptát „opravdu lidský mozek vznikl ze zvířecího za tak krátkou dobu – je to z hlediska neurovědy, genetiky a jiných oborů vědy možné?“ Ne, on se pouze bude ptát „jak lidský mozek vznikl ze zvířecího za tak krátkou dobu, jaké mechanizmy a příčiny k tomu vedly?“ Samozřejmě, že se tak stalo, a tudíž otázka, zda se tak stalo, je navždy zakázaná! A tím je vymezen jeho jediný cíl: všechna fakta přizpůsobit dogmatu, že se člověk zcela jistě vyvinul ze zvířat.
Náplň práce evolucionisty je jednou provždy stanovena: všechna dostupná fakta za každou cenu a všemi prostředky podřídit neotřesitelné víře, že svět vznikl evolucí. Evoluční darebák sám sebe utvrzuje: existuje život, jsou tu rostliny, zvířata, příroda, existují tu lidé a celý vesmír. To vše muselo vzniknout evolučně; o čem jiném se tedy bavit a co jiného by měla zkoumat pravá čistá věda?
6. „Pravá čistá věda“ popletených mozků
Jedním z mnoha triků, jak udržet darwinistické dogma při životě proti všem protichůdným faktům, je stále dokola omílaná mantra o zachování „pravé (čisté) vědy“. To je taková věda, kde se nesmí počítat s inteligencí a informací na počátku, kde se nesmí uvažovat, že by program vznikl úsilím programátora a složitý výrobek od myslícího výrobce v dávné minulosti. Důsledkem tohoto nesmyslného a ničím neoprávněného předpokladu však není pravá čistá věda, ale pravá čistá ideologie. Darwinisti se očistili od oponentury jinak smýšlejících vědců a všech protichůdných faktů a tím se odtrhli od reality. Uzavřeli se do svého evolučního hradu, sestaveného z mozaiky pouze a jedině těch argumentů, které jim vyhovují – všeho nevyhovujícího se umí fikaně zbavit. Stali se dokonalými mistry ve vymýšlení bezpočtu fíglů, jak odmítnout nepříjemná protichůdná fakta a zachovat si své zamilované zkazky o původu světa stůj co stůj. A protože je evoluční ideologie dějepis, nelze ji experimentální vědou ani prokázat (verifikovat) ani popřít (falzifikovat). Věda umí prokazovat jen opakující se procesy, ne již ukončené události a děje.
Tvůrčí činnost inteligence nemůže být pochopitelně žádnou vědou vyloučena z možných příčin vzniku složitých hmotných soustav v minulosti. Vždyť dnes a denně tento proces pozorujeme všude kolem nás (jak vznikají složité věci jinak než evolučně, působením inteligence či programu, a kuriózně velmi podobné věci těm, jaké jsou v přírodě!). Proto tvůrčí činnost není a nikdy nebyla ani nevědeckým ani zázračným vysvětlením původu složitých věcí, a dokonce ani Bible nenazývá stvoření světa zázrakem. Když zedník staví dům a smysluplně klade cihlu na cihlu, neříkáme této činnosti zázrak či nepřirozený/nadpřirozený jev jen proto, že se ty cihly nekladou na sebe samy (třeba větrem). Když Bůh tvořil svět, nedělal žádné zázraky, ale to, co dělá každý jiný konstruktér. Kdyby chtěl někdo tvrdit, že při vysvětlování původu dávných staveb z minulosti (třeba pyramid) nesmíme uvažovat žádného živého inteligentního konstruktéra, aby byla zachována pravá čistá věda a „přirozené“ procesy, byl by směšný.
To samé platí u dávných složitých chemických sloučenin a kompozit (třeba léků, barviv, zubních náhrad atd.). Proč tedy ne u původu složitých orgánů a organizmů, proč ne u původu buňky složené z neživých chemických prvků, proč ne při vzniku vesmíru? Tvůrčí činnost inteligence není nic nadpřirozeného ani nepřirozeného, a to ani tehdy, když už ji nevidíme! Každý normálně myslící člověk soudí, že čím složitější výrobek, tím schopnější výrobce, a ne chytrá souhra okolností a dlouhý čas. Naopak, čím schopnější konstruktér, tím méně času na svůj výrobek potřebuje. Se vzrůstající inteligencí se zkracuje čas potřebný ke vzniku výrobku.
Jsou to právě popletení darwinisté, kteří vyžadují neuvěřitelné a nemožné zázraky za dlouhý čas: aby se komplikované hmotné součásti uspořádaly samy, bez inteligence. Aby se složitá chemická látka syntetizovala bez chemika, srdce, mozek či kostra bez konstruktéra a program bez programátora. Evoluční teorie vyžaduje spousty zázraků, tedy dějů, které se neřídí ani chemickými ani fyzikálními a dalšími zákonitostmi (např. pravděpodobností či statistikou). Aby však rozpor se zákony přírody nebyl v evoluční pohádce tak do očí bijící, používají evoluční ideologové osvědčenou kouřovou clonu: dlouhý čas, milióny let. Co nefunguje v laboratoři ani v terénu, to zmohly kouzelné milióny let. Fiktivními konstrukčními schopnostmi miliónů let si Darwinův darebák hojí kocovinu z nikde nepozorované evoluce. Posuďte sami, co by bylo nemožnější, nepřirozenější a zázračnější: kdyby se v laboratoři podařilo vědcům syntetizovat živou buňku z neživých molekul, nebo kdyby se tam ta buňka z neživých molekul vytvořila sama bez nich? Vědci by jen postávali před zkumavkou s rukama v kapsách a pozorovali (mnoho let), jak se chemikálie samy od sebe přetvářejí na buňku. A právě tomuto druhému (nemožnému) případu věří davy Darwinových darebáků, a nás přesvědčují, že u vzniku buněk, života, přírody i člověka nikdo nebyl – a to je podle nich věda pravá, ořechová, čistá.
Když se někdo posměšně zeptá, zda věřím, že fousatý dědeček na obláčku uplácal Adama z bláta, tak mu v klidu vysvětlím, že z hlediska vědy je to méně směšné než jeho víra, že se bláto za milióny let uplácalo v Adama samo, bez dědečka. Bůh první lidi neuplácal, ale promyšleně vytvořil stejně tak, jako dnes konstruktéři vyrábí důmyslné stroje. Posměch na tomto faktu nic nezmění! A jako se (mezi vědci i laiky) rozšířila primitivní falešná víra v samoplození, panteismus, nacismus, komunismus, cizí civilizace, UFO, život na Marsu, v osud nebo astrologii, tak se nyní šíří po světě primitivní falešná víra, že všechno začalo výbuchem a poté se dávná chemická směs na jedné z planet přeměnila na přírodu a lidi. Může být něco směšnějšího a vědecky nepřijatelnějšího než tato víra? Vymyslelo lidstvo za celou svou existenci nějakou ještě větší pošetilost? Pokud nám historická paměť sahá, tak určitě ne.
7. Jak účinně prosadit darwinistické výmysly
Velmi účinnou metodou k prosazování evolučních báchorek je označování nalezených kostí sugestivně smyšlenými názvy (pithecanthropus – opočlověk, archeopteryx – staré křídlo atd.) a dále kreslení podobně smyšlených obrázků – to jsou ty směšné malůvky nikdy nenalezených chlupatých přihrblých a tupě zírajících opolidí třeba od Zdeňka Buriana nebo Josefa Augusty. Všimněte si, jak Darwinovi darebáci malují často tyto svoje vybájené lidi s tmavou pletí, ačkoliv z nalezených kostí nelze na barvu pleti, ochlupení, výraz obličeje a jiné detaily vůbec usuzovat. Je snad tmavá pleť známkou zaostalosti? Neměl by být darwinista zažalován z propagace rasismu? Tyto podvodné vylhané kresby hodně napomohly přesvědčit davy o pravdivosti vývojových báchorek. Na druhé straně skutečná fakta, vědecké experimenty a četné důkazy, které odporují víře darwinistických darebáků, jsou před veřejností a studenty pečlivě tajeny – je to obtížný hmyz, kterého je třeba se co nejrychleji zbavit, stejně jako vědců, kteří tato fakta uvádějí.
Darwinovi darebáci za 150 let vyvinuli řadu metod, jak se zbavovat nepříjemných vědců i nepříjemných faktů. Vědce, který se odváží zpochybnit evoluční fantazii, nazvou náboženským fundamentalistou, prosadí jeho vyhození z práce, zabrání mu publikovat v prestižních časopisech a získat finanční podporu. Podobně se zbaví i faktů a argumentů, které nezapadají do evolučních báchorek: zamlží je pomocnými teoriemi, neoprávněnými extrapolacemi, klidně si nestydatě pomohou i neviditelnými faktory, velmi dobře ověřené nálezy proti evoluci nazvou falzifikáty nebo kontaminovanými vzorky, občas pomůže nějaký ten podvod či padělek a jak už bylo řečeno, to, kde evoluce očividně nefunguje, se zamaskuje ohromující tvůrčí schopností miliónů let. Co nefunguje teď, fungovalo kdysi, co je nemožné tady, je možné daleko ve vesmíru. V klamech a fíglech jsou Darwinovi darebáci letitými mistry.
8. Rozhovor s lékařkou a zdravotní sestrou
A) Proč si myslíte, pane Kábrte, že život musel stvořit Bůh?
Jednoduše proto, že za dobu svého života jsem nepoznal žádný proces, při kterém by něco mrtvého samovolně ožilo (kromě pohádek a evoluční teorie) – opak však vidím stále kolem sebe. Dokonce ani Ježíš nevstal z mrtvých sám od sebe, ale oživil ho živý Otec. Nemám tedy žádný racionální důvod myslet si, že kdysi v minulosti mrtvý materiál sám od sebe ožil, jak učí darwinisté. Vše, co máme, včetně života, jsme dostali od toho, kdo to měl a též dostal. Můj život mi předali moji rodiče, a to platí pro každý organizmus na této zemi: od svých živých předků dostal program života pro svoji existenci. Takže život nemohl začít uprostřed neživého vesmíru v neživé hmotě, ale musel začít životem. Na počátku musel být život. A protože darwinisty vybájení ufoni vesmír nevytvořili, jeví se mi rozumné věřit v Boha. Popírat ho jen proto, že ho nevidíme, je vědecky neoprávněné.
Živé je jen ze živého – kopíruje se, nevzniká. Je to zákon, který Darwinovi darebáci nemají rádi a jako vše, co jim nezapadá do jejich pohádky, ho zlehčují a ignorují. Vytlačili ho i z učebnic, jak nás před časem upozornil jeden vědec z USA. Život nikdy nezačal – byl vždy. Je to kontinuum a ptát se, odkdy existuje život, je stejně stupidní jako se ptát, odkdy je kruh kulatý. Nově se mohou objevovat různé životní formy či variety rostlin a živočichů, vznikající následkem jejich složitého programového vybavení anebo normálním tvůrčím úsilím inteligence (lidské či jiné), ale ne život sám. Kdyby byl někdy v minulosti ve vesmíru jediný nepatrný okamžik, kdy by nebyl nikde žádný život, tedy naprostá sterilita (jak učí evoluční parta), nebyl by život ani dnes.
A my už dnes i víme, proč to tak je. Je to proto, že život závisí na informaci (programu), a informace je duchovní podstaty. Nelze ji odvodit z nosiče, na kterém je umístěna, ani z prostředí, kde se ten nosič nachází nebo okolností, kterými v čase prošel. Informace nejsou písmena na papíře či nukleotidy v genech, ale jejich posloupnost, to, jak jsou za sebou seřazeny – a tato posloupnost není pochopitelně závislá na žádném zákonu fyziky či chemie a hmoty vůbec, je zcela libovolná, může nést tvůrčí sdělení i nefunkční nesmysl. Posloupnost znaků nelze z ničeho odvodit, stejně jako neodvodíte z molekul papíru a tužky text, který je na papíru napsán. Informace souvisí se svobodným úmyslem a materialisté si na informaci vylámou všechny zuby, smrtelně klopýtnou. Informace v buňkách je ten největší a nejzřetelnější důkaz proti evoluční teorii. Proto život nemohl povstat samovolně z neživé hmoty, protože neživá hmota nemůže vygenerovat informaci (sdělení, smysluplnou posloupnost znaků kódující stavbu živého organizmu). To není závěr nějaké fanatické náboženské společnosti, to je výsledek dlouhodobého přírodovědeckého bádání, se kterým je právě fanatická víra evolucionistů v rozporu. Nejste snad ráda, že se vám doma v konzervách nebo v nemocnici v krevních derivátech netvoří samovolně nový život? Na Sorbonně jsou dodnes Pasteurovy baňky s labutími hrdly a živnými roztoky – bez života.
B) A co nádorová bujení: najednou se Vám začnou buňky množit a vytvoří velký nádor, to přece není řízeno vyšší silou nebo inteligentním programem?
Nádorové bujení není nový rodící se život na mrtvém substrátu. Je to porucha už stávajícího života, který pochází od živého dárce. Jde o selhání právě toho inteligentního programu, který dává buňce existenci, tedy programu, který do buňky musel vepsat jen inteligentní programátor. Nádorové bujení je jakési „hrnečku vař“, nebo jako když autu selžou brzdy a nejde vypnout motor ani spojka. Jistě to není důkaz, že se auto udělalo samo, že? Zhoubné bujení není evolučním pokrokem a člověk s rakovinou není „vyvinutější“. Nádor na mozku jistě nebude vykonávat nové funkce ani se nevyvine v nějaký nový orgán. Nejde o nový život, ale o poruchu toho původního.
C) Tak to jistě je. Ale pořád se nemohu zbavit pocitu, že buňka se prostě vyvíjet musí. Kolem nás se věci nevyvíjejí, stárnou a umírají, to máte pravdu, ale u té buňky to snad je jinak.
Zapomeňte na to, prosím, co nám do mozků natlačili darwinisté, kteří nám v hlavách udělali totální maglajz a pokazili naši soudnost i cit pro pravdu. Odvraťte se od evolucionistických pohádek, které pokřivily náš pohled na skutečný svět a jeho dění. Slovo vývoj můžeme legitimně používat jen u činnosti myslících lidí. Ti jsou obdařeni tvůrčím duchem a mohou tvořit a vyvíjet nové věci, protože mají mozek schopný učit se od minulých generací, shromažďovat a třídit informace a vyvozovat z nich nové závěry. Kdyby neměli od svého tvůrce mozek a duchovní vybavení, nemohli by nic vyvíjet – stejně jako to nemůže dělat buňka či jiné organizmy, natož neživé chemikálie. Darwinisté si vymysleli vývoj v dávné minulosti, protože do minulosti se žádným fantaziím meze nekladou, rozhodně je neklade věda (nemá na to metody). Do minulosti si každý může bájit a obhajovat, co chce, a pro svoje hypotézy hledat podporu v uměle vybraných argumentech a ohánět se vědou.
Darwinova parta přišla na svůj pošetilý nápad o vývoji (předělávání se tvorů z jednoho na druhý) díky několika špatným interpretacím přírody: organizmy se sobě navzájem podobají a tudíž se přeměňovaly ze společného předka, neoprávněně spekuluje darwinista. A dále, potomci se vždy trochu liší od svých rodičů a tudíž se mohou vyvíjet do úplně jiné formy, zcela chybně tvrdí darwinista. K těmto dvěma falešným a pozdějšími výzkumy popřeným argumentům přispěly ještě další věci: v přírodě je bolest, krveprolévání a smrt, a tudíž nemůže pocházet od všemohoucího milujícího Boha. A to poslední, ale velmi důležité, co napomohlo šíření evolučních nesmyslů, byla a je nenávist k církvi spojená s odvěkou touhou všech darebáků rušit zavedené pořádky a stále zavádět něco „lepšího, pokrokového, nového“, tedy změny za každou cenu. Všechny tyto faktory přispěly k nadšenému přijetí evolučních báchorek.
Situace v dnešní vědě je následující: raději budeme do krajnosti držet evoluční nesmysly a křečovitě vše vysvětlovat postupným vývojem i za cenu intelektuální nepoctivosti a ohromných experimentálních, teoretických a dalších vědeckých obtíží, než s hanbou a rizikem zesměšnění přiznat svůj velký omyl, omluvit se generacím oklamaných a zničených lidí a pokorně se vrátit k Bohu.
D) Chytrý výrobek není důkazem chytré evoluce, ale chytrého konstruktéra!
Kromě lidské schopnosti konstruovat, inovovat, vylepšovat a navazovat na poznatky předchozích generací neexistuje nikde jinde žádný vývoj. Nepozorujeme ho ani ve zkamenělinách, ani ve volné přírodě, ani na rychle se množících organizmech, kde se darwinista nemůže vymlouvat na krátký věk člověka; hlodavci, hmyz či bakterie se množí velmi rychle a žádná evoluce na nich neprobíhá, to je též jeden z mnoha silných důkazů proti této hloupé víře. Každá buňka se chová podle programu, který do ní stvořitel vložil, a tento vložený program umožňuje organizmům adaptaci a variabilitu, tedy změny třeba v tvaru, velikosti, barevnosti apod., případně ztrátu funkcí a vymření. To nemá s evolucí nic společného, je to umožněno právě a jenom tím inteligentním programem uvnitř buněk, který v sobě nese ohromnou škálu možných drobných změn v dalších generacích příbuzných organizmů, ale neumožňuje vznik jiných nových programů, orgánů či zcela nových organizmů.
Jak konstruují inteligentní konstruktéři svoje výrobky? Při jejich projektování počítají s možnou změnou podmínek, za kterých ten výrobek může být používán nebo do kterých se může dostat (čili adaptabilitou), umožňují doplňky a odlišná uspořádání, počítají s odlišnou zátěží v různých parametrech a umožňují návrat k základnímu nastavení nebo naopak použití odlišné konfigurace. Toto nedělá výrobek sám od sebe, nějakou evolucí, ale je to konstrukční um výrobce, a čím je výrobce schopnější, tím víc počítá s neobvyklými situacemi či umí do výrobku vložit velkou škálu možností. Má to však své pevné limity: ani sebemodernějším kávovarem si nevyluxujete byt a ani na sebelepším vysavači se nesvezete po vodě – pokud ovšem konstruktér tyto funkce do těchto svých výrobků předem nezabudoval a nezkombinoval kávovar s vysavačem a vysavač s kánoí! Výrobek sám od sebe se však na tyto nové požadavky nepřemění ani za milióny let, ani kdyby byl živý, složený z buněk! Navíc stárne, některé funkce mohou zkolabovat dřív než jiné. To je vše závislé na konstruktérském umu, nikoli důsledek samovolného postupného vývoje v dané konstrukci.
Stejně tak v přírodě. Nemá-li organizmus žábry a ploutve, nebude je vyvíjet, aby se stal rybou, protože k tomu nemá schopnosti (programové vybavení). Kde nejsou informace pro křídla, nebude organizmus nikdy létat. Právě naopak, pokud létá, může o tuto schopnost přijít, stejně jako může zemřít. Mrtvé se samo neoživí a to, co neplave či nelétá, nebude nikdy plavat ani létat – Darwinovi darebáci nás ovšem učí pravý opak. Ověřenou skutečností však je, že schopnosti se mohou vytratit, ne vyvinout, programy se mohou poškodit, orgány mohou atrofovat nebo onemocnět, ne se samy zkonstruovat. A pokud dal Bůh některým svým tvorům možnost svobodného rozhodování, postavit se i proti němu a proti jeho radám a zákonům (toho právě každý darebák hojně využívá), pak se nemáme co divit, že je mezi lidmi bolest, smrt a utrpení a že s padlým člověkem přišla zkáza i na ostatní stvoření. Když ztroskotá letadlo nebo loď, nevyvozujeme z toho, že se samy zkonstruovaly, ale hledáme chybu. Stejný postoj bychom měli zaujmout ke smrti a trápení, které vidíme ve složitě vytvořené přírodě i lidské společnosti. Zbavme se darwinistických lží. Je to těžké, ne však nemožné. Pečlivým hledáním pravdy (Kristus nazývá pravdou sám sebe) lze najít svobodu od podmanivých, ale nepravdivých evolučních báchorek a slátanin.
E) Třesk v hlavě
Žádný velký třesk nikdy na počátku vesmíru nebyl – to jen v hlavách Darwinových darebáků to třeská a zhoubně bují. Neřízeným třeskem a výbuchy se věci ničí, ne tvoří. Má někdo jinou zkušenost?
Nikdy se v historii světa nestalo, že by se samovolně vytvořily hvězdy, planety, měsíce, voda, prvky, stejně jako se to neděje ani dnes – to jsou evoluční pohádky pro hlupáky. Ani pohyby vesmírných těles nemohly vzniknout bez příčiny, bez impulzu hybnosti, který musel někdo svobodně udělit, stejně jako život. Jako se nic samo neoživí, tak se také nic samo nerozhýbe. To je fyzikální zákon, na který přišel aktivní křesťan a geniální fyzik Isaac Newton. Darwinisti však vědce, kteří jejich evoluční pohádky nepotvrzují, nesnáší.
Pokud je Bůh někde nestvořil, tak na žádné planetě nevznikly žádné cizí civilizace, ani na Marsu, ani na žádném jiném místě ve vesmíru, jak lidem do hlav tlačí Darwinovi darebáci. To jsou ti vybájení Marťani a různé fantazie, které naplnily mysl mnoha lidí a daly potravu pro bujnou fantazii filmařům. Milióny dolarů se zbytečně vyhazují hledáním inteligentního života ve vesmíru (SETI), a to jen kvůli směšně naivní evoluční představě, že kde je teploučko, chemické prvky a voda, může také vzniknout živá buňka a vyvinout se v myslící tvory. Je snad něco vědecky ostudnějšího než toto myšlení? To už rovnou můžeme tvrdit, že kde je ropa, vzniknou igelitové tašky a kde je křemík a železo, vzniknou polovodiče a počítače. Darwinisti totiž úmyslně zaměňují podmínky nutné pro existenci a udržení života za podmínky nutné pro vytvoření či vznik života. Pro udržení života je třeba určitá teplota, voda, živiny atd., ale pro vznik života je nevyhnutelně nutnou podmínkou předchozí život nebo jeho program, jak už bylo vysvětleno. V laboratoři je teploučko, vody a chemikálií dostatek, a život nevznikne ani vědcovým inteligentním úsilím (vyjma případu, kdy se zamiluje do kolegyně laborantky), natož aby buňka vznikla samovolně in vitro – ale Darwinův fantasta věří a drze učí, že někde ve vesmíru to šlo. A dav mu tleská a dává peníze a filmový průmysl vydělává na fantaziích o nepřátelských civilizacích kdesi ve vesmíru. Tím nepřítelem naší civilizace je však darwinista, to je ten Marťan, kterého nemusíme hledat, protože chodí a škodí mezi námi.
F) Fanerozoikum je výmysl evolučních pohádkářů
Neexistovaly žádné prvohory, druhohory, třetihory či čtvrtohory (tzv. fanerozoikum) a nebudou existovat ani žádné pátohory a šestohory. To jen prolhaná Darwinova banda vymyslela tuto nehoráznou pohádku, aby měla rámec, kam zasadit svůj vymyšlený vývoj života na Zemi. Kdepak se dnes tvoří vrstvy sedimentárních nánosů se stovkami tisíc zkamenělin v nich, které se budou ještě po nás stále dál navyšovat po celém zemském povrchu další tisíce a milióny let a odolávat erozi, až vzniknou pátohory a šestohory? Určitě se to neděje v moři a určitě se to neděje na souši. Ví někdo o místě na současné zemi, kde se hromadí stovky metrů mrtvé vegetace nebo těla mrtvých zvířat, aby z těchto vrstev pak postupně vznikalo uhlí, ropa a zemní plyn? Pozorujeme snad někde, že by současné močály, bažiny, rašeliniště či nahromaděná vegetace vykazovaly proces prouhelňování, na jehož konci bychom mohli za dlouhou dobu očekávat lignit, hnědé uhlí, kamenné uhlí či antracit? Darwinův darebák tvrdí, že právě toto se dělo kdysi dávno v minulosti postupně po milióny let. Dnes ale nic takového nikde nepozorujeme!
Pravý opak je skutečností: povrch naší planety se nivelizuje. Současné mohutné sedimentární vrstvy musely zcela evidentně vzniknout jednorázově a rychle, následkem zcela mimořádné historické události, kterou musela být celosvětová potopa. Tehdy vznikly rychle a jednorázově uhlí, ropa a zemní plyn působením teploty v důsledku tlaku vodou nanesených vrstev na vegetaci a mrtvá těla zahynulých zvířat. To je jediné přijatelné vysvětlení z hlediska našich současných vědeckých znalostí. Tomuto pohledu odpovídá i řada jiných faktů, např. absence meteoritů a jejich pozůstatků v hlubinných sedimentech, naprostá čistota obrovských masivů usazeného materiálu (což by za milióny let usazování nebylo možné) a další četné skutečnosti.
G) Doba kamenná nebyla nikdy, protože je pořád
Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že před námi byl nějaký pravěk, starověk a středověk, doba kamenná, bronzová, železná a podobné evolucionistické hlouposti, stejně jako neexistují doby dřevěné, betonové, skleněné, papírové, plastové, asfaltové či bambusové. Nikdy neexistovala na zemi doba, ve které by všichni lidé žili primitivně a používali převážně jen kámen. Část lidí žila tak a jiná část ve stejné době zase jinak, a tak je tomu dodnes. Darwinistický archeolog najde nějaké střepy či kusy opracovaných kamenů a udělá z toho „epochu“, dobu, kulturní období – a samozřejmě to seřadí od „primitivní“ k „vyspělé“. Jaké asi nesmysly by pro nás tento darebák vymyslel, kdyby po období osídlování severní Ameriky našel jen zbytky stanů, ohnišť, srubů a primitivních dřevěných obydlí, stáje pro dobytek, jejich kostry a kosti lidí? Hned by odvodil, že Ameriku osídlovali primitivové z doby kamenné. A přesto Ameriku neosídlovali žádní primitivové, ale lidé, kteří přišli z vyspělých států a přinesli si s sebou vyspělou kulturu i pokročilé znalosti. Po nějakou dobu však museli žít nuzně a v primitivních podmínkách. Primitivní podmínky se ale nerovnají primitivním lidem! Skupina vysoce inteligentních lidí může žít klidně celý život ve dřevěném srubu, s kamenným krbem a bez elektřiny, neboť způsob života nemá nic společného s kvalitou mozku, a mnohé komunity lidí, kterým to myslí stejně dobře jako nám, žijí dodnes v primitivních podmínkách, loví zvěř oštěpy a šípy a vaří si jídlo na kamenných ohništích. Odvozovat z toho, že se nedávno vyvinuli ze zvířat, je zcela mimo rozumné myšlení.
Stejně tak po celosvětové potopě, na totálně zničené zemi, museli žít (inteligentní) lidé nejprve ve velmi nuzných podmínkách, v jeskyních, chýších a srubech. Nicméně se už velmi záhy objevují velké civilizace. To se ani Darwinův darebák nesnaží vysvětlit, proč údajných evolučních pět set tisíc let či ještě déle lidé se stejnou inteligencí, jakou máme my, nevybudovali vůbec nic, a pak najednou, náhle, z ničeho nic, před čtyřmi pěti tisíci lety, začal velký civilizační boom (Egypt, Babylón, Asýrie atd.) – jako naschvál se archeologické nálezy časově shodují s historií popsanou v Bibli a ne s evolučním scénářem. Vysvětlení pro tuto shodu je prosté: žádných půl milionu let před námi žádní lidé neexistovali – proto ani nic nepostavili, žádnou civilizaci nevybudovali, a tak po nich nemůžeme ani nic nalézt, když nežili.
Je to stejné, jako v paleontologii s tzv. chybějícími mezičlánky. Darwinista pro svoji báchorku potřebuje spojovací linie mezi všemi velkými taxony, bezobratlými, obratlovci, rybami, obojživelníky, plazy, ptáky, savci, lidmi atd. Tyto mezičlánky však v paleontologii neexistují, ač by jich muselo být miliardy miliard jak ve zkamenělinách, tak i naživu. Víte, proč neexistují? Protože tito tvorové nikdy nežili, nikdy neexistovali, proto ani nikdy nemohli zkamenět – jsou jen vymyšlení pro darwinistickou pohádku. Darwinisté takto podobně vymysleli v dávných dějinách spousty neexistujících věcí a omluvu: „je nám to moc líto, ale nezachovalo se to, podmínky pro zachování byly nepříznivé, nepřejné, moc nás to mrzí“. Proto nemáme mezičlánky, proto nemáme žádné civilizace ani jejich stavby z dávné evoluční minulosti, staré třeba 200 tisíc let. Nemáme je ne proto, že se nezachovaly a „moc nás to mrzí“, ale proto, že nikdy neexistovaly.
Ve starých dobách, stejně jako dnes, žila jedna část inteligentních lidí v jeskyních a chýších a používala jen kameny, dřevo, luky a šípy, a jiná část stejně inteligentních lidí uměla odlévat železo a kovy, stavět neuvěřitelné obrovité stavby, zabývala se astronomií, matematikou, uměním, řemesly a vědou. Jen si zkuste najít firmu, která vám přiveze tři sta tunový kamenný blok (megalit) třeba z Bretaně, Baalbeku nebo z východního Turecka, kde nám tyhle opracované „kamínky“ zanechala neznámá dávná civilizace! Že by to tam zanechali opolidi, anebo se tam ty megality evolučně vyvinuly? Na tisíce let starých andezitech z Peru máme rytiny hvězdářů s dalekohledy, transplantace srdce a lidi, kteří jezdí na dinosaurech. Jak je to osvobozující, když z darwinistických fantazií o minulosti sestoupíme do skutečné lidské historie, která nezná žádnou evoluci.
H) Kdo mluví o temném středověku, má temno v hlavě – biolog a filozof prof. Emanuel Rádl
Neexistoval nikdy žádný temný středověk – temno mají v hlavách jen ateisti. Darwinovi darebáci z řad evolučních dějepisářů či archeologů začali používat jako třídící filtr Darwinův nepravdivý pohled na svět (od primitivního k pokročilému) – a tímto pohledem poskvrnili a zkreslili veškerou minulost, udělali z ní karikaturu a lidem i sobě temno v hlavách. Pravdu si Darwinův darebák odfiltruje hned, jak se s ní setká, takže je vůči ní stále víc imunní. Žije si ve svém vylhaném světě darwinistických slátanin a ten také vnucuje ostatním.
Ne oni, naši dávní předci, ale my jsme dnes zdegenerovaní a tupí, za pár minut už si nevzpomeneme na to, co jsme říkali či dělali před chvílí a jednoduchý úsudek nám dělá potíž, jak dosvědčí třeba učitelé ze škol. S neandertálci nebo kromaňonci bychom se v inteligenci nemohli srovnávat a každý test bychom s nimi prohráli.
To, že máme techniku, není proto, jak jsme vyvinutí a úžasně nám to myslí, ale protože se za staletí nahromadily poznatky od předchozích generací, stejně jako vzrůstá množství čehokoli jiného, třeba domů ve městě nebo soli v moři. Hromadění není inteligence! Konstrukce nových typů aut či mobilů není umožněna tím, že nám mozek lépe funguje, ale jen vnějším hromaděním poznatků z generace na generaci a jejich následnou aplikací! S mozkem a jeho kvalitou to nemá nic společného. Neandertálci by dnes vyvíjeli mobilní telefony, auta a techniku možná ještě lépe než my, kdyby tu mezi námi žili. Byli to stejně inteligentní lidé jako my (ne-li inteligentnější bez sklerózy a s lepší pamětí), vždyť mozek se jen kopíruje, nevyvíjí. Darwinův darebák nám však udělal totální chaos v hlavách, proto asi mnoho lidí teď vůbec nechápe, co to tu vlastně píšu.
I) Stále vyšší a déle žijící lidé jako důkaz evoluce? Směšné!
Zapomeňte na nesmysly, že výška člověka stále vzrůstá a jeho věk se prodlužuje. Nic z toho není pravdou. Náš věk je stejný či spíše kratší než věk dřívějších lidí a naše výška vůči jejich trpasličí. Zapomeňte na hloupé řeči o nízkých vchodech do hradů a malých brněních, jděte a hrady, staré chrámy a dávné stavby si pořádně prohlédněte a uvidíte jiný obraz, než nám Darwinův darebák vpravil do mozku. V každé době žijí vedle sebe lidé, kteří jsou vyššího vzrůstu (např. Seveřané) a nižší postavy (např. Asiaté), celá etnika i jedinci, kteří se dožívají dlouhého věku anebo umírají dříve, dnes i kdysi. Jde pouze o rozdíly mezi různými skupinami lidí, o různé podmínky života, např. kvalitu stravování, hygienu či lékařskou péči, s evolucí to nemá nic společného. Proč by výška postavy či délka života měly být důkazem evoluční pokročilosti? Jak by pak dopadli sloni, žirafy či želvy v porovnání s lidmi?
Ze staré doby nalézáme nejen doklady o vysokých, dlouho žijících lidech a dávných lidských obrech a obrovských megalitických stavbách, ale také o velkých rozměrech dřívějších rostlin, živočichů i hmyzu ve zkamenělinách. Darwinův darebák si však vybere jen to, co se mu pro dokazování evolučních pohádek hodí.
9. Stručné zopakování evolučních hloupostí
- Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že by nějaký dávný výbuch čehosi neznámého a z neznámých příčin, mohl vytvořit hvězdy, planety, měsíce atd. s jejich složitými a různými pohyby (některé planety se točí v opačném směru), s různým složením prvků, různou teplotou a celou značně nehomogenní strukturou vesmíru. Naopak, mnohá pozorování, měření a výpočty odporují této fantazijní víře. Přesto Darwinův darebák tuto chiméru o dávné explozi, ze které vznikl náš složitý vesmír, troubí do veřejnosti a učí na školách zcela nestoudně.
- Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že by neživý materiál mohl vytvořit genetický kód života a živou buňku kdekoli v neživém vesmíru. Naopak, mnohé pokusy, geochemické výzkumy, výpočty a poznané zákonitosti z oblasti teorie informací, termodynamiky či chemie svědčí proti této fantazijní víře. Přesto Darwinův darebák tuto lež o chemické evoluci dávné buňky troubí do veřejnosti a učí na školách zcela nestoudně.
- Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že by se jednobuněční živočichové mohli stát mnohobuněčnými a vyvinout programy pro různé proteiny, buňky, tkáně a orgány vyšších organizmů. Naopak, mnohé laboratorní pokusy, znalosti genetiky i celkový obraz zkamenělin svědčí proti této fantazijní víře. Přesto Darwinův darebák tuto lež o postupném samovolném vznikání miliard nových informací po milióny let, v postupně se přeměňujících organizmech, troubí do veřejnosti a učí na školách zcela nestoudně.
- Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že nějaké dávné ryby vylezly na souš, protože jim narostly nožičky a vytvořily se plíce. Podobně absurdní je věřit i opaku: že se savcům vyvinuly ploutve, proudnicové tělo a vrátili se do vody. Naopak, mnoho zkamenělin i znalosti genetiky svědčí proti této fantazijní víře. Přesto Darwinův darebák tuto lež o dávných rybách chodících po souši a pozdějších savcích vracejících se do vody troubí do veřejnosti a učí na školách zcela nestoudně.
- Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že se plazi naučili létat, protože se jim vytvořila křídla, peří a duté kosti, výkonné srdce a schopnost udržovat vlastní teplotu těla. Naopak, mnoho zkamenělin i znalosti genetiky svědčí proti této fantazijní víře. Přesto Darwinův darebák tuto lež o plazech, kterým narostla křídla místo končetin, troubí do veřejnosti a učí na školách zcela nestoudně.
- Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že se nějaké zvíře stalo kdysi člověkem a začalo myslet, mluvit, psát a ovládat svět. Naopak, nálezy lidských kostí, lebek i celých koster, stejně jako genetika a antropologie svědčí proti této fantazijní víře. Přesto Darwinův darebák lež o napřimujících se opičácích a vyvíjejících se opolidech, kterým kdysi expandoval mozek, troubí do veřejnosti a učí na školách zcela nestoudně.
- Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že před námi byla nějaká doba kamenná, bronzová, železná, pravěk, starověk a středověk a podobné hlouposti, a že v nich žili lidé oproti nám zaostalí a primitivní. Naopak, archeologické a historické důkazy hovoří o vyspělých civilizacích budovaných inteligentními lidmi a svědčí proti této fantazijní víře. Přesto Darwinův darebák lži o evolučním vývoji lidské inteligence v různých historických etapách troubí do veřejnosti a učí nestoudně na školách.
- Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že se kdysi na zemském povrchu tvořily po dlouhé věky sedimentární vrstvy prvohor, druhohor, třetihor a čtvrtohor a v nich se postupně ukládaly miliardy zkamenělin a tvořila ropa, zemní plyn a uhlí. Naopak, rychlá eroze, znalost procesů sedimentace a fosilizace, hydrologické zkoušky, znalosti podmínek pro vznik ropy, zemního plynu i uhlí a další četná fakta z geologie svědčí proti této fantazijní víře. Přesto Darwinův darebák lži o tom, jak kdysi vznikaly postupně a dlouho obrovské vrstvy usazenin a hřbitovy zkamenělin, troubí do veřejnosti a učí nestoudně na školách.
- Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že ve zkamenělinách lze pozorovat evoluci – pravý opak je pravdou. Ve zkamenělinách lze pozorovat jednorázové stvoření hotových druhů. Nikde nenalézáme miliardy přechodných článků a dlouhé příbuzenské řetězce vyvíjejících se tvorů, jak by tomu mělo být, kdyby evoluční teorie byla pravdivým obrazem naší dávné historie. Naopak, zkameněliny dokládající stvoření konečných, zcela funkčních forem všech živých organizmů nalézáme ve všech vrstvách země, nahoře i dole. Některé tyto organizmy vymřely, ale žádné se nevyvinuly, a mnozí zkamenělí tvorové jsou k nerozeznání od těch současných živých (tzv. živé zkameněliny), což svědčí proti fantazijní evoluční víře, že se organizmy měnily po milióny let a že mezi zkamenělinou a jejím současným živým protějškem uplynul obrovsky dlouhý čas. Přesto Darwinův darebák lži o tom, jak se ve zkamenělinách zračí transformace z jednodušší formy organizmů na složitější až k člověku, troubí do veřejnosti a učí nestoudně na školách.
- Je směšné a vědecky zcela absurdní věřit, že by se živí tvorové mohli vyvíjet ještě i dnes. Mezi člověkem a zvířetem je nepřekonatelná propast, tělesná i duchovní, a to samé platí o jednotlivých taxonech. Darwinista si neví rady s otázkou, proč mezi současnými živými organizmy nenalézáme žádné živé mezičlánky a dlouhé řady jemně odstupňovaných živých řetězců (rodiče-děti) třeba od lidoopů k člověku, když jich kdysi údajně žily miliardy miliard od první buňky až k celé současné přírodě. Nejsou ani ve zkamenělinách ani naživu. Naopak, hranice a bariéry v křížení a mezidruhové rozdíly svědčí proti evoluční fantazijní víře o postupné, milióny let trvající transformaci jednoho organizmu v jiný až dodnes. Přesto Darwinův darebák lži o tom, jak kdysi na zemi žily milióny vyvíjejících se živých řetězců částečných ryb a částečných obojživelníků, částečných plazů a částečných ptáků, savců, poloopic a pololidí, troubí do veřejnosti a učí nestoudně na školách.
- Je směšné, vědecky absurdní a navíc hodně nestydaté věřit, že lze žít, užívat si krás přírody, studovat složitost živých organizmů nebo si pochutnávat na plodech ovoce a zeleniny, a přitom nikomu za to neděkovat; že lze pozorovat všechny ty komplikované projekty v přírodě a přitom si namlouvat, že to všechno vzniklo samovolně za milióny let mutacemi, přírodním výběrem a různými shodami okolností. Takový postoj vyžaduje nejen velkou dávku neúcty k pravdě a arogantní hlouposti, ale také úděsné nestydatosti. Kdyby tyto vlastnosti Darwinův darebák neměl rozvinuty v bohaté míře, nemohl by svoje nesmysly troubit do veřejnosti a učit nestoudně na školách.
10. Závěr: darwinistická destrukce lidské společnosti
Kromě už zmíněných zvěrstev nacistů a komunistů ve 20. století jakožto přímé příčiny darwinistických lží, se další tragické důsledky stále více projevují v těch společnostech, které evoluční nesmysly přijaly. Následkem darwinistické destrukce pravdivých názorů o našem původu, smyslu života, určení a o tom, co je dobré a zlé, tedy názorů, které mělo lidstvo po tisíciletí, mnoho lidí ztratilo jakýkoliv zájem o stvořitele a jeho zákony, o jedinečnou osobnost Ježíše Krista, jeho příklad obětavé lásky a o jeho nenahraditelně moudré učení, které je základem duševní hygieny a pevného charakteru. Lidé zhlouplí darwinismem často považují církev za zbytečnou instituci a Bibli za snůšku nevědeckých bájí.
Přitom netuší, že jsou to naopak právě oni sami, kdo věří směšným nevědeckým pověrám a následkem toho ve svých životech bolestně strádají. Různé obtížné životní situace řeší špatně, protože mají špatné názory, špatné životní postoje i víru, což jim připravuje bolestné chvíle a peklo na zemi, jak v osobních věcech, ve vztazích, v rodinách, tak i ve společnosti jako celku. Tento stav se zhoršuje, protože se přenáší z generace na generaci a zlé návyky a plytké mylné názory se kumulují a pevně fixují. Původ svých osobních tragedií, častých selhání, neschopnost řešit problémy a krize lidé ale analyzovat neumí, a za nic by nepřijali informaci, že příčiny jsou právě v neznalosti Božích zásad a zákonů, protože jim byly vymyty mozky darwinistickými spekulacemi, které Boha jako nutného stvořitele světa odstranily. Ani ve snu by je nenapadlo, že právě ona pohrdaná a vysmívaná (i ta nejhorší) církev by jim mohla pomoci z jejich malérů, protože její učení je blíž pravdě než jejich životní postoj. Hrozivě narůstající počet sebevražd v mnoha zemích, rozvodů, potratů, kriminality, drogové závislosti a alkoholismu, mnoho drsných a bolestných vztahů mezi nejbližšími lidmi, spousty všelijakých zoufalců a úchylných jedinců – to jsou jen některé z mnoha důsledků zhoubného působení darwinistů a jejich destruktivního učení na společnost.
Lidé ztratili veškerou soudnost o možném a nemožném, slušném a neslušném, správném a nesprávném, čistém a špinavém. Ztratili stud a zdravý rozum, cit pro mravnost i spravedlnost. Upadli do zcela nesmyslného a primitivního materialismu, myslí si, že nákupem dalších krámů do svého bytu, nákladnými dovolenými, hromaděním peněz, vzděláním, vědou, sportem či zábavou najdou své štěstí; přitom propadli hlouposti, počínaje prostými lidmi až k těm, kteří pracují ve vědě, v parlamentech a na všelijakých exponovaných místech. Normální chování a důležité hodnoty, které každá (i ta nejhorší) církev kdysi většinu lidí běžně učila a prosazovala v rodinách i společnosti, zásady slušnosti, správného postoje k dětem a jejich zdravé výchovy, správný postoj k rodinným příslušníkům, starým lidem, sexu a normální ušlechtilé hodnoty, které učí běžné náboženství a křesťanství zvlášť, lidé opustili a rozumově úplně zdegenerovali. Sami si nastavují měřítka, co je dobré a zlé, sami se známkují a hodnotí, a dávají si velmi slušné známky uprostřed všech malérů a tragédií, ve kterých se zmítají. Sami sobě jsou bohy. Vinu za své maléry pak svádějí na druhé lidi a okolnosti.
A tak se velká část společnosti, která přijala darwinistické báchorky o původu života, ocitla v paradoxní situaci: i přes skutečnost, že mnozí mají střední či vysokou školu, jsou dobře vykrmeni, pod lékařskou péčí a obklopeni moderními technologiemi, uprostřed všech zábav a výskání, si často berou život nebo žijí ve velkém trápení. Svorně pochodují do pekel vlastního sebezničení i přes silný pocit, jak jsou moderní, chytří, vyvinutí a pokrokoví; ve skutečnosti jsou zdegenerovaní, zhlouplí, propadlí hříchům a neřestem, pověrám, lžím a nesmyslům všeho druhu, topící se bez naděje v myšlenkovém chaosu a bez nejmenšího tušení příčin své bídy. A právě jednou velkou příčinou tohoto stavu jsou Darwinovi darebáci, to je to, co jsem chtěl sdělit.
„Evoluce je pramen destruktivního ateismu, zdroj fašismu a marxismu, inspirace rasismu a zřídlo nacismu. Evoluce je neúcta k rozumu a zjevení. Evoluce je sprostá ignorace Stvořitele světa. Evoluce je páchnoucí mýtus, sebeiluze držená na oprati zotročené pavědy. Evoluce je degradací lidského poznání. Vědecký masochismus. Evoluce je sublimovaná globální forma latentního sebezničení lidské důstojnosti. Legalizovaná morální patologie a obyčejná vzpoura proti Bohu. Ďábelská inspirace, všeobecně rozšířené šílenství.“ (Malíř a básník Václav Lamr z Fóra angažovaných křesťanů ČR)
Článek Darwinovi darebáci jsem dokončil v Praze dne 21. 3. 2012. Na tomto článku jsem pracoval (nepravidelně) přes dva roky a lze jej i jeho části použít bez omezení. PK
Pokud mě nějací útlocitní lidé obviní z toho, že tento způsob kritiky není křesťanský, pak nechť vědí, že je určitě víc křesťanský než nemastné neslané životy a lhostejná tolerance vůči všem těm darwinistickým lžím, kterým jsou už desítky let vystaveny bezbranné děti i dospělí ve školách a médiích. Není žádnou ostudou Kristu, že mluvím o darwinistech jako o darebácích, ale je do nebe volající ostudou, že se už dávno rozumní lidé nesemkli a neudělali darwinistickému řádění demokratickým způsobem ráznou přítrž. Že se spokojí s tichým mumláním, že na Darwina a evoluční teorii nevěří a vymýšlením, jak dětem doma vysvětlí, že se z učebnic biologie a jiných předmětů, stejně jako od učitelů, budou muset naučit řadu nehorázných lží a nesmyslů.
Pokud se mě zeptáte, jaký má potom takový článek smysl, pak odpovídám, že informativní. Je to informace o jednoduché pravdě, že darwinista, který přesvědčuje druhé o evoluční teorii, je darebák a lhář. Je to prosté sdělení. Zda jsem pro toto sdělení volil vhodnou či nevhodnou formu svěřuji Bohu. Pavel Kábrt