Podle evoluční teorie – Prekambrium (Kryptozoikum) je údajně prvotní období ve vývoji Země, začínající vznikem zemské kůry a končící před 600 až 570 milióny let nástupem doby kambria, charakterizované již hojnými fosiliemi.
Celkové trvání prekambria se blížilo asi 4 miliardám let. Korelace prekambrických komplexů je velmi nesnadná a v průběhu doby vznikl větší počet návrhů neustále pozměňovaných. Původně se prekambrium dělilo na časově velice rozsáhlé archaikum (neboli prahory, archeozoikum) a proterozoikum (neboli starohory, dříve algonkium).
Nyní je tendence dělit prekambrium na spodní, střední a svrchní (tj. upouštět od dvoudílného dělení) nebo spíše zúžit období archaika a rozšířit období proterozoika (s hranicí 2, 5 miliardy let) a takto vymezené proterozoikum dělit na tři stupně (odspodu nahoru X, YaZ).
Prekambrium buduje staré štíty a skládá se z nejrůznějších sedimentů, magmatitů i metamorfitů (archaické horniny jsou tvořeny jen granitoidy a metamorfity). Metamorfity zcela převládají, neboť prekambrické jednotky byly postiženy intenzivními orogenními pochody.
Mikroorganismy podobné řasám jsou známy ze sedimentů starých podle evoluční teorie asi 2 miliardy let; později se vyvinuly vápnité řasy a nastal rozvoj dalších organismů, avšak jen málokteré byly chráněny schránkou dovolující jejich zachování.
Atmosféra údajně prošla významným vývojem v průběhu prekambria, avšak klimatické výkyvy se nelišily od pozdějších dob; v některých obdobích existovalo rozsáhlé zalednění. Prekambrické jednotky jsou mimořádně důležitými zdroji rud, zejména železa, niklu, zlata, uranu a mědi. proterozoikum, stratigrafie.
« Zpět na Rejstřík-index