genetic-entropy

Genetická entropie a délka lidského života

Pavel AkrmanGenetika-teorie informace Napsat komentář

Jestliže kvalita lidského genomu klesá, neměla by se zkracovat délka života?

CMI archiv

(Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 08/2018. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.)

V dnešní zpětné vazbě Dr. Robert Carter dokládá, že růst průměrné délky lidského života za několik posledních  staletí je s genetickou entropií v souladu.

genetic-entropy-01Leo V. z Velké Británie píše:

Často slýchávám od svých přátel, že v západních zemích se délka lidského života stále víc prodlužuje. Pokud je to pravda, odpovídalo by to evoluční teorii. Sanfordova kniha o genetické entropii a Cuozzova ‘Buried Alive’ (Pohřbeni zaživa – kde se dokládá, že celosvětově dospíváme ve stále mladším věku, takže náš věk by se měl snižovat) by požadovala spíše zkracování délky našeho života.

Je tedy na vině špatný výzkum, pokud se mluví o neustálém prodlužování délky lidského života? Bůh vám žehnej ve vaší práci, Leo

Odpovídá Dr. Robert Carter z CMI:

Milý Leo,

Položil jste skvělou otázku. Pokusím se ji co nejlépe vysvětlit. Podívejte se teď na tuto řadu čísel:

  • 0, 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20.

    Jejich průměr = 10.

A nyní se podívejte na tuto řadu čísel:

  • 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20.

    Jejich průměr = 14.

Jediným rozdílem je to, že při sestavování té druhé řady jsem vynechal několik prvních čísel.

Toto má přímou souvislost s délkou lidského života v moderní době. Prostřednictvím převratných moderních technologií jsme mohli přijít na to, jak léčit mnohé dětské nemoci, které zabíjely obrovské množství kojenců a batolat (cholera, černý kašel, tyfus, plané neštovice atd.). V podstatě jsme odstranili kritickou skupinu nemocí s nejvyššími počty úmrtí a tyto lidi jsme přesunuli ke středu délky života. To samozřejmě velice výrazně ovlivňuje průměrnou délku života, jak jsme si ukázali v rozdílu mezi těmi dvěma řadami čísel výše.

To však nemá vliv na maximální délku života.

Také jsme zjistili, jak postupovat při léčbě – nebo alespoň na zmírnění poměru úmrtnosti – u mnoha věcí, které zabíjely lidi uprostřed jejich života (srdeční onemocnění, rakovina prostaty a prsu apod.). To přesouvá tyto lidi do kategorie starších a opět to posunuje průměrnou délku života dál. Ještě před sto lety bylo téměř neslýchané, že by se někdo mohl vyléčit z rakoviny a žít dalších 20 nebo 30 let, ale dnes je to samozřejmostí.

“Za posledních sto let jsme se hodně naučili a to umožňuje většímu počtu lidí dožívat se vyššího věku než v minulosti.”

Jak bylo již uvedeno výše, toto nemá žádný vliv na maximální délku života, a to ani v tom případě, že by se do nejvyšší kategorie dostalo ještě více lidí, než kolik se jich tam dostalo před aplikací moderní medicíny.

Zatřetí, jestliže lidstvo pomalu ztrácí svou přirozenou délku života vlivem genetické entropie, nebylo by to pozorovatelné v nějakém krátkém čase. Mohli bychom očekávat, že kdybychom vyloučili všechny další ovlivňující faktory, jako je kvalita stravy, nemoci, nehody, války atd., tak průměrná délka lidského života na počátku 19. století by byla přibližně stejná, jako u dnešního člověka. To samozřejmě není možné provést, takže všechno co můžeme udělat, je podívat se na historicky nejvyšší hodnoty a vypočítat pokud možno ten nejlepší odhad.

A na základě tohoto odhadu nám vychází, že lidé dnes žijí déle. Ale není to způsobeno ničím jiným, než výživou, hygienou a medicínou. Je to především proto, že za posledních sto let jsme se hodně naučili a to umožňuje většímu počtu lidí dožívat se vyššího věku než v minulosti.

S pozdravem,

Dr. Robert Carter

Genetická entropie – ukázka z DVD Achillovy paty evoluce

Creation Ministry International – překlad a české znění Pavel Akrman

Dr. Robert Carter a Dr. John Sanford mluví o tom, jak fatální chybou je pro biologickou evoluci genetická entropie.

Dr. Robert Carter je přední vědec pro CMI v USA, se sídlem v Atlantě, stát Georgia. V současnosti pracuje na výzkumu v oblasti lidské genetiky. Rob získal své akademické vzdělání Ph.D. v mořské biologii (oceánologie) na Universitě v Miami s disertací jeho průlomové práce v genetické modifikaci pomocí fluorescence proteinů. Rob publikoval řadu článků ve vědeckých časopisech, včetně toho, kterého byl spoluautorem s Dr. Johnem Sanfordem o hromadění mutací ve viru H1N1.

Světově uznávaný genetik Dr. John Sanford je vynálezcem biolistické metody (“genová pistole”), rezistence odvozené od patogenů a genetické imunizace. Je profesorem na univerzitě v Cornellu více než 25 let.

Příbuzné články

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments