genesis-hebrew

Genesis je historií!

Pavel AkrmanBible, křesťanství, náboženství Napsat komentář

Jonathan Sarfati

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 12/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Poznámka redakce: Důsledky odmítnutí historicity Genesis jsou tragické. Vedou k popření věrohodnosti Písma. Nutí k naprosto odlišné interpretaci všech biblických událostí a ve svém důsledku vrhají mnohem více než stín pochybností na událost ze všech nejvýznamnější, a tou je vzkříšení Pána Ježíše Krista.

Pokud připustíme, že první kapitoly knihy Genesis nejsou historií, ale mýtem nebo alegorickou básní, povede nás to ke zpochybnění všech hlavních doktrín Písma, jako je učení o Bohu, o Kristu, o vykoupení, o spasení, o hříchu, o manželství, rodině… Zůstane nám jen prázdná náboženská slupka bez jakéhokoliv pevného obsahu. Varovná slova, která Ježíš řekl náboženským Židům, můžeme vztáhnout se stejným důrazem i na ty, kdo popírají záznam historie v prvních kapitolách knihy Genesis:

„Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně. Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?” (Jan 5:46-47)

Naše služba podporuje autoritu Bible od prvního verše. Avšak někteří odpůrci biblického stvoření („mladé Země”) tvrdí, že Genesis 1-11 je jen poezií či alegorií, přestože prohlašují, že také věří ve autoritu Písma. Zase jiní nás odsuzují s tím, že „Genesis není vědecká učebnice”. Pokud bych to trochu nadlehčil, odpověděl bych: “Díky Bohu za to, protože vědecké učebnice jsou už za pár let zastaralé”. Jinak ale odpovídám s přesvědčením, že je to opravdu kniha o historii – o událostech, které se v minulosti skutečně staly.1

Abychom to mohli oprávněně tvrdit, je důležité ukázat si, jakým typem knihy je Genesis.2 K tomu budeme porovnávat Písmo s Písmem.

I další pisatelé Bible považují Genesis za historii

„Hebrejský učenec Dr. Steven Boyd prokázal, že různé druhy sloves (dokonavá i nedokonavá) jsou časté v hebrejské poezii, ale ne v historických knihách. Takže ze slovesné analýzy zjistil, že pravděpodobnost, že Genesis 1:1-2:3 je popisem událostí (ne poezií), je 0,99997.”

Jak jsme si již ukázali v mnoha článcích, i ve zbývajících částech Bible je Genesis považována za skutečnou historii.3 Ostatní pisatelé Bible považují lidi, události, časové rámce,4 a dokonce i pořadí událostí za skutečné, nikoliv jen za literární nebo teologické, a to jak ve Starém, tak i v Novém zákoně.5 A reálný dějinný proces je také základem pro zásadní učení o víře a morálce.6 Kromě toho je jasné, že novozákonní autoři předpokládali, že jejich čtenáři jako nově obrácení v prvních církvích již přijali podrobné instrukce v Genesis.7

Jak vypadá biblická historie?

Pro účely argumentace předpokládejme, že Genesis je historií a položme oponentům otázku: Jak byste očekávali, že má vypadat? Odpověď můžeme čerpat ze stylu nesporně historických knih, jako je většina Exodu, Jozue, Soudců a dalších.

Experti na hebrejskou gramatiku prokázali, že historické popisy ve Starém zákoně mají velmi výrazný slovesný vzorec. Začínají typem slovesa zvaného qatal (dokonavé) a pokračují jiným typem slovesa zvaném waw (vav,8 ו) což znamená nepřetržitě po sobě jdoucí neboli wayyiqtols.9 Tento typ slovesa je v historických knihách Starého zákona velmi častý.

Podíváme-li se do Genesis 1, první sloveso je ברא bārā’ (stvořit), které je dokonavé, zatímco následující slovesa, která posouvají příběh vpřed, jsou wayyiqtols (tj. nepřetržitě po sobě jdoucí – ויאמר wāyyō’mer („a … řekl“)), nebo ויהי wāyehi („a bylo“), nebo וירא wāyyāre („a … viděl“). A to je přesně takový vzorec, který bychom očekávali od historického popisu.

Navíc kapitoly Genesis 1-11 plynule navazují na ty zbývající Genesis 12-50, aniž by se jakkoli měnil styl. Přitom nikdo nepochybuje o tom, že Genesis 12-50 má být chápána jako historie. Tudíž veškeré pochybnosti ohledně Genesis 1-11 nevyplývají z gramatiky a stylu textu samotného. Spíše vycházejí ze spekulací mimo text, jako je uniformitarianská geologie dlouhých věků a evoluční biologie.

A jak má vypadat poezie?

Jak by tedy vypadala Genesis, pokud by byla poezií? Hebrejská poezie, jako jsou Žalmy, má zcela jiný styl.10 Určujícími znaky hebrejské poezie nejsou rým ani metrická pravidelnost, ale paralelismus (tj. rytmus, jehož je dosaženo nikoli rýmem jako v češtině, ale logickým sledem myšlenek; tato forma bývá označována jako „rytmus myšlenkový“. Pozn. překl.). To znamená, že výroky ve dvou nebo více po sobě jdoucích řádcích spolu nějak souvisí. Například, v synonymním (myšlenkovém) paralelismu za jedním výrokem bezprostředně následuje další výrok stejného významu, ale jinými slovy. Hezkým příkladem je Žalm 19:2-3:

Nebesa vyprávějí o Boží slávě,
o díle jeho rukou mluví obloha.
Jeden den druhému slovo uděluje,
jedna noc druhé zjevuje poznání.

antitetickém (protikladném) paralelismu za prvním výrokem následuje opak, jak můžeme vidět v Přísloví 28:1 a 7:

Bezbožní prchají, i když je nikdo nehoní,
ale spravedliví jsou odvážní jako lví.
Rozumný syn pečlivě plní zákon,
ale přítel hodovníků je otci k ostudě.

V syntetickém neboli konstruktivním paralelismu je první výrok rozšířen o další, jako např. v Žalmu 24:3-4:

Kdo vystoupí na horu Hospodinovu?
Kdo stane na místě Jeho svatosti?
Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce,
kdo se neoddává marnostem a nepřísahá falešně.

V Genesis však paralelismus chybí, tedy kromě případů, kdy jsou citováni lidé, např. Genesis 4:23-24. Tyto případy jsou však osamocené a liší se od zbytku Genesis – pokud by Genesis byla opravdu poetická, pak by se paralelismus používal v celé knize.11 Nicméně Bible má svou poetickou formu oslavy Božího tvůrčího díla v Genesis: nalezneme ji v Žalmu 104 – takže pokud chceme vidět, jak vypadá poetický popis stvoření, je kde hledat. Dokonalý příklad paralelismu můžeme vidět v Žalmu 104:7,11:

Před tvojí hrozbou pak rozutekly se;
před tvým burácením prchaly.
Všechnu polní zvěř aby napájely;
divocí osli aby u nich žízeň zahnali.

Také hebrejský učenec Dr. Steven Boyd prokázal, že různé druhy sloves (dokonavá i nedokonavá) jsou časté v hebrejské poezii, nikoli však v historických knihách. Takže pomocí slovesné analýzy zjistil, že pravděpodobnost, že Genesis 1:1-2:3 je popisem událostí (ne poezií), je 0,99997.12

Strukturální podobnost Genesis s jinými pasážemi

Jedna z pasáží, strukturou nejvíce podobná Genesis 1 je v 7. kapitole Numeri. Obě jsou strukturovaným popisem, obě obsahují hebrejské slovo pro den יוֹם (yôm) s číslicí – a opravdu, v obou případech jsou to číselné sekvence dnů. V Numeri 7 je dvanáct po sobě jdoucích očíslovaných dnů, kdy představitel každého z 12 pokolení Izraele přináší oběť na oltář:

Prvního dne přinesl svůj dar Nachšon,
syn Aminadabův z pokolení Juda.
Druhého dne svůj dar přinesl Netaneel,
syn Cuarův, vůdce pokolení Isachar.
Třetího dne předstoupil vůdce
Zabulonových synů Eliab, syn Chelonův..
Dvanáctého dne předstoupil vůdce
Neftalímových synů Achira, syn Enanův.
a přinesl svou oběť. ….

Číselná paralela dnů je zde ještě silnější, jelikož Numeri 7 nejen čísluje každý den, ale také začíná a končí spojením „v den, kdy” a souhrnně tak odkazuje vždy na celou sekvenci, u nichž nikdo nepochybuje, že jde o dny běžné délky. To vyvrací falešné tvrzení, že obrat „v den, kdy” (כיום bəyôm13) v Genesis 2:4 shrnující Týden stvoření ukazuje na to, že dny v Genesis 1 nejsou dny běžné délky, neboť toto je hebrejský idiom (tj. ustálený víceslovný výraz, jehož význam nelze odvodit z běžných významů slov, pozn. překl.) pro „kdy” jak to uvádějí i mnohé anglické překlady).14

Dále také nikdo netvrdí, že Numeri 7 je pouze poetickým rámcem pro výuku něčeho teologického a že to není historie. Jednoduše tu neexistuje žádný gramatický základ pro popírání délky dnů, jako se to dělá u Genesis 1. V obou případech jde o hodnověrnou historii.

Číslované dny = běžné dny

„Je tedy možné to říci i takto: Den má vymezenou dobu 24 hodin neboli den je ve skutečnosti čas, kdy se obloha vydá z jednoho místa a znovu se k němu navrátí.” —Basil, 4. století, O Stvoření v den 1

Všimněte si, že v popisu Tvůrčího týdne podle Genesis má číslování dnů 2-6 v hebrejštině podobu pořadového čísla,15 jako je tomu u všech číslovaných dnů v pasážích knihy Numeri – tj. dny jsou očíslovány jako druhý (שני shenî), třetí (שלשי shlishî), čtvrtý (רביעי rveî’yî), pátý (חמישי chamîshî) a šestý (ששי shîshî).

Ale u prvního dne Tvůrčího týdne je tu zásadní rozdíl. To proto, že Genesis 1:5 neříká „prvního dne” (což by bylo יום ראשון yôm ri’shon) – tedy den s pořadovou číslovkou – ale je tam „den jeden” (překlady sice uvádějí „den první“, ale přesný zápis je „den jeden“ – יום אחד yóm echad), tj. den se základní číslovkou.16 To je v zaznamenané historii poprvé, kdy je uvedeno slovo „den” s číslem – a tak je základní číslovka zcela na místě. Den může být „prvním” jen tehdy, jsou-li i další dny; ale na počátku Tvůrčího týdne to byl jen jediný den. V Genesis 1:5 Bůh sám definuje to, co je den: je to cyklus temnoty (noc) a světla (den), „byl večer a bylo ráno, den jeden“. Jednomu dni se rovná jedno otočení Země. Celé stvoření tedy bylo dokončeno v době, kdy se Země otočila pouze šestkrát. Tedy šest běžných dnů podle rotace Země.17

Na toto poukázal již dávno velký teolog Basil (329-379 po Kristu) ve svém kázání na téma Tvůrčího týdne:

„Proč Písmo říká „den jeden“ a ne „prvního dne”? Nebylo by přirozenější nazvat ten první v řadě prvním dnem, než se nám řekne o druhém, třetím a čtvrtém dni? Pokud je ale psáno „den jeden“, je zde cílem stanovit délku dne a noci a uběhlý čas obou spojit v jeden den. Takže doba jednoho dne je 24 hodin – a tím máme na mysli den a noc; a pokud není délka obou v době slunovratu stejná, nemá na jejich trvání vyznačený čas Písmem žádný vliv. Je tedy možné to říci i takto: Den má vymezenou dobu 24 hodin neboli den je ve skutečnosti čas, kdy se obloha vydá z jednoho místa a znovu se k němu navrátí.”18

Závěr

Genesis je skutečnou historií. Právě tak ji chápali i ostatní pisatelé Bible. A je to tak správně, jak dokazuje velká podobnost stylu a slovesných vzorců s jinými nepochybně historickými knihami Bible. Navíc se nijak nepodobá poetickým knihám jako jsou Žalmy.19 (Upraveno podle autorovy nové knihy The Genesis Account: a theological, historical and scientific commentary on Genesis 1-11 (Zápis v Genesis: teologický, historický a vědecký komentář ke kapitolám Genesis 1-11), viz níže).

Nejlepší kniha o stvoření pro každou dobu!

genesis-is-historyZápis v Genesis — teologický, historický a vědecký komentář ke kapitolám Genesis 1–11. (v angličtině)

Dr. Jonathan Sarfati, „těžká váha“ ve věcech ohledně stvoření, napsal některé z nejvýraznějších a nejprodávanějších knih o stvoření všech dob. Tyto zkušenosti ho právem vedly k napsání jedinečné knihy, kterou by měl vlastnit každý informovaný kreacionista – The Genesis Account – je to 800stránková důkladná studie klíčových základních kapitol Genesis. Je velmi vhodná pro pastory, studenty a všude tam, kde se vyučuje teologie. Proč neobdarovat jedním výtiskem nějakého svého známého?

Odkazy a poznámky

  1. Sarfati, J., “But Genesis is not a science textbook”, Creation 26(4):6, 2004; creation.com/textbook.
  2. Klasické vysvětlení, viz Grigg, R., Should Genesis be taken literally? Creation 16(1):38–41, 1993; creation.com/literal. See also Sarfati, J., Refuting Compromise, ch. 2, Creation Book Publishers, Atlanta, 2004, 2011; as well as the articles under creation.com/genesis.
  3. Nový dokumentující zdroj viz Genesis Verse-by-Verse, creation.com/genverse.
  4. Wieland, C., Jesus on the age of the earth, Creation 34(2):51–54, 2012; creation.com/jesus_age.
  5. Sarfati, J., Genesis: Bible authors believed it to be history, Creation 28(2):21–23, 2006; creation.com/gen-hist. See also Batten, D., and Sarfati, J., 15 Reasons to Take Genesis as History, Creation Book Publishers, 2006.
  6. Sarfati, J., Why Bible history matters, Creation 33(4):18–21, 2011; creation.com/bible-history-fall-ark.
  7. Cosner, L., What the New Testament doesn’t say, creation.com/nt-doesnt-say, 11 September 2012.
  8. V moderní hebrejštině se písmeno ו, když funguje jako souhláska, vyslovuje anglické v, ale v biblických dobách se vyslovovalo jako anglické w. Ke stejnému zvukovému posunu došlo v latině: když Julius Caesar řekl „Veni, vidi, vici“ (Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem), vyslovil to „Weni, widi, wiki“. Až mnohem později to církevní (církevní) latina vyslovuje „Veni, vidi, vichi“.
  9. Joüon, P. and Muraoka, T., A Grammar of Biblical Hebrew: Part Three: Syntax, p. 390, Pontifical Biblical Institute, Rome, 1991.
  10. Viz také: Is Genesis poetry/figurative, a theological argument (polemic) and thus not history? creation.com/fh.
  11. Kaiser, W.C., Jr., ‘The literary form of Genesis 1–11’ in Payne, J.B., New Perspectives on the Old Testament, Word Inc., Waco, Texas, USA, pp. 59–60, 1970.
  12. Pravděpodobnost se pohybuje od 0 (nemožné) do 1 (jistota). Boyd, S.W., The biblical Hebrew creation account: New numbers tell the story, icr.org, November 2004. Viz také Boyd, S.W., A proper reading of Genesis 1:1–2:3; in: De Young, D. (Ed.), Thousands … Not Billions, Master Books, Green Forest, AR, pp. 157–170, 2005.
  13. Ve skutečnosti je v Numeri 7 fráze bayyôm, kde ‘a’ v bayyôm představuje určitý člen, („the“), což znamená „v den“ [xth]’, na rozdíl od bəyôm, kde člen není.
  14. McCabe, R.V., interview in Creation 32(3):16–19, 2010; creation.com/mccabe; Graves, D.G., “… when Yahweh God made the earth and the heavens,”—a proposal for the right translation of כיום [bəyôm] in Genesis 2:4, J. Creation 23(3):119–122, 2009.
  15. Pořadové číslovky se používají například k označení pořadí běžců, kteří dokončili závod – první, druhý, třetí atd., na rozdíl od hlavních čísel: jedna, dva, tři atd.
  16. Anglická verze Bible, která odráží tento rozdíl, je NASB.
  17. A tento vzorec číslování, včetně záměrného použití určitého členu pro 6. den (a 7. den v Genesis 2:2–3, stejně jako pro všechny dny v pasáži Numeri) to dále zdůrazňuje. Sarfati, J., The numbering pattern of Genesis, J. Creation 17(2):60–61, 2003; creation.com/numbering—after Steinmann, A., אחד as an ordinal number and the meaning of Genesis 1:5, Journal of the Evangelical Theological Society (JETS) 45(4):577–584, 2002.
  18. Basil, Hexaëmeron 2:8, AD 370, newadvent.org/fathers/32012.htm; see also Genesis means what it says: Basil (AD 329–379), Creation 16(4):23–53 September 1994; creation.com/basil.
  19. Podrobná kritika některých kompromitujících pokusů popřít historii Genesis na základě literárního stylu, viz Kay, M., On literary theorists’ approach to Genesis 1 (two parts), J. Creation 21(2):71–76; 21(3):93–101, 2007; creation.com/literary-theory-1 and creation.com/literary-theory-2.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments