Z www.icr.org přeložil Pavel Akrman – 01/2023. Úvodní obrázek: Umělecká představa drápkovce Cardiodictyon, údajně starého 525 milionů let. Kredit: Nicholas Strausfeld / University of Arizona
Výzkum fosilního záznamu (listopad 2022) opět poskytl důvod k nepopulárnímu rčení, že tvor „vznikl mnohem dříve, než se dosud věřilo“ – v tomto případě se jedná o paprskoploutvé a laločnaté ryby (osteichthyans). Podle zprávy v časopise Nature se nový druh čelistnatého obratlovce (Qianodus duplicis) objevil „před 439 miliony let“, tj. v období siluru)1 A evoluční modely musí být znovu přepracovány, aby udržely krok s neustále se měnící časovou osou.
Paleobiolog z Birminghamské univerzity Ivan Sansom, spoluautor studie v Nature, řekl: „Toto zpochybňuje současné evoluční modely pro vznik klíčových inovací obratlovců, jako jsou zuby, čelisti a párové části.”1 Model stvoření uvádí, že párové části, čelisti a zuby byly vytvořeny plně funkční během Týdne stvoření před tisíci lety. Není tedy divu, že se tento model nemusí měnit kvůli novému objevu.
Vědci se o rybu Qianodus zajímají z několika důvodů. Za prvé, „měla neobvyklé jakoby spirálovité zubní prvky nesoucí několik generací zubů, které vyrůstaly v průběhu života zvířete“.1 Tyto spirály – nazývané zubní přesleny – jsou malé a změnily přesvědčení vědců o evoluci obratlovců. Za druhé, „objev naznačuje, že dobře známé skupiny obratlovců čelistnatých z takzvaného „Věku ryb“ (tj. před 420 až 460 miliony let) žily již o nějakých 20 milionů let dříve.1
Obrázek 1.: Zubní přeslen Qianodus. Holotyp zobrazený z bočního pohledu s barevně označenými primárními (žlutými a modrými) a doplňkovými (červenými) zuby.
Autoři studie v Nature napsali, že „přesleny mají nevypadávající zuby, uspořádané v párech do řad, které vykazují množství rysů nalezených u moderních skupin čelistnatců [čelistnatých obratlovců včetně rejnoků a žraloků].“2 Tato řada společných rysů, nacházejících se u dnešních čelistnatých obratlovců, je skutečně fascinující objev. V souvislosti s těmito komplexními fosilními objevy v sedimentech, které by měly být údajně téměř půl miliardy let staré, se otřepaná evoluční vysvětlení stále více hroutí.
Vývin zubů se u Bohem stvořených druhů a jejich dalších variant liší a je nesmírně složitý. Zubní vývoj (odontogeneze) má složitá vývojová signální centra, která řídí morfogenezi (vývin konkrétního tvaru, pozn. překl.) zubů prostřednictvím signálních drah. A skutečně, „již není možné zkoumat vývoj čelistí a zubů, aniž bychom brali v úvahu provozní procesy, které ovlivňují a řídí vývojovou kaskádu [tj. četné transakce a interakce, ke kterým v určitém pořadí dochází ve vyvíjejících se systémech].3
U ryb řídí mechanismy pro iniciaci zubů exprese Hox genů (tj. geny podílející se na vývoji základního tělesného plánu). Geny ovlivňují četné skupiny zubů současně. Odkud se vzaly geny Hox? „Evoluce těchto genů [u obratlovců] zůstává do značné míry nevysvětlitelná kvůli neúplně sestavené fylogenetické [evoluční] historii těchto genů.“4
Don Moeller, stomatolog a lékař, se zabýval zubními fosiliemi (např. Qianodus duplicis), vývojovou biologií a jejich významem v souvislosti s problémem jejich původu.
„Už nestačí pouze jednoduchý pohled na fosilii jako na statickou složku fylogeneze konstruovanou z velké části jen na morfologických aspektech. Vývojová biologie nahlíží na fosilie jako na konečný produkt dlouhé řady vysoce komplexních řízených procesů, které – jsou-li podrobeny mutačním procesům – budou v systému vykazovat poruchy. Takže zásadní otázka při hodnocení fosilních důkazů bude tato: vykazuje fosilní záznam důkazy postupného utváření četných vývojových a regulačních vývojových sekvencí, nebo fosilní nálezy podporují náhlý výskyt četných komplexních forem, které již mají vývojové sekvence vytvořené?“3
Objev Qianoduse posunul v evolučním modelu původ zubatých čelistnatců a jejich vysoce vyvinutých a komplexních zubů o „14 milionů let“ zpátky.2 Ale podle Písma byli čelistnatci vždy čelistnatci a jejich zuby byly od začátku stejné. Na toto říkají fosilie i nadále „ano“.
Odkazy
- Chinese Academy of Sciences. 439-Million-Year-Old Fossil Teeth Overturn Long-Held Views About Evolution. SciTechDaily. Posted on scitechdaily.com October 22, 2022, accessed November 1, 2022.
- Andreev, P. S. et al. 2022. The oldest gnathostome teeth. Nature. 609: 964-968.
- Moeller, D. 2003. Dental Fossils and the Fossil Record. Technical Journal. 17 (2): 118-127.
- Hrycaj, S. and D. Wellik. 2016. Hox genes and evolution. F1000Research. 5: F1000 Faculty Rev-859.