Exploze květin smetla evoluční hrdost

David F. Coppedge

Z crev.info/2022/08 přeložil Pavel Akrman – 09/2022.

Pro evolucionisty byl obrovsky trapný již samotný původ kvetoucích rostlin. Dlouho se tomu říkalo „Darwinova ohavná záhada“, protože samotný „král Charley“ byl jejich nenadálým výskytem ve fosilním záznamu zmaten. Až dosud totiž evolucionisté na své mýtické časové ose dlouhých věků kladli explozivní původ kvetoucích rostlin – klasifikovaných jako krytosemenné – na 100 milionů Darwinových let (tj. do křídového věku dinosaurů), a někteří dokonce až na 145 milionů let. Uvěříte, když to teď protáhli o 100 %? A co takhle o 200 %? A k tomu všemu ještě ty staré vypadají stejně moderně jako ty živé dnes?

Lepší je ptát se, zda má kterýkoli z evolučních časových odhadů vůbec nějakou důvěryhodnost. Pokud nebude toto nové tvrzení rychle odvoláno, ocitnou se evolucionisté ve spleti zcela nových ožehavých otázek.

Titulek článku v The Conversation, 30. srpna 2022:

Nový objev ukazuje, že hlavní kvetoucí rostliny jsou o 150 milionů let starší, než se dříve myslelo.

Jedním z těch, kteří odpálili tuto třaskavou nálož s přehodnocením je Byron Lamont z Curtinovy ​​univerzity v Perthu v Austrálii. Odrazili se od objevu kvetoucí rostliny v barmském jantaru zvané Phylica z čeledi řešetlákovitých (je identická s živými) a jen ztrojnásobili její datum prvního výskytu. Lovci fosilií napsali do Nature Plants dne 31. ledna 2022:

Uvádíme objev dvou nádherně zachovaných druhů fosilních květů – jeden identický s květenstvími existujícího rodu Phylica s korunou dvouděložných, a druhý získaný jako sesterská skupina Phylica, oba zachované druhy patří společně ke spáleným rostlinným zbytkům v křídovém jantaru ze severního Myanmaru (stáří ~ 99 milionů let). Tyto specializované druhy květin, pojmenované Phylica piloburmensis sp. nov. a Eophylica priscastellata gen. et sp. nov. vykazují identické znaky s moderními taxony v ekosystémech náchylných k požárům, jako jsou fynbos (zvláštní typ nízké keřovité vegetace, pozn. překl.) v Jižní Africe, a poskytují tak důkazy o adaptaci na oheň u krytosemenných rostlin.

Byron se účastnil vzájemného odborného posouzení tohoto dokumentu. Nyní spojil své síly s Tian-hua He na Murdochově univerzitě (také v Perthu), aby odstranil zbytky Darwinovy ohavné záhady.

Podle nové studie zveřejněné dnes v Trends in Plant Science se hlavní skupina kvetoucích rostlin, které dnes vidíme stále kolem nás, objevila o 150 milionů let dříve, než se dosud myslelo. To znamená, že kvetoucí rostliny tu byly již asi 50 milionů let před dinosaury.

Dotyčné rostliny jsou známé jako čeleď řešetlákovitých neboli Rhamnaceae, skupina stromů, keřů a vinné révy vyskytující se po celém světě. Zjištění pochází z podrobení dat o 100 milionů let starých květinách výkonným technikám molekulárních hodin – v důsledku čehož nyní víme, že Rhamnaceae vznikly již před více než 250 miliony let.

Už i tak bylo neskutečně absurdní si představit, že tyto moderně vyhlížející rostliny jsou tak staré, že prosperují téměř 100 milionů let pod neustálým „tlakem přírodního výběru“ k evoluci, a přesto se vůbec nevyvíjely. A teď dokonce 300 milionů let? Pojďme se na to společně podívat.

Vlevo: fosilní Phylica v jantaru. Vpravo:  Phylica, jak ji známe dnes.

Ztráta věrohodnosti

Někteří darwinisté by nejraději šli s těmito vědci z Perthu do střetu, jinak hrozí, že za chvíli už nikdo neuvěří ničemu, co Darwinova partaj říká. I když AP (Associated Press, americká tisková agentura, pozn. překl.) a důvěřiví vědečtí reportéři v tiskových kancelářích univerzit možná ano, ale na myslící lidi je to už příliš. Evolucionisté své tvrzení ohledně dlouhých věků přepálili.*)

*) Neznamená to, že by tvrzení evolucionistů nebylo propálené už teď. Ale toto nové prohlášení ho navíc rozmetalo na kusy.

„Podrobení dat“ „výkonným technikám molekulárních hodin“ je něco jako forma mučení. Data řeknou vše, co chcete – jakkoli jsou absurdní – jen abyste už přestali. Takže i někteří z Darwinovy ​​partaje s těmito technikami molekulárních hodin příliš nesouhlasí (viz náš článek z 24. března 2022). Myslí si, že fosilie by měly mluvit „bez nátlaku“.

A tak opravdu „vědí“ Byron a Tian-hua to, o čem tvrdí, že vědí? Ne, když evoluční „vědě“ vládne fantazírování:

Dříve se věřilo, že Phylica se vyvinula asi před 20 miliony let a čeleď Rhamnaceae asi před 100 miliony let, takže tato nová data jsou mnohem starší, než si botanici vůbec dokázali představit. A protože čeleď Rhamnaceae se ani nepovažuje za starého člena kvetoucích rostlin, znamená to, že kvetoucí rostliny vznikly před více než 300 miliony let – tj. asi 50 milionů let před vzestupem dinosaurů.

Naberte dech a uvědomte si důležitý rozsah tohoto nového tvrzení.

• Všechno, co Darwinova partaj řekla o původu kvetoucích rostlin na jejich mýtické časové ose, je chybné. Krytosemenné rostliny jsou zatlačeny zpět až na konec karbonu a začátek permu.
• Všechny scény s vyobrazením dinosaurů jsou chybné; měly by ukazovat dinosaury žvýkající kvetoucí rostliny, melouny a kokosy.
• Všechny učebnice o evoluci jsou chybné.
• Phylica byla již obdařena schopností klíčit po požárech, takže evolucionisté musí věřit, že k nějaké evoluci došlo hned poté, co se objevil jakýkoli primitivní předchůdce krytosemenných rostlin. Dále uvádějí, že krytosemenné rostliny prošly od svého prvního objevu neuvěřitelně velkolepou proměnou co do forem a svých rysů.
• Organismy jako Phylica mohou přetrvat 260 milionů Darwinových let a vůbec se nevyvíjet. To jen k velkému mýtu postupného vývoje.
• Všechny tyto předpokládané „síly přírodního výběru“ za posledních 300 milionů Darwinových let (jako jsou dopady asteroidů, sopky, masová vymírání, divoké klimatické výkyvy a další) se rodiny řešetláků ani nedotkly. Zatímco obojživelníci se v mnohem kratším čase proměnili v sauropody, rejsci ve velryby a myši v lidské bytosti, řešetláky se jen vynořily, aniž se jich tyto síly jakkoli dotkly.
• Paleontologové ve svých vykopávkách fosilních dinosaurů nikdy nespatřili kvetoucí rostliny, které tam však musely být. Asi je nečekali, a tak je ani neviděli.
• Pokud kvetoucí rostliny před 300 miliony Darwinových let skutečně prosperovaly, mělo by to mít hluboký vliv na ekologické vztahy na souši, a dokonce i v moři, a to způsobem, o kterém Darwinisté dříve neuvažovali.
• Pokud kvetoucí rostliny byly rozšířeny už tak dávno, měla by tím být ovlivněna i celá biosféra způsobem, o kterém paleo-klimatičtí analytici dříve neuvažovali.
• Darwinismus a neodarwinismus není funkční. Pokud vysvětlují stejným mechanismem jak velkolepou změnu, tak i stagnaci, nevysvětlují vlastně vůbec nic.

Stručně řečeno, pokud byste věřili evolucionistům – vše, co jste se dosud naučili, je špatně. Globální věda jen věšela veřejnosti bulíky na nos. Nic z toho nikdy nevěděli. Data „molekulárních hodin“ jsou nefunkční. Jsou postavena na předpokladu evoluce po miliony Darwinových let. Ačkoli, podobně jako nefunkční a stojící viditelné hodiny mohou ukazovat dvakrát denně správný čas, je to stejné i s molekulárními hodinami!

Projevují tedy vědci z Perthu nějakou lítost nebo dokonce stud za to, že způsobili takové nabourání důvěryhodnosti Darwinovy ​​partaje, ať už z ní zbylo cokoliv? Vůbec ne. Jsou na to spíše hrdí. Jejich článek začíná vítězně:

Nový fosilní objev, který oznámil Shi a jeho tým, mění naše chápání biogeografické historie po celém světě rozšířené čeledi Rhamnaceae. Kvetoucí výhonky afrického rodu Phylica (Rhamnaceae), původně datovaného na 100 milionů let, nyní ukazují vznik této čeledi před 250 miliony let v gondwanské vegetaci náchylné k požárům, což umožnilo jeho rozptýlení na všechny kontinenty, kde je dnes běžný.

Není-li žádné porozumění na začátku, nelze změnit chápání ani potom.

Zdroj

1. Lamont and He, “Fossil flowers of Phylica support a 250 Ma origin for Rhamnaceae,” Trends in Plant Science, 30 Aug 2022.