corals

Editace RNA u korálů mate evoluci

Pavel AkrmanEvoluce organizmů Napsat komentář

Jeffrey P. Tomkins, PhD.

Z www.icr.org přeložil Pavel Akrman – 06/2022.

Korálové útesy jsou klíčovou součástí životního prostředí oceánu, který poskytuje domov a přirozené prostředí pro širokou rozmanitost života. I když hlava korálu může vypadat jako samostatný organismus, ve skutečnosti jde o shluk mnoha geneticky identických stvoření, zvaných polypy. Tyto mnohobuněčné organismy jsou považovány za primitivní formu života mnohobuněčných živočichů. Sekulární vědci vskutku tvrdí, že první korály se vyvinuly v nejranějších fázích života na Zemi před více než 400 miliony let. Jsou ale korály skutečně primitivní, nebo jsou jen dalším příkladem navrženého vysoce komplexního inženýrství?

Další studie v korálech mate evoluční příběh o postupně stále složitějším životě během dlouhých věků.1 Tento výzkum zahrnuje velmi propracovaný systém, který umožňuje organismům pomocí buněčného překódování měnit genetickou informaci v různých fázích vývoje nebo v reakci na podněty prostředí. Tento jev zvaný editace RNA je natolik komplikovaný, že jeho pochopení je teprve na samém počátku.

Nic se nejeví jako primitivní!

Na DNA organismu lze pohlížet jako na programy a další informace potřebné pro chod buňky, umístěné na pevném disku. Kopie programů v DNA, zvané geny, se přepisují do RNA podobně jako se kopírují programy z pevného disku počítače do operační paměti, takže software lze snadno použít. Vědci se zpočátku domnívali, že informace zakódovaná do RNA se nemění – buď byla použita k vytvoření proteinu, nebo RNA sloužila přímo pro nějaký konkrétní účel v buňce. Nicméně se ukázalo, že báze v RNA lze dynamicky měnit za běhu v procesu jemného doladění zvaného editace RNA.

Běžným typem editace RNA ve zvířecích buňkách je změna báze adenosinu na bázi inosinu (editace z A na I). Báze inosinu není součástí standardního genetického kódu, ale je interpretována buněčným mechanismem jako báze guaninu. Tento typ úpravy má hluboký vliv na genovou expresi a může vést k vytvoření různých forem proteinů nebo RNA s různými funkcemi. Její účel se dosud teprve objevuje, ale už nyní je známo, že se podílí na adaptaci a funkcích nervového systému, kde jsou vyžadovány bleskově rychlé reakce.

Nejlépe zdokumentované případy editace RNA jsou u savců, much, chobotnic a olihní. U savců a much se předpokládá, že se tento proces odehrává na poměrně nízkých úrovních, ale v nervovém systému olihní a chobotnic hraje obrovskou roli.2,3 A jak se editace RNA studuje více u lidí, rostou i naše znalosti o její důležitosti v nervovém systému.4

V této nejnovější studii vědci analyzovali editaci RNA u korálu Acropora millepora, který má údajně patřit mezi ty nejzákladnější či nejprimitivnější živočichy. Výzkumníci se zaměřili na reprodukční buňky, kde by editace RNA měla hrát podle evoluční víry důležitou roli. Kupodivu bylo zjištěno, že editační vzorce RNA u korálů se podobaly vzorcům nalezeným u savců. A skutečně našli v genech korálu více než 500 000 míst, kde sekvence byla změněna úpravou RNA. Úroveň editace RNA byla vyšší během reprodukce a u nových gamet se ještě zvýšila.

Jak tedy mohl být na předpokládaném začátku evoluce tento jev dynamické editace RNA u korálů stejně složitý, jako u savců? To přináší do oblasti vědeckých objevů vždy znovu se opakující problém: takřka nekonečná úroveň složitosti v buněčných systémech na všech stupních života. Nic se nejeví jako primitivní!

Vševědoucí a všemocný Tvůrce zajistil vše již od počátku

Tento všudypřítomný stav věcí zcela mate evoluční myšlenku, že život začal jednoduchý a v průběhu času se pomalu stával složitějším. Věda a její ohromující objevy mohou být správně interpretovány pouze v rámci modelu, kdy vše od samého počátku stvořil vševědoucí a všemocný Stvořitel.

Odkazy

  1. Porath, H. T. et al. 2017. A-to-I RNA Editing in the Earliest-Diverging Eumetazoan PhylaMolecular Biology and Evolution.34 (8): 1890–1901.
  2. Tomkins, J. P. RNA Editing: Biocomplexity Hits a New HighCreation Science Update. Posted on ICR.org March 2, 2015, accessed August 20, 2017.
  3. Thomas, B. 2012. Octopus Cold Adaptation Surprises ScientistsCreation Science Update. Posted on ICR.org March 28, 2012, accessed August 20, 2017.
  4. Tariq, A. and M. F. Jantsch. 2012. Transcript Diversification in the Nervous System: A to I RNA Editing in CNS Function and Disease DevelopmentFrontiers in Neuroscience.6: 99. DOI:10.3389/fnins.2012.00099.

 

 

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments