snake-venom

Dešifrování původu hadího jedu

pavelkabrt Genetika-teorie informace Napsat komentář

Jeffrey Tomkins, Ph.D.

(Z www.icr.org přeložil Pavel Kábrt – 11/2014. Článek vyšel na stránkách ICR)

Původ hadího jedu byl po dlouhou dobu tajemstvím jak pro kreacionisty, tak i pro evolucionisty. Když se ale vědci konečně vzdali zaběhnutého vědeckého paradigmatu, mohli pojednou ukázat, že proteiny hadího jedu vznikly zřejmě z již existujících proteinů slin.1

Bible svědčí o tom, že na počátku stvoření nebylo Boží dílo zatíženo smrtí, nemocemi a násilím. Až po vzpouře Adama a Evy se stvoření stalo předmětem všech těch negativních aspektů včetně hadů a možnosti otravy jejich jedem. Vyvstává otázka, jak prokletí stvoření způsobilo tyto smrtonosné změny. Byly Stvořitelem vloženy nové zákeřné geny, nebo došlo k porušení předchozí genetické informace, či nějaké její změně? Z toho, co víme o degradaci genomu a Božím charakteru, jak nám ho Bible zjevuje, je mnohem pravděpodobnější, že příčinou byla genomická modifikace spojená s degradací genomu (genetickou entropií).2,3

Na opačné straně vědeckého paradigmatu leží evoluční přístup, který tradičně věří tomu, že proteiny hadího jedu vznikly duplikací genů nekódujících jedovaté proteiny, které pak byly nějak přetvořeny náhodnými mutacemi ke vzniku nových funkcí, až se nový gen posléze exprimoval zrovna v té správné tkáni. Nicméně odvážnější skupina světských vědců nyní tvrdí, že genová duplikace sama o sobě je extrémně ojedinělá událost, přičemž získání nové funkce u takto duplikovaného genu je ještě vzácnější. Začali se tedy poohlížet po jiném vysvětlení původu hadího jedu. Soustředili se na porovnávání genové exprese v jedových žlázách a jiných tělních tkáních u širokého spektra hadů (jedovatých i nejedovatých a u gekonů).

  • (Exprimace či exprese genu je vyjádření jeho genetické informace v proteinech – pozn. PK)

Výzkumníci zahájili diskuzi nad dosaženými výsledky slovy: „Zjistili jsme, že domněnku, že se hadí jed vyvinul pomocí duplikací fyziologických či tělních genů a následným převedením do jedových žláz, nelze podpořit dostupnými fakty“ a „Ve skutečnosti u velkého počtu genových rodin, o kterých se tvrdí, že prodělaly přesun funkcí, nacházíme důkazy o tom, že jejich vzorce jsou exprimovány v rozličných tkáních včetně slinných žláz nejedovatých hadů.“ Jinými slovy, geny jsou pro jed exprimovány v mnoha tělesných tkáních, a to jak u jedovatých, tak u nejedovatých hadů.

Výsledky ukazují, že geny pro jed slouží v tkáních u hadů i k jiným účelům než je produkce jedu, včetně funkce ve slinných žlázách jak jedovatých tak nejedovatých hadů. Je pozoruhodné, že autoři říkají: „Naše analýzy ve skutečnosti ukazují, že většina hadích toxinů je zřejmě odvozena z předchozích slinných proteinů,“ a uznávají, že „hadí jed by měl být vlastně jednoduše chápán jen jako modifikovaná forma sliny.“

“I světští vědci uznávají, že hadí jed by měl být vlastně jednoduše chápán jen jako modifikovaná forma sliny.”

Když jsou tedy tyto jedovaté proteiny nalézány v mnoha různých typech tělních tkání jak jedovatých, tak nejedovatých hadů, proč jsou jedovaté? Vědci tvrdí, že jejich data „naznačují, že určitou možnou cestou, jak se předchozí slinné proteiny staly jedovatými, je zvýšená úroveň exprese, kdy počáteční toxicita je závislá na dávkování.“ Čili by došlo k tomu, že zvýšená exprese genů pro jed by byla způsobena možnými změnami ve svých řídících oblastech. Autoři uvádějí, že by se to mohlo stát následkem „ztráty složky pro transkripci vazebných míst [přepínače genové regulace], což může být zapříčiněno nahodilou mutací jediného bázového páru nebo větší inzercí či delecí (indely), což může vymazat nebo porušit stávající sekvence regulující transkripci.“

Toxické hladiny jedu nalézané v současných jedovatých hadech tedy mohou být důsledkem změny genetické informace, která způsobuje v jedových žlázách jejich nadměrnou produkci. Tento typ genetického modelu kreacionisté skutečně předvídali, protože chápou základní koncept, ve kterém genomy prodělávají proces informační změny do značné míry spojené s porušením – nikoli s rostoucím evolučním pokrokem. Je to proces, který nabral vysoké obrátky poté, co bylo stvoření prokleto.

Asi nejudivujícím prohlášením autorů této světské studie byla výtka vůči klasickému evolučnímu uvažování. Říkají: „Naše objevy zdůrazňují problém ´nepodložených příběhů´ v evoluční biologii, zejména tehdy, jsou-li už považovány za všeobecně prokázané.“ Zdá se, že někteří vědci začínají chápat, že neodarwinovský model ve skutečnosti pokrok vědeckého výzkumu brzdí, místo aby ho posouval vpřed. Také se zdá, že někteří světští vědci mají dostatek odvahy k tomu, aby nyní vážně zpochybnili dlouhodobě zakořenělá evoluční vysvětlení.

Odkazy

  1. Hargreaves, A. D. et al. 2014. Restriction and Recruitment—Gene Duplication and the Origin and Evolution of Snake Venom Toxins. Genome Biology and Evolution. 6 /8/: 2088–2095.
  2. Sanford, J. C. 2008. Genetic Entropy and the Mystery of the Genome, 3rd ed. Waterloo, NY: FMS Publications.
  3. Sanford, J., J. Pamplin, and C. Rupe. 2014. Genetická entropie: Je o ní záznam v Bibli? FMS Foundation. PDF posted on kolbecenter.org July 2014, accessed July 25, 2014.

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na