Jistá nejistota agnostiků

Nakolik jistí si jsou vaši přátelé agnostici?¹

Philip Bell

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 04/2024. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Podcast

Zvuková verze tohoto článku

Ve své stručné a poutavé knize Are You 100 % Sure You Want to be an Agnostic? (Jste si 100% jistý, že chcete být agnostikem?) zkoumají Andrew Sach a Jonathan Gemmell pochybnosti o Bohu, s nimiž se křesťané ve společnosti často setkávají.² Ale ne všichni agnostici jsou stejní. Když se setkají s některými problémy ohledně Bible a Boha, říkají:

• „Já nevím“, nebo
• „To nemůžeme vědět“, a ještě další řeknou,
• „Nechci to vědět, nech mě prosím na pokoji.“

Ti, kteří dávají druhou a třetí odpověď, ale nejsou zrovna agnostičtí ve svém agnosticismu! Postřehy Sacha a Gemmela na mě rozhodně zapůsobily a jsem si jistý, že i na většinu jejich čtenářů.

Již více než 20 let mám tu čest mluvit ke stovkám posluchačů a sborů v zemích po celém světě. A všude jsem se také setkal s takovými,kteří „sedí na plotě“ a nevědí, na kterou stranu sestoupit. Ve svých prezentacích jsem někdy poukazoval na silnou předpojatost (neboli předsudky), které mají všichni lidé, pokud jde o původ a velké otázky života. Vypadá to, že každý se přikloní víceméně k tomu či onomu názoru. Náš mentální sklon (ne)věřit něčemu, podporovat nebo stát proti někomu či nějaké myšlence závisí na našem základním pohledu na svět. Pravidelně zdůrazňovaným bodem apologetů je fakt, že všichni se řídíme určitým světonázorem, ať už si to uvědomujeme nebo ne.

Například říkat „není žádný Bůh“ znamená být 100% předpojatý. Mysl ateisty je uzavřena; on nebo ona nepřijímají žádný případný důkaz o božských věcech. Stejně tak je 100% zaujatý i křesťan, věřící zápisu v Genesis 1–11 o Božích činech při Stvoření, o prokletí, o Potopě a Babylonu. Křesťané opravdu nemohou připustit možnost, že vesmír stvořil sám sebe (tj. bez Boha). Je tedy agnosticismus tou rozumnou střední cestu? To v žádném případě. Vyznávající agnostici jsou také 100% předpojatí. Ve chvíli, kdy začnou sestupovat „z plotu“ na jednu či druhou stranu, přestávají být agnostiky. Agnostici musí podle definice přijmout nejistotu!

Agnosticismus a slepota

Obálka knihy

Existuje Bůh Stvořitel? Je Bible Jeho autentickým zjevením? Je to důvěryhodná a spolehlivá kniha, na které mohu rozumně založit celý svůj život a věčný osud? Na tyto otázky se ptáme všichni, i když jsou agnostické. Všichni máme určité předsudky nebo sklony. Je tedy důležité určit, který pohled na svět je ten správný. Jak zvolit ty správné předpoklady?

Ve své knize Jste si 100 % jistí, že chcete být agnostikem? Sach a Gemmell oprávněně prohlašují, že ať už je člověk pokorným agnostikem nebo zatvrzelým skeptikem, „náš agnosticismus je znakem hluboké vnitřní slepoty, k jejímuž překonání potřebujeme Boží pomoc.“³ Je to přesně tak. Největším problémem nevěřícího je duchovní slepota (2. Korintským 4:4). To je něco, co moudří křesťané budou mít na paměti ve svých přátelských rozhovorech s nevěřícími – duchovní slepota je hlavním problémem, ačkoli člověk má vůči víře také skutečné intelektuální bariéry. Netřeba dodávat, že tato biblická pravda není pro vyznávající agnostiky zrovna útěchou, v neposlední řadě proto, že se obvykle považují za nezaujatě smýšlející jedince.

Nejistota není bezpečná

V rozhovorech, kde křesťané vydávají svědectví nevěřícím přátelům je správné říci, že odpovědi typu „nevím“ a „nemohu vědět“ jsou pouhé výmluvy. Jsou to chabé alibistické pokusy zakrýt skutečnost, že lidé se jednoduše nechtějí nijak zavázat. Na pravdě však opravdu záleží, protože nám záleží na lidech! Bibličtí křesťané jsou přesvědčeni, že věčný osud lidí, ke kterým mluví, má prvořadý význam. Měli bychom se jich zeptat: „Co uděláte se svým agnosticismem? Pokud jste upřímní a přejete si, aby dosáhli pravdy, nesmíte to nechat být.”⁴ Proč by měli křesťané působit na lidi (samozřejmě jemně a s úctou), aby přemýšleli dál? Protože agnostici, stejně jako všichni nevěřící, jsou ve vážném nebezpečí.

Sach a Gemmel poukazují na to, že v případě odborných lékařských rad je nebezpečné zůstávat nerozhodný, neboť může jít např. o život ohrožující nádor na mozku (viz článek Sickness in the Church – Nemoci v církvi). Pacient se rozhoduje o tom, zda uvěří klinické diagnóze, nebo ji odmítne a bude si chtít užívat život do poslední chvíle, nebo zaujme tuto filozofii: „Buďte agnostičtí. Odkládejte schůzky v nemocnici. Vyhněte se rozhodnutí.”⁵ V duchovní řeči si i naši agnostičtí přátelé mohou vybrat: buď budou nadále žít v temnotě nevěry a nejistoty, nebo vyjdou ke světlu (1. Jan 1:6–9). Trvat na agnosticismu je forma popírání. Agnostici ve skutečnosti lžou sami sobě, ať už si to uvědomují nebo ne; ba co hůř, popírají samotné Boží svědectví (viz Židům 3:18–19).

Pokud jde o Ježíšovy biblické výroky, není řešením „sedět na plotě“. Postavil před nás buď těsnou bránu a úzkou cestu nebo prostornou bránu a širokou cestu. Tyto dvě cesty směřují buď k životu nebo k záhubě (Matouš 7:13–14). „V sázce je opravdu mnoho. … Možnosti jsou jen dvě. Nějaká střední volba neexistuje. Je nebezpečné zůstávat agnostikem.”⁶ Často lidé tvrdí, že hledají pravdu s otevřenou myslí, ale je to pouze maskované potlačování pravdy, kterou lze nalézt v Kristu Ježíši.⁷

Apologetika stvoření

Mnozí lidé zapojení do diskuse s biblicky informovaným křesťanem ohledně stvoření budou o sobě tvrdit, že jsou nepředpojatí. To platí jak pro „muže a ženy na ulici“ tak i pro univerzitní akademiky. Pravdou však je, že se často uchylují k účelovému zakrývání faktických vědeckých důkazů, které jsou pro ně nepohodlné. Vážený britský historik Tom Holland vypráví ve své stručné a úspěšné knize Dominion o tom, jak si jako mladík lámal hlavu nad zdánlivými rozpory mezi učením o původu ve školních hodinách přírodních věd a křesťanskými ideály, ve kterých byl vychován:

„Proč by měl být Homo sapiens založen na amonitech (vyhynulí měkkýši)? Proč, pokud Bůh existoval, dovolil tolika druhům, aby se vyvíjely, vzkvétaly a pak úplně zmizely? Proč Bůh, kdyby byl milosrdný a hodný, dovolil, aby asteroid narazil do naší planety a způsobil, že dinosauři shořeli v plamenech, druhohorní moře vřelo a temnota zahalila tvář Země?”⁸

S podobnými otázkami se řečníci CMI setkávají často, ale toto není místo k vysvětlování Hollandova nedorozumění jako mladého muže, které se z části zakládalo na jeho víře v nepravdivou historii planety. Vzápětí však dodává:

„Netrávil jsem celý čas starostmi o tyto otázky; ale někdy, v hluboké noci, mě občas napadly. Naděje, kterou nabízí křesťanský příběh, tedy že existuje řád a smysl v existenci lidstva, mi přišlo jako něco, co mi stále unikalo.“⁸

Jak smutné přiznání agnosticismu od tohoto erudovaného a sympatického muže. Tom Holland uznává, že křesťanství je poselstvím naděje. Nicméně poté, co jako dítě přijal evoluční pohled na počátky všeho, sám ztratil víru v pravdivost tvrzení Božího Slova a Pána Ježíše Krista. A nehledě na vřelou chválu Hollanda k filmu The Air We Breathe (Vzduch, který dýcháme; 2022) od evangelického kazatele a autora Glena Scrivenera, Holland v rozhovoru pro Premier Christian Radio (UK). 2016 smutně uvedl, že „nade mnou je stále hustý stín pochybností“.

To nám dobře ukazuje strohou realitu: pokud jde o tvrzení o konečné pravdě, neexistuje nic takového, jako je neutralita. Ježíš řekl: „Kdo není se mnou, je proti mně“ (Lukáš 11:23). Ve skutečnosti stačí k rozlišení argumentů agnostiků a ateistů jen málo.

Bible jasně říká, že opakem víry je pochybnost a nevěra, ať už někdo vyjádří tuto pochybnost přímým popřením (ateismus) nebo nerozhodným agnosticismem. Kéž Bůh pomáhá nám křesťanům, abychom byli v Pravdě i na modlitbách vytrvalí a poutaví při oslovování našich agnostických přátel a známých.

Odkazy a poznámky

1. Poprvé zveřejněno v Prayer News, CMI-UK/Europe, červenec 2022; moderately adapted here.
2. Sach, A. and Gemmell, J., Are You 100% Sure You Want to be an Agnostic?, 10 Publishing, 2022; available in UK/Europe from creation.com/store or 10ofthose.com.
3. Ref. 2, pp. 44–45.
4. Ref. 2, p. 59.
5. Ref. 2, p. 74.
6. Ref. 2, p. 83.
7. Romans 1:18, c.f. Ephesians 4:20–21. See also John 14:6.
8. Holland, T., Dominion: The Making of the Western Mind, Little, Brown, London, p. 520, 2019.