bees

Co definuje organismus?

Pavel AkrmanVznik života - chemická evoluce Napsat komentář

Biologové říkají: „Účel”.

Brian Thomas, PhD.

Z www.icr.org přeložil Pavel Akrman – 06/2022.

Evoluční biologové David Queller a Joan Strassmann, z Rice University navrhli nový způsob popisu toho, co dělá organismus sjednoceným celkem. Definovali organismus jako entitu složenou z částí, které dobře spolupracují pro účely celku a dělají to s minimálními rozpory. Ale jak došlo ke spojení těchto částí, a kde se vzalo účelové chování?

Podíváme-li se touto optikou Quellerovy a Strassmanovy hypotézy na člověka, pak „všechny části těla, od makroúrovně (ruce a nohy) až po mikroúroveň (buňky) spolupracují přesně a se zcela minimálními rozpory.“1 A právě toto dělá každého člověka samostatným „organismem“.

Na základě tohoto modelu vědci dospěli k závěru, že „organismem“ jsou i takové entity, jako např. kolonie včel. Je to proto, že všechny včely jako jednotlivé části systému spolupracují za účelem celku s maximální spoluprací a minimem rozporů. Toto např. neplatí pro lidmi vytvořená města, která ačkoli vyžadují spolupráci, jsou „až příliš plná konfliktů“.1

Tito biologové tedy nepopsali organismus z hlediska míry příbuznosti jeho částí, ani co tyto části v kolonii jsou – zda biochemikálie, buňky, těla nebo jedinci. Organismus definovali spíše na základě stupně jednotnosti těchto částí a relativní absence konfliktů mezi nimi.

Ať už vznikly jednotlivé části z čehokoliv, každá z nich „se jeví tak, že zná své místo, přebírá si specializovanou povinnost, která přispívá k přežití celku”. V takovém případě pak může být jako organismus1 chápáno i jen symbiotické partnerství mezi různými druhy, jako např. chobotnice bobtail spolupracující s bioluminiscenčními bakteriemi.2

„Pokud vědci definují organismus na základě nehmotného atributu jako je „spojení za určitým účelem“, odkrývají tím zároveň rozpor mezi svou teorií vzniku všech věcí a svými nálezy.”

Jenže pokud vědci definují organismus na základě nehmotného atributu jen jako „spojení za určitým účelem“, odkrývají tím zároveň rozpor mezi svou teorií o vzniku všech věcí a svými nálezy. Ve své technické zprávě zveřejněné ve Philosophical Transactions of the Royal Society B uvedli, že „všechny organismy vznikají ze skupin jednodušších jednotek, které nyní vykazují vysokou spolupráci mezi těmito částmi a jsou téměř bez konfliktů.“3 Takže na jedné straně vycházeli z toho, že všechny organismy vznikly prostřednictvím bezúčelných zákonů chemie a fyziky (na nichž údajně stojí evoluce od jednoduchého ke složitějšímu), a na druhé straně pozorovali extrémně dobře organizované a účelné entity v živém světě.

Pokud však organismy vznikaly od počátku zcela bezúčelně, pak proč tedy vykazují znaky účelu? Jinými slovy, jak mohl takto zjevný účel vzejít z něčeho jiného, ​​než racionálního činitele? Toto dilema také nejspíš vedlo tyto vědecké autory k poznání, že „hlavním úkolem je vysvětlit takto spolupracující entity.“3 Ovšem tento úkol dává již předem najevo nemožnost splnění, bude-li prováděn striktně v rámci paradigmatu, který již od samého počátku svévolně vynechává cílevědomého činitele jako oprávněnou možnost původu.

To, že základem existence „účelu“ jsou záměrné pohnutky a intelekt, vyplývá už z jeho samotné definice. Oxfordský slovník The New Shorter Oxford English Dictionary definuje účel jako „konání nebo stav s určitým cílem, záměrem.“4 Všechny části organismu spolupracují – s oslnivou účinností – za účelem zachování a rozmnožování života. Je nad slunce jasné, že tento smysl není dán přírodními zákony, ale je výsledkem cíleného záměru.

Pohled na organismy z hlediska jejich organizačního plánování místo struktury jejich částí je jistě inovativní a svěží, vyžaduje však také inovativní a svěží pohled na samotný původ. Tato zásada, je-li interpretována takto poctivě, je pak v souladu se závěrem jednoho z Jobových žalobců (kteří měli aspoň v tomto pravdu): „Promluv se zemí, ať tě poučí, ryby v moři ti to prozradí: Neví snad jeden každý z nich, že je svou rukou učinil Hospodin?“5

Odkazy

  1. What is the meaning of ‘one’? Rice University press release, November 9, 2009.
  2. Sherwin, F. 2005. Creation, Corruption, and Cholera. Acts & Facts. 35 (11).
  3. Queller, D. C., and J. E. Strassmann. 2009. Beyond society: the evolution of organismality. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Science. 364 (1533): 3143-3155.
  4. The New Shorter Oxford English Dictionary, Vol. 2. Oxford, UK: Clarendon Press, 2421.
  5. Job 12:8-9.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments