Z creation.com přeložil Jakob Haver – 12/2019. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Přetištěno se svolením Astronomy and Bible.
Už se uskutečnila řada pokusů vědecky vysvětlit Vánoční hvězdu, a tři z nich tady zmíníme. Někteří učenci se domnívají, že touto „hvězdou“ byla kometa, což je objekt tradičně spojovaný s důležitými událostmi v historii, jako je narození králů. Nicméně záznamy o pozorování komet se neshodují s narozením Páně. Například Halleyova kometa byla viditelná v roce 11 před Kristem, ale první Vánoce se konaly okolo 5. až 7. roku př.Kr. Jiní věří, že Betlémská hvězda byla spojením nebo seskupením planet na noční obloze. Protože planety obíhají kolem Slunce různými rychlostmi a v různých vzdálenostech, může to vypadat, že se občas k sobě přibližují. Jenže více planet blízko sebe nevypadá jako jediný světelný zdroj, jak je popsán v Písmu. A také planetární konjunkce (pohledové přiblížení planet) je poměrně častá, tudíž není tak neobvyklá. V roce 6 před Kristem sice došlo ke konjunkci Jupitera a Saturna, ale k pohledově ještě většímu přiblížení planet došlo v roce 66 před Kristem, což je příliš brzy! Nakonec byla k vysvětlení Vánoční hvězdy navrhována explodující hvězda neboli supernova. Některé hvězdy jsou nestabilní a vybuchují s jasnou září. Nicméně historické záznamy žádnou supernovu v době narození Páně neuvádějí.
V příběhu narození Páně tak, jak to bylo předpovězeno v knize Numeri 24:17 a zaznamenáno v Matouši 2:1-12, všechna tři vysvětlení pro Betlémskou hvězdu selhávají. V Matoušovi jde především o dva zvláštní detaily. Za prvé text naznačuje, že hvězdu viděli pouze Mudrcové. Jenže kometa, konjunkce a explodující hvězda, to vše by bylo viditelné pro všechny na Zemi. Za druhé, hvězda šla před Mudrci a vedla je z Jeruzaléma do Betléma. To je vzdálenost necelých 10 km ve směru od severu na jih. Nicméně nejenže se každý přírodní objekt na obloze pohybuje díky rotaci Země od východu na západ, ale je také těžké si představit, jak by mohlo nějaké přírodní světlo ukazovat cestu k určitému domu.
Závěr je tedy takový, že Betlémskou hvězdu nelze vysvětlit vědecky! Bylo to ojedinělé a nadpřirozené světlo. Konec konců, nebyly snad první Vánoce dobou zázraků? Bůh často používal zvláštní, nebeská světla k vedení Svého lidu, jako je sláva, která naplnila stánek úmluvy (Exodus 40:34-38) a chrám (1. Král. 8:10) a která ozářila apoštola Pavla (Skutky 9:3). Taková viditelná znamení Boží přítomnosti jsou známá jako Shekinah Glory (sláva Božské přítomnosti) neboli místo, kde přebývá Bůh. Toto zvláštní světlo je viditelným projevem Božského majestátu. Avšak velké tajemství prvních Vánoc nespočívá v jeho výjimečné hvězdě. Jde o to, proč byli Mudrcové vyzváni, aby následovali světlo k Mesiáši, a proč je dáno stejné pozvání i nám dnes.