Čas se bojí pyramid?

Jak zapadají do skutečné biblické historie

Gavin Cox

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 10/2022. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Staré arabské přísloví říká, že „člověk se bojí času, ale čas se bojí pyramid“. Ale jak jsou ve skutečnosti staré a kam je zařadíme v biblické historii?

Pyramidy v egyptské Gíze patří mezi nejznámější a nejstarší stavby všech dob. Ze „Sedmi divů“ starověkého světa je Velká pyramida faraóna Chufua (řecky Cheopse) nejstarším a zároveň jediným stále existujícím „divem“. Další, i když ne tak velkou pyramidu, ale se stále zachovalým původním vápencovým pokryvem na vrcholu, postavil Chufuův syn Khafre (Chefren). Třetí hlavní pyramidu postavil Khafrův syn Menkaure (Mykerinos), ta je však podstatně menší.

Pyramidový komplex v Gíze zahrnuje i několik mnohem menších pyramid a také Velkou sfingu, vápencovou rytinu bájného tvora se lvím tělem a lidskou hlavou (považovanou za Chufuovu).

Kdy byly pyramidy postaveny?

Všechny pyramidy v Gíze byly postaveny v období čtvrté dynastie, tedy ve „zlatém věku“ Staré egyptské říše. Světští archeologové datují jejich stavbu mezi roky 2 589–2 504 před Kristem, což udává čas pro jejich stavbu 85 let.¹ Nicméně podle časového měřítka hebrejského starozákonního mazoretského textu (MT)² zasahuje toto datum do období Potopy nebo před ní. To však není možné, protože ani pyramidy by nemohly přečkat tak masivní otřesy a ničivou sílu tohoto globálního kataklyzmatu.

Což ještě podtrhuje fakt, že samotné pyramidy stojí na obrovských vrstvách sedimentárních (vodou uložených) hornin, a to jak pískovcových, tak vápencových. Ve skutečnosti je většina kamenných bloků používaných při stavbě pyramid z těchto dvou typů. Vápenec obsahuje velké množství mořských fosilií, jako jsou mušle; jako většina zkamenělin, byly i tyto pohřbeny v důsledku té ohromující diluviální aktivity s nepředstavitelným množstvím erodovaného, ​​přenášeného a naneseného sedimentu mocnými silami veškeré té vody.

Stručně řečeno, pyramidy stojící na Potopou uložené hornině a postavené z bloků vyrobených ze stejné horniny, nemohly být nikdy postaveny před Noemovou Potopou. Cokoli, co bylo postaveno před Potopou, bylo pravděpodobně zcela zničeno – a nejspíš beze stopy, vzhledem k Božímu prohlášení v Genesis 6:7: „Vyhladím člověka, kterého jsem stvořil, z povrchu země.“

Podle biblické historie musely být pyramidy postaveny až po Babylonu a rozptýlení lidstva (Genesis 11:1–10).³ Písmo spojuje s egyptskou zemí konkrétně Noemova syna Chama a jeho vnuka Mizraima,⁴ kteří byli pravděpodobně zakladateli Egypta.

Data ¹⁴C — když se odborníci nemohou dohodnout

Data pro stavbu pyramid jsou založena na radiouhlíkovém datování (¹⁴C), ale tato metoda, a zejména předpoklady v pozadí této metody (která, když je správně pochopena, je skutečně „přítelem kreacionistů“⁵), může být zpochybněna. Data byla získána z uhlíku ¹⁴C nalezeném ve dřevě, rákosu a slámě, kterou zanechali stavitelé pyramid. Pro pyramidy v Gíze byla v roce 1984 získána data z projektu Davida H. Kocha Pyramids Radiocarbon Project, díky čemuž se pyramidy staly o 374 let starší, než se očekávalo. U této dřívější studie z roku 1984 vykázala „významné nesrovnalosti“ další analýza v letech 1994 až 1995. U vzorků obsahujících organický materiál spojený s Chufuovou Velkou pyramidou se značně lišilo teoretické časové rozmezí. Tato data byla založena na datovací metodě ¹⁴C, která u různých testovaných materiálů vykázala širší rozsah dat, než se předpokládalo, konkrétně 400 let. Tento výsledek byl v online zprávě popsán kvůli nepřesnosti vypočítaných výsledků jako „nepřátelský k historii“.¹ Nicméně v Sakkáře byly datovány ještě starší hrobky (první dynastie) do období 2 920–2 770 let před Kristem, což je podle projektové zprávy „v souladu“ s ostatními studiemi.

Problém „starého uhlíku“

Tato data jsou daleko před biblickým časovým obdobím Potopy založeným na mazoretském textu, a protože pyramidy musely být postaveny až po babylonské stavbě, mohou být tato data zpochybněna. Studie z let 1994–1995 připustila „problémy“ s datováním Staré říše. Uvádělo se, že stavitelé použili „staré dřevo“ a recyklovaný materiál z předchozích generací, čímž kontaminovali výsledky uhlíkové analýzy projektu, která pak následně vykázala chybně vyšší stáří.

K takovému použití staršího materiálu ze strany stavitelů pyramid, jak je citováno ve zprávě, sice mohlo dojít, ale metoda měření ¹⁴C stále počítá se základními předpoklady, bez jejichž zakomponování by nevykázala tak „nafouknutá“ data, tj. mnohem starší, než umožňuje biblická historie.

Radiokarbonové datování měří poměr radioaktivního ¹⁴C ke stabilnímu ¹²C (¹⁴ C/¹²C), který se časem snižuje.⁶ Ale tou nejdůležitější otázkou je, jaký byl výchozí poměr?

Jednak se obecně nebere v úvahu klesající magnetické pole Země. To znamená, že silnější pole v minulosti by bylo účinnějším štítem kosmického záření, které generuje ¹⁴C z atmosférického dusíku (¹⁴N). Takže čím dále v čase, tím méně by bylo vytvořeno ¹⁴C, a proto by také počáteční poměr byl menší. Dnes nižší množství u exempláře z té doby tak může být interpretováno jako vyšší stáří, než ve skutečnosti je.

Vezmeme-li v úvahu Potopu

Největší vliv na poměr uhlíku by však měla Potopa. Čím blíže je skutečné stáří vzorku době Potopy, tím více to nabývá na významu. Je to proto, že Potopa pohřbila ve vegetaci obrovské množství ¹²C, ale množství produkovaného ¹⁴C tím není ovlivněno. To po Potopě výrazně zvýšilo poměr ¹⁴C/¹²C ve srovnání s dobou před Potopou,⁷ což pak poskytlo nafouknuté stáří u každého vzorku z předpotopního světa.⁸

CMI má na svém webu creation.com k dispozici články⁵ dokumentující testy ¹⁴C provedené na vzorcích dřeva a uhlí (získaného ze dřeva) nalezených uvnitř hornin uložených Potopou. O takových horninách se tvrdí, že jsou miliony let staré, takže dřevo a uhlí by měly být „nedatovatelné“, neboť už po pouhých 100 000 letech by v nich neměl zůstat žádný detekovatelný radioaktivní uhlík. „Data“ o dřevě a uhlí se vždy pohybují v řádu desítek tisíc let, což ovšem vážně zpochybňuje celý systém dlouhých věků v geologickém datování, na němž je stáří „milionů let“ založeno. Zároveň jsou data o tisíce let „starší“ než uvádí biblická chronologie – ale protože dřevo rostlo v předpotopní atmosféře/biosféře, která měla málo ¹⁴C, proto nás takto nafouknutá „data“ nepřekvapují.

Jak se Země v následných stoletích po Potopě zvolna obnovovala, zvýšil⁹ se také poměr ¹⁴C/¹²C, takže to vypadá, že data vypočítaná ze starých vzorků se snížila z „příliš starých“ (pro biblickou historii) desítek tisíc let na pouhé tisíce let, protože skutečné stáří vzorku se od data Potopy (po ní) nadále vzdaluje.

Není tedy překvapením, že Radiocarbon Project hlásil problémy s daty Staré říše, a není překvapivé, že všechna data jsou „starší“, než by umožňovala biblická historie. Není to jen proto, že jejich data byla kontaminována staršími materiály – které samy o sobě byly časově blíže Potopě. Je to i proto, že samotné pyramidy byly postaveny nedlouho po Potopě, takže i současné materiály mohou být staré z výše uvedených důvodů jen několik tisíc let.

¹⁴C – žádné ohrožení biblických dějin

Je jasné, že vezmou-li se takové faktory v úvahu, nepředstavuje sekulární datování nejstarší egyptské pyramidy žádnou hrozbu pro přesnost biblických dějin. Data nabízená pro tyto památky jsou sama o sobě zpochybňována odborníky, kteří je vypočítávají – což zase vychází z jejich světovém názoru, který odmítá jakoukoli představu celosvětové Potopy jako skutečné události v historii. Pravda je taková, že nejstarší egyptské pyramidy pohodlně zapadají do biblické historie a časové osy jako památky po Potopě a po Babylonu. Postavili je potomci Noeho, tedy Cham, Mizraim a jejich potomci.

Odkazy a poznámky

1. David H. Koch Pyramids Radiocarbon Project, Dating the Pyramids, Archaeology 52(5), Sep–Oct 1999; archive.archaeology.org.
2. Hardy, C. and Carter, R., The biblical minimum and maximum age of the earth, J. Creation, 28(2):89–96 (p. 96), 2014; creation.com/biblical-earth-age.
3. Sibley, A., Dating the Tower of Babel events with reference to Peleg and Joktan, J. Creation, 31(1):80–87, 2017. Sibley datuje Babylon do období cca. 340 let po Potopě, při Pelegově smrti, ale datum jeho narození by bylo podle časového rámce MT 101 let po Potopě.
4. V hebrejské Bibli je Egypt nazván „Mizraim“ (Mitsrayim) 611krát, a také „zemí stanů/zemí Chamovou” v Žalmech 78:51; 105:23, 27; 106:22.
5. Viz Radiometric Dating Questions and Answers; creation.com/dating .
6. Tento poměr je vždy upraven na úroveň před průmyslovou revolucí, aby se zohlednilo spalování fosilních paliv od té doby. To ve skutečnosti vrací do atmosféry/biosféry část předpotopního ¹²C.
7. Protože na světě je kalibrace uhlíkového datování založena až po Potopě. Viz také: Cox, G., How old? When archaeology conflicts with the Bible, 1 Nov 2018; creation.com/archaeology-conflicts.
8. Snadno jej najdete v seznamu článků u odkazu č. 5.
9. Jak se poměr zvyšuje, aby se přiblížil úrovni před průmyslovou revolucí používanou při výpočtech radiokarbonového datování, vypočítané stáří bude stále méně nafouknuté, tj. bude se postupně přibližovat skutečnému stáří vzorku.