Pavel Kábrt
Reakce na seriál ČT2 „Evoluce“ (Evolution, USA, 2010)
Často se setkáme s tvrzením, že obhajovat historii evolučních procesů v minulosti patří do vědy, zatímco obhajovat historicitu stvoření patří do náboženství. Tento názor je velmi rozšířený. Jenže evolucionisté by se svou teorií už dávno propadli, kdyby jejich hypotéza neměla charakter měkké gumy. Tuto věčnou elastičnost jí zajišťuje jediný, žádným přírodovědecky zjištěným faktem neodůvodnitelný předpoklad: před vznikem světa a jeho struktur (neživých i živých) NIC a NIKDO neexistoval. Toto je conditio sine qua non, tedy podmínka nevyhnutelně nutná, aby evoluční teorie přežila test pravdivosti za všech okolností!
Pyramidy, hrady a zámky, staré domy, potopené lodě a různé staré artefakty z minulosti, skalní kresby, případné kanály na Marsu (kdyby tam byly) či stále hledaná složitěji namodulovaná frekvence z kosmu (kdyby přišla), to vše musí (!) mít svého inteligentního původce. To museli udělal myslící bytosti ať už zde na Zemi nebo na Marsu (případně „Vesmírňané“). To by příroda/náhoda rozhodně nedokázala. Avšak samotného autora pyramid (člověka), marských kanálů (Marťana) či složitěji namodulované frekvence z kosmu (Vesmírňana) – toho už si udělala příroda/náhoda jen tak sama. Stačilo teploučko, voda, záření a miliony let. Pyramidy, kanály a radiová frekvence ateistovi dokazují, že za tím stojí inteligence – avšak bytosti, které toto vytvořily, ty na svůj inteligentní původ nárok nemají. Dům musí mít svého inteligentního stavitele, sám stavitel však už ne. Hodinky vznikly jen díky tvůrčí inteligenci (to ateista nejen dovoluje, ale přímo vnucuje), hodinář nikoli. Škoda, že na tuto pseudologiku přistoupili i mnozí věřící lidé.
Kuriózní ateistické náboženství je v silném rozporu i s obyčejnou lidskou zkušeností – přece s tvořením a výrobou (kreací a produkcí) z popudu inteligence máme mnoho zkušeností dennodenně, stejně jako s tím, že v přírodě vzniká vše podle složitého programu (ID – inteligentní design), tedy ne samovolně. Jak bohatou zkušenost však máme s tím, že se věci tvoří samy od sebe, samy od sebe se vylepšují, zdokonalují, tedy evolvují? Řekl bych, že pražádnou, proto je třeba nás o tomto procesu neustále přesvědčovat, jak to nyní dělá ČT2. Tento evoluční proces prý proběhl v minulosti, hodně dávno, a dnes už se to neděje. Nepřipomíná nám ono „dávno tomu dávno“ či „bylo nebylo“ jistý literární žánr?
Díky uvedenému předpokladu (že na počátku všeho složitého v minulosti nebyla žádná inteligence) evoluční teorie nemůže nikdy padnout a prokázat se jako chybná jen následkem lidských argumentů a snah. Díky tomuto předpokladu může být Českou televizí vysílán seriál Evoluce třeba donekonečna, a ať je jeho obsah sebepochybnější, bude se líbit. Prostě svět musel vzniknout evolučně, neboť předem „víme“, že žádný jeho konstruktér neexistuje, že na počátku bylo NIC. A teď tu je svět, dokonce s živými bytostmi. Takže jediným možným řešením je bez ustání hledat mechanizmy a krkolomná vysvětlování, jak náš svět, včetně života v něm, vznikl sám od sebe z onoho NIC. Jinak vzniknout nemohl, když stvořitel neexistuje, respektive nepatří do vědy a jen teologové si o něm smí povídat, ne však vědci.
Ani nález velké lodě 5000 m nad mořem na Araratu, ani stádo zkamenělých slonů v kambriu, ani objevení nového druhu ryby, která by měla barevně odlišený dědičně založený nápis v šupinách: I was created directly by God, not by evolution (Byla jsem stvořena přímo Bohem, ne evolucí) nemůže zpochybnit teorii, která svoji pravdivost definovala dřív, než byla nezávislými metodami prokázána, a to hned krátce po Darwinovi. Evolucionisté tvrdí, že věda ani jinak pracovat nemůže – přestože věda právě dnes považuje informaci (program, ID) za nevyhnutelnou příčinu mnoha složitých dějů – a ne darwinistický přírodní výběr. A jak jsem už řekl, nejen dnes, ale i v minulosti.
Kdyby se našla obrovská loď na Araratu ve výšce 5000 m nad mořem, evolucionisté by diskutovali, jak se tam mohla ocitnout (vytvořili by teorii o elevaci tohoto horstva i s lodí, což by ovšem opět jen znovu podporovalo evoluční pohled na minulost), nebo by dumali, jak se stádo slonů mohlo propadnout (nebo vyzdvihnout) až do prvohorního kambria a tam dodatečně zkamenět. Či jaké selekční výhody mohly vytvořit tak kuriózní konfiguraci rybích šupin, že to dává smysl v jednom živém jazyce. Jistě by přišli na to, že na velký počet současných aktivních jazyků a velký počet mutací a miliony let působící selekci to není až tak nepravděpodobný úkaz. Vždyť zvýhodňuje tuto rybu před jinými, protože věřící rybáři ji z piety neloví a nejí a pouštějí zpět do vody, takže v boji o život tato ryba vítězí a má tak selekční výhodu. Ne, nevěřte, že evoluční teorie může snadno padnout. Evolucionista má vždy na vše své „přirozené“ (tj. neuvěřitelně nepřirozené) evoluční vysvětlení. I mlčení vyřeší hodně problémů. Darwin, který si ve své době naivně myslel, že jeho teorie se bude teprve dokazovat, řekl: „Jestliže by mohla být demonstrována existence komplexního orgánu, u nějž by nebylo možné, aby vznikl díky četným následným malým modifikacím, moje teorie by se zhroutila.“ Podobně pesimistické výroky pronesl o zkamenělinách, které v jeho době nepodávaly žádný evoluční důkaz, což Darwin dobře věděl.
Netušil, že jeho hypotéza se stane jediným povoleným vědeckým přístupem v řešení otázky našeho původu, vědeckým náboženstvím, které bude milováno a vášnivě vyznáváno již krátce po uveřejnění jeho knih. Netušil, že i když se žádné přechodné zkameněliny nakonec nenajdou, jeho teorii to už neohrozí, protože se stane životním krédem mnoha lidí a pilířem moderního materializmu. Netušil, že jeho teorie se krátce po jejím zveřejnění nebude dokazovat, ale už pouze vyznávat! Biochemik Michael Behe může vyjmenovat celý seznam orgánů „neredukovatelně komplexních“, které nemohou vzniknout „četnými následnými malými modifikacemi“, ale evoluční apoštol biolog Richard Dawkins mu na to vždy jen bude odpovídat slovy: raději se víc na to snažte přijít, jak to vzniklo. Neříkejte „to nešlo“, ale usilujte přijít na to, jak to evoluce vytvořila. A nepomáhejte si berličkou inteligence.
Když najdete svůj byt po dlouhé době uklizený, vše umyté a na svém místě, pokud nechcete nikomu za ten úklid děkovat, stanovte si jednoduchý evoluční předpoklad: udělalo se to samo. Tuto premisu už nikdy více nezkoumejte! Váš budoucí úkol už jen bude: Jak se to samo udělalo, a nikoli zda se to samo udělalo! Soustřeďte se pouze na to, jakými mechanizmy třeba průvan zametl prach z podlahy, zda to mohl být vnější podtlak z ulice, co vysálo nečistoty ven z místnosti, jakým způsobem voda umyla okna a opláchla nádobí v dřezu a jaké síly dopravily talíře do skříňky nad ním. Že to není možné? Zdá se vám to přitažené za vlasy? Jen se víc snažte na to přijít a nepomáhejte si berličkou nějaké milující bytosti, která to udělala. O tom je evoluční teorie! Nezdá se vám, že oko vzniklo tak, že světlo dráždilo miliony let slepou buněčnou tkáň a mutace vybíraly ty nejpříznivější odchylky genetického kódu, až slepá hmota začala vidět? Nezdá se vám, že křídlo vzniklo tak, že plazi běhali, skákali a padali ze stromů a náhodné mutace stále předhazovaly selekci nová a nová řešení směrem k možnosti létat? Nezdá se vám, že se neživá hmota sama oživila? Jen se víc snažte, určitě na něco přijdete! Jen nepřipusťte „prostoduché a laciné kreační“ řešení (že vám někdo, kdo vás má rád, uklidil, a kdysi dávno vám někdo vytvořil oči a dal vám život) – to by bylo „nevědecké“ a hlavně by se tak zastavil pokrok vašeho úsilí přijít na to, jak se to udělalo samo. Nenechte se odradit žádnými námitkami, že „tak to přece nemohlo jít“ a že je řada důkazů proti. Všechny, kteří to tvrdí, onálepkujte náboženskými fanatiky, fundamentalisty, metafyziky a pseudovědci. Naopak, vaše úsilí nazvěte „pravá vědecká metoda“.
Darwin založil svoji teorii na pěti přírodovědeckých omylech. Chybně si myslel:
- že buňka je primitivní chomáček chemikálií, který mohl vzniknout jen tak náhodně kdysi dávno v nějaké teplé kaluži vody. Ne, není a nemohla, jak ví současná biochemie.
- že vlastnosti získané během života jsou dědičné a předají se na potomstvo. Ne, nejsou a nepředají, jak ví současná genetika.
- že mutacemi, bojem o život a přírodním výběrem (selekcí) vzniknou nová plemena, druhy, rody, čeledi, řády, třídy a kmeny. Tak ne, ale díky složitému programu (genomu), o kterém Darwin neměl tušení, mohou vznikat rozličné variety, které však nepřekročí jisté bariéry (přibližně v mezích čeledi, tj. psovití, kočkovití atd.), jak ví současná biologie a tisíciletá chovatelsko šlechtitelská zkušenost.
- že ontogeneze rekapituluje fylogenezi; nerekapituluje, zárodky neopakují žádná předchozí stádia, jak ví současná embryologie. Tento Haeckelův nesmysl a podvod je již opouštěn. Lidé jsou lidé od první zygoty, od početí, lidský plod nemá žádné žaberní štěrbiny či ocásek, vizuelní podobnosti nejsou důkazem příbuznosti.
- že zkameněliny, které svědčí o evoluci, se teprve najdou.
Ne, nenašly se, ani sto let po Darwinovi, kdy jich máme už 250 000 v muzeích a miliardy ještě v zemi. Zkameněliny (neexistující přechodné formy) jsou také věčný problém evoluční paleontologie, se kterým se marně pere už od Darwina. Opakuji: na Darwinovu evoluční teorii prostě musíte věřit, tato víra musí být stále znovu a znovu v lidech posilována, a proto tu máme další sugestivní seriál ČT2. Krásné přírodní záběry a do toho ideologická přesvědčování, že „stvořitele netřeba“. Biochemik Dr. Behe televizním divákům radí: pusťte si tento seriál, vychutnávejte si krásy v něm zobrazované přírody, pochutnávejte si při tom na cheeseburgeru a nenechte si mást hlavu lacinými evolučními komentáři.
V r. 1981 měl Colin Peterson přednášku v Americkém přírodopisném muzeu. Peterson byl v té době přední paleontolog v Britském přírodopisném muzeu a autor obecného textu o evoluci, vydaného tímto muzeem. Svým posluchačům z řad odborníků položil tuto otázku:
„Můžete mi někdo říci, co víte o evoluci, jednu jedinou věc…a je to pravda? Již jsem se takto zkoušel ptát geologů ve Fieldově přírodopisném muzeu a jedinou odpovědí, které se mi dostalo, bylo mlčení. Ptal jsem se i členů semináře evoluční morfologie na chicagské univerzitě, což je velice prestižní skupina evolucionistů, a odpovědí bylo jen dlouhé mlčení, a nakonec jeden člověk řekl: ´Jedno vím – neměla by se vyučovat na středních školách.´“
Před více jak deseti lety se stala neobvyklá věc: Česká televize se odvážila odvysílat kousek podobného seriálu, jenže z té opačné názorové strany, protievoluční, jehož autorem byl trojnásobný doktor Arthur Wilder Smith a další vědci. Protože seriál uváděl silné přírodovědecké argumenty proti darwinismu, profesor Jiří Grygar (evolucionista) a rada pro televizní vysílání tehdy prosadili zastavení dalších dílů. Stylem „o nich bez nich“ byl pak vytvořen tým evolučních vyznavačů z řad církevních hodnostářů i vědců, kteří nedokončený seriál odsoudili a vyslovili se pro evoluci a její „věčnou platnost“. Volal jsem dr. Smithovi do Švýcarska, zda by byl ochoten přijet, což byl, stejně i další odborníci projevili zájem účastnit se debaty na televizní obrazovce, ale šanci nedostali. I to je způsob, kterým evolucionisté dodnes prosazují svoji ideologii. Sami mluví, sami sebe dokazují, sami svoji teorii obhajují a vyučují, ovládají média a akademickou půdu, jen oni jsou členy rozhodčí poroty. Když jsem se po několika letech Jiřího Grygara ptal, proč nedemokraticky prosadil zastavení kreačního seriálu, nemohl si na to už vzpomenout. A na moji otázku, proč věří na evoluci, když naše obecná zkušenost je, že vše složité vzniká z programu nebo má inteligentního autora, odpověděl před početným auditoriem: „ale přece s evolucí zkušenosti máme, vždyť i auta se vyvíjí!“ Netušil jsem, že Jiří Grygar kromě hvězd pozoroval i úkaz, jak se auta zaparkovaná v lese či v uzamčené garáži vyvíjí!
V souvislosti s mapováním lidského genomu poskytl jeden molekulární biolog, pracující na identifikaci geneticky podmíněných chorob, interview americkému časopisu The Ledger, ve státě Virginia (USA). Článek pod názvem The Biologist vyšel 17.února 2000. Tento vědec chtěl zůstat v anonymitě, tazatel se jmenoval George Caylor. Rozhovor začal diskuzí o složitosti lidského genetického kódu.
- Genetik: „Jsem jako takový editor, snažím se najít pravopisné chyby v dokumentu větším než 4 kompletní svazky Encyclopedia Britannica.“
GC: „Věříte, že se tato informace vyvinula?“
- Genetik: „Nikdo, koho znám ve svém oboru, nevěří, že se vyvinula. Byla vytvořena ´géniem nad génii´, a taková informace nemohla být napsána žádným jiným způsobem. Papír a inkoust nenapíší knihu! Na základě toho, co o tom víme, je směšné myslet si něco jiného.“
GC: „Řekl jste toto někdy při veřejné přednášce nebo napsal jste to někdy veřejně?“
- Genetik: „Ne, říkám jen, že se to vyvinulo. Aby mohl být člověk molekulárním biologem, musí se stále držet dvou šíleností. Ta první je věřit v evoluci, když sám pro sebe vidíte pravdu. A to druhé, byla by šílenost říci, že v evoluci nevěříte. Všechny vládní úkoly, výzkumné granty, publikace, významné univerzitní přednášky – vše by se zastavilo. Přišel bych o práci, nebo by mne přesunuli někam na okraj, kde bych si už nemohl slušně vydělávat na živobytí.“
GC: „Nerad to říkám, ale tohle zní dost intelektuálně nečestně.“
- Genetik: „Práce, kterou dělám v genetickém výzkumu, je ušlechtilá. Nalezneme léčbu pro mnoho nejhorších lidských chorob. Ale zároveň musíme žít se ´slonem v obýváku´.“
GC: „S jakým slonem?“
- Genetik: „Stvořitelský plán. Je jako slon v obýváku. Všude chodí, zabírá ohromný prostor, hlasitě troubí, strká do nás, převrací věci, žere tuny sena a páchne jako slon. A my přesto musíme přísahat, že tam není!“ (Acts+Facts, 10/2000/d)
Antony van Leeuwenhock, nizozemský brusič brýlí a zdokonalitel mikroskopu, řekl:
„Rozhodl jsem se, že nebudu zarputile lpět na svých názorech, nýbrž je opustím a přejdu k jiným, když mi někdo ukáže rozumné důvody, kterých bych se mohl chopit. Nemám totiž jiný cíl, než se přiblížit k pravdě.“
V Praze dne 17. 9. 2003
Článek vyšel v časopise Report roku 2003