seven-day

Týden o sedmi dnech

Pavel AkrmanÚvahy o kreacionismu, stvoření ad. 1 Komentář

Odkud pochází sedmidenní týden?

Jim Hughes

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 06/2023. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Sedmidenní týden dnes lidé dodržují na celém světě. Proč vůbec máme koncept nějakého týdne? Kde se vzal sedmidenní týden? Věřící Bibli znají odpověď – Bůh stanovil vzor šesti dnů práce následovaných dnem odpočinku (Genesis 1:1–2:3) a vložil tento vzorec do mravního zákona (Exodus 20:8–11).

Bůh mohl stvořit celý vesmír během okamžiku. I když je to pravda, zdá se, že hlavním důvodem, proč tvořil po dobu šesti dnů a sedmý den odpočinul s rozjímáním o svém stvořitelském díle (Genesis 1:31), byl příklad pro lidstvo – „Je to věčné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, ale sedmého dne odpočinul a nabral dech.“ (Exodus 31:17). Lidský týden je norma odvozená od Boha a náš týden má mít sedm dní – se šesti dny pro práci a jedním dnem pro rozjímání o slávě a vznešenosti našeho Stvořitele v uctívání.

Dávné pokusy změnit sedmidenní týden

„Nevěřící svět tvrdí, že sedmidenní týden není nic jiného než pozůstatek starověké kultury.“

Ne vždy se však sedmidenní týden dodržoval. Od počátku věků lidé napadali Boha a dělali si, co považovali za správné ve svých vlastních očích (Genesis 6:5; Soudců 17:6). Byly učiněny pokusy, ať už z úmyslného hříchu, nebo z hříšné nevědomosti, zrušit stvořitelský řád sedmidenního týdne. Zdá se například, že staří Egypťané používali formu týdne s deseti dny (tj. jedna třetina měsíce).1 Vypadá to, že i Babyloňané používali ne zcela sedmidenní týden (s dny odpočinku připadajícími na každý sedmý den v měsíci)2 ale museli provádět úpravy, protože lunární měsíce netrvají přesně 28 dní. Později také Římané zjevně měnili své týdny mezi sedmi nebo osmi dny, aby rozdělili lunární měsíc na čtvrtiny.3

Nedávné snahy o změnu sedmidenního týdne

Novější pokusy obejít sedmidenní týden jsou lépe doloženy. V roce 1793, po francouzské revoluci, vláda zavedla desetidenní týden. Občané ale protestovali, protože museli devět dní pracovat, než si mohli vzít den odpočinku. Napoleon obnovil v zemi sedmidenní týden v roce 1806.4 Podobně byly v bývalém sovětském Rusku učiněny pokusy o standardizaci na pětidenní týden a poté na šestidenní týden. Jedním z důvodů Stalinových experimentů bylo odstranění neděle s jejími silnými vazbami na náboženství. V roce 1940 se vrátili k sedmidennímu týdnu.5

Nevěřící svět tvrdí, že sedmidenní týden není nic jiného než pozůstatek starověké kultury. Takže představa, že existuje univerzální vrozený smysl o potřebě odpočívat jeden den v sedmi, jim připadá směšná.

Proč sedm dní?

„Ta neobvyklost sedmidenního týdne, která nezapadá do žádného přirozeného cyklu … jasně ukazuje na Boží stvoření.“

Článek, který vyšel v časopise The Economist6, hovoří o historii týdne a uvádí [zkráceno]:

Proč je časopis The Economist vydáván každý sedmý den? Protože stále řídíme své životy podle septimálního zákona, který vytvořili před více než 4 000 lety mezopotámští pozorovatelé hvězd a tamní vojevůdci. … [P]roč mohl sumerský systém nejen přetrvat, ale stát se téměř univerzálním vítězem? … Rok, den a (ne zcela zjevně) měsíc jsou přirozeným rozdělením času. Týden je zvláštní. … Sumerové … uctívali sedm bohů podle pozorovaných těles na obloze. Po těchto sedmi nebeských tělesech uctivě pojmenovali dny svého týdne … Pro samotné Sumery byla sedmička velmi zvláštní číslo. Představovali si sedmiramenný Strom života a sedm úrovní nebes … Navzdory tomu všemu nebyl Urův sedmý den svatý. Naopak představoval nebezpečí a temnotu. Bylo riskantní v takové chvíli něco dělat. Tak se stal dnem odpočinku. Od dob, kdy Abraham putoval z Uru na západ, pomáhaly mezopotámské vlivy utvářet hebrejské tradice. Židé získali příběh o Potopě od Sumerů. Sedmidenní týden je napadl natolik brzy, že ho použili ve zprávě o stvoření uvedeném v Genesis. I když v přenosu mohlo dojít k nějakému zkreslení. Sumerové nevylíčili Stvořitele jen jako spokojeně odpočívajícího sedmého dne; jim se zdálo, že moudře zastavil práci, protože o cokoli se toho dne pokusíte, musí skončit v slzách. Týden dorazil do Indie z Mezopotámie před více než 2 000 lety, a v té době se dostal do některých hinduistických písem. … Nikdy však nepřijali sabat… Jinde byli staří bohové s jejich planetami nově přejmenováni. Přesto si v udivujícím rozsahu zachovali svou identitu – a udrželi si svá místa v pořadí dnů v týdnu. … Přitom sedmička je naprosto nešikovné číslo. Dává nám rok s 52 týdny (další neohrabané číslo) plus otravný jeden nebo dva dny navíc, které nás nutí kupovat stále nové kalendáře. Možnost zpochybnit sedmidenní systém a časem ho přepsat jiným vždy spočívala na jeho náboženském původu, nikoli na jeho praktické hodnotě.

Tento článek v časopisu Economist je předpojatý a neuznává, že Písmo je Slovo Boží. Je třeba upozornit na konkrétní chyby v článku, mezi které patří:

  • Abraham a Židé nekopírovali Sumery. Židé měli přístup k popisu ustanovení týdne (nyní zaznamenané v Genesis) z doby před Potopou. To mohlo být také doručeno Sumerům, kteří se řídili vzorem stvoření.
  • I když je pravda, že znalost sedmidenního týdne pocházela z Blízkého východu, je nepodložený předpoklad, že obsah Genesis 1–2 byl poprvé zaznamenán až po době Sumerů. Přijímat jiné historické dokumenty a odmítat rané rukopisy a původ Bible bylo vždy v módě.
  • Článek nedokládá, proč sedmý den v týdnu představoval v Uru nebezpečí a temnotu, a že to je počátek zastavení činnosti a odpočinku sedmého dne. Ale i tak je to v rozporu s výslovným prohlášením v Genesis 2:3, kde čteme, že Bůh požehnal den sobotní a učinil jej svatým.
  • Sumerská kosmologie zahrnovala pět planet viditelných bez dalekohledu za ideálních pozorovacích podmínek (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn) a Slunce a Měsíc – tedy sedm mimozemských objektů. Je však stejně možné a dokonce pravděpodobnější, že sedmidenní týden byl už ve starověkém Sumeru znám a spíše pojmenovali dny po svých astrologických bozích, než aby vytvořili týden podle okolních objektů na obloze.
„… sedmidenní týden tak jak ho známe je fenomén, který není odvozen od výsledku pozorování oblohy – ale spíše je dán Božským zjevením.“

Článek v The Economist uvádí, že sedmidenní týden přijaly všechny kultury (starověké i moderní). Poznamenává také, že pokusy zrušit sedmidenní týden selhaly. To poukazuje na skutečnost, že sedmidenní týden tak jak ho známe je fenomén, který není odvozen od výsledku pozorování oblohy – ale spíše je dán Božským zjevením.

Vytvořen pro určitý účel

Ta neobvyklost sedmidenního týdne, která nezapadá do žádného přirozeného cyklu (rok, měsíc, den), jasně ukazuje na Boží stvoření. Bez přijetí Božího slova selžou všechny pokusy vysvětlit, proč má týden sedm dní. To, že sedmidenní týden je od Boha (Římanům 1:19–20), mají všichni lidé vrozené. Možná si nepřejí zachovávat sobotu, ale každou neděli jsou postaveni před začátek nového týdne, který ohlašuje Boží stvořitelské dílo, jeho spasitelné dílo a jeho den odpočinku.

Odkazy a poznámky

  1. O’Neill, W.M., Time and the Calendars, Sydney University Press, Sdyney, p. 66, 1975. cited in, Seven day cycle.
  2. Richmond, B., Time Measurement and Calendar Construction, E.J. Brill, Leiden, pp. 39, 40, 42, 1956; cited in, Seven day cycle.
  3. Colson, F.H., The Week, Greenwood Press, Westport, p. 92, 1974; cited in, Seven day cycle.
  4. The Editors of Encyclopaedia Britannica, French republican calendar, britannica.com/science/French-republican-calendar, accessed 3rd May 2022. Return to text.
  5. Frost, N., For 11 Years, the Soviet Union Had No Weekends, August 30 2018, history.com/news/soviet-union-stalin-weekend-labor-policy.
  6. “Chronicles of chronology: The power of seven”, Economist, 2001-12-20; www.economist.com/christmas-specials/2001/12/20/the-power-of-seven

 

 

Subscribe
Upozornit na
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
Václav Dostál

Myslím, že tvorbou pětidenního pracovního týdne se pokrytecky měly vytvořit dva dny odpočinku místo jednoho. V současné době navrhovaný čtyřdenní pracovní týden má asi za cíl vytvoření tří dnů odpočinku – od práce konané po převážnou část týdne. Jsou však dny pracovního volna (dnes dva, v budoucnu možná tři) naplňovány odpočinkem od práce vůbec a navíc zamýšlením se nad smyslem zákonitosti sedmidenního cyklu a také rozvažováním o jiných zákonitostech platících v přírodě a proto nazývaných přírodními? A hlavně úvahami o Tvůrci těchto zákonů, úvahami inspirovanými Jeho slovem? Určitě tomu tak… Číst vice »