Jeffrey Tomkins, Ph.D.
(Z www.icr.org/article/8058/ přeložil M. T. – 05/2014. Článek byl publikován na stránkách ICR.)
Z genetických výzkumů vyplývá, že neandertálci jsou v podstatě plně lidé, což vede vědce k tomu, aby je přeřadili do kategorie „archaických lidí“1, 2. Co ale s těmi jemnými rozdíly v anatomii, které zprvu vedly vědce k závěru, že neandertálci byli zcela odlišným druhem? Podle zveřejněných výsledků výzkumu se ukazuje, že odpověď lze nalézt v epigenetice.3
Epigenetika v modernějším pojetí ukazuje na dědičné chemické změny, způsobené v DNA buněčnými stroji, které mění funkci genu, aniž by přitom měnily nukleotidový kód DNA. Na poli genomiky se tomu přesněji říká modifikace chromatinu. Chromatin je hmota tvořící chromozomy, sestávající z molekuly DNA, která je nabalená kolem proteinů zvaných histony. Jak DNA, tak histonové proteiny mohou být chemicky měněny, aby ovládaly funkci genů i jejich nastavení na chromozomu.
Konkrétně je molekula DNA pozměněna tak, že se přidají methylové skupiny k nukleotidům cytosinům; proces se nazývá methylace DNA. Obecně platí, že čím methylovanější je DNA na začátku genového úseku, tím méně aktivní gen je. Vzory methylace DNA v genomu jsou dohromady nazývány methylom a mohou být srovnávány mezi podobnými genomy a mají vztah ke specifickým typům genové aktivity.
Ve zprávě v časopisu Science referují badatelé o studii methylomů dvou různých neandertálců; využili k tomu novou nepřímou metodu analýzy pro dávnou DNA3. Srovnali pak získané methylační profily s profily moderních lidí a konstatovali, že „ přes 99 % obou archaických genomů je prakticky totožných s genomy dnešních lidí.“ Dalším faktem, potvrzujícím správnost zmíněného závěru i použité techniky je poznatek, který byl získán analýzou vzorců neandertálské methylace v porovnání s moderními lidmi, což bylo provedeno u provozních genů – to jsou geny potřebné k udržení základních buněčných funkcí. Methylační vzorce byly u obou skupin stejné, což svědčí o tom, že metodologie celé studie byla poměrně přesná.
Nejzajímavější aspekt studie spočívá v konstatování badatelů, že „u obou archaických lidí našli ~ 1 100 odlišně zmethylovaných oblastí“. I když některé z nich zřejmě souvisely jednoduše s proměnlivostí populací, byly významné rozdíly v methylaci mezi neandertálci a současnými lidmi nalezeny v oblastech genomu spojených s kontrolou a řízením shluků genů hox. O genech hox se ví, že jsou spojeny s vývojem kostí a kostry. Takže autoři zprávy jsou přesvědčeni, že regulační změny v těchto oblastech, způsobené epigenetickými faktory, jsou hlavní příčinou různých anatomických rozdílů, které vidíme mezi moderními lidmi a neandertálci, přestože jejich sekvence DNA jsou v podstatě stejné.
Epigenetické profily v genomu jsou ovlivněny stravovacími návyky, životním stylem i faktory prostředí. Kreacionističtí klimatologové jsou přesvědčeni, že prostředí na Zemi i životní podmínky lidí byly bezprostředně po Potopě značně odlišné – tj. zhruba před 4 000 lety – než jsou dnes. Také víme, že nalézané pozůstatky neandertálců nejsou v sedimentech z Potopy, nýbrž jsou pohřbené v jeskyních, takže můžeme předpokládat, že neandertálci žili v době prvních několika generací po Potopě. Tyto nové epigenetické důkazy jsou tedy v souladu s předpověďmi vědy, která vychází z Biblie neandertálci rozhodně nebyli vyvíjejícími se „hominidy“, nýbrž ve skutečnosti byli plně lidmi, a variabilitu jejich proměnlivých znaků určovaly epigenetické faktory.
Odkazy
- Tomkins, J. 2014. Ancient Human DNA: Neandertals and Denisovans. Acts & Facts. 43 (3): 9.
- Tomkins, J.P. DNA Proof That Neandertals Are Just Humans. Creation Science Update. Posted on icr.org February 21, 2014, accessed April 20, 2014.
- Gokhman, D., et al. 2014. Reconstructing the DNA Methylation Maps of the Neandertal and the Denisovan. Science. DOI: 10.1126/science.1250368.