Zdroj: www.answersingenesis.org
Přeložil M. T.
„Mírumilovní“ delfíni jsou pěkně divocí
Všeobecný mýtus evolučního a New Age myšlení mluví o „vznešeném, mírném delfínovi“. Údajný úsměv delfína skákavého, jeho laškování s lidmi i občasný příběh o delfínech zachraňujících lidi – to vše přispělo ke zmíněnému obrazu tohoto zvířete v lidských očích.
Říká se, že delfíni jsou mnohem něžnější a mírnější než lidé proto, že i když vyvinuli velké mozky jako my, jsou tak dokonale přizpůsobeni („v harmonii“) svému přirozenému prostředí, že unikli tlakům civilizace.
Nedávná pozorování v ústí řeky Moray ve Skotsku ukazují, že delfíni, jako většina tvorů v tomto zkaženém světě po Pádu (Genesis 6:12), nedostojí takovýmto mystickým ideálům.
Videozáznamy odvysílané na BBC Skotsko ukazují, „jasněji než policii mlátící Rodneyho Kinga“, sviňuchy, jak jsou úmyslně štvány mnohem většími delfíny skákavými, kteří si agresivně pohazují nešťastnými tvory (které nežerou) „do vzduchu jako míči“. V této oblasti už bylo nalezeno několik mrtvých sviňuch s vážnými vnitřními zraněními a stopami delfíních zubů.
The Sciences, září/říjen 1995, str. 47.
Léčitelé přivolávají Darwina
Moderní lékařství dělá nesčetné terapeutické pokroky již hodně dlouho, aniž by se byť jen v nejmenším opíralo o evoluční vědu. To neuspokojuje novou vlnu mediků, kteří tvrdí, že jejich „nový obor darwinovské medicíny“ je důležitou „základní vědou“, která přináší cenné poznatky. Žáci tohoto hnutí nedávno vydali značné množství knih o svém oboru. Tvrdí, že lékaři budou lépe vybaveni pro boj s medicínskými problémy, budou-li rozumět tomu, jak přírodní výběr v naší evoluční minulosti způsobil takové věci jako je kašel, průjem, astma, menstruace, ranní nevolnost a tak dále.
Například, říkají, doktoři uvidí kašel či průjem v jiném světle, pochopí-li, že obojí jsou obranné mechanizmy navržené přírodním výběrem k odstranění choroboplodných zárodků, jež napadly tělo.
The Atlanta Journal, sobotní příloha, 15. dubna 1995.
Většina doktorů samozřejmě dávno ví, že kašel je bezpečnostní pojistkou k odstranění zárodků či cizích těles z dýchacích cest. Argumentace, že tento mechanizmus byl „navržen“ přírodním výběrem, nemůže logicky nabídnout více prostředků k léčení než je-li nazírán jako navržený moudrým Tvůrcem. Bohužel, takové „objevy“ jsou často falešně prezentovány jako kdyby byly nějakými dalšími důkazy evoluce.
Skalní malby rozhodily skalní evolucionisty
Abychom pochopili, proč dva nedávné nálezy skalních maleb způsobily převrat v evolučních teoriích, musíme se na ně podívat evolučníma očima (tj. připustit protentokrát, že datovací metody jsou platné).
Za prvé, pigment v některých malbách v jeskyni Chauvet ve Francii, datovaný uhlíkovou metodou na asi 30 000 let, z nich činí „nejstarší skalní malby světa“. Podle standardní teorie bylo první umění „jen jednoduché a hrubé náčrty, a teprve později se vyvinulo do promyšlenějších obrazů“. Avšak tato umělecká díla z Chauvet jsou považována za „skvěle vystižená“ a „fantastická“ – užívají přírodní tvary jeskyně, aby vzbudily dojem perspektivy.
Za druhé, malby domorodců údajně o mnoho tisíc let starší než počátky zemědělství byly objeveny v australském Severním teritoriu; byly na nich údajně scény „organizovaného válčení“. To odporuje standardní teorii, že „válčení začalo teprve po vzniku zemědělství, když existovaly hranice a lidé měli půdu, o kterou bojovali“.
New Scientist, 17. června 1995, str. 5.
TIME Australia, 19. června 1995, str. 49 a 14. srpna 1995, str. 92-94.
Všimněte si, jak dobře tyto nálezy zapadají do dějin odstartovaných knihou Genesis. Malby v Chauvet teď nutí evolucionisty konstatovat, že hrubě načrtnuté jeskynní malby neznamenají, že umělcova schopnost byla „jen zčásti vyvinuta“; patrně se stalo, že je maloval kdosi netalentovaný. Australské bitevní scény ničí mýtus o „ušlechtilém mírumilovném lovci a sběrači“. V lidské společnosti existovaly vždy konflikty již od Pádu; jelikož byli plně lidští od počátku, není důvod, proč by lidé neměli být schopni organizovat velké bitvy kdykoli v pobabylónských dějinách.
Hvězda ragby „důkazem evoluce“
Tonžská superhvězda ragby narozená na Novém Zélandu, Jonah Lomu, je důkazem evoluční teorie, tvrdí Phillip Houghton, profesor anatomie na univerzitě v Otagu.
Lomuova výška a síla (195 centimetrů a 118 kilogramů) z něj činí na tomto poli protivníka, jehož nelze podceňovat.
Houghton konstatuje, že Polynésané, kvůli svému všeobecně mohutnému vzrůstu, budou dominovat novozélandskému ragby. Spekuluje, že důvodem toho, že jejich svalstvo je v průměru mohutnější než svalstvo jiných národů, je fakt, že jen málo z jejich předků přežilo dlouhou cestu přes studený Pacifik. Zdůrazňuje, že „v otevřených člunech přežívají jen velcí a silní“.
Tradičním názorem je, že Polynésané přišli z Asie později než již usazení Melanésané, kdežto Houghton říká, že se vyvinuli z Melanésanů – rychle a „teprve nedávno“.
Otago Daily Times, 28. června 1995, str. 33.
Houghton by mohl mít pravdu s teorií přežití ve člunech, ale je-li tomu tak, geny pro mohutné svalstvo by byly musely být už přítomny v populaci předků, kteří se odvážili na dlouhé cesty. Proto se zde jedná o eliminaci genetické informace přírodním výběrem, nikoli o tvorbu něčeho nového. Nemá to tudíž co dělat s předpokládanou evolucí od molekuly k člověku. Takové vylučování některých vlastností, s následným zvýrazněním některých jiných, může proběhnout velmi rychle, v jedné vlně migrace – zejména tehdy, jsou-li populace malé.
Knižní vandalizmus na univerzitě
Profesor Tim Birkhead z univerzity v Sheffieldu naříká nad ničením knih a časopisů v knihovnách univerzity. Krádeže časopisů i jednotlivých článků z časopisů a knih se staly vážnými problémy v institucích služeb.
Cílem takových krádeží jsou články citované přednášejícími jako povinná či doporučená četba. Birkhead viní za problém zvyšující se počty studentů a zmenšující se zdroje knihoven. Ale naráží i na jinou příčinu. Říká, že „Z čistě sobeckého, darwinovského hlediska, se může krádež zdát chytrým řešením. Pachatel získá článek a může na jeho základě odpovědět na otázku zkoušejícího, zatímco zbytek třídy odpověď nezná – jak prosté“.
New Scientist, roč. 147, 15. července 1995.
Není překvapivé, že studenti, kteří byli indoktrinováni „darwinovským světovým názorem“ – totiž že jsou prostě zvířata a že koncept „boha“ se vyvinul spolu s nimi – budou žít podle „zákona džungle“. Nemají totiž vážný důvod k tomu, aby se chovali mravně a civilizovaně a respektovali vlastnictví druhých.
Tyrannosaurus rex bábovka?
Americké přírodopisné muzeum v New Yorku nyní tvrdí, že dinosaurus Tyrannosaurus rex byl saprofág, nikoli divoký predátor, jak je běžně líčen.
Ve své nové výstavě dinosaurů muzeum tvrdí, že Tyrannosaurus rex nebyl zvlášť pohyblivý a neviděl dobře, ale měl dobře vyvinutý čich – to vše ukazuje na saprofágní způsob života.
The Advertiser (Adelaide), 20. června 1995, str. 11.
Dr Gary Parker, kreacionistický paleontolog, poukazoval často na to, že dinosaurus Tyrannosaurus rex nemohl být divokým dravcem, protože jeho zuby nebyly pevně zakotveny v čelisti. Byl by mohl doslova přijít o zuby, kdyby byl popadl do čelistí vzpouzející se zvíře. Dr Parker dlouho tvrdil, že šlo patrně o saprofága.
Japonsko, válka a evoluce
Minulé století vidělo nesčetné milióny zabitých – víc než ve všech známých válkách lidských dějin dohromady – ve jménu ideologií, jež čerpaly svou inspiraci a oprávnění přímo v evoluci. Nacisté užívali tuhle „takzvanou vědu“ k tomu, aby ospravedlnili zacházení s jinými rasami jako subhumánními. Účast ve válce i v genocidě může být sotva něco špatného, tak uvažovali, protože to přece jen zrcadlí obraz „nejschopnějšího“, který spíše přežije.
Komunistický dialektický materializmus vyžadoval víru v evoluci jako předpoklad toho, aby byl člověk ve vědě respektován. Stalinova krutovláda je přímo spojena s jeho odmítnutím Boha (a tedy všech konceptů hříchu a soudu) po přečtení Darwinovy knihy. Mao Ce-tung, odpovědný za smrt desítek miliónů lidí, počítal Darwina a Huxleyho za své dva oblíbené autory.
Málokdo si však všiml, jak moc bylo japonské myšlení vedoucí ke druhé světové válce a během ní ovlivněno Darwinem.
Japonské myšlení směšovalo teizmus s evolucionizmem. Byli vyvoleným národem, protože císař byl nástupcem sluneční bohyně; byli mistrovskou rasou, protože byli vyvinutější. Japonští biologové „napsali studie kritizující opičí tělesné rysy jiných ras (ochlupení, dlouhé ruce) a zdůrazňující vysoce vyvinuté vlastnosti Japonců“ (jež zahrnovaly jemnější tělesný pach).
TIME Australia, 14. srpna 1995, str. 83.
Hrůzy na barmské železnici Changi i různé pochody smrti za druhé světové války svědčí o tom, že národ proslulý svou vytříbenou kulturou zacházel s válečnými zajatci jako s podlidmi. Jakmile jednou snížíte jakoukoli skupinu lidí ve svém myšlení pod úroveň člověka, ať už to zaštítíte třeba „vědou“, stává se z toho jasné ospravedlnění věčného lidského hříchu.
Kdyby místo darwinizmu vědecký svět šířil pravdu, že jsme všichni blízce příbuzní, potomci Adama a Evy skrze Noema, jak rozdílně by vypadaly dějiny uplynulého století!
Oživení starých zárodků?
Krásně zachovaný hmyz v jantaru už dlouho fascinuje více lidí než autoři Jurského parku. Nedávno se vynořilo mnoho návrhů, jak izolovat DNA – malé úlomky řetězce komplexní molekuly, jež nese různé instrukce pro živé organizmy – z fosilního hmyzu v jantaru.
To je pro kreacionisty vzrušující. Nález této komplikované křehké molekuly, jež se sama časem hroutí, je jasným důkazem toho, že „milióny let“ připisované tomuto fosilnímu hmyzu jsou smyšlené. Laboratorní důkazy, že DNA by tam neměla být už po 10 000 letech, jsou tak přesvědčivé, že někteří evolucionisté jsou skeptičtí k tomu, že z fosilií byla nějaká DNA vůbec izolována. (Creation 15:2, str. 9). Raději věří, že vzorky byly kontaminovány DNA moderní, navzdory jasným důkazům, že tomu v některých případech tak není.
Nyní vedoucí oddělení mikrobiologie na Kalifornské polytechnické státní univerzitě a jeden z jeho asistentů tvrdí v časopise Science, že namnožili živé bakterie ze střeva včely z dominikánského jantaru. Podle evolučních odhadů je fosilie stará 25-40 miliónů let. Zatímco z některých stran zaznívají značně skeptická slova, panuje obecná shoda v tom, že tvrzení je „velmi závažné“ vzhledem k úzkostlivým snahám zamezit moderní kontaminaci. Také se zdá, že bakteriální DNA je poněkud odlišná od DNA bakterií moderních.
Zajímavé je, že titíž vědci tvrdí, že již oživili 1500 různých druhů starých mikroorganizmů včetně „jurských“ kvasinek, které použili k výrobě piva.
New Scientist, 27. května 1995, str. 18.
TIME Australia, 29. května 1995, str. 52-53.
Pokud tato tvrzení obstojí ve zkoušce času, pak je nález živých (dormantních) organizmů se vší svou neporušenou strukturou ještě více zarážejícím důkazem pro mladý věk fosilií než nález útržků DNA.