Z creation.com/mutation-mistakes přeložil Jakob Haver – 02/2019. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Jestliže dva studenti odevzdají úkoly, které obsahují přesně stejné chyby, jejich učitel bude mít oprávněné podezření, že jeden (nebo oba) svou práci opsali. Důvodem je velice malá pravděpodobnost, že by nezávisle na sobě udělali ty stejné chyby. Podobně, když se v DNA opic a lidí najde totožná mutace, evolucionisté tvrdí, že jediným rozumným vysvětlením je, že se mutace vyskytla u společného předka a následně byla předávána jeho potomkům.
Naše DNA má mnoho částí, které vypadají jakoby infikované virem, a někteří evolucionisté to považují za důkaz, že tyto části naší DNA pocházejí z virů. Naši předkové, jak říkají, byli infikováni viry, genetické změny byly uloženy do jejich DNA, a ta byla následně předávána dál, až se to dostalo k nám. Tyto krátké úseky genetického materiálu jsou často označovány jako ERV (Endogenní Retro Viry, viz Základní pojmy níže) a jsou považovány za „odpad“, protože (zdánlivě) nemají žádný užitečný význam. A protože někdy zjišťujeme v DNA opic a lidí stejné ERV na stejných místech, evolucionisté tvrdí, že tyto ERV jsou silným důkazem pro evoluci. Říkají, že pravděpodobnost výskytu totožných virů, které by náhodně včlenily stejné úseky DNA na stejná místa v lidské a opičí DNA, je zanedbatelná. Podle nich je mnohem pravděpodobnější, že lidem i opicím předal své ERV společný předek.
Nicméně jakkoli to zní přesvědčivé, podrobnější zkoumání odhaluje závažné nedostatky tohoto argumentu.
Jsou ERV skutečně odpadem?
Při vědomí toho, kolikrát už evolucionisté museli ustoupit od tvrzení, že naše těla jsou plná odpadu, řekli bychom nyní, že by si z toho mohli vzít ponaučení. Například desítky orgánů byly chybně označeny jako „zakrnělé“ a říkalo se o nich, že to jsou nefunkční zbytky naší evoluční minulosti. O orgánech, jako je např. slepé střevo, se hlásalo, že před miliony let byly pro naše předky užitečné, ale v průběhu evoluce ztratily svůj účel. Nicméně nyní většina těchto „bezúčelných orgánů“, ne-li všechny, mají známé funkce.1 Stejně tak evolucionisté tvrdili, že většina naší DNA neplní žádnou funkci; ale výzkum svědčí o tom, že je to nesmysl.2 Je příznačné, že byly objeveny také funkce mnohých ERV a je známo, že interagují se zbytkem naší DNA zvlášť sofistikovaným způsobem. Například umožňují, že stejné úseky DNA mohou být čteny a používány různými způsoby. Výzkum svědčí o tom, že hrají aktivní roli minimálně v jedné pětině naší DNA.3
Pocházejí ERV z virů?
Při hledání vysvětlení svých pozorování by měli poctiví vědci přemýšlet ve všech souvislostech. Měli bychom si tedy položit otázku: „Pocházejí ERV z virů nebo ve skutečnosti tyto viry pocházejí z ERV?“ Jak mohou evolucionisté „vědět“, že ERV pocházejí z virů?
Vzhledem k tomu, že již byla zjištěna funkčnost mnohých ERV, je úvaha, že byly takto navrženy, zcela oprávněná. Potom skutečnost, že nalézáme stejné ERV u lidí a opic, není v podstatě vůbec překvapující. Pokud lidé a opice mají stejného Stvořitele a bylo jim dáno žít na stejném světě a jíst podobnou stravu, jen sotva bude překvapením, že byli utvořeni s podobnou DNA (třebaže rozdíly jsou mnohem větší, než připouštěli evolucionisté, což je hlavním problémem jejich příběhu 4).
Stejně jako všechny domnělé důkazy evoluce, může i tento argument vypadat na první pohled přesvědčivě. Nicméně pokud škrábneme trochu pod povrch, vynoří se velmi odlišný obraz – takový, který je zcela v souladu s vírou v biblické stvoření. Čím více vědci ERV zkoumají, tím více jejich funkcí poznávají, což svědčí o tom, že ERV nejsou zbytečné. Navíc se potvrzují důkazy o tom, že hrají zásadní roli (například v průběhu embryonálního vývoje) 5,6 a při řízení fungování DNA. Spíše než od společného předka se u lidí a opic vyskytují stejné ERV proto, že sdílíme společného Konstruktéra.
Další chyby o chybách
Někdy to vypadá, že geny se staly díky mutacím nefunkčními a jsou označeny jako „pseudogeny“. Jelikož někdy najdeme u lidí a opic stejné mutace ve stejných „pseudogenech“, tvrdí se, že tomu tak je díky sdílení společného předka lidí a opic. Evolucionisté říkají, že pravděpodobnost nezávislého výskytu stejných mutací u lidí a opic je příliš malá. Nicméně tento argument – který evolucionisté považují za tak průkazný – je opět poněkud bezzubý.
Za prvé, byly objeveny funkce tzv. „pseudogenů“, což svědčí o tom, že alespoň některé vůbec nejsou „pseudogeny“; možná jen pár z nich, pokud vůbec nějaké, se stanou opravdu nefunkčními. Například bylo zjištěno, že produkují proteiny, vypínají geny, které nejsou nutné, a řídí množství proteinů, které mají být vytvořeny.7 Po rozsáhlém výzkumném projektu zaměřeném na zkoumání lidské DNA (projekt ENCODE8) někteří genetici mluvili o tom, že nefunkční je v naší DNA pravděpodobně velmi malá (pokud vůbec nějaká) část.9 To oslabuje evoluční argumentaci jak u ERV, tak u pseudogenů.
Za druhé, genetici si nyní uvědomují, že k mutacím často nedochází náhodně a že určité části DNA jsou k mutacím náchylnější než jiné. Tyto jsou známé jako „mutační hotspoty“. V některých případech může dojít k tomu, že u lidí a opic nastanou nezávisle stejné mutace; pokud jsou však v „hotspotech“, nijak to nepřekvapuje.10
Jeví se to tak, že s přibýváním našich znalosti o lidské DNA je kauza evoluce stále chatrnější. Je to teorie, která žije díky přehlížení faktů.
Závěr
„Sdílené chyby“ by pro evoluci poskytovaly důkazy pouze tehdy, pokud by byly skutečnými chybami a také pokud by se jednoznačně prokázalo, že k nim došlo náhodně. Jak se ukázalo v minulosti, je stále více zřejmé, že DNA není přeplněná takovými chybami, a genetici nyní chápou, že nelze předpokládat náhodný výskyt jen určité, konkrétní mutace.
Evolucionisté velmi snadno přijmou důkazy pro evoluci, aniž by pečlivě zvážili alternativní vysvětlení údajů. Zkušenosti ukázaly, že údajně nezvratné argumenty pro evoluci rychle padnou, jakmile se objeví více nových skutečností.
Základní pojmy
Co je vir?
Viry jsou malými původci infekcí, které se mohou množit pouze napadením vnitřního ústrojí rostlinných nebo živočišných buněk, které infikují. Při nedostatku ribozomu například nejsou schopny samostatně produkovat proteiny. Žádným způsobem také nedokáží vytvářet nezbytné energetické celky, jako je ATP, které jsou nutné k sestavování proteinů z aminokyselin.
Co jsou retroviry?
Některé viry jsou vytvořeny z DNA a jiné z RNA. Při normálním fungování buňky je RNA pro výrobu proteinů produkována z DNA. Mnoho virů, obsahujících pouze RNA, tento proces zvrátí a produkují nejprve kopii DNA své RNA. Tyto viry se nazývají „retroviry“ (z latinského slova retro znamená „zpětně, obráceně“). Virus pak tuto DNA implantuje do infikované buňky a využívá buněčných strojů k vlastní reprodukci.
Co jsou endogenní retroviry (ERV)?
„Endogenní retroviry“ jsou sekvence DNA odvozené z retroviru RNA, které se dostaly do zárodečných buněk (spermií nebo vajíček) a takto byly dál předány potomkům infikovaného organismu. Jsou „endogenní“, protože byly „endogenizovány“, tj. integrovány do genomu potomků (z řečtiny endo znamená „uvnitř“ a genus znamená „produkovat“). Avšak termín „endogenní retrovirus“ je nešťastný, protože předpokládá zvláštní vysvětlení jejich původu. Kreační molekulární biolog Ian Macreadie (docent na Univerzitě RMIT v Melbourne, Austrálie) považuje retroviry spíše za genetický materiál uniklý z buněk, než za původce ERV.1,2
Jsou všechny viry škodlivé?
Některé bakterie a viry jsou velmi užitečné a na počátku byly nepochybně stvořeny Bohem. Například bakterie jsou nezbytné pro rozklad organické hmoty, což umožňuje recyklaci odumřelého rostlinného materiálu. Pomáhají nám také při trávení jídla. Viry mohou zvýšit toleranci rostlin vůči teplu a suchu,3 mohou ničit rakovinné buňky,4 a pomáhají udržovat úrodnou půdu. Stejně jako včely přenášejí pyl z květu na květ, mohou viry přenášet geny mezi bakteriemi a umožnit jim tak vykonávat mnoho užitečných funkcí.5 Škodlivé verze těchto bakterií a virů jsou degenerované formy původně nepochybně dobrého plánu, které se objevily až poté, co přišel hřích na svět (Genesis 3).
Odkazy a poznámky
- Wieland, C. and Batten, D., Creation in the research lab: An interview with leading Australian molecular biologist and microbiologist Ian Macreadie, Creation 21(2):16–17, March 1999; creation.com/macreadie.
- See also Borger, P., The design of life: part 3—an introduction to variation-inducing elements, Creation 23(1):99–106, April 2009; creation.com/vige-introduction.
- Roosink, M.J., Beneficial microbes for agriculture, The Samuel Roberts Noble Foundation, October 2008; noble.org/ag/research/microbes.
- Kim, M., Biological view of viruses: creation vs evolution, Creation 20(3):12–13, 2006; creation.com/bioviruses.
- Bergman, J., Did God make pathogenic viruses? Creation 13(1):115–125, April 1999; creation.com/viruses.
Odkazy a poznámky
- creation.com/vestigial-qa.
- Statham, D.R., More nails in the coffin of ‘junk DNA’; creation.com/junk-dna-functions.
- Doyle, S., Large scale function of ‘endogenous retroviruses’, J. Creation 22(3):16, December 2008; creation.com/functions-erv.
- Batten, D., The myth of 1%, Creation 36(1):35–37, January 2014.
- Mallet, F. et al.,The endogenous retroviral locus ERVWE1 is a bona fide gene involved in hominoid placental physiology, PNAS 101(6):1731–1736, 2004; pbil.univ-lyon1.fr/members/duret/publications/PDF/2004-Mallet-PNAS.pdf.
- National Centre for Biotechnology Information, ERVW-1 endogenous retrovirus group W, member 1 [Homo sapiens (human)]; ncbi.nlm.nih.gov.
- Wells, J., The Myth of Junk DNA, pp. 91–92, Discovery Institute Press, Seattle, 2011.
- ENCODE stands for Encyclopedia of DNA Elements.
- Batten, D., Dazzling DNA, Creation 35(1):38, 2013; creation.com/dazzling-dna.
- Truman, R., and Borger, P., Why the shared mutations in the hominidae exon X gulo pseudogene are not evidence for common descent, J. Creation 21(3):118–127, 2007; creation.com/gulo.