Evoluce člověka? Stále jen nepodložený příběh

Důkladná genetická studie prokazující lidskou evoluci byla vyvrácena

Jeffrey P. Tomkins, Ph.D.

Z www.icr.org přeložila Martina P. – 12/2017.

Není to tak dlouho, co zveřejněná vědecká studie vyvolala novinové titulky jako “Důkladná genetická studie ukazuje, jak se lidé vyvíjejí.”^1,2 Navzdory zdokonalení zdravotnické technologie naznačuje mnoho jiných studií, že se počet chronických onemocnění mezi lidmi celosvětově zvyšuje – a že mutace jsou běžně spojeny s nemocemi, nikoli s evolučním zdokonalováním.^3,4 Bližší analýza této nové studie ukazuje, že její evolucionistické závěry jsou hluboce chybné a že lidé ve skutečnosti upadají. To je přesně to, co moderní biomedicínská data ukazují a Bible poukazuje na to, že se tak děje následkem Pádu, kdy je celé stvoření vystaveno rozpadu, degeneraci.

Dokonce i z čistě materialistického hlediska je studium údajné lidské evoluce všeobecně známé jako obtížné. Na rozdíl od zvířat vytvářejí lidé velmi složité kultury a odlišné společenské systémy, včetně sofistikovaných programů zdravotní péče, které léčí nemoci a zlepšují a prodlužují život. A to další, studie lidského zdraví a nemoci je velmi komplikovaná tím, že téměř všechny rysy jsou kontrolovány a ovlivňovány četnými geny a různými typy regulačních sekvencí DNA v genomu. Rozlišit, jakou roli hraje DNA jednotlivců vzhledem ke konkrétní nemoci nebo výsledku souvisejícímu se zdravím může být extrémně složité.

Ve vysoce teoretické studii lidské evoluce vědci předpokládají mystické a většinou nedefinovatelné selektivní tlaky, které působí, aby genom nějakým způsobem utvářely v průběhu času se vzrůstajícím vylepšováním a změnou. Tvrdí se, že efekty těchto selektivních procesů mohou být statisticky detekované při analýze velkých souborů genetických dat.

V této nedávné studii analyzovali vědci ve Velké Británii objemné soubory biomedicínských a genetických dat běžných variant lidské DNA, včetně těch s údaji o dlouhověkosti, ve kterých hledali selektivní účinky. Nepřekvapuje, že mohli jen velmi stěží najít nějaké účinky údajné selekce s výjimkou několika genetických variant souvisejících s nemocí, které korelovaly s lidskou dlouhověkostí. Při shrnutí jejich neúspěchu autoři uvedli: „Objevili jsme pouze několik jednotlivých genetických variant, z nichž téměř všechny byly identifikovány v předchozích studiích.“ ¹

Ale co ta data spojující některé varianty s délkou života, včetně jednoho zvláštního spojení mezi opožděnou plodností a dlouhověkostí? Problémem s těmito výsledky je to, že neposkytují žádnou evolucionistickou podporu pro vědcovy naturalistické předpoklady. V základní definici evoluce není pokrok definován dlouhověkostí jako takovou, ale je založen na reprodukčním úspěchu jako indikátoru zdatnosti. Toto poznamenal jeden evolucionistický autor, který shrnul tento výzkum v prestižním časopise Nature. Říká, „Toto není samo o sobě důkazem práce evoluce,“ a „ V evolučním pojetí není dlouhý život tak důležitý jako život reprodukčně plodný.“²

Autoři toho dokumentu překvapivě tvrdí, že přesto, že neobjevili nic nového, studie byla naprosto úspěšná, a že neexistence dat podporujících působení nepolapitelných a zatím nedefinovaných selektivních tlaků byla vlastně důkazem pro evoluci! Jejich sporné tvrzení je, že všechny ty destruktivní mutace musí být nějakým způsobem odstraněny „pročišťující selekcí“.

Ve skutečnosti existuje řada rozmanitých problémů se závěry tohoto dokumentu. Nejdůležitějším je, že výzkumníci analyzovali běžné genetické varianty v živých, obecně zdravých lidech, takže není překvapivé, že našli pouze málo negativních spojení s lidským zdravím. Většina kreacionistických genetiků tvrdí, že nejběžnější genetické variace DNA byly součástí původně stvořené variability Adama a Evy. Je to dobře podpořeno původním výzkumem, který ukazuje, že distribuce této variability mezi světovou populaci proběhlo v biblickém časovém rámci.^{5, 6}

Kdyby výzkumníci analyzovali ojedinělé genetické varianty, objevili by mnoho spojení s nemocemi – fakt, který je dobře známý mezi biomedicínskými genetiky a zdokumentován v různých výzkumných dokumentech.^{5, 6} Tyto ojedinělé varianty jsou důkazem škodlivých mutací, které se od původního stvoření objevily v lidském genomu a jsou běžně spojovány s celkovou ztrátou informace a úpadkem genomu během času. Lidský genom se nevyvíjí a časem nezlepšuje, ale místo toho je v procesu úpadku, který je známý jako genetická entropie, jak byl popsán genetikem Johnem Sanfordem z Cornell University.⁷

Odkazy

1. Mostafavi, H., et al. 2017. Identifying genetic variants that affect viability in large cohorts. PLOS Biology. 15 (9): e2002458.
2. Martin, B. 2017. Massive genetic study shows how humans are evolving. Nature. Posted on nature.com September 6, 2017, accessed September 19, 2017.
3. Chronic Disease Overview. Centers for Disease Control and Prevention. Posted on cdc.gov, accessed September 19, 2017.
4. Tomkins, J. P. New Study Confirms Harmful Role of Mutations. Creation Science Update. Posted on ICR.org April 10, 2017, accessed September 19, 2017.
5. Tomkins, J. P. 2014. Genetic Entropy Points to a Young Creation. Acts & Facts. 43 (11): 16.
6. Tomkins, J. P. 2015. Genetic Clocks Verify Recent Creation. Acts & Facts. 44 (12): 9-11.
7. Sanford, J. C. 2008. Genetic Entropy and the Mystery of the Genome, 3rd ed. Waterloo, NY: FMS Publications.