2peter3

2. Petra 3:8 — „jeden den je jako tisíc let“

Jakob Haver Stáří Země a vesmíru 4 Komentáře

Jonathan Sarfati

Toto je původní verze, která byla následně zpracována pro publikaci v časopise Creation 31(4):16. Z creation.com přeložil Jakob Haver – 12/2019. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Otázka: Neříká snad 2. Petra 3:8, že dny stvoření nemusí být doslovné, ale že mohou být dlouhé tisíce let?

Odpověď: Ve 2. Petra 3:8–9 čteme:

“Jednu věc si uvědomte, milovaní: u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání.“

V první řadě je třeba říci, že kontext nemá nic společného se dny stvoření. Rovněž se tu nedefinuje den, protože text neříká „den je tisíc let“. Správné chápání tedy musí být odvozeno z kontextu – tudíž čtenáři listu apoštola Petra neměli ztrácet víru, protože Bůh je trpělivý a naplňuje svá zaslíbení pomalu – a také proto, že On, na rozdíl od nás, není vázán časem.

Dále text říká, že „jeden den je něco jako [nebo jako] tisíc let“ – výraz „něco jako“ (nebo „jako“) ukazuje, že jde o řečnický obrat, tzv. podobenství, které nás učí, že Bůh je mimo čas (protože je sám Stvořitelem času). Ve skutečnosti je tento řečnický obrat ve svém původním záměru tak účinný právě proto, že den je doslovný a názorně tak kontrastuje s 1000 let – pro věčného Stvořitele času nějaké krátké nebo dlouhé časové období stejně nehraje žádnou roli.

Fakt, že pasáž skutečně dává do protikladu krátké a dlouhé období, lze prokázán tím, že Petr cituje Žalm 90:4 (Petrův výrok „jednu věc si uvědomte“ tedy vyzývá čtenáře, aby si na něco vzpomněli, a tím učením je právě tato pasáž). V Žalmu čteme:

“Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka.

Toto je tak zvaný synonymní paralelismus, kde dlouhé tisícileté období je dáno do kontrastu se dvěma krátkými obdobími: dnem a noční hodinou (pozn. překl: noční hlídkou se zde rozumí hodinový časový úsek bdění ponocného, anglicky „night watch“ – kraličtí překládají „noční bdění“). Jenže ti, kteří se snaží použít tento verš k učení, že dny Genesis mohou být dlouhé 1000 let, zapomněli na tu poslední část verše, která je zvýrazněna tučně. Pokud by totiž byli důslední, museli by stejně tak říkat, že noční hodina také znamená 1000 let. Jenže sotva si lze představit, že žalmista (v Žalmu 63:6) přemýšlí na své posteli tisíce let nebo že jeho oči zůstávají tisíce let otevřené (Žalm 119:148).

Bezprostředním kontextem Žalmu je totiž slabost pouhého smrtelníka ve srovnání s Bohem. A tento verš to učení zesiluje a říká, že bez ohledu na to, jak dlouhé je z pohledu člověka poddaného času nějaké období, z Boží věčné perspektivy je to pouhé mrknutí oka.

V každém případě je význam „dne“ v Genesis 1 definován kontextem – hebrejské slovo pro den, yôm יום, se používá se slovy „večer“ a „ráno“ a dny jsou očíslovány (první den), druhý den atd.). Kdykoli je výraz yôm použit v takovém kontextu, je to vždy obvyklý den, nikdy ne dlouhý časový úsek. Význam dnů stvoření jako obvyklých dnů potvrzuje také Exodus 20:8–11, kde Bůh řekl Izraelitům, aby pracovali šest dní a sedmý den odpočívali, protože Bůh vše učinil za šest dní a sedmý den odpočíval. Více informací také naleznete v dalších článcích knihy Q&A – Otázky a odpovědi: Genesis v části „Dny stvoření“.

4
Komentujte

Please Login to comment
2 Comment threads
2 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
adminVáclav Dostál Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
admin

Re: Václav – “…a ani nejsem první, kdo dělá takový výklad”

Jasně, to je známá věc, ale to Tvé vyjádření jednou větou je natolik do očí bijící, že to nemůže vidět jen opravdu slepý člověk, a tak jsem na to reagoval. Libuji si totiž ve výrocích, kde v několika slovech je obsažena obrovská informace (to je opakem politiků, kteří obrovskou hromadou slov neřeknou v podstatě nic 🙂 )

Václav Dostál

Nevymyslel jsem to a ani nejsem první, kdo dělá takový výklad. V knize “Odpovědi na otázky stvoření” se (na str. 8) píše:
Sedmidenní týden nemá žádné opodstatnìní mimo Písmo. V tomto starozákonním oddílu přikazuje Bùh svému lidu Izraeli, aby šest dní pracovali a jeden odpočívali, proto úmyslně tvořil vše po celých dlouhých šest dní. Dal tak člověku příklad. Náš týden má vzor v tomto principu. Kdyby tedy stvořil vše během šesti tisíce nebo šesti miliónù let a pak tisíc nebo milión let odpočíval, měli bychom vskutku zajímavý týden!

admin

Re: Václav – Suma sumárum řečeno jednou větou, PŘESNĚ TAK.

Václav Dostál

„Šest dní budeš pracovat a dělat všeliké dílo své … PROTOŽE v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest.“
Různost významu slova „den“ v první a v druhé části nedává smysl.