ribs-header

Regenerující žebra

pavelkabrt Fakta pro stvoření Napsat komentář

Poznámka redakce: Články na webu kreacionismus.cz jsou vydávány bez přestávky od roku 2003. Občas publikujeme z našeho archivu některé starší, ale zajímavé články, jako je právě tento. Pro získání nejaktuálnějších poznatků za účelem výuky a sdílení informací doporučujeme našim čtenářům, aby si k takovému staršímu článku prohlédli ještě sekci „Články podle témat“.

Adam a ono „chybějící“ žebro

Carl Wieland

(Z Creation.com přeložil M. T. – 9/2011)

Čelní srážka s plně naloženou cisternou v plné rychlosti na dálnici (1) je zkušenost, kterou bych nikomu nepřál. Jako zázrakem jsem ji přežil – Bůh se mnou měl zřejmě jiné plány (2).

Během 5.5 měsíce v nemocnici i v několika dalších letech jsem podstoupil sérii operací rekonstruujících různé části mého těla, zejména lícní kosti (3).

Pro tyhle operace bylo často nutno použít moje vlastní kosti jako štěpy pro transplantace. Všiml jsem si, že plastický chirurg se při své práci vracíval na pravou stranu mého hrudníku, který otvíral dokonce týmž vodorovným řezem, aby získal další kosti pro zmíněné procedury. Jednoho dne jsem se ho zeptal, proč už mu dávno „kosti nedošly“. Zaraženě se na mě podíval a pak mi vysvětlil, že on i jeho tým mi pokaždé odebrali celé žebro. „Necháváme tam neporušenou okostici, takže žebro obvykle prostě hned zase doroste“.

Ačkoli jsem měl vzdělání rodinného lékaře a tuhle praxi také vykonával, toto mě zaskočilo; nikdy předtím jsem si to neuvědomil. Okostice čili periost (tohle slovo znamená doslova „kolem kosti“) je vazivová blána, která pokrývá každou kost – tahle věc vám většinou uvízne mezi zuby, okusujete-li například jehněčí kýtu. Okostice obsahuje buňky, ze kterých může vyrůst nová kost. Zejména u mladých lidí „má žeberní okostice pozoruhodnou schopnost regenerovat v novou kost, snad dokonce víc než je tomu u jiných kostí“ (4).

„Někteří křesťané vyrostli s přesvědčením, že muži mají o žebro méně než ženy.“

Torakální (hrudní) chirurgové vyjímají žebra běžně, a ta často opět dorůstají, celá nebo jejich části. Stupeň regenerace závisí do značné míry na tom, jak pečlivě je žebro vyňato; je třeba je „vyloupnout“ z okostice tak, aby tahle blána zůstala pokud možno neporušená. Hlavním důvodem toho, že právě žebro je ideální situací pro podobnou regeneraci, je, že napojené interkostální svaly zásobují jeho okostici dobře krví.

Když mi původně tohle chirurg sdělil, okamžitě mě napadlo – „Uf, to je opravdu fajn, Adam tedy nemusel žít s defektem!“ V Genesis 2:21, v popisu o stvoření Evy, čteme:

  • „Tu uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem.“

Zajímavé je, že někteří křesťané vyrostli s přesvědčením, že muži mají o žebro méně než ženy. Obě pohlaví mají samozřejmě stejný počet žeber. Někteří anti-kreacionisté zase využívají fakt, že mužům dnes žádné žebro nechybí, k tomu, aby se vysmívali doslovnému znění knihy Genesis.

V době před svou nehodou bych odpovídal na otázku po počtu žeber asi takto: „Kdyby vašemu otci uřízla cirkulárka prst, opravdu byste očekával, že všechny jeho děti se také narodí bez prstu? (tak tomu věřil Darwin, pozn. editora) Nebo všichni jeho synové, ale nikoli už dcery? Samozřejmě, že ne. Instrukce DNA, které se předávají z rodičů na děti, mají formu kódu, jako písmo – odstranění žebra (či prstu) tyhle zakódované instrukce nezmění, takže všichni potomci budou mít všechna žebra (či prsty).“

I když je tohle všechno samozřejmě jasné a všem zřejmé, zmíněná informace o dorůstání žeber přidává nový a fascinující rozměr. Bůh vymyslel žebro spolu s okosticí. A určitě věděl, jak žebro vyjmout tak, aby později dorostlo, právě tak, jak žebra dorůstají dodnes – aniž to vyžaduje nějaký zvláštní zásah shůry (5).

Adam tedy netrpěl žádným trvalým defektem hrudníku, nýbrž po celá dlouhá staletí života měl stejný počet žeber, jako máte vy či já dnes.

Poznámky

1. Kombinovaná rychlost srážky v roce 1986 byla asi 180 kilometrů za hodinu.

2. Totéž se týká mé dcery Lisy, tehdy jedenáctileté, která jako zázrakem vyvázla prakticky nezraněna.

3. Jako přímý důsledek nehody jsem prodělal celkem 55 operačních zákroků v celkové narkóze (většinou však nebyly spojeny s vynětím žebra).

4. Plastický chirurg Dr David Pennington, osobní rozhovor 7. května 1999.

5. Samozřejmě skutečným zvláštním zázrakem bylo stvoření Evy z masa a kosti. Proč tímhle způsobem – proč ne přímo z jednoduchých chemických prvků či z „prachu“ jako u Adama? Všichni jsme hříšnými lidmi, protože „zhřešil Adam“ – a všichni můžeme být vykoupeni obětí Ježíše Krista, „posledního Adama“ (1. Korintským 15:45). Takže bylo důležité, abychom byli všichni včetně Evy Adamovými potomky.

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na